PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Šéfdirigentem skotského orchestru je mladý, poněkud excentrický dirigent a klavírista Maxim Emelyanychev.“

„Sám sedl jako sólista ke klavíru, od kterého orchestr řídil, a po odehrání svého partu vždy odbíhal před orchestr, aby se zase vrátil k nástroji.“

„Další skladbou byla prskavka s názvem An Orkney Wedding, with Sunrise pro orchestr s dudáckým sólem.“

Festival Moravský podzim se rychle blíží a připomínkou a pozváním bylo netradiční vystoupení. 23. září se představil v brněnském Besedním domě Skotský komorní orchestr pod vedením dirigenta Maxima Emelyanycheva, který účinkoval i jako sólový klavírista. Magnetem koncertu byla sólová prezentace skotského dudáka Roberta Jordana v tradičním kroji. Zcela vyprodaný koncert byl přímo přenášen Českým rozhlasem. Večeru předcházel o den dříve Skotský večer na nádvoří Besedního domu, na kterém se návštěvníci mohli seznámit jak se skotskou hudbou a lidovými tanci, tak třeba s tradičními nápoji.

„Theodora Remundová natočila o souboru Belfiato Quintet dokument pro Českou televizi.“

„Soubor právem získal první cenu v soutěži Antonína Rejchy na festivalu v rakouském Semmeringu.“

„Mezi dvě skvěle a inspirativně hraná díla zařadila dramaturgie mladé dílo modernisty 20. století Luciana Beria.“

V programu Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha patřil nedělní dopolední koncert dne 20. září souboru Belfiato Quintet. Soubor oslavuje dvacetiletí své činnosti a v Anežském klášteře koncertoval za přítomnosti kamer České televize. Na programu měl soubor ověřené skladby svého repertoáru – kvintety Rejchy, Beria, Beethovena a Françaixe. Každý prostor určený k provedení hudby je vhodný, tentokráte promlouval ke koncertu genius loci se slavnou historií českých králů a duchovním odkazem sv. Anežky České.

„Skvěle se představily smyčce s nepřehlédnutelným koncertním mistrem Jiřím Pospíchalem.“

„Po předehře k Figarově svatbě vstoupil před orchestr Ján Krigovský s králem smyčcových nástrojů kontrabasem.“

„Hornorakouský dirigent Heinz Prammer propojil autentickou duši koncertu s příjemným a jistým vedením orchestru.“

Jeden z koncertů své letošní koncertní řady uskutečnili Czech Virtuosi 9. září v brněnském Besedním domě za podpory fondu Johanna Karla Regbera. Jeho Koncert pro kontrabas a orchestr C dur v podání kontrabasisty Jána Krigovského tvořil dramaturgicky promyšlené jádro večera. V úvodu zazněla předehra k opeře Figarova svatba Wolfganga Amadea Mozarta, závěr patřil Beethovenově První symfonii. Dirigent Heinz Prammer, též skladatel, ale i výkonný předseda správní rady Johann Karl Regber-Fonds, jistotou a bezpečným vedením zkušených Czech Virtuosi podpořil pohodovou atmosféru večera.

„Raná Beethovenova sonáta pod jeho rukama nezněla titěrně, vtiskl do ní důstojně hmotný a tělesný rozměr.“

„Hudební řeč Larcherovy sonáty je pianisticky atraktivní, často závažná, neskrývaně mnohými ovlivněná.“

„Bez velikého množství prolité krve mohou Brahmsova Intermezza snadno působit rozvláčně.“

Jediný klavírní recitál letošního ročníku festivalu Dvořákova Praha se odehrál 10. září ve Dvořákově síni Rudolfina. Paul Lewis, protagonista večera, spojil ve svém programu raného i pozdního Beethovena s Brahmsem a nově vzniklou skladbou Thomase Larchera.

