Klavírní festival Rudolfa Firkušného v sobotu 4. listopadu vstupuje do druhé dekády; hudební svátek vznikl v roce 2013 pod hlavičkou festivalu Pražské jaro. V jednom týdnu nabídne pět hudebních setkání s mimořádnými klavíristy dneška.

„Dirigovat tyhle dva je jako řídit naráz dvě formule,“ poznamenal dánský dirigent Michael Schønwandt na adresu klavíristů Lucase a Arthura Jussenových, kteří 4. listopadu festival zahájí. Program Valčík i rituál jejich pražského debutu otevře hudba klasiků klavíru Mozarta, Schuberta a Ravela. Druhá část přinese zřídka uváděnou verzi Stravinského baletu Svěcení jara, který svými rytmy inspirovanými ruskými pohanskými tradicemi působí stejně revolučně, jako při své legendární pařížské premiéře.

Koncert Anny Geniušene 5. listopadu od patnácti hodin na HAMU se koná ve spolupráci s programem Steinway Prize Winner Concert Network, který od roku 2007 představuje vynikající mladé klavíristy, laureáty významných soutěží spojených s touto značkou. „Bylo by škoda vyčkávat, až budou tyto umělce opěvovat úplně všichni,“ zní citát na stránkách firmy Steinway & Sons. „Klavír je nástroj plný ambicí. Lze na něj zahrát úplně všechno. Když ale chcete vyjádřit své pocity, svůj život, musíte k němu být naprosto upřímný,“ odhaluje Anna svůj niterný přístup ke hře. Do svého pražského programu zařadila vedle klasiků Prokofjeva, Čajkovského, Chopina či Schumanna také Čtyři skladby op. 302 Valentina Silvestrova, který ve svých téměř devadesáti letech uprchl z Kyjeva po vpádu ruských vojsk.

Profesor Ivan Klánský patří mezi žijící legendy české klavírní školy; doposud je stále jediným Čechem, který se dostal do finále slavné Chopinovy soutěže ve Varšavě. Pro svůj koncert 5. listopadu v Rudolfinu přizval svého syna Lukáše, který je sám úspěšným a respektovaným sólistou. Spolu zahrají v druhé polovině večera druhou řadu populárních Slovanských tanců Antonína Dvořáka. První polovina pořadu ukáže Ivana Klánského, českým prezidentem čerstvě oceněného umělce, coby interpreta té nejzávažnější hudby klavírního repertoáru. Na program první půle svého koncertu vybral Šest variací F dur a Sonátu c moll s opusovým číslem 111 Ludwiga van Beethovena.

7. listopadu se představí klavírista Denis Kožuchin se svým „uhrančivým“ programem. Zvolil pro něj název Ďábelské a božské: skladby Franze Liszta a slavné Ďáblovo schodiště György Ligetiho diváky zavedou „do temnoty pekel i za blankytem nebes“. Chicago Tribune o klavíristovi napsal po jednom z jeho koncertů: „Jeho oslnivý výkon nadzvedl Orchestra Hall o několik stop nad její základy. Jen těžko si představit jiného klavíristu, který by tento nesmírně obtížný koncert uchopil energičtějším způsobem než tento rebel.“ Sám sedmatřicetiletý ruský umělec s belgickým občanstvím říká: „Hudba není profese, je to způsob života. Dnes se z vás může stát na YouTube hvězda v jedné jediné vteřině, ale nic to neznamená. Zralost si nemůžete koupit. Abyste k ní došel, musíte nejdřív žít, cestovat, vidět svět a občas i trpět.“ Po vypuknutí války pak na Ukrajině prohlásil: „Stále jasněji vidím rozdíl mezi vlastí, svými kořeny a státem. Miluji svou zemi, ale nemohu souhlasit s ruskou vládou, když se chopí zbraní. To musí okamžitě přestat. Dokud nebude nastolen mír, nebudu ve své zemi hrát.“

„Vše, co se týká Piotra Anderszewského, je výjimečné a vymyká se jakýmkoli normám,“ vyjádřil se na adresu tohoto polského klavíristy režisér Bruno Monsaingeon, jenž o pianistovi natočil snímek Unquiet Traveller. Jeden z nejvýše ceněných hudebníků současnosti se koncertem 9. listopadu vrací na festival po pěti letech. Hudební kritici posledně nešetřili superlativy ohledně interpretace bachovského programu v Rudolfinu. Bachem zahájí i program svého listopadového koncertu v Rudolfinu: tentokrát uvede monumentální Partitu e moll. Svého oblíbeného skladatele teď Anderszewski doplní o hudbu ze své rodné země, od polského klasika 20. století Karola Szymanowského. Druhá polovina večera pak přinese tvorbu autorů spojených s Vídní. Otevře ji sevřená a mysteriózní miniatura Antona Weberna, a vyvrcholí provedením jednoho z nejhlubších děl Ludwiga van Beethovena, předposlední jednatřicátou klavírní sonátou.

Foto: archiv interpretů, Richard Rodriguez, Pražské jaro / Ivan Malý