PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Z gest i pohybů dirigenta Johannesa Schlaefliho lze vycítit jistotu, ale zároveň lidskou vstřícnost.“

„Výhodou všech členů Tria Incendio je pochopitelně živelnost a bezprostřednost daná věkem, stávající se při bezchybném provedení vysokou přidanou hodnotou.“ 

„Jako by se Haydnův londýnský triumf z roku 1791 přenesl přímo do východních Čech, tak mohutný byl v Hradci účinek skvostně interpretovaného díla.“

Na úplný závěr stávající abonentní sezony zvolila Filharmonie Hradec Králové hudbu z období klasicismu. Na posledním koncertě malého symfonického cyklu zněla ve středu 7. května díla Ludwiga van Beethovena, Franze Becka a Josepha Hydna. Posluchačům se představil švýcarský dirigent Johannes Schlaefli a o kvalitách svého interpretačního umění nenechali nikoho na pochybách členové Tria Incendio.

„Úterní komorní koncert v rámci Pardubického hudebního jara mimo jiné vyzněl coby sešlost dobrých přátel.“ 

„Martin Hršel své vystoupení založil na lehkosti a oné těžko slovy postižitelné graciéznosti, kterou si může dovolit jen ten, kdo vládne vnitřním klidem a vyrovnaností.“ 

„Sledovat společnou interpretaci Markéty Čepické a Martina Hršela se podle očekávání stalo lahůdkou pro uši, ale i pro oči.“

Festival Pardubické hudební jaro v letošním 47. ročníku vyplňují především komorní koncerty. Příležitost sestavit si svůj vlastní sólový recitál dostal klavírista Martin Hršel, jenž se publiku představil v programu nazvaném Patetická v úterý 29. dubna v Gočárově galerii. Nakonec ale nevystoupil zcela sám, ve Dvořákově Sonatině jej doprovodila koncertní mistryně  pardubické Komorní filharmonie Markéta Čepická.

„Daniel Žižka se dopracoval ke strhujícímu podání.“

„Matyáš Papp. Jméno, které si zapamatujme.“

„Designovaný šéfdirigent Janáčkovy opery Robert Kružík ten večer přišel skutečně sloužit.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu se vrátil do středověkých prostor Betlémské kaple, aby poskytl platformu studentům studujícím na škole, která, jak už její název napovídá, klade důraz na umění z opačného konce hudební periodizace. Výrazní představitelé Konzervatoře a VOŠ Jaroslava Ježka se za doprovodu filharmonického tělesa nabídli 24. dubna, kdy koncertní večer se vší žádoucí elegancí řídil dirigent Robert Kružík.

„Hluboce duchovní a nesmlouvavě vážné Cherubiniho Requiem stálo vůči Beethovenově Druhé symfonii v příznačném kontrastu.“

„Z orchestru se nesou odvážné zvuky tympánů a žesťů, sboristky a sboristé si sahají na svůj dynamický strop, s vervou se pokoušejí navodit v publiku představu apokalypsy.“

„Dle mého názoru vůbec nejkrásnější částí bylo předposlední Pie Jesu. Meditativní, intimní a s úctou provedené zanechává v člověku hluboký dojem.“

Předvečer velikonočního volna se v Moravské filharmonii Olomouc nesl ve znamení dvou stěžejních děl klasicistního repertoáru. Koncert dostal název Cherubiniho Requiem a v tohoto díla zazněla také druhá Beethovena symfonie v tónině D dur. Moravští filharmonikové, olomoucký Akademický sbor Žerotín a v neposlední řadě dirigent Peter Valentovič se postarali o skvělý hudební zážitek a předznamenali vyvrcholení Svatého týdne.

