Janáčkova filharmonie Ostrava a zejména její ředitel a klavírista Jan Žemla kladou v jubilejní sedmdesáté sezoně velký důraz na nástroj klavíru. A snahy vyústí v druhé polovině ledna vystoupením patrně největšího pianistického jména sezony. 22. ledna se totiž představí Kanaďan Jan Lisiecki. Ještě před ním však dvakrát 18. a 19. ledna zahraje ostravskému publiku dobře známý Federico Colli, naopak debut u ostravské filharmonie prožije dirigent Christoph Altstaedt. Všechny koncerty se odehrají v kině Vesmír.

Na programu koncertů s Federicem Collim je Koncert pro klavír a orchestr a moll, op. 54 Roberta Schumanna a v druhé půli Sibeliova Symfonie č. 2 D dur, op. 43. Schumann původně zamýšlel kompozici jednovětého díla, na žádost manželky ale koncert v roce 1845 rozšířil do třívěté podoby. V jejím podání slavila skladba mimořádný úspěch a dodnes je na váženém místě žebříčku světové hudební literatury. „Má Druhá symfonie je zpovědí duše,“ uvedl o svém díle finský skladatel Jean Sibelius v jednom z dopisů. Finské publikum přesto už při premiéře pochopilo tuto symfonii jako vyjádření boje o nezávislost na Rusku. Přispělo k tomu nejen grandiózní beethovenovské finále celého díla, ale také načasování. Kompozice vznikla v letech 1901–1902, bezprostředně po úspěšném provedení Sibeliovy nacionálně laděné symfonické básně Finlandia.

Špičkový kanadský klavírista Jan Lisiecki je ve svých 27 letech už pravidelným hostem na těch nejvýznamnějších světových pódiích. Je oceňován pro technickou vyspělost a vyzrálý umělecký projev. Ve svém ostravském recitálu zaměří pozornost k preludiím, která vznikla napříč staletími. Oblibu mezi skladateli nalezla tato volná hudební forma, v níž mohli dát průchod své fantazii a hudební imaginaci, již v baroku. Vzorem pro příští generace se stal cyklus preludií z Bachova Dobře temperovaného klavíru. Romantickou paralelou Bachova cyklu je 24 preludií, op. 28 Fryderyka Chopina, na něž ve své virtuózní klavírní stylizaci navázal ruský skladatel Sergej Rachmaninov. Moderní hudba dala preludiím nový obsah i výraz. Karol Szymanowski koncipoval svých Devět preludií jako výběr raných klavírních miniatur, francouzský skladatel Olivier Messiaen zase v cyklu Preludií experimentoval se speciálními tónovými mody a avantgardní polský skladatel Henryk Górecki obdařil svá Čtyři preludia nekompromisní a tvrdou virtuozitou.

Foto: archiv J. Lisieckiho, Favretto