PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Hráči předvedli výjimečnou technickou vyspělost, důmyslnou práci s časem a obdivuhodně jednotný rytmický cit a sehranost.“

„Smyčec Václava Petra se definitivně prozpíval do nástroje i do prostoru a duo společně vtáhlo publikum do děje příběhu.“

„Při druhém přídavku Václav Petr odložil violoncello, usedl ke klavíru a zahrál secondo čtyřruční polky Sergeje Rachmaninova s Markem Kozákem v primu.“

Festival Dny Bohuslava Martinů v úterý 5. prosince pokračoval vystoupením dvojice umělců. Trojici sonát pro violoncello a klavír – každou v jiném stylu – zahráli etablovaní Marek Kozák a Václav Petr. Někdejší semifinalista prestižní varšavské „Chopinky“ a nynější koncertní mistr skupiny violoncell v České filharmonii připravili padesátce diváků v Sále Martinů na pražské HAMU vysoce kvalitní zážitek.

„Přijde mi hluboce atraktivní, jakým způsobem klavírista tělesně vyjadřoval svoji pódiovou svrchovanost.“

„Kožuchinovo frázování bylo lidské a povědomé, podřizovalo se výpravě, měl jsem pocit, že osobně bych chtěl vést melodie úplně stejně.“

„Myslím si, že pochopení pro ten jevištní prvek je hlavní příčinou, proč v dobách Franze Liszta vznikla tradice hry zpaměti.“

Na Klavírním festivalu Rudolfa Firkušného v úterý 7. listopadu vystoupil pianista Denis Kožuchin s díly Franze Liszta a György Ligetiho. Jeho interpretace byla vkusná, povznášející, pokorná i troufalá, vzbuzovala emoce. Jen hra vysokého romantického repertoáru z not mu zbytečně ubrala na prvku nebezpečí nebo zázraku.

„Když interpretuji díla Fryderyka Chopina, cítím relativní uvolnění a osobní svobodu.“

„Při rozsáhlém interpretačním přístupu k tvorbě jednoho skladatele je nádherné a vzrušující proniknout do hloubky jeho stylu, jazyka a pocitů.“

„S dirigenty o svých pocitech v mém přístupu ke skladbě příliš často nehovořím, protože emoce ovlivní tempo, charakter, dynamiku a intonaci.“

Legendární americký klavírista Garrick Ohlsson, držitel Grammy, si letos připomněl v Praze i padesát let od svého prvního vystoupení na Mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro. Dosud je jediným Američanem, který zvítězil v roce 1970 v Chopinově mezinárodní klavírní soutěži ve Varšavě. U příležitosti pražských koncertů poskytl pro portál KlasikaPlus.cz exkluzivní rozhovor v Obecním domě…

„Zcela zaplněná chrámová loď byla zanechána ztišení, do kterého vstoupil duchovní pravoslavného chrámu sv. Kateřiny Alexandrijské Ján Novák, aby přivítal přítomné.“

„Z dvaceti částí Liturgie zpíval sbor sedm a za vypuštěnou vstupní Velkou ektenii posloužila třetí část Sláva otci, do které vložil sbor snad veškerou mocnost svého hlasového fondu.“

„Původně gotický chrám je zvlášť památný osmibokou věží v průčelí přezdívanou Pražský minaret.“

Mezinárodní festival pravoslavné hudby letos nabídl pět večerů, pět kroků k „prapůvodní kráse“, tedy archaion kallos, jak zní název festivalu. A k tomu jednu ryzí bohoslužbu, tedy dopolední Liturgii sv. Jana Zlatoústého s autentickým byzantským chorálem, workshop byzantské hudby s lektorem, řeckým protopsalisem (zpěvákem byzantské hudby) Petrosem Papaemmanouilem, výstavu českých pravoslavných ikon, přednášku protojereje (kněze) Cyrila Sarkissiana či filmovou projekci dokumentárního filmu o ukrajinském skladateli Valentynu Sylvestrovovi. Ve čtvrtek 12. října se konal v Pravoslavném chrámu sv. Kateřiny Alexandrijské koncert Pražského smíšeného sboru a Vysokoškolského uměleckého souboru Univerzity Karlovy (VUS UK) za vedení sbormistrů Jiřího Petrdlíka a Jakuba Zichy.

„Piotr Beczała pri interpretácii zdôraznil emóciu, prostú jednoduchosť a šikovne ich spojil so štylizovaným a salónne ušľachtilým koncertným rozmerom.“

„Tenorista ich predniesol s prirodzenou eleganciou, emocionálnym ponorom a s dokonalým štýlovým porozumením.“

„Skvelý dojem z koncertu pokazila smršť s dramaturgiou dokonale neladiacich prídavkov.“

Významný svetový tenorista, hosť popredných operných divadiel, Piotr Beczała sa v rámci 58. ročníka medzinárodného festivalu Bratislavské hudobné slávnosti predstavil 3. októbra 2023 v bratislavskej Redute komorným recitálom piesní a operných árií. Realizáciu koncertu prevzala Slovenská filharmónia ako organizátor festivalu od súkromnej agentúry Kapos.

