PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Jako připomínku této pro akordeon významné události uspořádala Společnost českých akordeonistů Praze malý festival.“

„Kvalitativní laťku tito dva umělci nasadili velmi vysoko.“

„Nejprve se na program dostaly akordeonové adaptace skladeb barokních mistrů.“

Akordeon byl vynalezen v roce 1822 C. F. L. Buschmannem a 6. května 1829, tedy před 196 lety, byl ve Vídni patentován, čímž došlo k jeho „povýšení“ na úroveň koncertního hudebního nástroje. Tento den nyní slavíme jako Světový den akordeonu. V připomínce této pro akordeon významné události uspořádala Společnost českých akordeonistů Praze malý festival ze dvou koncertů. Ten první se konal 4. května v sále Uměleckoprůmyslového musea, druhý o den později 5. května v kostele Českobratrské církve evangelické v Korunní ulici. Přinášíme ohlédnutí za řečeným.

„Dobře si ho pamatujeme jako vítěze poslední Mezinárodní varhanní soutěže na Pražském jaru 2013.“

„Vše, co v programu z francouzské varhanní literatury vybral, znamenitě znělo.“

„Dvojitou fugu Mossakowski vystupňoval do strhujícího závěru.“

Závěrečný koncert Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba převzal 19. září mladý polský varhaník Karol Mossakowski. Vítěz soutěže Pražského jara nabídl hudbu francouzských autorů proloženou v duchu Roku české hudby Janáčkovým Varhanním sólem z Glagolské mše.

„Na svatojakubském varhanním festivalu vystoupil dánský varhaník Jakob Lorentzen.“

„V programu se věnoval Bachovi, francouzské hudbě a významnému dánskému skladateli Carlu Nielsenovi.“

„Provedl také Moto ostinato Petra Ebena.“

Na předposledním koncertu Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba vystoupil dánský sólista Jakob Lorentzen. Svůj recitál 12. září zahájil skladbou Petra Ebena a uzavřel jedním z velkých jmen francouzské hudby, totiž Olivierem Messiaenem. Hudbu své země také neopomněl.

„Celý recitál Evy Bublové sestával z ryze sólových kontrastních kompozic.“

„Zuzanu Ferjenčíkovou u nás známe především jako interpretku a upravovatelku orchestrálních děl pro varhany. Své Signum magnum věnovala Evě Bublové.“

„Jako přídavek přednesla jímavé Andante sostenuto z Gotické symfonie Charlese-Marii Widora. Připadali jsme si jako ve Francii.“

Devětadvacátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu Audite Organum v Praze se svým čtvrtým recitálem dostal již do poloviny. Vystoupila na něm česká umělkyně a pedagožka Pražské konzervatoře Eva Bublová. Nesl podtitul Signum magnum, neboť v rámci něj zazněla stejnojmenná skladba, jež vznikla přímo pro interpretku. Avšak většinu programu tvořila hudba francouzského 19. i 20. století.

„Mám pocit, že se koncertní premiéra Wagnerovy Valkýry ve slavném pražském operním divadle hluboce dotkla všech interpretů.“

„Zubin Mehta patří k velkým umělcům. Jeho přínos kultuře je v celosvětovém měřítku obrovský.“

„Olivier Messiaen byl skromný, zdrženlivý a velmi si chránil své soukromí. Mezi skladateli své doby byl hvězdou.“

Americký maestro Kent Nagano je současný hudební ředitel a šéfdirigent Hamburské státní opery a Filharmonického státního orchestru Hamburg. Z postu uměleckého vedoucího Wagnerovského projektu The Wagner Cycles Drážďanského hudebního festivalu dirigoval v březnu ve Státní opeře v Praze koncertní premiéru opery Valkýra s Drážďanským festivalovým orchestrem a souborem Concerto Köln, a to s přístupem historicky poučené interpretace. Portálu KlasikaPlus.cz nyní poskytl exkluzivní rozhovor – nejen o tvorbě Richarda Wagnera, ale i české hudbě, své kariéře a přátelství se slavným francouzským skladatelem Olivierem Messiaenem.

„Každá tradice buď roste, nebo slábne; již stagnace je projevem úpadku: časté opakování stejných skladeb tradici neprospívá.“

„V gregoriánském chorálu jsem našel spoustu jedinečných věcí, o kterých jsem dříve neměl tušení a které výrazně promlouvají do přítomnosti.“

„Krása není v oslnivých výkonech, v nadšení publika a v médiích. Krása může být neúspěšná a může skončit i na kříži.“

V dalším dílu volné série rozhovorů s brněnskými skladateli se o poslání hudby, kompozicích v unisonu, ale také třeba o konci postmoderny pro portál KlasikaPlus.cz rozhovořil Pavel Zemek Novák.

„Velice příjemným překvapením byl skvělý dramaturgický tah pořadatelů, a to velké plátno před oltářem katedrály, na němž byla pomocí kamer ze tří různých úhlů promítána po celý večer naprosto strhující hra obou varhaníků.“

„Melancholickou atmosféru skladby dotvářely vázané akordické plochy, které následovala změna rejstříku na fagotový a přidání rychlého, velmi virtuózně interpretovaného hlasu.“

„Dramatický nástup prvních varhan v tomto závěrečném duu, doplněn ‚čeřením‘ varhan druhých, množství rytmických i melodických změn, střídání nálad a dramatizace demonstruje preciznost a náročnost na souhru.“

Třetí koncert Mezinárodního varhanního festivalu s podtitulem Hudba pro čtyři ruce a čtyři nohy zavítal v úterý 11. září do domovské katedrály olomoucké římskokatolické arcidiecéze, katedrály svatého Václava. V podání Pavly Salvové a Jana Rotrekla zazněly v do posledního místa zaplněném dómu skladby autorů převážně 20. století jako Olivier Messiaen, Peter Warlock, Henri Mulet, Petr Eben, ale i Felix Mendelssohn-Bartholdy.

