KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Kent Nagano: Messiaenovi vzdávala úctu politická elita Francie english

„Mám pocit, že se koncertní premiéra Wagnerovy Valkýry ve slavném pražském operním divadle hluboce dotkla všech interpretů.“

„Zubin Mehta patří k velkým umělcům. Jeho přínos kultuře je v celosvětovém měřítku obrovský.“

„Olivier Messiaen byl skromný, zdrženlivý a velmi si chránil své soukromí. Mezi skladateli své doby byl hvězdou.“

Americký maestro Kent Nagano je současný hudební ředitel a šéfdirigent Hamburské státní opery a Filharmonického státního orchestru Hamburg. Z postu uměleckého vedoucího Wagnerovského projektu The Wagner Cycles Drážďanského hudebního festivalu dirigoval v březnu ve Státní opeře v Praze koncertní premiéru opery Valkýra s Drážďanským festivalovým orchestrem a souborem Concerto Köln, a to s přístupem historicky poučené interpretace. Portálu KlasikaPlus.cz nyní poskytl exkluzivní rozhovor – nejen o tvorbě Richarda Wagnera, ale i české hudbě, své kariéře a přátelství se slavným francouzským skladatelem Olivierem Messiaenem.

Již devátou sezónu jste generálním hudebním ředitelem Hamburské státní opery a šéfdirigentem Filharmonického státního orchestru Hamburg. Co je specifikem orchestru, který už velmi dobře znáte?

Filharmonický státní orchestr Hamburg reprezentuje jednu z nejstarších hudebních tradic v Evropě. Orchestr má obsáhlý klasický a operní repertoár. Hraje pravidelně v operní budově a ve Velkém sále Labské filharmonie.

Hamburská tradice vychází z děl mnohých skladatelů standardní hudební literatury, mezi které se řadí např. Dietrich Buxtehude, Georg Philipp Telemann, Carl Philipp Emanuel Bach, Felix Mendelssohn-Bartholdy, Johannes BrahmsGyörgy Ligeti. Když interpretujeme vybrané skladby, vždy se společně snažíme o svěžest provedení děl minulých epoch, přičemž je pro nás důležité posouvat vpřed tradici prostřednictvím generací 21. století.

Vysoká škola hudby a divadla v Hamburku vás jmenovala v roce 2021 profesorem. Co je pro vás zásadní s ohledem na výchovu mladých umělců?

Mladí talentovaní umělci na vysoké škole představují naši budoucnost, a proto považuji za klíčové, abychom je podporovali a investovali do jejich vývoje.

Pocházíte z Kalifornie, kde jste studoval a zastával i post hudebního ředitele slavné Losangeleské opery. Blízký vztah máte také k Francii, kde jste rovněž studoval a po čase jste se stal dlouholetým hudebním ředitelem významné scény Opéra National de Lyon. Jak rozdílné pro vás byly zmíněné orchestry?

Lyonská divadelní tradice je bohatší, láska k opeře vzkvétala u Francouzů a mezinárodního publika v souvislosti s tvorbou Jeana-Baptista Lullyho, tvůrce francouzské národní opery. I když obě operní scény byly založeny ve druhé polovině 20. století, orchestry jsou si podobné.

Před měsícem jste dirigoval koncertní premiéru opery Valkýra Richarda Wagnera ve Státní opeře v Praze, v provedení s Dresdner Festpielorchester a Concerto Köln, společně s pozvanými sólisty. Jaký dojem jste si odnesl ze slavnostního provedení díla v naší metropoli?

Praha je jedno z nejkrásnějších měst světa a z pohledu historie je významným kulturním místem k setkávání umělců z různých oborů. Mám pocit, že se koncertní premiéra Wagnerovy Valkýry ve slavném pražském operním divadle hluboce dotkla všech interpretů. Líbilo se mi, že jsme v prostředí sofistikované krásy a atmosféry divadla mohli pocítit velký historický význam i tradice spojené s vaší proslulou scénou.

Jak vnímáte dramatickou výstavbu opery Valkýra?

V opeře lze vnímat brilantní uměleckou evoluci Richarda Wagnera. Jeho vizionářské užití orchestru, koncepce kompozice a rozvíjení lyrických linií je obestřeno jednotou formy divadla a hudby, v níž se emoce a drama vzájemně na hudební bázi volně ovlivňují.

Váš repertoár zahrnuje i díla českých skladatelů. Které jste si oblíbil?

Mezi mé nejoblíbenější skladatele české hudby patří Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček, Gustav MahlerBohuslav Martinů, jejichž tvorba je stále součástí mého aktivního repertoáru.

Ve Velkém sále Berlínské filharmonie, domovském sídle Berlínských filharmoniků, jsem navštívila v lednu váš koncert s Německým symfonickým orchestrem Berlín, jehož jste čestným dirigentem. Před vyprodaným hledištěm jste sklidil velký úspěch. S jakými pocity jste řídil Sedmou symfonii Gustava Mahlera?

Mahlerova Sedmá symfonie je náročným mistrovským dílem, nejen kvůli své technické obtížnosti a jedinečné komplexnosti struktury díla, ale také z pohledu zkoumání existenciálních rozměrů. Koncert jsme začali responsoriem Hildegard von Bingen. Text jejího díla zachycuje skrz přírodu určité duchovní pohledy. Čistota kompozice a cappella nám posloužila v úvodu programu jako brána do velkého vesmíru Mahlerovy symfonie, která ve své zvukové stránce reflektuje interakce se světem přírody.

