PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„V koncertním sále Stockholmských filharmoniků se taktovky pokaždé ujímá jiný dirigent, ve výčtu najdeme i jména jako Riccardo Muti.“

„V neděli 8. prosince se do této exkluzivní společnosti dostává první zástupce naší země.“

„Koncert zahájí skladba české skladatelky, čímž se náš vklad umocní.“

Je už letitou tradicí, že každoroční udělování Nobelových cen, které se koná vždy 10. prosince ve švédské metropoli, předchází slavnostní koncert pro jejich držitele. Také však určený pro významné hosty této události, ale i pro další diváky, kterým se poštěstí zakoupit vstupenku. Letos má pro nás tento koncert nevšední význam v osobě vystupujícího dirigenta i skladatelky, jejíž dílo 8. prosince zazní.

„Večer pravoslavného zpěvu zahájila Doxologie pamětihodného byzantského mnicha, svatého Jana Koukouzelese.“

„Sboristky opustily prostor u kněžiště a zaplnily uličky vedle lavic v lodi a zpěv ozdobený prodlevou a úchvatnými melismaty trval i během jejich návratu do čela lodi.“

„Dramaturgie Theodory Pavlovich se pro tento koncert spolehla na Dobri Christova a vybrala na závěr dva jeho hymny.“

Mezinárodní festival pravoslavné hudby Archaion Kallos uzavřel letošní ročník koncertem Klenoty bulharské duchovní hudby večer 24. října v chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze. Z Bulharska přijel Sofijský komorní sbor Vasila Arnaudova pod vedením sbormistryně Theodory Pavlovich. Program byl naplněn zpěvy pravoslaví bulharských autorů, které v provedení slavného ženského sboru zazněly v chrámu s blaženou mystičností i jasem.

„Konce první a třetí věty zazněly v chirurgicky přesné souhře klavíru a orchestru.“

„Vondráček se dokáže především umělecky zcela rozdat publiku.“

„Lucernský symfonický orchestr se projevil jako velmi spolehlivý partner.“

Klavírista Lukáš Vondráček už je na festivalu Dvořákova Praha stálicí. Na koncertě 16. září provedl První klavírní koncert Sergeje Rachmaninova s Lucernským symfonickým orchestrem a dirigentem Michaelem Sanderlingem, dále zazněla díla Ludwiga van Beethovena a Antonína Dvořáka. Pianistické schopnosti Vondráčkovy neochabují, hudebně ještě stále nezpohodlněl a nepřestal hledat.

„Snoubením lásky Janáčka a Kožené k české kultuře s kvalitou jejich umu vykvetlo cosi nádherného.“

„Jeho měkký a kulatý, přesto maximálně rezonující a zvučný tón okouzloval v nejširším dynamickém spektru a půvabným až romantickým koloritem dobarvoval hlas pěvkyně.“

„Je to žánr, který má moc svým skromným hudebním charakterem něžně promlouvat do duší obyčejných posluchačů.“

Ve středu 10. července se v Besedním domě v Brně konal slavnostní závěrečný koncert 29. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Concentus Moraviae. Letošním tématem se odkazoval k Roku české hudby a nesl název Metamorfózy: Czech Smetana! Programu se zhostila patronka festivalu Magdalena Kožená, která si spolu s klavíristou Kirillem Gersteinem připravila písně od Janáčka, Wolfa, Rachmaninova a Schönberga. Koncert se špičkovými výkony světových umělců zakončil dlouhý potlesk, standing ovation a dva vyprošené přídavky. 

„Program večera uvedla poutavým způsobem Martina Kociánová.“

„Kompozici Arva Pärta umělci skvěle vystavěli.“

„Necháme se překvapit, zda se Matejča s Schulmeisterem stanou rezidenčními umělci festivalu.“

Vystoupení devatenáctiletého houslisty Daniela Matejči a osmnáctiletého Jana Schulmeistera na loňském ročníku mezinárodního letního festivalu v Třeboni posluchače nadchlo natolik, že si vyžádali jejich opětovné vystoupení. A duo si pro letošní Třeboňská nocturna na 10. červenec připravilo zajímavý program.

