KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Nadějné vyhlídky do klavírní budoucnosti english

„V Prokofjevovi se Klára Gibišová pohybovala s až mazáckým nadhledem v přechodech mezi jednotlivými částmi.“

„Ve Skrjabinově Preludiu op. 16 č. 1 jako by se Anna Zimowska chopila příležitosti předvést všechno, co umí. Její Skrjabin byl rozmáchle jistý, s využitím mnoha barev nástroje.“

„Třpytivé běhy po klaviatuře působily, jako by Stefanova nestály žádnou námahu, obdiv zaslouží za kontrastní předivo jemného úvodu a ohnivé uherské melodie.“

Vynikající evropské soutěžní výsledky mladých českých klavíristů svědčí o výborném pedagogickém vedení i ctižádosti začínajících umělců. Jak jsou na tom jejich o poznání mladší kolegové, ukázala i Mezinárodní soutěž pro mladé klavíristy Broumovská klávesa. Letos se konala už podvanácté a umění některých jejích laureátů bylo možné posoudit na slavnostním koncertě v pražském sídle Velvyslanectví Polské republiky.

Polsko se tradičně této soutěže účastní – vysílá do něj své talentované žáky a v její porotě zasedá i polský koncertní pianista a umělecký ředitel International Royal Cracow Piano Festival Marian Sobula. Jeho kolegy – porotci byli umělecký ředitel soutěže Ivo Kahánek, Jan Simon (předseda poroty), David Mareček, Milan LangerEliška Novotná. Letošního ročníku Broumovské klávesy, který se konal od pátku 1. dubna do neděle 3. dubna, se zúčastnilo celkem třiatřicet soutěžících z Česka, Slovenska, Polska, Rakouska, Ruska a Ukrajiny.

V sídle polského velvyslanectví se představili tři mladí klavíristé, kterým porota udělila první místa: V první kategorii do jedenácti let zvítězily dvě dívky: Klára Gibišová z Prahy a Anna Zimowska z Polska. Klára Gibišová je už zkušená soutěžící, která získala mnoho prvních cen. Vystoupila mimo jiné se Severočeskou filharmonií či Filharmonií Hradec Králové. Zúčastnila se také stipendijního programu MenART, kde byl jejím mentorem Ivo Kahánek. Je žačkou Taťány Vejvodové na ZUŠ Ilji Hurníka v Praze. Anna Zimowska je vítězkou mnoha mezinárodních soutěží nejen v Polsku a v Česku, ale i na Slovensku, v Německu, v Kanadě… Studuje v Krakově u Izabely Grzybek.

Představil se i vítěz třetí kategorie Denis Stefanov, ukrajinsko-český čtrnáctiletý student Gymnázia a Hudební školy hlavního města Prahy ve třídě Petera Toperczera, mnohonásobný laureát českých i mezinárodních soutěží. Za sebou má už i vystoupení se Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK. Letos byl i on vybrán do programu MenART.

Umělecký ředitel soutěže, klavírista Ivo Kahánek, prohlásil, že o budoucnost klavíru se nemusíme bát: „Úroveň byla ve všech věkových kategoriích vysoká a letos zejména v těch starších (což v minulosti nebylo vždy zvykem) šlo o skutečně dramatické souboje hned několika výrazných mladých pianistů. Zároveň se v mladších kategoriích objevily talenty, které jsem neznal. Už teď se těším, jak budu sledovat jejich vývoj, například za rok na Broumovské klávese s pořadovým číslem 13!

V jakém světle se tedy představili tři broumovští laureáti v Praze? V tom nejlepším. Klára Gibišová zvolila skladby Johanna Sebastiana Bacha, Josepha Haydna, Sergeje Prokofjeva, Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, Sergeje RachmaninovaMoritze Moszkowského. V jejich interpretaci prokázala jak vysokou technickou vyspělost, tak výrazný smysl pro výstavbu skladby. Její Bach zaujal dobře vedenými hlasy, Haydn zase hravostí a citem pro dynamiku. V Prokofjevovi se pohybovala s až mazáckým nadhledem v přechodech mezi jednotlivými částmi a Mendelssohna považuji za její nejpovedenější výkon toho večera. Byl to romantismus rozmáchlého gesta s lehce naznačenými rubaty, zaujala plynulým přechodem z pomalé části do tanečního ronda, měkce znějícími akordy, jistými rychlými pasážemi a skvěle vystavěným ohromujícím závěrem. V Rachmaninovovi ukázala zas jinou tvář – ostřejší, virtuózní – a své vystoupení zakončila efektní Moszkowského Etudou F dur.

