PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Sólový recitál Jevgenije Kissina 11. ledna znamenal vyústění jeho sezónní rezidence u České filharmonie. V Rudolfinu nešlo jen o estetickou pózu, ale o zápas, svou povahou fyzicky i existenciálně vypjatý hudební projev klavíristy, který bere hudbu na sebe. Právě tato krajní intenzita mohla být pro jedny zdrojem obdivu, pro jiné spíš překvapením, pokud od večera čekali konvenčnější zážitek a Kissina z dřívějších období.

„Tentokrát šlo o skladbu pro smyčcový orchestr, který se prezentuje mnohostí barevných možností.“

„Lotyšský pianista Georgijs Osokins přednesl koncert s nadhledem a s lehkostí, akordické části měly hutnost a naléhavost a nechyběla romantická rozevlátost.“

„Dirigent Rémy Ballot pojal skladbu o poznání pomaleji, vyhrál si s agogikou i s dynamickými kontrasty.“

Adventní koncert 11. prosince v olomoucké Redutě patřil Moravské filharmonii Olomouc, která si přizvala ke spolupráci francouzského dirigenta Rémyho Ballota a lotyšského pianistu Georgijse Osokinse. Společně provedli nejprve Greater Antiphons pro smyčcový orchestr Arvo Pärta, poté Koncert pro klavír a orchestr č. 2 f moll Fryderyka Chopina a na závěr Kartinky (Obrázky z výstavy) Modesta Petroviče Musorgského. Program zaplnil celý sál Reduty.

„Tóny se kukským chrámem nesou s obdivuhodnou intenzitou a zároveň s příjemným utlumením, bez jakéhokoliv rušivého dozvuku.“

„Moderní piano propůjčuje Bachovi lahodnost, dávající ještě více vyniknout geniální harmonii a všem kontrastům.“

„Na Voříška Martin Kasík rád přistoupil, i když ho ve svém běžném repertoáru nemá. ‚Více Voříška!‘ chtělo se pak zvolat možná nejen mně. “

Čtvrtý koncert letošního ročníku mezinárodního festivalu Hudební léto Kuks byl koncipován jako klavírní recitál. Původně avizovaného Jana Bartoše, který musel ze zdravotních důvodů svou účast odříci, nahradil v sobotu 2. srpna v kostele Nejsvětější Trojice jiný špičkový český sólista Martin Kasík. A tak si posluchači pod vznosnou barokní klenbou užili namísto klasicistního programu vedle Bacha také příjemnou dávku romantismu.

„Pokud některý klavírista nemá rád Chopina, člověk si říká, že je na něm něco podivného.“

„Každá hudba může pomoct a je vhodná pro nějaký konkrétní duševní stav.“

„Preferuju tvořivost; nedává mi moc smysl interpretovat nějaký prefabrikovaný produkt.“

Martin Kasík je jedním z nejuznávanějších českých klavíristů. 2. srpna vystoupí v rámci festivalu Hudební léto Kuks, kde zastoupí Jana Bartoše, který měl hrát původně. Pro Kasíka se nejedná o první koncert, o kterém se dozvěděl s nevelkým časovým předstihem, a tak jedním témat rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz byla příprava koncertu na poslední chvíli. Dále jsme si povídali o hudbě Fryderyka Chopina, Leoše Janáčka a dalších skladatelů, ale i o zpěvu, improvizaci a účinku hudby na člověka.

„Scarlattiho barokní muzika vyzněla v Sekerově podání jako živý organismus, do jehož předepsaného základu lze vnést osobní zaujetí, lehkost, ale i vtip.“

„Svou hypotézu o vzniku Beethovenovy sonáty jako by pak pianista promítl do interpretace udivující suverenitou ve velkolepě pojatých pasážích i vybroušenou čistotou nejintimněji znějících tónů.“

„V Sibeliovi Sekera objevil novou studnici.“

Interpretační kurzy v Litomyšli jsou v plném proudu a podle plánu pokračuje rovněž festival večerních vystoupení předních českých umělců, kteří se přes den věnují mladým talentům. Zastoupen je každý vyučovaný obor. V pátek 11. července přišel na řadu klavír, jehož lektorem je zde už čtvrtým rokem Miroslav Sekera. Šlo o příjemné setkání v přátelském a uvolněném duchu, při kterém se však zároveň naplno projevila sólistova profesionalita.