„Divácká návštěva nenaplnila záměr vyzkoušení akustiky. Chyběla potřebná rezonanční výplň.“

„Zazněly skladby autorů, kteří se proslavili skladbami pro filmové plátno. To koresponduje s názvem Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK.“

„Náročného houslového partu se ujala mladá, teprve 25letá houslistka původem z Polska Sara Dragan.“

Olomoucké hudební jaro nabízí pestrou paletu zajímavých koncertů, které se konají na rozličných místech Olomouce, kdy vedle známých lokalit jsou objevovány prostory nové. Jedno takové „testování“ se konalo v sobotu 12. dubna v Bea centru. Nová stavba tyčící se do úctyhodné výšky má v přízemí atrium, kde se konají nejrůznější společenské akce a vyzkoušet prostor i jako koncertní sál se u příležitosti vystoupení Pražských symfoniků v čele s Tomášem Netopilem rozhodl management olomouckého festivalu.

„Brzy bylo zřejmé, že Hindoyan v partituře nehledá žádné filozofické konstrukce a spletitosti.“

„Dirigent se projevuje jako nenápadný, noblesní muž. Nemá potřebu poutat na sebe pozornost. Od první chvíle je zřejmé, že orchestru spíše slouží, než aby jej na sílu ovládal.“

„Za Floresovou škraboškou se zračí neuvěřitelně sršatý muzikální talent s obrovským citem pro divergentní hudební slohy.“

Janáčkova filharmonie Ostrava za sebou má další koncert, který může být řazen do kategorie zážitkových. O senzační dojem se postaral především venezuelský trumpetista Pacho Flores, který se představil v různorodém repertoáru klasicistních i současných autorů. Ostravský orchestr vedl dirigent Domingo Hindoyan.

„Koncert byl organizačně pečlivě připraven.“

„Jaroslav Skalka rozzářil klavír brilantním tónem, jeho hra měla překvapení i kontrasty.“

„Posledními čísly Stefanov potvrdil, že patří k nejslibnějším klavíristům své věkové kategorie.“

V sobotu 5. dubna se v koncertním sále Pražské konzervatoře uskutečnil koncert laureátů 18. ročníku mezinárodní soutěžní přehlídky Mladý klavír. Pětice mladých klavíristů, oceněných na podzimní soutěži, předvedla před publikem náročné programy profesionální úrovně. Klavíristé byli skvěle připravení a každý z nich k interpretaci přistoupil svým vlastním, výrazně specifickým způsobem.

„Tentokrát zcela nově dává o sobě festival vědět také během roku!“

„Šlo o setkání dvou interpretů, které dělí nejméně dvě generace.“

„Jeho výkon měl po všech stránkách vynikající parametry a každým scherzem přiváděl zcela naplněný sál ke stále většímu nadšení.“

S novou a nesporně užitečnou iniciativou přišel v letošním roce hudební festival Dny Bohuslava Martinů, který již tři desetiletí obohacuje pražský hudební život. 29. března v Sále Martinů Lichtenštejnského paláce uspořádal koncert, který byl prologem 31. ročníku festivalu. Protagonistou byl excelentní kanadský klavírista Charles Richard-Hamelin ve spolupráci s českým violoncellistou Markem Jeriem. Šlo o setkání dvou interpretů, které dělí nejméně dvě generace.

„V sedmašedesáti letech se mistr trubky již věru nehodlá předvádět ničím jiným než skutečným a nikterak skrývaným potěšením z toho, co hraje. “ 

„Reinhold Friedrich dokáže udržet tón s až neuvěřitelnou čistotou a zároveň jej umně modelovat s odzbrojující lehkostí.“

„Robert Kružík v Barberově Adagiu s pardubickými hráči ze smyčcové sekce pracoval pozorně, rozvíjení hlavního motivu i přechody nepostrádaly naléhavost, barevnost ani celkovou uměřenost.“

Sedmačtyřicátý ročník Pardubického hudebního jara nemohl začít lépe. Po třech letech se do města ve východních Čechách vrátil německý trumpetista Reinhold Friedrich, dočkal se ještě před úvodním koncertem festivalu vřelého přijetí publikem, které si vzápětí svým výkonem zcela podmanil, a ještě navíc slíbil, že brzy přijede znovu – na bicyklu… Komorní filharmonii Pardubice v neděli 30. března řídil Robert Kružík.