„Žihlův menší a zdravě vedený hlas je na dobré cestě…“

„Trio Bohémo cyklus předneslo s jistou mírou prostoty.“

„Jedná se o jedno z nejintimnějších a nejhlubších děl skladatele, který žádného interpreta ani posluchače nenechá chladným.“

Spolek Lieder Society, který u nás dlouhodobě a systematicky uvádí písňovou tvorbu známých i pozapomenutých skladatelů, si na sobotní večer v Atriu na Žižkově připravil další ze svých koncertů. V tomto měsíci uběhlo padesát let od úmrtí jednoho z nejvýznamnějších skladatelů 20. století, Dmitrije Šostakoviče (1906–1975). Sobotní večer byl věnován tomuto ruskému géniovi a připomněl ho jako skladatele písní. Večer v zajímavé dramaturgii propojil jeho dílo s tvorbou Ludwiga van Beethovena, mezi jejichž díly organizátoři spatřují zajímavé paralely, jak bylo uvedeno v koncertní brožuře: „Jejich tvorbu spojuje dramatičnost, která přesahuje hranice epoch a vzdoruje politickým režimům.“

„Dirigent Tomáš Netopil neskrýval, že ho tahle hudba baví, a dal si záležet na vylehčení melodie, na kontrastech a na dynamických efektech.“

„Koncertní árii ‚Ah perfido‘ Ludwiga van Beethovena podala sopranistka expresivně, s hlubokým prožitkem.“

„Sólových partů se ujali dva lektoři akademie, houslisté Dalibor Karvay a Fedor Rudin.“

Ve Sněmovním sále Arcibiskupského zámku v Kroměříži se konal v neděli 17. srpna slavnostní koncert, na němž se představila Moravská filharmonie Olomouc pod vedením dirigenta Tomáše Netopila společně se sólisty, kteří patří k nejlepším laureátům i lektorům Akademie Kroměříž. Zazněla Symfonie č. 94 G dur „S úderem kotlů“ Josepha Haydna, Romance pro housle a orchestr č. 2 F dur, koncertní árie „Ah, perfido“ Ludwiga van Beethovena a v závěru Concertone pro dvoje housle a orchestr C dur Wolfganga Amadea Mozarta.

„Scarlattiho barokní muzika vyzněla v Sekerově podání jako živý organismus, do jehož předepsaného základu lze vnést osobní zaujetí, lehkost, ale i vtip.“

„Svou hypotézu o vzniku Beethovenovy sonáty jako by pak pianista promítl do interpretace udivující suverenitou ve velkolepě pojatých pasážích i vybroušenou čistotou nejintimněji znějících tónů.“

„V Sibeliovi Sekera objevil novou studnici.“

Interpretační kurzy v Litomyšli jsou v plném proudu a podle plánu pokračuje rovněž festival večerních vystoupení předních českých umělců, kteří se přes den věnují mladým talentům. Zastoupen je každý vyučovaný obor. V pátek 11. července přišel na řadu klavír, jehož lektorem je zde už čtvrtým rokem Miroslav Sekera. Šlo o příjemné setkání v přátelském a uvolněném duchu, při kterém se však zároveň naplno projevila sólistova profesionalita.

„Toto schéma věrně demonstruje vůbec celkový přístup dirigenta k tektonickému rozvržení skladeb, které působilo velmi logicky, přirozeně a plynule.“

„Po několika málo taktech bylo zřejmé, že jeho výkon nebude třeba nikterak důkladně analyzovat, a to v tom slova smyslu, že svůj nástroj, svůj part a přednes ovládal s dvousetprocentní jistotou.“

„Zbývající části první věty se podařilo dirigentovi velmi dobře vystavět díky účinné dynamice a frázování a pečlivě vyposlouchaným tématům, což mu umožnilo je efektně vzájemně pospojovat v jednotný a plynulý hudební proud.“

Sněmovní sál Arcibiskupského zámku v Kroměříži rozezněla ve čtvrtek 26. června Filharmonie Brno pod taktovkou Františka Macka, uměleckého ředitele festivalu Hudba v zahradách a zámku Kroměříž. Hvězdou Večera vídeňských mistrů se stal čínský houslista Ziyu He, když přiměl návštěvníky k ovacím ve stoje již v první polovině koncertu. Rozhovor s ním jsme přinesli ZDE. V rámci 26. ročníku mezinárodního festivalu se konají ještě tři neméně zajímavá hudební představení.

