PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Symfonický orchestr Českého rozhlasu dirigoval Petr Popelka naposledy ve funkci jeho šéfdirigenta v neděli večer v Litomyšli. Program tvořila dvě zásadní a proslulá díla hudby devatenáctého a dvacátého století – Schubertova Nedokončená symfonie a Stravinského vokálně-instrumentální drama Oedipus Rex. Pro publikum, ale asi i pro hudebníky, byl koncert hlubokým zážitkem. Uměleckým. Avšak i „provozním“, protože ten den v Česku padly dosavadní absolutní teplotní rekordy.

Osmašedesátý ročník festivalu Smetanova Litomyšl začal v pátek 12. černa odvážně. Smetanou, Beethovenem – a Stravinským. Novinkou se letos stalo sobotní zopakování úvodního koncertu České filharmonie, ale skutečně bezprecedentním bylo uvedení Svěcení jara, skladby, která vyžaduje po posluchači ochotu přistoupit na pravidla hry určená autorem, skladby i po 113 letech setsakramentsky moderní.

Americký tenorista Paul Appleby vyniká mezi ostatními pěvci jasným, čistým tónem, interpretační inteligencí a pestrou škálou výrazových možností. Stejně dobře se cítí v noblesním světě Mozartovy hudby jako v dramatické intenzitě Berlioze, Brittena či současné opery. V rozhovoru hovoří o své umělecké identitě, zdravém operním ekosystému a o rolích, které brzy představí v Praze – na Pražském jaru uvede Berliozovo Faustovo prokletí a s rozhlasovými symfoniky se ujme tenorového partu ve Stravinského oratoriu Oedipus Rex.

„Když jsem komponoval finále této čtyřvěté symfonie, napadlo mě, že musím použít co nejvíce valčíkového materiálu.“

„Myslím si, že naše představy o Boulezovi je možná potřeba přehodnotit.“

„Neustále poslouchám Couperina, Bacha a další skladatele staré hudby, protože se od nich můžete naučit všechno. Bylo by nezodpovědné to nedělat.“

Thomas Adès je světově proslulý britský skladatel, dirigent a pianista. Mezi jeho díla patří i tři opery, z nichž nejnovější The Exterminating Angel (Anděl zkázy) měla premiéru v roce 2016 na Salcburském festivalu. Její instrumentální verze zazní v České republice poprvé 3. prosince a hned poté v reprízách 4. a 5. prosince. Program věnovaný 100. výročí narození Pierra Bouleze bude zahrnovat také Air – Hommage to Sibelius, další Adèsovu skladbu hranou v české premiéře. Adès se představí nejen jako skladatel, ale také jako dirigent – dirigovat bude Českou filharmonii. A právě o ní, ale také o oblíbených skladatelských osobnostech i o vlastním komponování se vyjadřuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

„Celý večer jsem byla svědkem výborné dramaturgie, která byla vstřícná vůči posluchačům i hráčům, což se zrcadlilo v aktivních reakcích publika.“

„Dvojice moderátorů se v komentáři velmi přirozeně doplňovala, často došlo i na vtipnou historku.“

„Česká studentská filharmonie předvedla jeden ze svých nejlepších výkonů, protože po všech stránkách šlo o výborné provedení tohoto díla.“

Desátý říjen je považován za Den duševního zdraví. Z médií často slyšíme o alarmující situaci ohledně nárůstu duševních problémů zejména u mladší generace a také o různých způsobech, jak jim čelit. Národní ústav duševního zdraví představuje ve svém projektu Umění – cesta do duše možnost pečovat o svou duši za pomoci klasické hudby. Medicína tedy ukazuje, že poslech zejména tohoto typu hudební kultury dokáže až léčebným způsobem zapůsobit na lidskou duši a najít cestu k nové kráse – kráse umění.

„V Pärtově hudbě se spojuje středověká spiritualita s moderní citlivostí – jako by se mezi tóny odrážel tep lidského srdce i odvěká touha po míru.“

„Vstup sboru byl opatrný, pokorný, téměř jako by se zpěváci omlouvali, že si dovolují narušit křehkou intimitu hudby.“

„Kompaktní, pestrý a energický výkon sboru místy připomínal zvukový ohňostroj.“

Zahajovací koncert 91. sezóny Pražského filharmonického sboru se konal 7. října ve Dvořákově síni Rudolfina. Za řízení Lukáše Vasilka zazněla hudba tří výrazných autorů 20. století – meditativní Summa a Salve Regina Arva Pärta, energické Chichesterské žalmy Leonarda Bernsteina a rytmicky avantgardní Svatba Igora Stravinského. Koncert zkombinoval sborový zpěv se zvukem orchestru, čtyř klavírů a bicího ansámblu. Dramaturgie přinesla okamžiky ticha, soustředění a meditace, ale i živelného uvolnění.

