PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Sólový recitál Jevgenije Kissina 11. ledna znamenal vyústění jeho sezónní rezidence u České filharmonie. V Rudolfinu nešlo jen o estetickou pózu, ale o zápas, svou povahou fyzicky i existenciálně vypjatý hudební projev klavíristy, který bere hudbu na sebe. Právě tato krajní intenzita mohla být pro jedny zdrojem obdivu, pro jiné spíš překvapením, pokud od večera čekali konvenčnější zážitek a Kissina z dřívějších období.

Za dirigentským pultem Berlínských filharmoniků zazářil ve svém debutu Petr Popelka. Řídil Dvořáka, Berga a Schumanna. Muzikálně, podrobně, neúnavně podnětně. Jeho téměř neuvěřitelně strmá dráha dirigenta, který začal později, o to rychleji však proráží do světa, pokračuje.

„Umělecké kvality Arkadije Volodose jsou natolik výjimečné, že je mnoha hudebními kritiky považován za následovníka legendárního Vladimira Horowitze.“

„Pro Schumannův cyklus Tance Davidovců je Volodos naprosto ideálním interpretem.“

„V Lisztově třinácté Uherské rapsodii umělec prokázal, že nemá žádné technické limity.“

Na závěrečném koncertu Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného ve čtvrtek 15. listopadu vystoupil ve Dvořákově síni Rudolfina Arkadij Volodos, jeden z nejproslulejších soudobých světových pianistů. Program svého recitálu sestavil z děl tří nejvýznamnějších představitelů hudebního romantismu: Franze Schuberta, Roberta Schumanna a Franze Liszta. Za zmínku určitě stojí skutečnost, že hrál na Steinwaye se speciálně upravenou klaviaturou.

„Následovalo naprosto vrcholné provedení Fantazijních kusů pro klarinet a klavír Roberta Schumanna.“

„Program lákal na balkánský folklór a na Sedm balkánských tanců srbského skladatele Marka Tajčeviće.“

„V každém případě to bylo další méně známé a velmi milé dílo pro vděčnou kombinaci klarinetu, violoncella a klavíru.“

V pondělí 20. října se v barokním refektáři Profesního domu MFF UK na Malostranském náměstí konal další koncert komorní řady, kterou pořádá Prague Philharmonia. Ač to byl na první pohled nenápadný koncert pro tři nástroje – klarinet, violoncello a klavír – a jediným známým skladatelem byl Robert Schumann, byl to opravdu krásný večer. Hrálo Quasi Trio ve složení Judita Škodová, David Šimeček a Kateřina Ochmanová a vyprodaný sál ukázal naplno, jaký efekt má dobře vedená abonentní řada.

„Tentokrát Jamník zvolil zcela tradiční podobu: violoncello s klavírem – a repertoár, který důvěrně zná.“

„Jeho síla hodně spočívá právě v jemnosti: vítězily momenty, kdy cello zpívalo nejtišeji.“

„Bylo milé zaslechnout, jak se tu potkávají lidé z různých koutů Libereckého kraje, kteří se znají právě z kulturních akcí.“

Mezinárodní hudební festival Lípa Musica pořádá atraktivní koncerty v různých končinách Libereckého kraje. Místa premiérová a netradiční střídá s místy opakovaně prověřenými. K těm druhým patří i nevelká galerie zámku Sychrov nedaleko Liberce – romantické prostředí, v němž v pátek 17. října zazněl osvědčený romantický repertoár v podání violoncellisty Tomáše Jamníka a klavíristy Stanislava Gallina.