„Díky Georgu Hörtnagelovi a díky jeho následovníkům v Norimberku běžně potkáte – bez pompy a bez nápadné propagace – pozoruhodné muzikanty.“

„Kam zmizela ta fascinující jemnokresba? Kde je ta dokonalá pečlivost, která občas posluchače až dráždila tím, že nezaslechl ani drobnou chybku?“

„A znovu zní totéž nokturno. Ovšem jak proměněno! Jestliže předtím šlo o dobrý obraz zručného malíře, teď máme před očima div, kdy se malíř snad ani nedotkne plátna, a přesto se pod čarovným štětcem objevují nejjemnější linie, dokonale přesné.“

27. září jsme v Norimberku zažili nevšední klavírní večer. Krystian Zimerman, na hudebním nebi hvězda první velikosti – loni získal prestižní japonské Praemium Imperiale, pokládané za uměleckou obdobu Nobelovy ceny –, tam podal koncert, jehož přitažlivý program prý ohlásil na svoje poměry s mimořádným předstihem (to znamená víc než dva týdny).

„Podmínky Schulmeisterova koncertu pokládám za nedůstojné a ostudné především vůči umění samotnému.“

„I velmi dlouhé úseky mi přišly vlastně hotové, ideální, inspirované, snadno zapadající do měřítek dospělých hudebníků.“

„Přesto kdybych si měl představit Schulmeistera za patnáct let, zajímalo by mě, jak se hráčsky vypořádá s integrací těch méně šlechetných lidských vlastností.“

V úterý 19. září na festivalu Dvořákova Praha vystoupil slibný mladý klavírista Jan Schulmeister. V méně formálních prostorech Bořislavka Centra zahrál hodinový recitál z děl Wolfganga Amadea Mozarta, Leoše Janáčka a Sergeje Rachmaninova. Přestože na koncert dorazilo mnoho posluchačů, klavírista byl výborně připraven a hrál i obsažně, zážitek znesnadňovalo nepříjemné prostředí a další vnější vlivy.

„Těžko rozhodnout, jestli Giltburg zahrál Rachmaninovovu neklidnou, emotivní a virtuózní skladbu neslýchaně, nebo ideálně. Obojí je pravda.“

„Umělec plný velké vnitřní síly, napojený na orchestr, vyzařující pozitivní fluidum a šťastně, skoro plaše, se po výkonu usmívající.“

„Výrazně pomalá část díla končí abstraktní plochou, dovolující o to kontrastnější zaznění krásně kompozičně připravené skladatelovy Fanfáry pro obyčejného člověka, integrované do začátku finální věty i do jejího motivického materiálu.“

Koncert České filharmonie, dirigenta Tomáše Netopila a klavíristy Borise Giltburga na Dvořákově Praze měl v úterý dvě zcela rozdílné, a přece podobné poloviny. Třetí symfonii Aarona Coplanda a Třetí klavírní koncert Sergeje Rachmaninova propojila synergie síly autorského impulsu a intenzity interpretační reakce na něj. Dvojí zvýraznění muzikality. Strhující vybičované žesťové chóry typicky americké symfonické hudby a předtím před přestávkou obdivuhodná vzrušující energie pianisty, díky níž se publikum po doznění romanticky i virtuózně podmanivého díla kompletně zvedlo ze sedadel, málem jako někde na stadionu.

„Tón Shahamových houslí, pokud měly prostor mezi bravurními virtuózními běhy, akordickými ataky a prodléváním ve vzdušném pianissimu, zněl lahodně a stával se stále zřetelněji vroucným.“

„Je ovšem na místě vzpomenout skvělých rad Brahmsova přítele a houslisty Josepha Joachima, který mu při práci na koncertu vnukl nejen kadenci v první větě, ale i ostatní houslistické finesy.“

„Dirigent Lahav Shani vedl orchestr bravurně, škála jeho gest zprvu neohebných, snad více direktivních, byla pro trochu nezvyklá, ale pravda, dirigoval orchestr, ne publikum.“

Nedělní večer v Rudolfinu dne 10. září zhmotnil slova ředitele festivalu Jana Simona, neboť se tam opravdu symbolicky poprvé setkali Dvořák s Brahmsem. Poprvé v plánovaném programu festivalu, kde by mělo zaznít celkem pět skladeb vídeňského velikána. Festival Dvořákova Praha, Dvořákova síň Rudolfina a Brahmsův Houslový koncert – to je stručné shrnutí události. A připojím-li druhou skladbu programu, Symfonické tance Sergeje Rachmaninova, a interprety, Izraelskou filharmonii, dirigenta Lahava Shaniho a houslového virtuosa Gila Shahama, řekl jsem už vše. A podotýkám, že to dopadlo grandiózně.

„Vondráček hraje tohoto autora nekompromisně, náruživě.“

„Brauner s Vondráčkem byli na sebe slyšitelně i očividně velmi podrobně a s naprostou samozřejmostí napojeni.“

„Dojem ze současných špičkových orchestrů z významné části spoluvytvářejí sály.“

Koncertem pro Liberecký kraj začal v pátek dvaadvacátý ročník respektovaného severočeského hudebního festivalu Lípa Musica. V historické divadelní budově v Liberci vystoupili Pražští symfonikové s pianistou Lukášem Vondráčkem a s šéfdirigentem Tomášem Braunerem. Večer měl dvě rozdílné poloviny. Vzrušujícím způsobem zahraného Rachmaninova a idylicky vyznívajícího Dvořáka.