PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„O Ravelovi napsal Martinů, že se jeho hudba dostává k hranici rafinovanosti, ale že má vybroušenou formu a že jde vždy o čistý, jasný a přesný projev.“

„Pětkrát se za studií pokusil získat Římskou cenu, stipendium, které by pro něj bylo zajímavé po hmotné stránce, ale také by posílilo jeho skladatelské renomé.“

„Instrumentoval pro orchestr Musorgského Obrázky z výstavy – a řadu dalších upravovatelů stejného klavírního cyklu v celosvětové symfonické koncertní praxi v pomyslné soutěži zcela převálcoval.“

Před sto padesáti lety se narodil Maurice Ravel, Francouz s baskickými předky, virtuózní skladatel komponující hudbu blízkou impresionismu a jedinečným způsobem současně i neoklasicismu. Když v roce 1918 zemřel Claude Debussy, začal být považován za nejlepšího žijícího francouzského skladatele. Právem.

„Inspirace lidovým tancem a venkovskou muzikou posloužila Janu Málkovi k vytvoření jedinečného kusu, jemuž se daří překlenout hned několik historických období i geografických lokalit.“ 

„Katarína Turnerová je interpretkou zkušenou a suverénní, zprvu zdánlivě nenápadnou. Jenže pak to přijde.“

„Dirigent Martin Lebel vtiskl působivé Ravelově kompozici šarm, jehož jsou schopni opravdu snad jen Francouzi.“

Pouze jediné dílo ze tří, která naplnila program únorových koncertů Komorní filharmonie Pardubice, pochází z období, jež tvoří repertoárový základ tohoto tělesa. Vedle klasicistního harfového koncertu Johanna Georga Albrechtsbergera, jehož sólového partu se brilantně ujala Katarína Turnerová, byla poprvé provedena Čtvrtá symfonie Jana Málka a nakonec se orchestr „vybarvil“ hudbou Maurice Ravela.

„Výběr skladeb akcentoval vzájemné souvislosti, ale i vývojové rozdíly tvorby dvou skladatelů – Camilla Saint-Saёnse a Maurice Ravela.“ 

„Nebývá u nás zvykem vřadit do programové skladby večera dva koncerty jednoho skladatele, a to v provedení stejného interpreta.“

„Ivo Kahánek nezůstal nic dlužen své pověsti klavíristy brilantně ovládajícího kompozice velkého stylového rozpětí.“

Dne 15. února se na plzeňské Nové scéně uskutečnil další z cyklu koncertů Steinway gala. Jako sólisté v něm vystoupili umělci, jejichž výkony jsou vždy zárukou vysoké kvality – hostující klavírista Ivo Kahánek a dále harfistka Dana Suchanová a houslista Martin Kos, oba členové operního orchestru Divadla Josefa Kajetána Tyla, posledně jmenovaný jeho koncertní mistr. Pod taktovkou šéfa opery Jiřího Petrdlíka zazněly výhradně skladby dvou francouzských skladatelů – Camilla Saint-Saёnse a Maurice Ravela.

„Koncertní mistr Jan Fišer je ve skladbě Vincenta d‘Indy plně zaměstnán po celou dobu, musí bedlivě sledovat nejen nástupy svých kolegů, ale ve svém vlastním partu si střihne i několik technicky náročnějších míst.“ 

„Roxana Hädler, patřící k nejnadanějším českým harfistkám, projevila svůj přirozený cit, technickou suverenitu i neobyčejnou vnímavost pro náladu Ravelova díla.“

„Mozart alla francese: Jde o pouhé rokokové, lehkost zdůrazňující ozdůbky, nebo o umné, zdánlivě jednoduché tahy, pod nimiž se skrývá cosi mnohem rafinovanějšího?“ 

Již podruhé v této sezoně se přesunula část hráčů Filharmonie Hradec Králové o pár set metrů po proudu Labe. V Muzeu východních Čech se v neděli 16. února uskutečnil další koncert abonentní řady, představující orchestr v „kapesním vydání“ a nabízející zajímavá zpestření běžného repertoáru…