„Konstantin Lifschitz predviedol v prelúdiách podľa mňa presne ten typ práce, ktorý poslucháčov k aktívnemu počúvaniu bezprostredne vedie.“

„V Šostakovičovi si dovolil ostrejšie dynamiky, viac úsečnosti. V Chopinovi bol poetickejší, trochu fantazijný.“

„Zásadnou a obdivuhodnou kvalitou stredajšieho koncertu bola klaviristova precíznosť v úhoze a artikulácii.“

Koncentrovaným klavírnym večerom pokračoval v stredu 11. júna Mezinárodní hudební festival Kutná Hora. Programom zloženým výlučne s prelúdií nadviazala dramaturgia festivalu na hlavnú linku festivalu: pripomienku Dmitrija Šostakoviča. Dvojičkou k Šostakovičovým drobným klavírnym skladbám sa stali prelúdia Fréderica Chopina. V chráme svaté Barbory hral Konstantin Lifschitz.

„V několika novelách a románech zanechal jedinečná hudební líčení.“

„Emigroval s československým pasem, protože ten německý mu už nesměl být prodloužen.“

„Je tu Mannem často připomínané téma smrti, ale – nesmí nás to klamat – na pozadí smrti vždycky Mann kreslí velikou lásku k životu ve všech jeho podobách.“

Malý příspěvek ke 150. výročí narození velkého německého spisovatele. Velké téma, ve kterém se spojuje jedinečné literární mistrovství i kus dějin, filozofie a estetiky 20. století. Thomas Mann, držitel Nobelovy ceny, je jedním z největších německých a světových spisovatelů a také pravděpodobně největším hudebním znalcem mezi literáty.

„Úterní komorní koncert v rámci Pardubického hudebního jara mimo jiné vyzněl coby sešlost dobrých přátel.“ 

„Martin Hršel své vystoupení založil na lehkosti a oné těžko slovy postižitelné graciéznosti, kterou si může dovolit jen ten, kdo vládne vnitřním klidem a vyrovnaností.“ 

„Sledovat společnou interpretaci Markéty Čepické a Martina Hršela se podle očekávání stalo lahůdkou pro uši, ale i pro oči.“

Festival Pardubické hudební jaro v letošním 47. ročníku vyplňují především komorní koncerty. Příležitost sestavit si svůj vlastní sólový recitál dostal klavírista Martin Hršel, jenž se publiku představil v programu nazvaném Patetická v úterý 29. dubna v Gočárově galerii. Nakonec ale nevystoupil zcela sám, ve Dvořákově Sonatině jej doprovodila koncertní mistryně  pardubické Komorní filharmonie Markéta Čepická.

„Tentokrát zcela nově dává o sobě festival vědět také během roku!“

„Šlo o setkání dvou interpretů, které dělí nejméně dvě generace.“

„Jeho výkon měl po všech stránkách vynikající parametry a každým scherzem přiváděl zcela naplněný sál ke stále většímu nadšení.“

S novou a nesporně užitečnou iniciativou přišel v letošním roce hudební festival Dny Bohuslava Martinů, který již tři desetiletí obohacuje pražský hudební život. 29. března v Sále Martinů Lichtenštejnského paláce uspořádal koncert, který byl prologem 31. ročníku festivalu. Protagonistou byl excelentní kanadský klavírista Charles Richard-Hamelin ve spolupráci s českým violoncellistou Markem Jeriem. Šlo o setkání dvou interpretů, které dělí nejméně dvě generace.

