PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Mladá pianistka si vedla od úvodních tónů Johanna Sebastiana Bacha zkušeně a od pohledu asertivně.“

„Recitál Kateřiny Potocké byl zajisté velmi pěkný a splnil zřejmě očekávání některých mladých pianistů. Přesto bychom měli pár postřehů, které by možná její hře daly ještě jiné vyznění.“

„Je to svědomitá, zodpovědná mladá žena a profesionálka, která svůj nástroj ovládá virtuózně. Jen si musí uvědomit, že ani ta nejvážnější vážná hudba není černobílá.“

Klavírní kurzy Mikulov jsou tradiční adresou mladých klavíristů, kteří týden pracují pod vedením etablovaných lektorů. Součástí kurzů jsou koncerty, kde se představují ponejvíce mladí sólisté. Nejinak tomu bylo v neděli 20. srpna, kdy v Zámeckém sále mikulovského zámku vystoupila mladá česká pianistka Kateřina Potocká. Během jejího sólového recitálu zazněly skladby od baroka po hudební impresionismus. Různorodý repertoár mladá umělkyně zahrála s obdivuhodnou technickou zručností, přesto jejímu recitálu něco málo scházelo.

„Žádné zvučné jméno nezaručuje samo o sobě výborného pedagoga s potřebnými diagnostickými, metodickými a psychologickými schopnostmi. A zase naopak, mnohý takzvaně ‚bezejmenný‘ pedagog může překvapovat vynikajícími pedagogickými schopnostmi, tím i hmatatelnými výsledky.“

„Na špičce večera byl zřetelně barytonista Radek Martinec, jehož školitelem byl klavírista a pěvecký pedagog Ahmad Hedar.“

„Ale to je ostatně cílem – inspirovat, poradit, přispět novým úhlem pohledu, rozvinout dřímající dispozice ve schopnosti a posílit rozhled u adeptů uměleckých oborů.“

Pražský hudební institut pořádal v Českém Krumlově ve spolupráci se Základní uměleckou školou Český Krumlov šestý ročník Letních interpretačních kurzů. Byl jsem návštěvníkem závěrečného koncertu účastníků těchto kurzů dne 22. července v koncertním sále školy…

„V úvodním Novém špalíčku Bohuslava Martinů Sylva Čmugrová svým hlasově ukázněným projevem prokázala vzácný smysl pro interpretaci ohlasové tvorby, vzniklé na texty Sušilovy sbírky lidových písní.“

„Karel Untermüller svým ušlechtilým tónem, neomylnou intonací a procítěným přednesem znovu potvrdil svoji příslušnost k našim předním interpretům.“

„Jako ukázka živého tvůrčího potenciálu současné skladatelské generace byla zařazena Symfonieta „La petite Joie“ skladatele, klavíristy a herce Ondřeje Brouska.“

S prvním červencovým týdnem v Mariánských Lázních skončil jeden ze tří hudebních festivalů konaných v nejzápadnější části naší republiky (dalšími jsou Hudební léto Borska v okolí Boru u Tachova a Dveře jízdárny dokořán ve Světcích). Již sám dvojjazyčný název Živé pohraničí – Lebendes Grenzland naznačuje, že hudba se zde pěstuje pravidelně, dokonce za přítomnosti stálého symfonického tělesa, a že kulturní akce přináší požitky pro posluchače z obou stran hranice. Ve srovnání s minulým ročníkem byl program omezen. Na rozdíl od mnohých festivalů zde připravované akce nejsou závislé na přízni počasí, mohly se tudíž uskutečnit podle stanoveného plánu.