„Matouš Zukal pomocí turbulentních rozmachů dynamických i rytmických vyjádřil třepotání mnoha drobných křídel i chaotické poletování nočních tvorů.“

„Posluchačstvo bylo s to tleskat až dvacet vteřin po doznění posledního tónu…“

„V Janáčkovi během živelného oktávového vzruchu praskla struna!“

V rámci plzeňského Kruhu přátel hudby se 12. února uskutečnil první klavírní recitál za poslední tři roky. Role sólisty se ujal klavírista Matouš Zukal, který do Domu hudby zavítal z pražské HAMU, ze třídy doc. Iva Kahánka.

„Skladatel Pierre Wissmer byl Švýcar, ale měl ruskou matku, takže vliv ruské romantické hudby je u něho patrný.“

„Kateřina Englichová je pojmem v hudebním světě a učinila z harfy skutečně královský nástroj.“

„Leoš Svárovský kladl důraz na vyznění barevnosti instrumentace a na procítěnost a kontrast dramatických částí.“

Kateřina Englichová vystoupila spolu s Filharmonií Bohuslava Martinů pod taktovkou dirigenta Leoše Svárovského. Byl to 6. února výjimečný zážitek. Abonenti i náhodní posluchači měli možnost v Kongresovém centru vyslechnout skladby napsané pro harfu, jejíž tóny zní sólově v doprovodu orchestru jen vzácně. O to krásnější atmosféru interpreti vykouzlili.

„Pokud cítíme nějaké autorovy životní těžkosti, tak opravdu jen velmi latentně.“

„U Belfiata platí, že co hráč, to osobnost.“

„Pokud někdo hraje Ravela v úpravě, co není Ravelova, neztratí se kus Ravela?“

Těžko se píše o něčem, co bylo takřka dokonalé. Jedno takové vystoupení si připsalo dechové kvinteto Belfiato 4. února ve Španělské synagoze na Starém Městě pražském. Během večera v rámci festivalu Věčná naděje zazněla také Terezínem inspirovaná soudobá kompozice Ondřeje Zámečníka.

„Úpravu Janáčkova zápisu lze ocenit jako projev Colliho otevřené mysli.“

„Colli dokázal, že technicky je schopen zahrát cokoliv.“

„Za takovou zvukovou mohutnost by se nemuseli stydět ani chlapi typu Yefima Bronfmana nebo Jana Bartoše.“

Sólový klavírní recitál Federica Colliho, který se konal v neděli 26. ledna v pražském Rudolfinu, byl už pianistovým druhým vystoupením v rámci recitálového cyklu Českého spolku pro komorní hudbu. Program nabídl mimo jiné zapomenuté transkripce proslulých děl a Colli ve své hře předvedl nejen mistrovskou kontrolu nad nástrojem, ale také originální přístup, neboť notový zápis mnohdy nevykládal doslovně.

„Trojnásobně vyprodaný koncert je důkazem, že živá klasická hudba stále rezonuje s lidskými srdci.“

„Na rozdíl od mnoha interpretů, kteří vnímají hudbu jako platformu pro vlastní ego, Vondráček přistupuje k dílu s neobyčejnou pokorou.“

„Vondráčkova hra, Raiskinovo vedení orchestru a dramaturgická volba skladeb vytvořily jedinečnou symbiózu, která nejen oslavila hudbu, ale také připomněla její schopnost proměňovat naše vnímání světa.“

V sále Kina Vesmír, dočasném zázemí Janáčkovy filharmonie Ostrava, se v pátek 17. ledna uskutečnilo třetí provedení jejího programu Novoročního koncertu. Tento večer pod taktovkou Daniela Raiskina a s klíčovou ingrediencí klavírního umu Lukáše Vondráčka byl nejen hudební oslavou začátku nového roku, ale také hlubokou reflexí nad lidskou tvořivostí a přesahem hudby, která nás může vést k transcendenci.