„Nejprve – oproti programu – zaznělo Requiem d moll, op. 48 pro soprán, baryton, smíšený sbor, orchestr a varhany.“

„Jde o velmi neobvyklou skladbu, sestávající ze tří žalmů, které na sebe ústrojně navazují tak, že celek působí jednotně, jako skutečná symfonie.“

„Sbor zněl úderně a v pianových plochách něžně a zranitelně.“

Podzimní festival duchovní hudby má v Olomouci ideální podmínky. Zejména dóm sv. Václava je pro takovéto akce přímo stvořený. V neděli 5. října se zde konal koncert, který především podtrhl duchovní poslání akce. Requiem d moll, op. 48 pro soprán, baryton a smíšený sbor Gabriela Faurého je skladbou méně hranou a objevná byla také Žalmová symfonie Igora Stravinského. Vše v podání Moravské filharmonie Olomouc, řízené Mariánem Lejavou, za spolupráce Karla Martínka na varhany a Českého filharmonického sboru Brno se sbormistrem Petrem Fialou. Sólové vstupy zpívali slovenští umělci, sopranistka Vanesa Čierna a barytonového sóla se zhostil Boris Prýgl. 

„V první větě Vivace nasadila Gabriela Tardonová tempo plné energického jiskření.“

„Klavírní part celou dobu ovládala Ayla Bártová a housle Matteo Hager, dva protagonisté koncertu.“

„Matteo Hager zahrál virtuózní přídavek, druhou větu ze své vlastní sonáty.“

V rámci 10. ročníku Lednicko-valtického hudebního festivalu se 20. září konal poprvé v brněnské Redutě Prolog, tedy předjímka festivalu. Jeho základní letošní myšlenkou je Hudba z Nového světa. Večer patřil skladbám tří evropských skladatelů Igora Stravinského, Bohuslava Martinů a Jana Nováka, kteří v Americkém exilu našli inspiraci pro svou tvorbu. Provedení se ujal Ensemble Opera Diversa a dva nadaní mladí sólisté, klavíristka Ayla Bártová a houslista Matteo Hager. Koncert zasvěceně a poutavě provázel Jiří Vejvoda a taktovky se nad ansámblem ujala Gabriela Tardonová.

„Žalm 47 Florenta Schmitta zaznel v Bratislave po viac ako storočí v slovenskej premiére.“

„Medzinárodne ostrieľaný koncertný majster Juraj Čižmarovič sa výraznou mierou zaslúžil o brilantný výkon orchestra.“

„Juraj Valčuha potvrdil svoju povesť dirigenta s premysleným interpretačným konceptom.“

Májový abonentný cyklus Slovenskej filharmónie otvorila v Redute v dňoch 1. a 2. mája dramaturgicky a personálne exkluzívna koncertná dvojica. Za dirigentský pult telesa sa po viac ako roku znova postavil Juraj Valčuha, post koncertného majstra tentoraz pohostinsky obsadil náš hviezdny huslista Juraj Čižmarovič. Program koncertu tvorila zaujímavá a zriedkavo koncipovaná dramaturgia: Žalm 47 Florenta Schmitta, divertimento z baletu Bozk víly Igora Stravinského a prvá suita z baletu Popoluška Sergeja Prokofieva.

„Tento koncert byl jakousi rekonstrukcí rituálu, kdy se z chaosu rodí harmonie, ze tmy světlo a ze smrti nový život.“

„Pod vedením Andreye Boreyka orchestr podtrhl Bartókův princip transformace – sólista se chvílemi stával součástí orchestru, aby se z něj znovu mohl vynořit.“

„Gringolts přednesl koncert tak, že se technická náročnost vytratila v lehkosti a spontánnosti.“

Ve dnech 20. a 21. února jsme se v rámci koncertní řady Symfonického cyklu A s Janáčkovou filharmonií Ostrava měli možnost stát součástí dalšího hudebního příběhu. Dramaturgie večera, tentokrát pod taktovkou Andreye Boreyka, se odehrávala v duchu hluboké cesty do prapůvodních vrstev lidské kultury…

„Když zapadá slunce, prozáří onyxovou stěnu tak, že na její zadní stěně září červené ornamenty.“

„Violoncellista vládne krásným sametovým tónem, se schopností širokého legata a kontrastní dynamiky.“

„Klavírista se projevil jako dokonalý spoluhráč.“

Festival Janáček Brno naplňuje hudbou i prostředí, kde se běžně muzicírování pro veřejnost neprovozuje. V sobotu 23. listopadu odpoledne se ve vile Tugendhat konal koncert violoncellisty Václava Petra, kdy David Mareček doprovázel na klavír, a zazněly skladby Igora Stravinského, Josefa Suka, Antonína Dvořáka a samozřejmě i Leoše Janáčka. Koncert to exkluzivní, s pohodovou atmosférou, jako za dřívějších časů.

