„Chvíli trvalo, než si ucho zvyklo na kladívkový klavír.“
„Tuze sympatické bylo, jak tempově nehrál na jistotu a šel do atraktivního rizika.“
„Hlavní výtkou by nejspíš bylo dynamické přebuzení mnohých doprovodných figurací.“
Dirigent, klavírista a pedagog, zároveň flétnista a operní režisér, zkrátka renesanční člověk Vojtěch Spurný představil své hráčské umění 7. března v kostele sv. Vavřince na Malé Straně. Na klasicistní kladívkový klavír zahrál díla Beethovenových současníků i samotného Beethovena. A večer pod hlavičkou Pražského jara byl této hlavičky čistě interpretačně jistě hoden.