„Brzy jsem pochopil, že klavír je napodobitelem jiných nástrojů.“

„Koncert pro levou ruku čerpá z hlubin země, z temných stránek Ravelovy osobnosti.“

„Na koncertování nejsou nejtěžší samotné koncerty, ale cestování, změny hotelů, časové posuny.

Brno oslaví březnové 150. výročí narození Maurice Ravela hned zkraje nového roku, a to naplno. Francouzský klavírista Alexandre Tharaud, který do České republiky nepřijíždí poprvé, tam totiž vystoupí celkem třikrát, a kromě obou klavírních koncertů nabídne i Ravelovy sólové skladby. Koncerty se uskuteční v po sobě následujících dnech 15. až 17. ledna. Pianista v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz uvažuje nejen o Ravelovi a dalších francouzských mistrech, ale i o přístupu k repertoáru a o své kariéře.

„Nálady se v jasných a charakteristických polohách střídaly, jak se střídaly žánry i skladatelská jména.“

„Filharmonie s Tomášem Netopilem – dvakrát na Silvestra a dvakrát na Nový rok – skvěle využila příležitost.“

„La valse Maurice Ravela je strhující oslava valčíku, ovšem naprosto jiného, než bývají ty novoroční vídeňské.“

Večer prvního dne roku 2025 patřil v pražském Rudolfinu Novoročnímu koncertu České filharmonie. Nesl se pod taktovkou Tomáše Netopila výhradně ve francouzském duchu, a to velmi půvabně. Bonusem byla pro publikum v sále i pro diváky přímého televizního přenosu neméně půvabná moderace Marka Ebena.

„Zámek byl vystavěn v empírovém stylu dle návrhu vídeňského architekta Jindřicha Kocha na přelomu dvacátých a třicátých let 19. století.“

„Když dozněly tóny Divertimenta, přišel mezi posluchače pán domu František Kinský, který vtipným způsobem pohovořil o historii oslav Nového roku.“

„Jana Šrejma Kačírková svým brilantním provedením strhla přítomné posluchače k zaslouženým výkřikům ‚bravo!‘.“

Ve středu 1. ledna se v Kostelci nad Orlicí konal slavnostní koncert stylově nazvaný Nový rok v Novém zámku. V rámci akce vystoupila sopranistka Jana Šrejma Kačírková, slovem a přípitkem obohatil novoroční odpoledne majitel Nového zámku František Kinský a o instrumentální složku programu se postaral soubor Praga Camerata Quintet.

„Rok 2025 se z hlediska výročí a jubileí jeví rozhodně být ´rokem staré hudby´.“

„Stranou pozornosti určitě nezůstanou 150. narozeniny Maurice Ravela.“

„Festival Pražské jaro čeká osmdesátý ročník.“

Vstupujeme do druhého čtvrtletí jedenadvacátého století. Rok české hudby 2024 je za námi, pro rok 2025 tuzemská kultura tak velké téma nemá. Mají ho ale Rakušané. Král valčíků Johann Strauss mladší oslaví na podzim dvousté narozeniny! A zbytek světa? Ten si bude prostřednictvím jubileí připomínat mistry, jako byli Šostakovič, Ravel, Bizet, Palestrina, Copland nebo Bartók, a budou oslavovat žijící legendu, devadesátiletého Arvo Pärta.

„Ačkoliv jsem očekával subtilnější provedení, to Bavouzetovo mělo výraz a život, snadno se přijímalo.“

„Všiml jsem si určité míry citového odstupu. Nestal se otrokem svých emocí, a tak měl stále kontrolu nad technikou a zvukem.“

„V etudě na skoky předvedl možná nejvýraznější prvek celého koncertu. Odvahu.“

V tomto roce poslední vystoupení na Klavírním festivalu Rudolfa Firkušného náleželo optimistickému Francouzi Jeanu-Efflamu Bavouzetovi. Koncert 9. listopadu pro něj byl prvním pražským recitálem od devadesátých let. Začal matoucí dramaturgií a nevýrazným provedením Schumannových děl, ale pianista si postupně vydobyl vysokou a oprávněnou náklonnost publika za interpretaci Debussyho a elektrizující přídavky.