„Od počátku se odvázaně hrálo na ‚zpěvnou českou notu‘.“

„Violoncello soustředěného Petra Malíška energicky probublávalo v nižších polohách, nad ním preludovala houslistka Petra Brabcová a trio pečlivě a pozorně doprovázel klavírní poklus Stanislava Gallina.“

„Poslední prestová věta v podání soustředěného Orbis Tria byla brilantní, hráči postupně odkrývali hlavní téma, pohrávali si s variacemi a stupňovali napětí.“

Dvacátý třetí ročník festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců byl zahájen 18. května slavnostním koncertem, tradičně v den výročí úmrtí Gustava Mahlera. V pátek 24. května festival pokračoval úvodním koncertem komorní řady. V gotické síni jihlavské radnice vystoupilo skvělé Orbis Trio, které tvoří uznávaní interpreti Petra Brabcová (housle), Petr Malíšek (violoncello) a Stanislav Gallin (klavír). Koncert nazvaný České tance akcentoval letošní podtitul Gustav Mahler a česká hudba. Zazněla klavírní tria Františka Škroupa a Bedřicha Smetany.

„Z tichého zpěvu s nástinem vášně a úpěnlivosti gradoval svou zpověď až do velkého zvukově proklamativního finále s mistrným ztišením k poslednímu tónu.“

„Hedarova hra procítěně vedla tempovými proměnami, nepostrádala poetiku a zvláště poutavě pracovala s dynamikou.“

„Hakobyan přidal dvě písně od Sergeje Rachmaninova.“

Arménský pěvec Navasard Hakobyan, laureát pěvecké soutěže Operalia Plácida Dominga, vystoupil ve středu 22. května ve Velkém sále pražské Novoměstské radnice s operními áriemi od Belliniho, Donizettiho, Čajkovského, Korngolda, Tostiho, Gastaldona, Otera a Verta a Morena Torroby. Doprovázející pianista Ahmad Hedar přidal Chopinovu Baladu č. 1 a Smetanova Hulána z Českých tanců. Vystoupení pěvce oznámila Hudební agentura Nachtigall Artists a Spolek přátel hudebních talentů. Pěvec energického hlasu a zkušený kolega u klavíru publikum rozhodně potěšili. 

„Italové byli se svým hlavním hostujícím dirigentem na evropském turné. Završili je v Praze v dobré kondici, motivovaní, rozehraní a navíc v souladu s ním napojeni na emoce, že je má u sebe doma.“

„Hrůša působí hodně v cizině, ale doma se o něm moc dobře ví. Když se vrací, je vnímán jako poctivá a už vyzrálá stálice, jako úspěšná a mimořádná osobnost.“

„Spolu s mohutně obsazeným orchestrem dokázali v publiku vzbudit dojem, že je proč ten večer být přítomen.“

Spontánní koncert, neméně spontánní ohlas. Hostování římského tělesa Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia na festivalu Pražské jaro vykazovalo obrovský pozitivní náboj. Lví podíl na tom má jeho hlavní hostující dirigent Jakub Hrůša. Inspiroval a vedl skvěle disponovaný orchestr tak, že se hudbě od Martinů, Gershwina a Rachmaninova dostalo mimořádně velké dávky hráčského umu, krásy a energie. Přídavkem z Prodané nevěsty pak večer definitivně posunuli až ke společnému uměleckému triumfu.

„Rachmaninovova hudba přináší překvapivé konotace.“

„Epilog z baletu Peer Gynt Alfreda Schnittkeho nastoupil po Mahlerovu Adagiettu attacca; dřív než publikum stačilo vůbec nadechnout, natož tleskat.“

„Děsivé ticho začaly z dáli plnit lehounké vokály, třepetající se nějakou dobu v prostoru, aby zase odpluly někam do nebeských výšin, kde je klid a mír.“

Abonentní řada Filharmonie v divadle se uzavřela čtvrtým abonentním koncertem 9. a 10. května. Koncert nazvaný krátce Epilogy nabídl skladby, které skutečně plní účel završení díla; v principu nemají nic společného, ale nakonec vytvořily překvapivě dobře fungující celek. Nejprve Symfonické tance Sergeje Rachmaninova, po přestávce Adagietto z Páté symfonie Gustava Mahlera a jako poslední Epilog z baletu Peer Gynt Alfreda Schnittkeho. To vše se v podání orchestru Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila „vylouplo“ v kouzelný a pohádkový večer.