„Sekera vyzdobil melodickou linku Bachova koncertu vkusnou ornamentikou, nádhernou kantilénou vyzněla často interpretovaná druhá věta. Co do stylovosti se sólista přiblížil ideální interpretaci také v následujícím Mozartově Koncertu A dur.“

„Dirigentka Alena Hron, nikterak zbytečně neexperimentující s tempy a s tradicí kodifikovaným pojetím Novosvětské, má pro Dvořákovu hudbu cit a porozumění.“

„Výkon orchestru pod vedením mladé dirigentky nenechal nikoho na pochybách, že v Aleně Hron u nás roste další výrazná dirigentská osobnost.“

Vnášení hudby do polozapadlých koutů pohraničních oblastí a jejím prostřednictvím oživování poničených stavební památky bezesporu patří k záslužným počinům. V poslední době podobných iniciativ přibývá, ne vždy se však setkávají s potřebnou finanční podporou, jakou by si záměry organizátorů zasloužily. Festival Živé pohraničí – Lebendes Grenzland, jehož koncerty se odehrávají v nejzápadnější části naší republiky a který letos vstoupil do pátého ročníku, se musel na rozdíl od minulého roku uskromnit. Tvoří ho tři symfonické a dva komorní koncerty, 1. července je pak v Hotelu Lesní mlýn zájemcům o historii tradičně nabídnuta beseda s předními historiky, tentokrát věnovaná 85. výročí Mnichovské dohody. Zahajovací koncert se odehrál v pátek 23. června a jeho protagonisty se právem stali pianista Miroslav Sekera a dirigentka Alena Hron.

„Koncertná sezóna vyvrcholila pôsobivým romantickým programom, ktorý ideálne vyhovuje Raiskinovmu interpretačnému naturelu.“

„Mladý francúzsky klavirista sa s náročnou faktúrou Chopinovho koncertu vyrovnal so cťou.“

„Orchester Slovenskej filharmónie privítame na pódiu Reduty znova až v septembri na otváracom koncerte tohoročných Bratislavských hudobných slávností.“

Tento týždeň vyvrcholila v bratislavskej Redute dvojicou abonentných koncertov v dňoch 15. a 16. júna 74. koncertná sezóna Slovenskej filharmónie (SF). Šéfdirigent telesa Daniel Raiskin si na záver ďalšieho roka svojho prestížneho pôsobenia za pultom nášho prvého orchestra zvolil lukratívnu a poslucháčsky pôsobivú programovú zostavu: zaznela predohra k opere Oberon nemeckého romantika C. M. von Webera, poetický Klavírny koncert č. 1 Fryderyka Chopina (sólista Jonathan Fournel) a opulentná Organová symfónia č.3 Camilla Saint-Saënsa.

„Taková jména, jako Dvořák, Smetana, Janáček, Martinů nám pořád dělají čest a slávu ve světě, byť ne všichni vědí, že jsou to Češi.“

„Dnes se někdy stane, že čínský Brahms je Brahmsovi bližší než leckterý evropský.“

„Když hraju se svými potomky, tak jsou to většinou akce, které nemusíme moc připravovat; když jeden udělá rubato, druhý udělá stejné.“

Rozhovor s Ivanem Klánským vznikal na akademii v pátek 19. května před koncertem, kterým pan profesor mimo jiné oslavil své pětasedmdesáté narozeniny. Povídání s děkanem Hudební fakulty AMU, koncertním pianistou, pedagogem a členem Guarneri tria bylo nejen o tomto koncertu, ale třeba také o aktuální pozici mladých hudebníků ve světě, srovnání asijských a evropských interpretů a o knize s názvem Klavírní myšlení Ivana Klánského Eugenie Koblížkové.

„Skladby interpretoval tak prostě, jako by na světě nebylo nic jednoduššího, v přesném vybalancování mezi přehledností hudebních myšlenek, využitím výrazových a technických prostředků a prožitkem.“

„Věřím, že jsem nebyla sama, koho v sále Lisztova hudba v podání Matyáše Nováka okouzlila způsobem, že si ji ještě nějakou chvíli po doznění první poloviny sám v sobě vychutnával.“

„Po tolika výrazových polohách, které Matyáš Novák použil v Lisztových skladbách, bych byla bývala čekala využití těchto prostředků i pro Chopinovu skladbu, ale že mladý pianista dokáže Chopinův hudební rukopis zřetelně odlišit, to jsem si ani ve svých nejodvážnějších sluchových fantaziích nedokázala představit.“

Prostory Anežského kláštera, které hostí cyklus klavírních recitálů Hybatelé rezonance, svou atmosférou účinek jednotlivých vystoupení ještě umocňují. Posledním koncertem sezóny 2022/2023 byl v pondělí 29. května 2023 recitál čtyřiadvacetiletého českého klavíristy Matyáše Nováka. Posluchači měli možnost v jeho podání slyšet jak původní Lisztovy skladby, tak Lisztovy transkripce písní Franze Schuberta.

