PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

V pondělí 13. dubna se v sále Vesmír představil v rámci recitálového cyklu Janáčkovy filharmonie Ostrava francouzský pianista Lucas Debargue. Koncert s hudbou Ravela, Skrjabina a Liszta, doplněný vlastní skladbou i improvizací, potvrdil jeho výraznou uměleckou osobnost. Zároveň připomněl, že jeho svěží sólová vystoupení by Prahu neměla minout.

V úterý 7. dubna se olomoucká Reduta proměnila v taneční salón. Jednoduchý titul koncertu Klavírní recitál Marka Kozáka v sobě skrýval obsáhlý program plný skladeb, jež pojí motiv tance. Mladý český klavírista, varhaník a skladatel, který slaví úspěchy na domácí i zahraniční půdě, si pro posluchače připravil rozmanitý program zahrnující skladby od 18. do 20. století. V jeho podání zazněla díla Johanna Sebastiana Bacha, Bedřicha Smetany, Maurice Ravela a Franze Liszta.

Program druhého koncertu abonentní řady C České filharmonie ve Dvořákově síni Rudolfina 28. ledna 2026 můžeme beze všech pochyb označit jako francouzský. Tři ze čtyř skladatelů večera – Albert Roussel, Maurice Ravel a Guillaume Connesson – jsou rodilí Francouzi. Čtvrtý autor, George Gershwin, sice není Francouz, ale jeho ‚jazzovou’ symfonickou báseň Američan v Paříži lze stěží vnímat jinak než jako osobitý americký hold francouzskému hlavnímu městu (a jedné z nejvýznamnějších kulturních metropolí světa). V čele České filharmonie stanul dirigent Stéphan Denève, taktéž rodilý Francouz. Marie-Ange Nguci, sólistka Ravelova Klavírního koncertu pro levou ruku a orchestr, se sice narodila v Albánii, ale už ve dvanácti letech se přestěhovala do Francie, aby studovala na Pařížské konzervatoři.

„Tajemství Aimardovy hry spočívá bezesporu v jeho práci s pedálem.“

„Čtyři seriální miniatury se pod Aimardovýma rukama proměnily v hudební laboratoř, kde se z přesně odměřených ingrediencí rodilo napětí i vtip.“

„Celkovou soudržnost díla podpořil také Popelkův odvážný ‚timing‘ – zatímco druhá věta doznívala v prostoru déle, mezi krajními větami nedal posluchačům příliš času se nadechnout.“

Do Prahy dorazil světoznámý francouzský klavírista Pierre-Laurent Aimard, aby spolu se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu nalákal posluchače do Dvořákovy síně Rudolfina. Pondělní koncert 22. prosince nabídl kousek francouzského šarmu i českého temperamentu. Program byl laděn optimistickém duchu – zazněla kantáta Our Garden estonského skladatele Arvo Pärta, Ravelův Klavírní koncert G dur a Dvořákova Šestá symfonie D dur. Hudební večer tak působil jako příjemný kontrast k předvánočnímu shonu… Anebo snad přece jen byla přítomna trocha té sváteční atmosféry? Vždyť Václav Talich kdysi nazval tuto symfonii „vánoční“…

„Markéta Cukrová svému Brittenovi rozumí.“

„Čím náročnější skladba, tím přesvědčivější výkon Terézie Hledíkové.“

„Praženicův správný mix pokory a zdravého sebevědomí mu umožňuje hluboký ponor do partitury.“

Spolek Hudba mezi obrazy, který v pražské Galerii Lapidárium většinou pořádá komorní koncerty mladých a začínajících umělců, tentokrát přivítal sólistku zvučného jména – Markétu Cukrovou. Večer 18. prosince se nesl v duchu písní Bohuslava Martinů, Maurice Ravela a Benjamina Brittena. Zakladatelé spolku, houslistka Terézia Hledíková a klavírista Pavol Praženica, se připojili v komorních skladbách týchž autorů, čímž večer dostal soudržný a působivý rámec.

„Tentokrát šlo o skladbu pro smyčcový orchestr, který se prezentuje mnohostí barevných možností.“

„Lotyšský pianista Georgijs Osokins přednesl koncert s nadhledem a s lehkostí, akordické části měly hutnost a naléhavost a nechyběla romantická rozevlátost.“

„Dirigent Rémy Ballot pojal skladbu o poznání pomaleji, vyhrál si s agogikou i s dynamickými kontrasty.“

Adventní koncert 11. prosince v olomoucké Redutě patřil Moravské filharmonii Olomouc, která si přizvala ke spolupráci francouzského dirigenta Rémyho Ballota a lotyšského pianistu Georgijse Osokinse. Společně provedli nejprve Greater Antiphons pro smyčcový orchestr Arvo Pärta, poté Koncert pro klavír a orchestr č. 2 f moll Fryderyka Chopina a na závěr Kartinky (Obrázky z výstavy) Modesta Petroviče Musorgského. Program zaplnil celý sál Reduty.

