Komorní cyklus Svatovavřinecká sezóna, za kterým organizačně stojí festival Pražské jaro, připravil pro své návštěvníky v březnu dva koncerty. Spojuje je výrazná úloha klavíru. Ve čtvrtek 7. března představí v pražském kostele sv. Vavřince klasicistní kladívkový klavír Vojtěch Spurný, o týden později klavírista Igor Ardašev a houslista František Novotný uvedou romantické kusy a skladby 20. století.

Březnový program Svatovavřinecké sezóny nabídne stručný exkurz do klavírní historie, představí klavír kladívkový i moderní. Fortepiano, známé také jako pianoforte, vyvinul italský nástrojář Bartolomeo Cristofori a je považováno za jednu z nejvýznamnějších inovací v historii klavíru. Svůj průkopnický mechanismus poprvé představil veřejnosti v roce 1709. Nová kladívková technika umožnila hudebníkům mnohem větší kontrolu nad dynamikou a výrazem. O další významný technický rozvoj klavíru se zasloužil saský varhanář Johann Gottfried Silbermann, který se svým synovcem vytvořil středoněmeckou školu klavírního stavitelství. Ta se po roce 1750 rozšířila do Anglie i Vídně. Konstrukce se ale odlišovaly a dochází k ustálení mechaniky nazývané „vídeňská“ spojené s osobností Silbermannova žáka Johanna Andrease Steina a „anglické“ spojené s Johnem Broadwoodem. Další milníky na cestě k moderní podobě klavíru pak přineslo 19. století, kdy se dále vyvíjela kladívková a repetitivní mechanika a nástroje dostaly litinový rám.

Český dirigent, klavírista, cembalista a pedagog Vojtěch Spurný představí na prvním březnovém večeru v rámci Svatovavřinecké sezóny díla klasicistní skladatelů určená původně pro tzv. hammerklavier. V centru Spurného pozornosti budou stát díla Ludwiga van Beethovena, dvě Sonáty z jeho raného čtrnáctého opusu a Šest variací G dur na motivy z opery La Molinara Giovanniho Paisiella. Beethovenovu hudbu doplní v úvodu koncertu Sonáta f moll slavného vídeňského mistra na fortepiano Leopolda Koželuha a Utrpení královny francouzské čáslavského rodáka, skladatele a klavírního virtuosa Jana Ladislava Dusíka. Závěr Spurného recitálu bude patřit „otci moderní klavírní techniky“, italskému skladateli a klavíristovi Muziovi Clementimu, z jehož odkazu zazní Sonáta g moll, druhá část jeho třicátého čtvrtého opusu.

Ve čtvrtek 14. března nabídne svatovavřinecký večer vystoupení houslisty Františka Novotného a klavíristy Igora Ardaševa. Program tohoto dua je postaven v úvodu na skladbách romantických, v druhé polovině se těžiště přesune do 20. století. Nekomplikované Dvořákovy Romantické kusy zahraje duo ve společnosti Scherza c moll, které vzniklo jako součást Sonáty F-A-E, společného díla skladatelů Brahmse, Schumanna a Dietricha. Novotný s Ardaševem dále připomenou osobnost Ericha Wolfganga Korngolda a jeho dílo Mnoho povyků pro nic, které původně zkomponoval na objednávku vídeňského Burgtheater jako doprovodnou hudbu k Shakespearově hře a následně ji upravil pro i do verze pro duo houslí s klavírem. Závěrečná trojice skladeb nahlédne do ruské hudební literatury a nabídne Glièrovu Romanci D dur a Ščedrinovu skladbu Ve stylu Albénize, kterou skladatel věnoval své ženě, světoznámé baletce Maje Plisecké. Pestrou dramaturgii umělci završí provedením Třetí sonáty pro housle a klavír c moll, op. 45 Edvarda Hagerupa Griega, která sama uzavírá třívětý sonátový, silně autobiograficky laděný cyklus, v němž autor podle svých slov hledí k širším obzorům. Oba koncerty u sv. Vavřince začínají v půl osmé večer.

Facebook X E-mail WhatsApp