PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Zatímco v minulosti dominovali hudebnímu světu muži, tento večer ukázal, že dnes stále výrazněji zaznívá ženský hudební projev – a to i na dirigentském stupínku.“

„Lenka Titzová na pódium přinesla esenci hravosti a spontaneity.“

„Skalková se soustředila na vnitřní vývoj hudební struktury, nechala melodie dýchat a pracovala s kontrasty mezi monumentalitou a lyrickou jemností.“

Kolik vnitřní síly, hodin samoty, odříkání a tiché zarputilosti je třeba, aby se mladý interpret postavil na pódium a proměnil notový zápis v dechberoucí zážitek? Právě tato otázka se mi vracela během koncertu z cyklu Janáčkovy filharmonie Ostrava zvaného Mladí sólisté, který ve čtvrtek 3. dubna přivedl na pódium sálu Vesmíru trojici talentovaných mladých umělkyň. Klasická hudba zde nebyla jen aktem precizní interpretace, ale i svědectvím o cestě – o odvaze, trpělivosti a houževnatosti.

„Pokud jde o ukrajinské autory, člověk je překvapen, kolik zajímavých a invencí oplývajících skladatelů a jejich kompozic nám z nejrůznějších důvodů zůstalo utajeno.“ 

„Marek Kozák vnějškově nepůsobí jako rozmáchlý a ničím nespoutaný romantik, naopak překvapuje klidem a rozvahou, rozsah jeho interpretačního mistrovství je však olbřímí.“

„Gesta dirigenta Muellera vyzněla energicky a sebevědomě, ke konkrétním hráčům je vždy směroval s precizností.“

Filharmonie Hradec Králové, před níž tentokrát stanul švýcarský dirigent Christoph-Mathias Mueller, zavedla první dubnový čtvrtek své posluchače na Ukrajinu. Samozřejmě jen obrazně, ale s velkou intenzitou. Koncert představil u nás téměř neznámého skladatele Alexandera Veprika a akcentoval ukrajinské písně v dílech Petra Iljiče Čajkovského. Sólistou večera byl klavírista Marek Kozák.

„Jako začátek programu měla Hroznatovská předehra velký dramaturgický účinek.“

„Sólo měl mladoboleslavský odchovanec Jan Novák, dosud student Pražské konzervatoře ve třídě Jiřího Fišera.“

„Náročný úkol pojal Baborák odhodlaně a velmi zaujatě.“

Výstavní plocha se sérií originálních automobilů značky Škoda je v mladoboleslavském muzeu volně propojena s multifunkčním sálem Laurin & Klement Fórum. Ve středu 5. března tam koncertovala Česká sinfonietta s dirigentem Radkem Baborákem a houslistou Janem Novákem. Na programu koncertu, který se konal v cyklu Rok na čtyři doby, byly skladby Miloše Boka, Gioacchina Rossiniho, Maxe Brucha a Petra Iljiče Čajkovského.

„Paolo Petrocelli je úspěšný kulturní manažer, univerzitní profesor a novinář vedený přesvědčením, že kultura, umění a vzdělávání jsou hlavní silou rozvoje a globální změny.“

„Od 14. do 21. února se odehrálo se celkem osm představení. Pětkrát balet Bajadéra, dvakrát opera Evžen Oněgin a jeden koncert, na kterém jsme uvedli Requiem W. A. Mozarta a jeho První symfonii.“

„Z Londýna přijel významný kritik Graham Watt, který se specializuje na balet a který konstatoval, že společnost je ve skvělé formě. Dalším přítomným kritikem byl pan John Allison, šéfredaktor londýnského operního časopisu Opera.“

Dva soubory Národního divadla Brno se vrátily ze Spojených arabských emirátů, kde měly obrovský úspěch. Jak k zájezdu došlo a co se v jeho průběhu dělo dalšího, přibližuje ředitel zahraničních vztahů divadla Radim Dolanský.

„Inscenace Magnardovy opery Guercœur bylo představením, kdy si divák povzdechl, proč se tato opera nehraje?“

„Maškaráda se ukázala jako velice vtipnou komickou operou.“

„Čajkovskij považoval Čarodějku za svou nejlepší operu.“

Trojici u nás v podstatě nehraných oper – dvě z nich dokonce nikdy – uvedl operní dům ve Frankfurtu nad Mohanem ve třech po sobě jdoucích dnech 13. až 15. února. Volba padla na Magnardova Guercœura, Nielsenovu Maškarádu a Čajkovského Čarodějku. Přes nejednotnou kvalitu provedení lze hovořit o počinu, který přináší čerstvý vzduch do světového operního dění.

„Večer poslouchejte program Živě ze Studia 1 s inspirací lidovou písní, hrát bude Petr Popelka a Čarotaj, jehož členy jsou například basklarinetista Petr Valášek nebo fagotista Ondřej Roskovec.“

„Od 22:06 ve středu si nenechte ujít Mahlerovu Osmou se severoněmeckými sbory a Labskou filharmonií a Semjonem Byčkovem, mezi sólisty je Camilla Tilling a Adam Plachetka.“

„Víkend bude v dopoledních hodinách patřit nikoli hudebníkovi, ale hudebnímu nadšenci Michalu Bednářovi.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 24. února do 2. března?