„Středeční večer je opět vyhrazen rozhlasovým nahrávkám z nabídky Evropské vysílací unie – hudební skladatel Jörg Widmann bude dirigovat Filharmonii Severoněmeckého rozhlasu v mozartovském programu.“

„Využijte příležitosti slyšet oratorium Judas Maccabeus Georga Friedricha Händela ze starší nahrávky se sirem Charlesem Mackerrasem.“

„Nedělní operní čas od 16:00 je věnován francouzské barokní opeře, zazní lyrická tragédie Jeana-Philippa Rameaua Zoroaste.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 15. do 21. prosince?

„Na program bylo zařazeno šest skladeb avantgardního ražení.“

„Dirigent Adès má vytříbený smysl pro detail.“

„Večer byl koncipován ve znamení valčíku, tance pojatého zde méně tanečně, funkcí tedy spíše koncertně.“

Hned několik nosných myšlenek zahrnula koncertní dramaturgie orchestru České filharmonie do koncertů 3., 4. a 5. prosince ve Dvořákově síni pražského Rudolfina: Pierre Boulez a György Kurtág jako dvě spřízněné skladatelské osobnosti, Thomas Adès jako skladatel, Thomas Adès coby dirigent, Josef Špaček a Václav Petr jakožto výrazné osobnosti České filharmonie a konečně valčík ve specifické stylizaci.

„Ve středu večer po 20. hodině dostanou prostor koncertní nahrávky z nabídky Eurorádia. Nejprve to bude Španělský národní orchestr s dirigentem Andrésem Orozco-Estradou, poté Francouzský národní orchestr v ravelovském programu.“

„Hostem návštěvy obě víkendová dopoledne bude Zdeněk Plech, barytonista opery Národního divadla v Praze.“

„V neděli po obědě dostane prostor historická nahrávka Brucknerovy Osmé symfonie z roku 1944 s Wilhelmem Furtwänglerem a Vídeňskými filharmoniky, začátek ve 14:12.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny od čtyř do osmi je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 1. do 7. prosince?

„Praženicova interpretace Údolí zvonů vyprávěla o surreálných krajinách, kde ozvěna neutuchá.“

„Klavírista si tak před přestávkou vysloužil trojité klanění – počet, ze kterého už publikum po zbytek koncertu neslevilo.“

„Pavol Praženica se pomalu ale jistě oddával silným emocím, které ze skladby těžil, a na chvíli se jimi nechal i pohltit.“

Přední zástupce nastupující generace klavíristů Pavol Praženica se vydal 12. listopadu do Plzně, aby zde nabídl ambiciózní sólový recitál, a to v rámci koncertní řady Kruh přátel hudby. Publikum v Domě hudby pianista zanechal velice spokojené.

„Vzájemná interakce hlasů ve skladbě místy připomínala zamilovaný pár: od neškodného laškování až po smyslný tanec.“

„Monolog pro sólové violoncello připomíná akční malbu: je živelný, organický, bez jasného řádu; rozmáchlé hudební motivy zde suplují gestické tahy na plátně.“

„Interpretace Adriany Antalové a Eugena Procháce učarovala publiku natolik, že po doznění posledního tónu snad ještě deset vteřin vyčkávalo s potleskem.“

Ve středu 15. října se uskutečnil další koncert z plzeňské série Kruh přátel hudby. Představili se Eugen Prochác a Adriana Antalová, jejichž tóny violoncella a harfy naplnily sál Antonína Dvořáka v Domě hudby. Stalo se dobrým zvykem koncertního cyklu obsadit alespoň jednou za sezónu komorní uskupení s harfou, minulý rok to bylo formou koncertu Viléma Veverky a Kateřiny Englichové. Místo hoboje bylo tentokrát na pořadu večera violoncello, které se díky svému dobrosrdečnému tónu ukázalo též jako skvělá partie pro královský nástroj.

„Celkový tvar je naprosto profesionální a prezentovatelný, připomíná vyleštěný výsledek práce v nahrávacím studiu.“

„Osobně jsem ale postrádal jakýsi vnitřní neklid nebo určitou míru iracionality.“

„V Schumannovi působila přirozeně, zpěvně a s dotykem lidovosti.“

Recitálová řada Janáčkovy filharmonie Ostrava dlouhodobě ukazuje, že citlivý výběr interpretů a důraz na kvalitu mohou jít ruku v ruce s dramaturgickou odvahou. Vedle známých jmen se v ní obvykle objevují i mladší umělci. Letos mezi ně patřila Alexandra Styčkina, jednadvacetiletá klavíristka, která 6. října v Kině Vesmír zaujala technickou jistotou i soustředěným, svrchovaným projevem.

„Vše v sólovém partu Klavírního koncertu bylo nádherně propracované co do artikulace a do detailů v pásmech, barvách a akcentech.“

„Nekonečně nádherná linka zasněné střední věty se odehrávala v tak jemné dynamické hladině a měla tak kouzelné vstupy harfy a dřevěných dechových nástrojů, že si posluchač mohl přát, aby ta krása nikdy nepřestala znít.“

„Čajkovského šest symfonií natočil s filharmoniky už kompletně a koncertní návraty k nim jsou pochopitelně čímsi jako erbovní záležitostí.“

Česká filharmonie bezprostředně po skončení festivalu Dvořákova Praha opět naplno opanovala své působiště Rudolfinum. Do sté třicáté sezóny vstoupila s šéfdirigentem Semjonem Byčkovem ve čtvrtek v televizním přenosu dvěma skvělými kompozicemi – Ravelovým perlivě brilantním Klavírním koncertem a Čajkovského emotivní Pátou symfonií. Jak se dalo čekat, ve velmi dobré formě a navíc se zajímavým sólistou.