Polka Anna Zimowska předvedla své schopnosti v dílech Johanna Sebastiana Bacha, Muzia Clementiho, Alexandra Skrjabina a polského skladatele 20. století Michała Spisaka. Její Bach (Preludium a fuga d moll) se zdál být poněkud nervnější, ostřejší, to se však týkalo jen preludia. Ve fuze jako by se uklidnila, působila vyrovnaněji, zřetelně odlišovala jednotlivé hlasy. V Allegru z Clementiho Sonáty B dur upoutala tektonikou, vyrovnaností a velmi dobrou technikou. Ve Skrjabinově Preludiu op. 16 č. 1 jako by se konečně chopila příležitosti předvést všechno, co umí. Její Skrjabin byl rozmáchle jistý, s využitím mnoha barev nástroje. Spisakova Humoreska je skladba velice efektní, vděčná, v níž interpret může předvést, co umí. Anna hrála energicky, neztrácela se ve velmi vysokém tempu, výborně zvukově odlišovala jednotlivé části a po této smršti se dokázala zkoncentrovat na sotva slyšitelné, nicméně zřetelně zahrané tóny.

Jedenáctileté klavíristky pochopitelně svou hrou převýšil čtrnáctiletý ukrajinsko-český student Denis Stefanov. Na úvod si vybral dvě Scarlattiho Sonáty d moll, K 9K 1. V nich uplatnil svůj nádherný kultivovaný úhoz, měkký až sametový, upoutal svými přirozeně znějícími trylky. Lisztovu Uherskou rapsodii a moll vystavěl s jistotou zkušeného interpreta a s ohromující technikou. Třpytivé běhy po klaviatuře působily, jako by Stefanova nestály žádnou námahu, obdiv zaslouží za kontrastní předivo jemného úvodu a ohnivé uherské melodie. V Rachmaninovově Etudě-Tableaux a moll odkryl odvrácenou polohu Lisztovy blyštivosti. Bravurně zvládnul vystupňování hry k silným emocím, sdělení, které předestřel posluchačům, bylo velmi působivé. Na závěr strhl posluchače svým podáním Etudy-Toccatiny č. 3 Nikolaie Kapustina, ukrajinského skladatele a klavíristy, jazzmana, který svou inspiraci jazzem vtělil i do této skladby.

Tři mladí klavíristé zaujali výraznými výkony, které svědčí o hloubce jejich talentu. Jejich vývoj i snahu dalších účastníků Broumovské klávesy budeme dále s potěšením sledovat. Příležitostí bude řada. Vystoupí nejen na slavnostním koncertu laureátů v pražském Rudolfinu na podzim, na letním hudebním festivalu Za poklady Broumovska, ale i za doprovodu Karlovarského symfonického orchestruZápadočeského symfonického orchestru Mariánské Lázně.

Foto: Fb soutěže Broumovská klávesa

Alena Sojková

Alena Sojková

Publicistka

Hudební publicistikou se zabývá pětadvacet let. Po studiu psychologie a bohemistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy pracovala v Ústavu pro jazyk český v oddělení historické lexikografie. Tvrdí, že základní profesionální dovednosti si osvojila právě při práci na Staročeském slovníku. Poté několik let působila v časopise Naše rodina, kde se přiučila základům novinařiny. Pedagogickou epizodu prožila na Univerzitě Jana Amose Komenského, kde učila stylistiku, sociální psychologii a psychologii komunikace. Od roku 2010 byla redaktorkou Týdeníku Rozhlas, časopisu s širokým kulturním záběrem, který na konci června 2022 zanikl. Publikuje na KlasicePlus, v Harmonii, Medicíně a umění, byla stálou spolupracovnicí Hudebních rozhledů. Specializuje se na rozhovory s muzikanty, v poslední době zejména s mladou generací. Myslí si totiž, že mladé, šikovné a zapálené hudebníky je třeba soustavně uvádět do povědomí publika. Klasická hudba je její vášní a potřebuje ji k životu. Zrovna tak jako rockovou a jazzovou muziku.



Příspěvky od Alena Sojková



Více z této rubriky