„Celkový tvar je naprosto profesionální a prezentovatelný, připomíná vyleštěný výsledek práce v nahrávacím studiu.“

„Osobně jsem ale postrádal jakýsi vnitřní neklid nebo určitou míru iracionality.“

„V Schumannovi působila přirozeně, zpěvně a s dotykem lidovosti.“

Recitálová řada Janáčkovy filharmonie Ostrava dlouhodobě ukazuje, že citlivý výběr interpretů a důraz na kvalitu mohou jít ruku v ruce s dramaturgickou odvahou. Vedle známých jmen se v ní obvykle objevují i mladší umělci. Letos mezi ně patřila Alexandra Styčkina, jednadvacetiletá klavíristka, která 6. října v Kině Vesmír zaujala technickou jistotou i soustředěným, svrchovaným projevem.

„Dát dohromady náročný part pro čtyři lesní rohy nebylo jednoduché. Jejich souhra byla obdivuhodná.“

„Hudba Josefa Suka je efektní a plná dramatického citu.“

„Díky sugestivním gestům Tomáše Netopila klenuté plochy hýřily barevností.“

Bratislavské hudební slavnosti jsou v plném proudu a Koncertní síň Slovenské filharmonie je každý večer plná hudbymilovných návštěvníků. V pátek 3. října zde hostili Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK v čele s dirigentem Tomášem Netopilem. Lákadlem byl Koncertní kus pro čtyři lesní rohy a orchestr Roberta Schumanna a závěrem zazněla Symfonie E dur Josefa Suka. Program neobvyklý, přesto posluchačsky atraktivní.

„Krásná Romance z Klavírního koncertu a moll Clary Schumann se v rukou Onutė Gražinytė doslova vznášela.“

„Steven Isserlis svůj nástroj Stradivari rozezněl precizně v duchu posledního tvůrčího vrcholu Roberta Schumanna.“

„Lucy Crowe pojala svou roli jako andělský hlas a skutečně zněla jako hlas z nebes.“

Dvořákova Praha zaujala v letošním 18. ročníku ambiciózními koncerty se širokým repertoárem a četnými umělci nejvyšší úrovně. Sobotní večer 20. září v Rudolfinu se stal přímo jedním z pilířů letošního festivalu a Dvořákova síň zaplněná hojně také posluchači ze zahraničí očekávala koncert, na který se nezapomíná. Zněla díla manželů Schumannových a po přestávce také Martinů. Sólisty doprovázel orchestr Prague Philharmonia, zpíval i Pražský filharmonický sbor a celé provedení řídil Robert Kružík.

„Datem svého založení se pasuje na jeden z nejstarších evropských orchestrů…“

„Gerstein je v Rudolfinu častým hostem, takže šlo o setkání se známou tváří a také o další velký zážitek.“

„Vše v jeho podání vypadá vlastně jednoduše. A právě tato skutečnost je vizitkou jen skutečných mistrů taktovky.“

Sächsiche Staatskapelle Dresden je jedním ze zahraničních orchestrů, který se nejčastěji a více méně pravidelně objevuje na pražských koncertních pódiích. Vždy to znamená setkání se znamenitým tělesem přinášejícím prvotřídní orchestrální kvalitu a výrazné obohacení našeho hudebního života – výhodná zeměpisná blízkost obou měst už od dob Jana Dismase Zelenky podporovala tradiční kulturní kontakty a je jen logické a potěšitelné, že přetrvávají dodnes. Na festival Dvořákova Praha drážďanský orchestr tentokrát přijel v čele s novým šéfdirigentem, proslulým italským maestrem Danielem Gattim. Sólistou večera byl 14. září klavírista Kirill Gerstein.

„Byl to působivý večer, dramaturgicky i interpretačně. Markéta Cukrová je výtečná písňová interpretka.“

„Kladívkový klavír bylo nutné přepravit do kostela sv. Mikuláše z krumlovského zámku, v den koncertu instalovat a řádně naladit.“

„Inspirativní provedení Berliozových písní ukázalo, jak mnoho dlužíme tomuto francouzskému romantikovi právě v oblasti písňové tvorby.“

V Českém Krumlově se v červenci a srpnu koná spousta hudebních akcí v rámci 34. Mezinárodního hudebního festivalu. K nim náleží i komorní koncerty v širším okolí města. Jedním z nich byl koncert 20. července v původně románském kostele svatého Mikuláše v Boleticích, kde vystoupila renomovaná mezzosopranistka Markéta Cukrová spolu s klavíristkou a cembalistkou Barbarou Mariou Willi. V boletickém kostele, v pásmu vojenského újezdu (vše je jednou poprvé), kde náhle nefunguje mobil, natož navigace, se konal zajímavý komorní večer z díla romantiků Dvořáka, Schumanna a Berlioze.