„Publikum je okamžitě vtaženo do světa prvotřídní virtuozity, kterou vyžaduje provedení Smetanovy desetiminutové kompozice.“

„Pohled na pódium při Lisztovi utvrzuje dojem, že Boris Giltburg je už tam, kde mu je nejlépe.“ 

„Rozhlížím se po sále, zvláště když v Prokofjevově skladbě zazní ikonická část Montekové a Kapuleti, a vidím v tvářích kolem sebe uspokojení.“

Dobře udělal ten, kdo si včas obstaral vstupenku na klavírní recitál Borise Giltburga, který se uskutečnil v neděli 29. června v rámci 67. ročníku festivalu Smetanova Litomyšl. Dvě hodinky strávené ve Smetanově domě ve společnosti rusko-izraelského pianisty se staly neokázalou ukázkou interpretačního umění na světové úrovni a zároveň dokonalým příkladem, čeho může sólista dosáhnout díky intimně pojaté virtuozitě.

„Česká filharmonie pod taktovkou finské dirigentky Dalie Stasevské stylově provedla Předehru pro orchestr H 345 Bohuslava Martinů, aby připravila posluchače na slavnostní večer.“

„Důvtipný název skladby Jiřího Gemrota Pauliana psané pro Annu Paulovou vypovídá o autorově vcítění do mimořádných vkladů klarinetistky.“

„Orchestr s dirigentkou působili v Ravelově Boleru jako jedno tělo, jedna duše.“

Krásný letní večer 19. června patřil přeplněnému Hradčanskému náměstí na kouzelném závěrečném koncertu České filharmonie pod širým nebem. Vybraný, přímo letní repertoár vyslechli s nadšením nejen VIP hosté z mnoha zahraničních zastoupení a zástupci významných partnerů České filharmonie, ale také sedm set sedících a několik tisíc stojících posluchačů z řad veřejnosti, zaplňujících všechna místa náměstí a četná okna okolních budov; k nim v přímém přenosu České televize a také mezinárodní televizní společnosti Arte přibyly další desetitisíce milovníků klasické hudby doma i v zahraničí.

„Souhra všech čtyř hudebníků byla naprosto perfektní.“

„Z první věty Ravelova Smyčcového kvartetu dýchala pohoda prosluněného letního dne.“

„Pianista i kvarteto hráli doslova jako o život.“

V květnu loňského roku obohatil pražský hudební život pozoruhodný koncertní cyklus nazvaný Hudba mezi obrazy. Za realizací tohoto projektu stojí dvojice studentů HAMU – klavírista Pavol Praženica a houslistka Terézia Hledíková, kteří k pořádání koncertů, na nichž vystupují výhradně mladí umělci, využili atraktivní a širšímu publiku nepříliš známé prostory staroměstské Galerie Lapidárium. Na závěrečném koncertě tohoto cyklu v pátek 13. června vystoupilo Sukovo kvarteto, ke kterému se ve druhé polovině večera připojil právě i Pavol Praženica.

„Už z úvodních taktů Berliozovy předehry Římský karneval bylo zjevné, že dirigent Alain Altinoglu ví, co chce, a ví také, jak toho dosáhnout.“

„Pianissima, která ve volné větě Mendelssohnova Klavírního koncertu dokázala Beatrice Rana vyčarovat, už snad ani nebyla z tohoto světa.“

„Nejefektnější gradační vrchol si Alain Altinoglu nechal až na závěrečné takty, kdy se k orchestru připojilo všech deset hráčů bicích.“

Pro předposlední koncert abonentní řady „B“ Česká filharmonie svým posluchačům přichystala řadu neodolatelných lákadel. Rudolfinum si 2. dubna vychutnalo atraktivní program sestavený z oblíbených orchestrálních kusů, pozoruhodného francouzského dirigenta Alaina Altinoglua a jednu z největších hvězd současného pianistického nebe Beatrici Ranu.

„Filharmonikové Prokofjevovu ouverturu přednesli ve velmi vyostřených konturách.“

„Dirigentka si dala záležet na plastičnosti vyznění.“

„Klavíristka Anna Vinnitskaya byla brilantní a plná citu.“

Renomovaná německá dirigentka Joana Mallwitz si pro svůj letošní debut u Berlínských filharmoniků připravila k nastudování díla Sergeje Rachmaninova, Maurice Ravela, Sergeje Prokofjeva a Paula Hindemitha. Sólistkou jejího programu, uváděného ve dnech 6. až 8. března ve Velkém sále Filharmonie, byla ruská klavírní virtuoska Anna Vinnitskaya. O všechny tři berlínské koncerty projevili návštěvníci velký zájem.