„Výběr skladeb akcentoval vzájemné souvislosti, ale i vývojové rozdíly tvorby dvou skladatelů – Camilla Saint-Saёnse a Maurice Ravela.“ 

„Nebývá u nás zvykem vřadit do programové skladby večera dva koncerty jednoho skladatele, a to v provedení stejného interpreta.“

„Ivo Kahánek nezůstal nic dlužen své pověsti klavíristy brilantně ovládajícího kompozice velkého stylového rozpětí.“

Dne 15. února se na plzeňské Nové scéně uskutečnil další z cyklu koncertů Steinway gala. Jako sólisté v něm vystoupili umělci, jejichž výkony jsou vždy zárukou vysoké kvality – hostující klavírista Ivo Kahánek a dále harfistka Dana Suchanová a houslista Martin Kos, oba členové operního orchestru Divadla Josefa Kajetána Tyla, posledně jmenovaný jeho koncertní mistr. Pod taktovkou šéfa opery Jiřího Petrdlíka zazněly výhradně skladby dvou francouzských skladatelů – Camilla Saint-Saёnse a Maurice Ravela.

„Publikum v sále bylo ukázněné a znalé, vždy nechalo skladbu dodýchat.“

„Pak vykoukla melodie, perlící jako kapky deště…“

„Klavíristka jako přídavek oznámila Dvořákův Slovanský tanec č. 2 na čtyři ruce.“

Moravská filharmonie Olomouc se věnuje nejen symfonickým koncertům, ale dává prostor i komorním akcím. Sólový recitál mladé klavíristky Marie Šumníkové se odehrál v rámci klavírní řady v úterý 28. ledna v sále Reduty a zněly klavírní skladby Fryderyka Chopina.

„Technika klavíristy Lukáše Vondráčka a všechny vnější aspekty se samozřejmě dají popsat a do detailu rozebrat, ale proč tak činit, když to nejpodstatnější se skrývá uvnitř jeho duše.“ 

„Orchestr se při Schumannově Čtvrté symfonii dirigentovu nasazení podvolil s viditelnou chutí a připravil naplněnému sálu další nezapomenutelný zážitek.“

„Publikum aplaudovalo dlouho.“

V ryze romantickém duchu se nesl koncert Filharmonie Hradec Králové ve čtvrtek 23. ledna. Zájem posluchačů byl obrovský, a tak návštěvníci obsadili i všechny přístavky. Největší pozornost se upírala k sólistovi večera Lukáši Vondráčkovi, jenž přednesl Chopinův Druhý klavírní koncert. Publikum ocenilo jeho excelentní výkon ohromnými ovacemi a vyžádalo si hned dva přídavky. Pochopitelně opět romantické.

„Chloe Mun představila velmi chytře vystavěný program.“

„Glissanda hrála klavíristka s takovou lehkostí, že působila, jako by rukama namísto klaviatury jen zlehka čeřila vodní hladinu.“

„Posluchač si čas od času potřebuje připomenout, že i geniální hudebníci jsou ve skutečnosti lidé.“

Na Klavírním festivalu Rudolfa Firkušného se po zahajovacím koncertě Andráse Schiffa představila v neděli 3. listopadu v Sále Martinů na pražské HAMU také jeho nadějná studentka Chloe Jiyeong Mun. Korejská klavíristka nabídla posluchačům pestrý program, v němž ukázala své nesporné hráčské kvality a hluboký cit pro interpretaci. Při následné besedě si získala srdce pražského publika svým skromným a pokorným vystupováním s až roztomilou plachostí.

„Pred 75 rokmi sa v Bratislave začala písať história slovenského národného symfonického orchestra.“

„Klavirista Jan Lisiecki potvrdil svoju povesť renomovaného a svetovo uznávaného interpreta.“

„Tak nápadito ako Ľubica Čekovská nedokáže na Slovensku pre orchester písať nikto.“

Slávnostné koncerty v dňoch 24. a 25. októbra otvorili v bratislavskej Redute nielen ďalšiu koncertnú sezónu Slovenskej filharmónie, ale dôstojným spôsobom si tiež pripomenuli 75. výročie založenia nášho národného symfonického orchestra. 27. októbra 1949, na koncerte pod taktovkou Ľudovíta Rajtera, sa totiž v budove Slovenského národného divadla začala písať história profesionálneho domáceho orchestrálneho telesa ako národnej koncertno-symfonickej inštitúcie. Októbrové iniciačné abonentné koncerty Slovenskej filharmónie sa konali pod taktovkou šéfdirigenta Daniela Raiskina, ako sólista spolúčinkoval hviezdny kanadsko-poľský klavirista Jan Lisiecki…