„Giltburg předvedl technické mistrovství.“

„Violoncellový part interpretoval koncertní mistr filharmonie Jiří Hanousek.“

„Janáčkova filharmonie opět potvrdila svou velikost.“

Janáčkova filharmonie v Ostravě uvedla závěrečný koncert výroční sezóny, ve které se s orchestrem loučí šéfdirigent Vassily Sinaisky. V Ostravě působil po čtyři sezóny; v roce 2026 nastoupí nový šéfdirigent Daniel Raiskin. Jako sólista večera se představil izraelský klavírista Boris Giltburg s neobvykle dlouhým a především technicky náročným Koncertem pro klavír a orchestr č. 2 B dur Johannesa Brahmse. V druhé polovině koncertu posluchači vyslechli symfonickou báseň Zlatý kolovrat, op. 109 Antonína Dvořáka. Dramaturgie koncertu odkázala na fakt, že skladatelé byli dobří přátelé.

„Patnáctiminutová skladba, ne příliš typická pro oslavence, proběhla velmi rychle; i tak dokázala zaujmout příběhem, barvitostí i nasazením hudebníků.“

„Klavírista Marek Kozák nezklamal. Akordické pasáže byly úderné a opulentní, rychlé části běžely brilantně.“

„Tvrzení v programu, že Smetana byl český Wagner, si lze vysvětlovat různě.“

Abonentní koncert řady Oslavná ve Filharmonii Brno na termíny 29. února a 1. března avizoval oslavu dvoustých narozenin Bedřicha Smetany. Nicméně program tomu nenasvědčoval, přestože byl lákavý. Valdštýnův tábor Bedřicha Smetany následoval Klavírní koncert č. 2 Franze Liszta, který jako sólista přednesl Marek Kozák, a na závěr koncertu zazněl Parsifal, orchestrální suita Richarda Wagnera. Koncert dirigoval švýcarský dirigent Michel Tabachnik.

„Studentská filharmonie si v provedení Janáčkovy předehry Žárlivost prověřila především zvukovou mocnost své žesťové sekce.“

„Klavírní sólo hrál pianista Alim Bejsembajev, loňského roku ověnčený titulem ‚Umělec nové generace BBC‘.“

„V provedení České filharmonie a za řízení Jakuba Hrůši bylo ale Zrání zjevením.“

Ve středu 21. února 2024 se konal koncert 128. sezóny České filharmonie ve Dvořákově síni Rudolfina. Dvě části koncertu obsadila dvě tělesa pod vedením stejného dirigenta Jakuba Hrůši. Nejprve hrála Česká studentská filharmonie předehru Žárlivost od Leoše Janáčka a poté Druhý klavírní koncert Sergeje Prokofjeva se sólistou Alimem Bejsembajevem. Ve druhé části koncertu hrál orchestr Česká filharmonie symfonickou báseň Zrání od Josefa Suka. Zpívala ženská část Pražského filharmonického sboru sbormistra Lukáše Vasilka. Pozoruhodné a velkolepé.

„V právě probíhajícím Roce české hudby bylo velice osvěžující slyšet díla i méně protežovaných autorů.“

„Fialová dokáže svůj nástroj z roku 1745 rozeznít do natolik šťavnatého zvuku, až posluchače zcela obejme.“

„Romanticky laděné party Jitky Čechové se proměnily v barvité, přesto však vysoce pregnantní hudební vyjádření.“

Královny violy a klavíru. Právě tak se jmenoval večer deváté sezony koncertní řady Břevnovská hudební setkání, který se v Tereziánském sále Břevnovského kláštera odehrál 20. února. Romanticky laděným repertoárem počátku 20. století okořeněným jednou „soudobkou“ violistka Kristina Fialová a klavíristka Jitka Čechová potvrdily, že si svůj královský titul právem zaslouží.

„Simon Rattle s Českou filharmonií sólistku doprovázeli obdivuhodně spolehlivě, jak v ohledu souhry, tak v ohledu dynamického vývoje.“

„Kdyby mi někdo řekl, že přesvědčivější interpretaci nikdy neslyšel, nevymlouval bych mu to.“

„Možná vlivem velmi živého tempa, navíc nabitého jakýmsi nervním prvkem, jsem měl dojem, že na první dvě témata expozice první věty Brucknerovy symfonie koukám z okna jedoucího vlaku.“

Když do Prahy zavítají hvězdná jména jako Yuja Wang nebo Simon Rattle, pak typicky na sérii tří vyprodaných abonentních koncertů. Tím spíš, je-li součástí programu dílo tak proslulé jako Koncert pro klavír a orchestr č. 3 Sergeje Rachmaninova. Provedení tohoto díla s Českou filharmonií na prvním koncertě 8. února bylo v mnoha kvalitativních ohledech nenapodobitelné, ale současně vybízelo k úvahám o významu dokonalosti v interpretačním umění.