„Vyznívá poněkud nespravedlivě, že v našem povědomí se na druhý významný orchestr ve městě vzdáleném pár desítek kilometrů od hranic s Českem tak trochu zapomíná.“

„Užuž jsem si říkal, jaká smůla provází Lukáše Vondráčka na Smetanově Litomyšli. Covid, pak zdravotní indispozice a teď defekt pedálu… Naštěstí povolaný technik vše poměrně rychle vyřešil a mohlo se pokračovat.“

„Dirigent Maxim Jemeljanyčev vypadá s úsměvem na tváři a ležérně uvázanou kravatou i ve svých šestatřiceti letech spíše jako rozpustilý kluk, který nezkazí žádnou švandu. Když zazní první tóny, člověk si uvědomí, jak může zdání klamat.“

Neděle 22. června 2025 se zapíše do historie Smetanovy Litomyšle ze dvou důvodů. Poprvé na tomto festivalu vystoupil německý symfonický orchestr a zřejmě nikdy předtím zde nebyli návštěvníci svědky technického defektu klavíru prvotřídní světové značky. Sólista Lukáš Vondráček se však s nepříjemnou situací vyrovnal perfektně a připravil všem přítomným strhující zážitek. Drážďanské filharmoniky řídil sympatický dirigent Maxim Jemeljanyčev.

„Mám hodně ráda jak ruské skladatele, tak ruské pianisty, houslisty.“

„Druhá věta z Mozartovy sonáty je pro mě mnohem těžší než Lisztovy Transcendentální etudy.“

„Většinu emocí nedokážu říct slovy, lépe mi to jde na klavíru.“

Nora Lubbadová je klavíristka, která má i přes svůj nízký věk za sebou mnoho koncertních vystoupení, soutěžních úspěchů a spoluprací s významnými umělci. Pro mě je to ale především člověk, který hudbu miluje, což je znát z jejích vystoupení. V rozhovoru jsme se tedy nezabývaly tolik soutěžními úspěchy (ty si ostatně každý čtenář může snadno dohledat), povídaly jsme si spíše o vztahu k hudbě a ke skladatelům, o zdrojích inspirace a radostech a strastech klavíristů. K rozhovoru s Norou se přidala i maminka Kateřina.

„Karlovarští symfonikové nastoupili na pódium v sále Grandhotelu Pupp ve skvělé formě.“

„Óda na radost zazněla jásavě a přesvědčivě.“

„I když v programu výslovně stálo, aby návštěvníci netleskali mezi jednotlivými větami, publikum této výzvy nedbalo a po každé větě odměňovalo interprety potleskem, který téměř upomínal na premiéru díla.“

Karlovarský symfonický orchestr na závěrečném koncertu 190. sezóny uvedl Symfonii č. 9 d moll, op. 125 „S Ódou na radost“ Ludwiga van Beethovena. Zpěvních partů se ujal domažlický pěvecký sbor Čerchovan společně s čtveřicí sólistů. Celé těleso řídil šéfdirigent symfoniků Ondřej Vrabec.

„Emmanuel Villaume kouzlil s dynamikou od mihotavého, tichého nasazení přes potřikráte vzedmutý zvukový nápor až k návratu tichého umlkání.

„Instrumentalisté filharmonie demostrovali v Passacaglii svou individuální vyzrálost a citlivé nastudování.“

„Romana Špačková na pódiu zářila, její dosavadní kariéra koncertní mistryně překonala řeholi postu a zjevila sólistku prvotřídního zjevu a osobnosti.“

Webern, Šostakovič, Beethoven – takový byl program devátého koncertu orchestrálního cyklu Prague Philharmonia, který se konal ve Dvořákově síní Rudolfina ve středu 18. června. Sólo měla koncertní mistryně filharmoniků Romana Špačková, dirigoval šéfdirigent orchestru Emmanuel Villaume. Tři skladby koncertu v poutavé dramaturgii mají zajímavé momenty i pojítko. Webernova Passacaglia není psána ve třídobém, ale dvoudobém taktu. Šostakovičův První houslový koncert vznikal v letech 1948 a 1949, byl utajován až do roku 1955 a jeho třetí věta koncertu nadepsaná Passacaglia má třídobý takt. A druhá věta Symfonie č. 7 Ludwiga van Beethovena se podobá passacaglii.