„Trifonov tentokrát vystoupil v neobvyklém čase v jedenáct hodin dopoledne.“

„Tvorba velikého zvuku jej fyzicky neizoluje a vlastně nikdy nevede k nečisté hře.“

„Nedivil bych se, kdyby se jeho repertoár časem vydal i do ještě exotičtějších končin.“

Daniil Trifonov završil svoje intenzivní pražské působení sólovým recitálem 29. září ve Dvořákově síni Rudolfina. Jeho hra je i při první veřejné zkušenosti s novými díly profesionální a plna porozumění, ale umělecky už v minulosti předvedl zajímavější výkon.

„Nová šéfdirigentka Jihočeské filharmonie si pro svůj úvodní koncert zvolila program složený z poměrně dosti kontrastních kompozic.“

„Také v životních datech Jana Nováka figuruje letošní čtyřka.“

„Jednoznačným vrcholem a všemi očekávaným okamžikem večera byl Chopinův koncert f moll v podání Ivana Klánského.“

Jméno dirigentky Aleny Hron není v České republice neznámé. Spolupracovala zde s řadou orchestrálních těles, s některými z nich vystoupila i v zahraničí. Pro českou ženu-dirigentku je téměř emblematické, že natočila kompletní orchestrální dílo skladatelky Vítězslavy Kaprálové. Cenné zkušenosti získala i nastudováním jevištních děl, a to jak operních, tak baletních. Od letošního roku se tato mladá perspektivní umělkyně stává šéfdirigentkou Jihočeské filharmonie v Českých Budějovicích. Její inaugurační koncert se uskutečnil ve čtvrtek 26. září v koncertním sále zbudovaném z někdejšího kostela sv. Anny.

„Zvuk klavíru, který se ozval záhy po orchestrálním vstupu, byl zjevením díky nádherné imitaci xylofonové charakteristiky.“       

„Čtyřvětá skladba byla vedena s výstižným citem pro dynamické a tempové proměny rané romantiky.“

„Sbor Collegium Vocale 1704 zpíval hymnu v anglickém překladu reverenda Johna Troutbecka.“

Jméno hudebního skladatele Antonína Dvořáka zplna rezonovalo desátý den Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha. Jednak v názvu festivalu, poté v místě konání, tedy Dvořákově síni Rudolfina, a naposledy v programu, a to hned dvěma Dvořákovými opusy. V neděli 15. září vstoupil tedy barokní orchestr a sbor Collegium 1704 se svým leaderem Václavem Luksem do romantismu. Pro Dvořákův jediný klavírní koncert pozval ansámbl pianistu Erica Gua, poté věnoval svou ansámblovou vyzrálost Sedmé symfonii g moll Jana Václava Kalivody a závěrem koncertu ztvárnil hymnus Dědicové Bílé hory, op. 30 Antonína Dvořáka, mimořádně v anglické verzi.

„Ve velkoryse navrženém sále je míst asi pro sedm set posluchačů a dominantou jsou zde nádherné a vkusné secesní varhany.“

„I maďarský dirigent se nechal unést českou zpěvností a lyričností a klavírista Marek Kozák interpretoval s odzbrojující lehkostí, muzikantským nábojem a technickou virtuozitou.“

„Koncert byl úspěšným vstupem do celého polského turné.“

Filharmonie Karola Szymanowského v Krakově pořádá mezinárodní festival se stejným skladatelem v názvu. Letos 6. září dostala příležitost přehlídku zahájit Moravská filharmonie Olomouc pod vedením svého šéfdirigenta Zsolta Hamara, která si ke spolupráci přizvala klavíristu Marka Kozáka. Zazněla nejen skladba domácího autora, ale byl vzpomenut i Rok české hudby Klavírním koncertem Antonína Dvořáka a První symfonií Bohuslava Martinů.