Sezona Českého národního symfonického orchestru kopíruje kalendářní rok, a tak nepřekvapí, že abonenty čeká teprve první koncert sezony. 13. března ve Smetanově síni obecního domu vystoupí pod taktovkou šéfdirigenta Stevena Mercuria americký pianista Maxim Lando. Zazní díla Bély Bartóka, Davida Cheskyho a Ludwiga van Beethovena. Zatímco první polovina koncertu by se dala nazvat poctou bicím nástrojům, druhá je věnována osvědčené klasice.

Maďarský skladatel, ale také výtečný klavírista a muzikolog Béla Bartók (1881–1945) byl jednou z nejzásadnějších osobností evropské hudby 20. století. Zemřel v americkém exilu, kam musel utéct v roce 1940. Hudba pro smyčce, bicí nástroje a celestu vznikla na objednávku švýcarského dirigenta a mecenáše Paula Sachera k desátému výročí jeho Basilejského komorního orchestru. Bartók dirigentovi předem sdělil, že si představuje dílo pro smyčcové a bicí nástroje, k nimž počítá také klavír, celestu a xylofon a doufá, že obsazení nebude činit obtíže. Nové dílo mělo premiéru v Basileji 21. ledna 1937. „Tehdy jsme nemohli tušit, jaké mistrovské dílo nám bylo darováno,“ poznamenal později Sacher.

David Chesky (*1956) je americký klavírista, skladatel, hudební producent a vydavatel. Pohybuje se mezi žánry a pracuje s moderními technologiemi. Je autorem orchestrálních děl, skladeb pro komorní obsazení, pro sólový klavír, několika oper a baletní hudby, za svá díla získal řadu ocenění. Téměř dvacítka jeho koncertů pro nejrůznější nástroje je souhrnně označována jako urban concertos (městské koncerty). Zhruba čtvrthodinové skladby jsou třívěté, jednotlivé části jsou označeny pouze anglickým označením pro větu „movement“, v doslovném významu slova pohyb. Tím se zároveň charakterizuje skladatelovo soužití s tempem, energií a zvuky velkoměsta. V Klavírním koncertu č. 3, který zazní v Obecním domě, patří výrazné místo bicím nástrojům a latinskoamerickým a jazzovým rytmům.

Sólistou v Cheskyho klavírním koncertu bude Maxim Lando (*2002). Na klavír začal hrát, když mu byly tři roky. V deseti letech začal Lando studovat hru na klavír u Hung-Kuan Chena, nejprve v přípravné třídě na New England Conservatory v Bostonu a poté na Juilliard School’s Pre-College v New Yorku. Od jedenácti let je sponzorován Lang Lang Foundation, která ho vozila na koncertní turné do Španělska, Německa, Ruska a Spojeného království. V roce 2015 se stal prvním Američanem, který vyhrál první cenu na Mezinárodní televizní soutěži Louskáček pro mladé hudebníky v Moskvě. Ve stejném roce se umístil na druhém místě na klavírní olympiádě v Kissingenu. V roce 2020 mu byla udělena cena Gilmore Young Artist.

Komplex devíti symfonií Ludwiga van Beethovena (1770–1827) představuje jeden z úhelných kamenů hudebních dějin. Skladatelé pozdějších generací, kteří usilovali o uplatnění v symfonickém oboru, byli vždy s Beethovenem poměřováni. Svou Symfonii č. 7 A dur, op. 92 začal Beethoven komponovat v říjnu 1811. Uvědomoval si, že ztráta sluchu je nevyhnutelná, tvořil téměř hekticky a skoro současně rozpracoval Osmou symfonii. Ač skladatele trápily v té době zdravotní i finanční starosti, rozmíška s bratrem Johannem a onemocnění druhého bratra Karla, obě symfonie, Sedmá i Osmá, jsou díla vyrovnaná, radostné nálady. V Sedmé symfonii se setkávají patos Páté symfonie a živelná radost Šesté. Bylo to pravděpodobně především živé finále, pro něž Richard Wagner tuto symfonii nazval „apoteózou tance“.

Foto: Chris McGuire, Jan Malý