„Dirigent Christian Arming se do Ostravy vrátil po třiadvaceti létech.“

„Koncertní mistr České filharmonie si s orchestrem rozuměl a vychutnával si sólové kadence.“

„Nadšený potlesk samozřejmě vyprovokoval houslistu k přídavku. Byla jím sólová skladba od Niccola Paganiniho ‚Nel cor più non mi sento‘.“

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka v Ostravě otevřel koncertem, který oslavil 75. výročí festivalu, ale také 70. výročí trvání ostravského televizního studia. V pondělí 2. června se hrálo v Divadle Antonína Dvořáka, kde vystoupil Symfonický orchestr českého rozhlasu s dirigentem Christianem Armingem a houslistou Janem Mráčkem. Zazněl Koncert pro housle a orchestr D dur, op. 61 Ludwiga van Beethovena a zahajovalo se ikonicky, Sinfoniettou Leoše Janáčka. Průvodní slovo měl Jiří Vejvoda, a to nejen k přítomnému publiku, ale také k posluchačům ČT art a Českého rozhlasu Vltava, neboť koncert byl přenášen v přímém přenosu.

„Jubilujúci dirigent patrí medzi hviezdnu trojicu českých žiakov Jiřího Bělohlávka.“

„Košatý hlasový fond a cielený prienik do nuansov Musorgského piesňového cyklu predurčujú Jozefa Benciho na adekvátne podanie diela.“

„Tomáš Netopil si za spoluprácu s naším prvým orchestrom zaslúži slová najvyššieho uznania.“

Májová séria abonentných koncertov Slovenskej filharmónie vyvrcholila v Redute v posledný týždeň mesiaca (29. a 30. mája) dvojicou koncertných vystúpení nášho prvého orchestra pod taktovkou budúceho šéfa Pražských symfonikov Tomáša Netopila, ktorému sólistického partnera tvoril domáci vokálny umelec Jozef Benci. Na programe koncertov boli diela Leoša Janáčka, M. P. Musorgského, Charlesa Ivesa a Ludwiga van Beethovena.

„Interpretka cyklu Magdalena Rovenská se prezentovala nosným, kultivovaným sopránem lyrického charakteru, s pěkně znělými vysokými polohami, dobře registrálně napojenými na spodní, prsní rejstřík.“

„Pěvecká soutěž v Karlových Varech je mnohdy pro mladé absolventy pěveckých škol jejich prvním podstatným krokem do profesionálního světa.“

„Ocenil jsem zařazení dvou ucelených písňových cyklů A. Dvořáka, V národním tónu a méně často interpretované Srbské písně.“

V rámci 56. ročníku hudebního festivalu Antonína Dvořáka se 28. května uskutečnil zajímavý koncert ve Vysoké u Příbrami. Již osmým rokem je věnován památce Antonína Dvořáka III. Ve věhlasném Památníku A. Dvořáka se opět představili mladí laureáti proslulé pěvecké soutěže v Karlových Varech – Magdalena Rovenská a Eduard Kácal, u klavíru byl Martin Pančocha. V širším záběru zvoleného repertoáru si všímám především zastoupených ukázek z tvorby A. Dvořáka, písňové a operní.

„Slavnostní zahajovací koncert ve velkém sále Horáckého divadla nabídl večer plný hudební kultivovanosti, precizního orchestrálního provedení a písňové lyriky.“

„Andrea Kalivodová je známá především svojí výraznou operní kariérou, ale v Jihlavě se představila v roli ztišené vypravěčky se schopností sdílení hlubokého lidského prožitku.“

„Prague Philharmonia patří k nejlepším českým orchestrům a v Jihlavě prokázala, že i velké symfonické dílo lze zahrát s komorní jemností, aniž by ztratilo svou monumentálnost.“

Počtyřiadvacáté byl v pondělí 19. května slavnostně zahájen Mezinárodní hudební festival Mahler Jihlava – Hudba tisíců, respektive jeho hlavní jarní část. Na koncertě v jihlavském Horáckém divadle vystoupil renomovaný orchestr Prague Philharmonia pod vedením dirigenta Marka Štilce. Festivalová hudební přehlídka v letošním roce připomíná Mahlera písňovým odkazem, zaměřuje se ale i na klíčové reprezentanty hudebního klasicismu. A tak zazněla předehra k Mozartově opeře Figarova svatba a Mahlerův písňový cyklus Rückert-Lieder v podání přední české mezzosopranistky Andrey Kalivodové. Monumentální závěr patřil Beethovenově Symfonii č. 5 c moll Osudové.