„Podle klidu v sále a soustředěného poslechu během jednotlivých vystoupení, ale i na základě vřelého potlesku, jímž byl každý z účinkujících odměněn, lze usuzovat, že se organizátorům festivalu podařilo dokonale naplnit jejich záměr.“

„Důležitost soutěží pro mladé talentované hudebníky zvýraznila přítomnost Daniela Matejči. Ten je totiž ve svých osmnácti letech již ostříleným hráčem, a to i v mezinárodním měřítku.“

„Klidně bych organizátorům Pardubického hudebního jara doporučil, aby takto koncipovaný koncert dávali i ve večerních hodinách.“

Byl to dobrý nápad zpestřit program letošního ročníku Pardubického hudebního jara o dopolední koncert, v němž se představili vítězové soutěže Komorní filharmonie Pardubice „Hraj online“ a přehlídky neprofesionálních varhaníků „Organum Regium“. Hlediště Sukovy síně Domu hudby tentokrát zaplnili, vedle nejzapálenějších generačně starších obdivovatelů klasické muziky, především studenti středních škol. Těm z Konzervatoře Pardubice pouze stačilo obejít dům, ale pro žáky z Gymnázia Přelouč už návštěva koncertu mohla představovat malý výlet. Podle klidu v sále a soustředěného poslechu během jednotlivých vystoupení, ale i na základě vřelého potlesku, jímž byl každý z účinkujících odměněn, lze usuzovat, že se organizátorům festivalu podařilo dokonale naplnit jejich skvělý záměr – přiblížit bez jakéhokoliv podbízení mladým návštěvníkům, co mohou znamenat skutečné umělecké hodnoty.

„Energická gesta dirigentky Valentiny Shukliny pozorně sledující part každého sólisty vedla k přesvědčivému provedení každého díla.“

„Pavol Praženica zaujal zcela jiným, kulatým a velmi diferencovaným zvukem nástroje Steinway.“

„Výkon Anny Gaálové vyzněl bez jakýchkoli problémů.“

Čtyři finalisté 3. kategorie Mezinárodní smetanovské klavírní soutěže se představili jako sólisté ve vybraných klavírních koncertech za doprovodu Plzeňské filharmonie, kterou řídila Valentina Shuklina. Místo konání byl zaplněný sál plzeňské Měšťanské besedy. Na koncertě vítězů se dnes v Domě hudby představili nositelé cen v sólovém programu.

„I když se všichni zúčastnění umělci patrně snažili o vytvoření kompaktního a celistvého audiovizuálního díla, obávám se, že se tak úplně nestalo.“

„Bosá klavíristka zahrála dobré dvě třetiny se stisknutým levým pedálem, takže klavír zněl z drtivé většiny matně, lidově řečeno „pod dekou“.“

„Improvizovaně působící extrémně tichá skladba konečně dala zaznít klavíru v mnohem propracovanějším zvukovém hávu – osobně jsem najednou měl jakýsi 3D zvukový pocit, neboť jednotlivá pásma hudebního dění dokázala interpretka skutečně odstínit tak působivě, až vyvolávala pochybnosti, že dílo interpretuje jeden člověk.“

Německo-japonská klavíristka Alice Sara Ott přivezla v sobotu 15. dubna do Dvořákovy síně Rudolfina svůj nejnovější projekt „Ozvěny života“ – klavírní recitál doplněný videoprojekcí tureckého architekta Hakana Demirela. V pětašedesátiminutovém programu, který ve svém cyklu uspořádal Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, zazněla kompletní Chopinova Preludia op. 28 a díla sedmi autorů 20. a 21. století.