„Trojnásobně vyprodaný koncert je důkazem, že živá klasická hudba stále rezonuje s lidskými srdci.“

„Na rozdíl od mnoha interpretů, kteří vnímají hudbu jako platformu pro vlastní ego, Vondráček přistupuje k dílu s neobyčejnou pokorou.“

„Vondráčkova hra, Raiskinovo vedení orchestru a dramaturgická volba skladeb vytvořily jedinečnou symbiózu, která nejen oslavila hudbu, ale také připomněla její schopnost proměňovat naše vnímání světa.“

V sále Kina Vesmír, dočasném zázemí Janáčkovy filharmonie Ostrava, se v pátek 17. ledna uskutečnilo třetí provedení jejího programu Novoročního koncertu. Tento večer pod taktovkou Daniela Raiskina a s klíčovou ingrediencí klavírního umu Lukáše Vondráčka byl nejen hudební oslavou začátku nového roku, ale také hlubokou reflexí nad lidskou tvořivostí a přesahem hudby, která nás může vést k transcendenci.

„Plzeňská filharmonie si může za rok 2024 připsat mnohá plus.“

„David Niederle zaujal v Piazzolových skladbách vřelým tónem, intonační jistotou a smyslem pro stylovost.“

„Kompozice Barvy belgického skladatele Berta Appermonta se sólistou Fedelem Di Mucci posluchače evidentně zaujala.“

Uplynulý rok zakončila Plzeňská filharmonie odpoledním silvestrovským koncertem ve Velkém sále plzeňské Besedy a jako vždy tento nádherný secesní sál zaplnila do posledního místa. Místo zvaní sólistů vsadila na spolehlivý hráčský potenciál vedoucích nástrojových skupin – violoncellisty Davida Neiderleho a trombonisty Fedeleho Di Mucci, kteří se tentokrát pravidelným abonentům a návštěvníkům koncertů mohli představit v sólových partiích. Takto filharmonie pod taktovkou svého šéfdirigenta Chuheie Iwasakiho navázala na tradici, nejednou uplatňovanou již v předchozím tělese Plzeňského rozhlasového orchestru.

„Režisér se snažil dělat vše pro to, aby jevištní dění bylo věcné, bez emocí.“

„Paradoxně lze říci, že mu v jeho záměru vyhověl i dirigent.“

„Romantickou operu hrát neromanticky nelze.“

Liberecké Divadlo F. X. Šaldy uvedlo novou inscenaci Čajkovského Evžena Oněgina. Příběh tohoto mladého ruského šlechtice režie Ivana Krejčího posunula blíže k současnosti, hudební nastudování Zbyňka Müllera je s režijním pojetím v souladu. Přes některé skvělé výkony pěvců produkce zůstala za očekáváním. Premiéra se uskutečnila 6. listopadu.

„V Karlových Varech jsem najednou nasála tu živoucí atmosféru operního umění a došlo mi, že zpěv chci dělat víc než klavír.“

„Bohužel je dnes běžné, že ředitelé některých operních domů nabízí mladým zpěvákům těžké role, protože je to stojí méně peněz.“

„Mou předností je barevný soprán ve spodní a střední poloze, tam se cítím jako doma.“

Čajkovského hudební mistrovství umocnilo Puškinův beznadějně romantický a nakonec zničující příběh. Vývoj postav je jedním z nejpřesvědčivějších na operní scéně vůbec. Evžen Oněgin je dílo plné intenzivních emocí a zvratů. Opera měla premiéru v Moskvě 29. března 1879, česká se uskutečnila 6. prosince 1888 v pražském Národním divadle a řídil ji sám skladatel. Nejnověji operu nastudovalo Divadlo F. X. Šaldy v Liberci v režii Ivana Krejčího a v hudebním nastudováním Zbyňka Müllera, premiéry jsou přichystány na 6. a 8. prosince. Liberecká opera je známa tím, že dává šanci mladým zpěvákům a nejinak je tomu i v jejich novém Oněginovi. V roli Taťány totiž coby alternantka Lívie Obručník Vénosové vystoupí mladičká slovenská sopranistka Tatiana Hajzušová.

„Pokud uvažujeme, že každého špičkového umělce dělá kombinace talentu a píle, pak u Juliena-Laferrièra má posluchač intenzivní pocit vrchovatého obdaření předpoklady.“

„Úvodní unisoso všech sólistů bylo až neskutečně intonačně jednotné.“

„Wajsar se projevil jako starý praktik, který ví, co ‚bude fungovat‘.“

Mezinárodní hudební soutěž Pražského jara oslavila půlkulaté jubileum – pětasedmdesátiny –, a to nejen prvotřídními výkony letošních soutěžících, ale také těch, co se klání s úspěchem zúčastnili v minulých letech. Slavnostní koncert 15. května řídil v Rudolfinu Jakub Klecker stoje před Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, přičemž zazněly rovněž dvě světové premiéry na objednávku festivalu.