„Houslový part nechal Respighi v originální podobě a jeho skvělá interpretace Martinem Pavlíkem, jindy koncertním mistrem filharmonie, přinesla první obrovský aplaus.“

„Nezklamala ani Stravinského úprava Bachovy Chorální variace, která přinesla nový, modernizující pohled.“

„Součástí byl i dort à la Schnittke a čokoládový penízek s houslovým klíčem od hornisty Nikolase Pereze.“

Včetně přístavků a míst k stání. Ve zcela vyprodaném sále Besedního domu zahájila 21. listopadu Filharmonie Brno novou řadu abonentních koncertů s duchovním rozměrem. Koncert Schnittke & Bach se v počátku dramaturgicky vrátil k odkazu Johanna Sebastian Bacha. Náročná díla skvěle provedli houslista Martin Pavlík, mezzosopranistka Hana Kopřivová Šumpíková, tenorista Pavel Valenta, Pěvecký sbor Gaudeamus Brno se sbormistryněmi Dašou Karasovou a Martinou Kirovou a Filharmonie Brno s dirigentem Robertem Kružíkem…

„Koncert je plný skoků, synkop a nesčetných dalších fines, do nichž je atraktivně oděno zřetelně vytvarované jádro skladby.“

„Chudák Martinů už neměl možnost vrátit se zpátky, já naštěstí ano… a využil jsem ji – teď žijeme s rodinou v Praze,“ říká Špaček.

„Jako přídavek vrhl Špaček do publika Funk The String, postupně až do krajnosti hratelnosti gradovaný, vysoce virtuózní kus pro sólové housle, který napsal houslista Alexej Igudesman,“

Bohuslav Martinů jako autor energické a virtuózní hudby – Druhého houslového koncertu a skladby s názvem Vřava. A v druhé polovině k tomu baladická a pohádková hudba v podobě Dvořákovy Polednice a Stravinského Ptáka Ohniváka, přičemž vliv Stravinského na ranou tvorbu Martinů je známou a slyšitelnou záležitostí… Takto zaokrouhlený byl první listopadové pondělí koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu a šéfdirigenta Petra Popelky v pražském Obecním domě. Hvězdným sólistou se stal houslista Josef Špaček.

„Kryštof Spirit vedl výrazovou, dynamickou a tempovou složku provedení v bezpečně a působivě.“

„Z provedení byl sice osvětlením setřen pel vnitřní mystičnosti, intimitě to však dodalo všeobecné sounáležitosti.“

„Dalším autorem v programu sboru byl estonský tvůrce národní hudby a inovátor sborové tvorby Cyrillus Kreek.“

Letošní ročník Mezinárodního festivalu pravoslavné hudby Archaion Kallos přichystal pět koncertů s bohoslužebným prologem. Třetí koncert se konal dne 9. října pod názvem Pocta A. Archangelskému v chrámu sv. Kateřiny Alexandrijské za účasti dvou sborových těles. Ensemble Hilaris vedl Kryštof Spirit a smíšený sbor Canti di Praga vystoupil se sbormistrem Janem Svejkovským. Večer duchovní hudby byl intimní a důstojný.

„Roztančený tečkovaný rytmus a vybroušené klavírní linky finále koncertu v agilním provedení Huangci zde orchestr provokovaly k interakci. Tak byly skotačivé a neposedné.“

„Pavana za mrtvou infantku Maurice Ravela v úpravě pro hornu nepůsobila úplně připraveně.“

„Chuťové pohárky mírně kritického posluchače na závěr uspokojila suita z baletu Polibek víly Igora Stravinského.“

Janáčkova filharmonie a americká pianistka Claire Huangci se sešli na společných koncertech 21. a 22. března v Ostravě. Vítězka soutěže Gézy Andy z roku 2018 přednesla v Kině Vesmír Čajkovského Koncert pro klavír a orchestr č. 2 G dur. Provedení řídil šéfdirigent tělesa Vassily Sinaisky.

„Nejenže v jejím podání zazní dvě ze čtyř skladeb večera, navíc bude Yuja Wang celý večer dirigovat, z toho polovinu programu od kláves.“

„Jako jedno z takto provedených děl si vybrala Janáčkovo Capriccio pro klavír levou rukou a komorní orchestr.“

„Po pařížské premiéře 20. ledna 2024 zamíří turné ještě do čtyř míst blíž k našim hranicím.“

Světová hvězda klavíru, čínská pianistka Yuja Wang se vydává na pětidílné evropské turné. Začíná v Paříži a končí ve Vídni. Hudební ikona svůj pobyt na pódiu tentokrát pozvedne o stupeň výš – vedle hry na klavír se chopí i taktovky. Navíc zazní skladby našich velikánů.