„Fantazie a fuga a moll BWV 904 Johanna Sebastiana Bacha patří mezi méně hrané skladby při varhanních produkcích, jelikož se jedná původně o dílo pro cembalo.“

„Mechler proložil program třemi svými improvizacemi, v nichž vzdal hold třem velikánům francouzské hudby 19. a 20. století.“

„Bylo pozoruhodné, jak české romantické varhany zněly pod rukama Mechlera francouzsky, podobně jako před rokem v případě Philippa Lefebvra.“

Svatovítské varhanní večery, mezinárodní varhanní festival v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha, se letos konají již podvanácté. Tvoří je řada pěti recitálů uskutečněných během července až počátku srpna, na nichž účinkují umělci z celého světa. Někteří zde již hráli vícekrát, například Jan Hora. První večer pořadatelé svěřili umělci původem z francouzského Alsaska, jenž je žákem Daniela Rotha či Marie-Claire Alainové. Působí jako profesor varhan na Vysoké hudební škole v Kolíně nad Rýnem, coby varhaník tamtéž a také v katedrále ve svém rodišti. Dramaturgie jeho programu byla objevná, patrně ze všech pěti večerů nejpozoruhodnější, jelikož obsahovala málo známá díla i neznámé autory. Zcela automaticky v něm dominovala francouzská hudba a nechyběly ani tři improvizace. Hlavní český svatostánek byl posluchači uspokojivě zaplněn a po celý koncert vládla atmosféra soustředěného poslechu.

„Organizátorom sa vďaka manželom Haasovcom podarilo prirodzene upozorniť na spoločenské otázky, tabuizované témy, či prepojenia politiky a hudby.“

„Novšie kompozície sa síce dostávajú aj do „bežných“ festivalových programov; v rámci víkendu v DOXe si ale organizátori mohli dovoliť o čosi hlbší ponor do tejto oblasti.“

„Formát reading lessons bol v podaní Pražského jara a Klangfora Wien celkom dynamický a pre mladých autorov celkom iste predstavoval náročnú, ale cennú skúsenosť.“

Prague Offspring, ktorý sa konal 26. a 27. mája v DOXe, je formátom Pražského jara venovaným výlučne súčasnej hudbe, za ktorým do veľkej miery stojí dramaturg festivalu, Josef Třeštík. Práve Prague Offspring pritom robí z Pražského jara podujatie, v rámci ktorého je súčasnej hudbe venovaná nadštandardná pozornosť…

„Tón Kateřiny Krejčové je vrcholně propracovaný, promyšlený, zvládnutý, ideálně se hodící k interpretaci Bouleze.“

„Anna Paulová je mistrem v tvoření širokých dynamických škál, její plynulé přechody a zvukové vzdouvání od nejtišších poloh po ohlušující zvuk, od líbezných tónů po drásavé jsou jedinečné.“

„Lukáš Pospíšil byl skvělým interpretem, pozorným k tvorbě každého tónu, citlivým k výstavbě dynamických frází, jeho pianissima byla tak čitelná, a přesto velejemná.“

Koncert Cyklu soudobé hudby, který pořádá PKF – Prague Philharmonia v pražském divadelním prostoru NoD a který posluchači vyhledávají pro zajímavou dramaturgii, přinesl v úterý 16. května dvě francouzské hudební lahůdky. Anthémes 1 pro sólové housle Pierra Bouleze a Kvartet pro konec času Oliviera Messiaena. Obojí zahrané v mimořádné kvalitě.

„Dirigent Paavo Järvi dodal dílu Les Offrandes oubliées O. Messiaena s Berlínským filharmoniky zářný niterný a dramatický esprit.“ 

„Pojetí skladby Prayer Toshia Hosokawy s orchestrem a sólistou Daishinem Kashimotou bylo lyrické i citlivě expresivní.“

„Berlínští filharmonikové vtiskli Beethovenově Eroice obdivuhodnou lehkost a hravost.“

V historii Berlínských filharmoniků, jejichž zrod sahá až k roku 1882, se minulý týden vůbec poprvé představila žena na pozici první koncertní mistryně. Lotyšská houslistka Vineta Sareika-Völkner je členkou světoznámého tělesa od května loňské sezóny a v březnu povýšila z první sekce houslí na nejprestižnější post. Sérii třech březnových koncertů se stejným programem, jejichž dramaturgickým vrcholem byla světová premiéra skladby Prayer japonského skladatele Toshia Hosokawy, řídil ve Velkém sále Berlínské filharmonie proslulý estonsko-americký dirigent Paavo Järvi.

„Není náhodou, že i v noci se stanete součástí představení nového cirkusu na bruslích a zíráte na to, jak se tento otužilý národ včetně těch nejmenších dětí dovede během teplot, při kterých upadává nos, radostně posedávat v závějích sněhu a fandit spoře oděným tanečníkům na ledě.“

„Zřídka byl program hudby promíchán s klasikou 19. a 20. století.“

„Ať je to hudba, drama nebo tanec, kanadští umělci a organizátoři festivalů jsou ve své zemi velkoryse podporovaní a součástí rozsáhlého finančního zabezpečení jsou také výjezdy a rezidence kanadských umělců do zahraničí.“

„Měla byste přijet v létě“, radil mi italský prodavač bot v downtownu největšího města provincie Québec, v jehož obchodě jsem se ocitla z čirého zoufalství ve zničených polobotkách v důsledku několikadenní vánice a silného mrazu. Vysvětluji mu, že mě zajímá klasická hudba, hlavně ta soudobá, a že jsem proto ve správný čas na správném místě, na Montréal / Nouvelles Musiques…