„Josef Špaček očekávání publika i tentokrát naplnil s grácií, lehkostí a také vtipem…“

„Zdá-li se někdy, že se každý z hudebníků soustředí výhradně na svůj pultík, pak zde toto zdání jednoznačně klamalo.“

„Umělci se rozhodli vypomoci si úpravou Skočné z Prodané nevěsty.“

Poslední festivalový víkend Smetanovy Litomyšle otevřel koncert, který se pravidelným návštěvníkům coby interpretačně vybroušený skvost jistě zapsal hluboko do povědomí, soudě jak podle vlastního výkonu umělců, tak podle aplausu publika vestoje. Na programu pátečního vystoupení v Zámecké jízdárně byly dvě skladby, a to Klavírní trio č. 1 d moll z pera Roberta Schumanna a dále, dle očekávání a v duchu festivalu, Smetanovo Klavírní trio g moll. O skutečný zážitek se potom postaral Josef Špaček a jeho Trio Zimbalist, jak zněl i výstižný titul koncertu.

„Hudba Karola Szymanowského je plná vzrušení a barevných i harmonických a rytmických efektů, které dokáží překvapit, a Robert Kružík ji dokázal podat jako vzrušující dobrodružství“

„Kateřina Javůrková zahájila fanfárovým motivem pevným tónem a s intonační jistotou, dávající najevo, že před publikem stojí sebevědomý mistr svého nástroje.“

„Oproti svým dalším dílům, poznamenaným duševní rozpolceností člověka, sužovaného depresemi, které ho přivedly až do ústavu, je tato Jarní symfonie plna optimismu a něhy.“

Jarní koncert zahrála Filharmonie Bohuslava Martinů ve čtvrtek 22. května jako poslední v této abonentní sezóně. A program byl velmi svěží i pestrý. Zahájila jej Koncertní předehra Karola Szymanowského, poté přišla potěšit posluchače hornistka Kateřina Javůrková, aby přednesla  Straussův Koncert č.1 , a nakonec zazněla Schumannova Jarní symfonie, která dala jméno celému koncertu. Dirigoval Robert Kružík, který se opět do sálu snesl ve své Cessně, přejmenované na Thunderbolt P-47, a i tentokrát zněly před koncertem tóny Bohuslava Martinů.

„Večerní koncert měl svou předehru v pietním aktu u sochy Antonína Dvořáka, kde držela stráž hornická ekipa s vlajkami.“

„Antje Weithaas okamžitě překvapila a omámila barvou svého nástroje s paganiniovským umem zmocnění se publika.“

„Hudbu rozvlnil Brahms beethovensky naléhavými momenty dynamického nasazení, jež v Poschnerově pojetí vyzněly dramaticky a závažně, aniž by negovaly pastorální scenérii.“

Dvořákovský hudební festival v Příbrami otevřel svůj 56. ročník. Pro zahajovací koncert pozval Drážďanskou filharmonii s dirigentem Markusem Poschnerem a houslovou virtuoskou Antje Weithaas, neboť letošní ročník je věnován soužití české kultury a hudby s kulturou německou a rakouskou, jak napsal do svého úvodníku v programové brožuře koncertu Petr Dvořák, pravnuk skladatele. Koncert se konal 22. dubna v Divadle Antonína Dvořáka a předcházel mu pietní akt u sochy mistra. Slavnostní zahájení mělo výtečnou atmosféru a sám koncert se dočkal potlesku ve stoje.