„V úterý je na programu mladistvá nahrávka Ivana Moravce s Karlem Ančerlem, konkrétně jeho oblíbený Klavírní koncert č. 4 Ludwiga van Beethovena.“

„Večerní program ve středu nabídne krásné koncerty z nabídky Evropské vysílací unie. Od dvaceti hodin to bude nejprve koncert Staatskapelle Dresden s novým šéfdirigentem Danielem Gattim.“

„Nedělní operou bude Falstaff Mozartova konkurenta Antonia Salieriho s Milánským orchestrem zaměřeným na starou hudbu.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 31. března do 6. dubna?

„Hlavní téma předehry k opeře Les Abencérages cválá vpřed natolik bezstarostně, až budí dojem, že by mohlo pocházet z předehry k nějaké nenáročné operetě.“

„Už z úvodních tří sólových kadencí první věty bylo zjevné, že Barry Douglas má Beethovenův ‚Císařský‘ koncert dokonale zažitý.“

„Vrcholem večera se stala Brahmsova Třetí.“

Na sedmém večeru cyklu „A“ 23. března ve Dvořákově síni Rudolfina nabídl orchestr Prague Philharmonia se svým šéfdirigentem Emmanuelem Villaumem svému publiku posluchačsky vděčný program, sestavený z děl tří skladatelů – Luigiho Cherubiniho, Ludwiga van Beethovena a Johannesa Brahmse. Hostem orchestru byl významný irský pianista Barry Douglas.

„V úterý je vzácná příležitost slyšet Sedmou symfonii Gustava Mahlera pod taktovkou Libora Peška s Českým národním symfonickým orchestrem.“

„Ve středu začíná speciální blok k pátému výročí úmrtí Krzysztofa Pendereckého, jednoho v nejvýznamnějších polských skladatelů druhé poloviny 20. století.“

„V neděli zazní v dopoledním čase nedělní bohoslužby vzorové provedení Mše h moll Johanna Sebastiana Bacha pod vedením Reného Jacobse.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 24. do 30. března?

„Komornímu tělesu se podařilo sestrojit dobře fungující organismus, jejž bychom snad mohli počastovat antickým ideálním vzorem unita multiplex, tedy jednotou v rozmanitosti.“

„Rozporuplnou, i když efektně zinscenovanou kompozici Benjamina Josupova, jíž nechyběla profesionální práce s hudebním materiálem, provedlo Trio Bohémo na vysoké úrovni.“

„Přejme si, aby trio neztratilo nic ze svého muzikantského entuziazmu a elánu.“

Akustika Dvořákovy síně byla 19. března doslova pohlcena výtečnou hrou mladého a světově uznávaného Tria Bohémo. Těleso nabídlo natěšenému rudolfinskému publiku ozkoušené kusy z dílen dvou gigantů německé hudby Beethovena a Brahmse, avšak nezapomnělo ani na nadšence hudební moderny. Pro fajnšmekry experimentálních výletů do tajů extravagantních zvukových spojů a neobvyklých hráčských technik si klavírní trio připravilo skladbu od Benjamina Jusupova, jehož snahy o stavění mostů mezi tradicí a modernou zajistilo koncertu pevnou dramaturgickou stavbu. Díky hráčskému entuziazmu, temperamentu a technické virtuozitě všech tří muzikantů se koncertní večer proměnil v zábavný, přitom ale umělecky podnětný zážitek.

„Pozvání Fedora Rudina a Julie Turnovsky se stalo magnetem celého večera.“

„Těžko by si posluchač mohl představit poctivější přístup k nastudování Ysaÿeho sonáty pro dvoje housle.“

„Následně se v budovách Konzervatoře Plzeň konaly současně mistrovské kurzy obou umělců.“

Emeritní první fagotista Vídeňských filharmoniků Štěpán Turnovský přijal pozvání festivalu Smetanovské dny a přijel do Plzně. Jeho otec Martin Turnovský zde totiž na počátku šedesátých let působil jako šéfdirigent rozhlasového orchestru, dnešní Plzeňské filharmonie; roku 1968 rodina emigrovala. Plzeňský koncert 18. března ozdobila přítomnost dalších členů rodiny a také virtuosa Fedora Rudina.