„Kurátorkou Dvořák Collection, věnované písním, je sopranistka Kateřina Kněžíková. Vystoupí ve čtyřech programech.“

„Novinkou je minicyklus Bez kravaty. Propojí klasickou hudbu s humorem, nadsázkou a s jinými hudebními žánry.“

„Priorita, kterou jsou mladí interpreti, se odráží v cyklu pořádaném v Centru Bořislavka.“

Hostující zahraniční orchestry a sólisté, rezidence České filharmonie, písně v interpretaci Kateřiny Kněžíkové a dalších pěvců, koncerty v novém cyklu nazvaném Bez kravaty a pozornost mladým, včetně finále soutěže Concertino Praga… To budou klíčové momenty podzimního festivalu Dvořákova Praha. Jeho osmnáctý ročník se uskuteční od 5. do 23. září a nabídne více než tři desítky programů. Dominuje jim hudba Antonína Dvořáka, ale zazní i velká díla od Mozarta, Mahlera, Brucknera, Ravela, Berlioze, Šostakoviče, Prokofjeva, Korngolda, Martinů nebo Roberta a Clary Schumannových.

„Pryč jsou doby, kdy soudobí skladatelé chtěli hlavně šokovat.“

„Jeho přístup k hudbě jako by v sobě měl něco tradičně anglického, typově trochu připomínal někdejšího šéfa PKF, Švýcara Kaspara Zehndera.“

„Nebylo to tedy provedení, které šlo existenciálně na hranu…“

Atraktivní program měla na programu v úterý 4. března Prague Philharmonia. Se dvěma vzácnými hosty v dirigentu Angusi Websterovi a violoncellistovi Istvánu Várdaiovi zazněl v Rudolfinu program se soudobou skladbou Huwa Watkinse, slavným violoncellovým koncertem Dmitrije Šostakoviče a nakonec s romantickou Symfonií č. 2 Roberta Schumanna. Pro orchestr s tradicí komornějšího klasicismu to byl hraniční repertoár.

„Hlas naprosto fenomenální zpěvačky jménem Sílvia Sequeira čněl nad bohatým zvukem orchestru.“

„Druhé polovině koncertu byl přítomen i šéfdirigent Plzeňské filharmonie Chuhei Iwasaki, a bylo vidět, že si pojetí často uváděné Symfonie č. 4 d moll náramně užívá.“

„Pozvání osobnosti Nuna Côrte-Reala, který dostal příležitost představit i svoji autorskou tvorbu, mělo určitě smysl.“

Pátým abonentním koncertem pokračoval v Plzni cyklus Platina. Za dirigentský pult Plzeňské filharmonie byl 20. února přizván portugalský dirigent Nuno Côrte-Real, který se představil i jako skladatel a aranžér. Program koncertu už orchestr provedl v Portugalsku, nyní portugalské rytmy zněly v sále plzeňské Besedy.

„Technika klavíristy Lukáše Vondráčka a všechny vnější aspekty se samozřejmě dají popsat a do detailu rozebrat, ale proč tak činit, když to nejpodstatnější se skrývá uvnitř jeho duše.“ 

„Orchestr se při Schumannově Čtvrté symfonii dirigentovu nasazení podvolil s viditelnou chutí a připravil naplněnému sálu další nezapomenutelný zážitek.“

„Publikum aplaudovalo dlouho.“

V ryze romantickém duchu se nesl koncert Filharmonie Hradec Králové ve čtvrtek 23. ledna. Zájem posluchačů byl obrovský, a tak návštěvníci obsadili i všechny přístavky. Největší pozornost se upírala k sólistovi večera Lukáši Vondráčkovi, jenž přednesl Chopinův Druhý klavírní koncert. Publikum ocenilo jeho excelentní výkon ohromnými ovacemi a vyžádalo si hned dva přídavky. Pochopitelně opět romantické.