Německý symfonický orchestr Berlín znáte ze své šéfdirigentské éry. Jak si ceníte stálé a dlouholeté spolupráce s prestižním tělesem?

Je pravda, že si s orchestrem společně užíváme zcela mimořádný vztah, který trvá již téměř čtvrtstoletí, přičemž samozřejmě obsazení tělesa prošlo i generačními obměnami. Ve světě, který se neustále mění, je naše spolupráce stále svěží a důležitá.

Jedná se o technicky brilantní orchestr, který hraje s vášní. Hudebníci tělesa přistupují k interpretaci děl s velkým emocionálním zaujetím. Orchestr je pro mne silným partnerem a současně i nositelem jedinečné evropské historie. Náš vztah je naplněn radostí, důvěrou i hloubkou, který bych připodobnil ke hře komorní hudby s výjimečnými kolegy.

V Bavorské státní opeře jste zastával v letech 2006 až 2013 post generálního hudebního ředitele. Krátce před vaším nástupem jsem vedla ve Vídni rozhovor s maestrem Zubinem Mehtou, který po osmi letech tehdy pozvolna uzavíral svou etapu ve vedení této proslulé instituce. Čeho si dosud ceníte na slavném dirigentovi?

Zubin Mehta patří k velkým umělcům. Jeho přínos kultuře je v celosvětovém měřítku obrovský. Mohu potvrdit, že se jedná o přátelského a vřelého kolegu. Být jeho nástupcem v Mnichově mi bylo velkou ctí. Dirigenta považuji za jednoho z nejvlivnějších vyslanců hudebního světa.

Jste trojnásobným držitelem ceny Grammy. Nejprestižnější hudební ocenění jste získal za své mimořádné nahrávky – opery Doktor Faust Ferruccia Bussoniho s Opéra National de Lyon, symfonické pohádky Péťa a vlk Sergeje Prokofjeva s Ruským národním orchestrem a opery Láska na dálku Kaiji Saariaho s Německým symfonickým orchestrem Berlín.

Ptáte-li se, co se mi na kompozicích líbí… Víte, navzdory skutečnosti, že všechna zmíněná díla byla složena autory v prostředí různých kultur, představují současně odlišné kompoziční styly, éry i estetiky. Jedná se ovšem o tvorbu, která je mistrovská.

V průběhu kariéry jste se spřátelil s Olivierem Messiaenem. Nahrál jste jeho kompletní koncertní dílo, dirigoval jste mnohé z jeho děl a před třemi lety jste vydal i album tří CD s jeho tvorbou. Jak na vás zapůsobil slavný francouzský skladatel?

Olivier Messiaen byl skromný, zdrženlivý a velmi si chránil své soukromí. Mezi skladateli své doby byl hvězdou, nejproslulejší intendanti si u něj objednávali díla. V Evropě byl společně se skladatelem Arnoldem Schönbergem považován za jednoho z největších pedagogů kompozice. Z analýz a estetik jejich děl a posléze i z mistrovských kurzů obou velikánů, vycházeli a silně se inspirovali skladatelé velmi odlišných směrů, například Iannis Xenakis, Pierre Boulez, Karlheinz StockhausenGeorge Benjamin. Messiaenovi vzdávala často úctu politická elita Francie.

Když jsem v Paříži, stále se vracím na náměstí Place d´Estienne-d´Orves, kde v kostele Nejsvětější Trojice hrával Olivier Messiaen na varhany. Improvizace na nástroj byla pro něj více než meditací, spíše modlitbou. Domnívám se, že skladatelova inspirace k tvorbě vycházela z jeho hluboké víry v Boha. Téměř všechna jeho díla mají biblický obsah nebo jsou ovlivněna teologickými idejemi. Ve vzpomínkách mi ovšem nezůstala jen skladatelova spiritualita, ale i jeho velký smysl pro humor.

Jaký vztah máte k Messiaenovým dílům v současnosti a jak vnímáte skladatelův styl, který byl sice jedinečný, ale rovněž inspirován různými vlivy?

Messiaenova díla analyzuji stále. Často si kupuji ještě jednou partitury jeho skladeb v novém vydání, protože mi umožňují objevovat skladatelovu úžasnou hudbu bez mých předchozích poznámek. Messiaen rozvíjel svůj jedinečný styl v různých uměleckých fázích svého života.

V jeho tvorbě ovšem nalezneme různé vlivy, mezi nimi i hudební impresionismus Clauda DebussyhoIgora Stravinského. Skladatel se však inspiroval i gregorianikou, a dále také starou řeckou, nepálskou, asijskou a indickou hudbou. V jeho díle nalezneme dokonce echa hudby Gamelanů z Bali či vliv stylu japonského divadla Nó. Především ale barvy a zvuky přírody byly pro Messiaena velkým zdrojem obohacení, zejména nekonečná pestrost ptačího zpěvu.

Byl jsem svědkem na procházkách, jak si skladatel zapisoval v přírodě do not ptačí zpěv, a někdy měl s sebou i kazetový rekordér. Zpěv ptáků si zaznamenával nejen přes den, ale i ráno a večer v různých zemích světa. Samozřejmě, že jejich melodie a harmonie ve svých dílech stylizoval. A jednou si dokonce do svého katalogu poznamenal, že ptáci jsou velcí umělci.

Oliviera Messiaena jste znal velmi dlouho. Pokusil byste se vybavit si váš poslední rozhovor?

Když jsme se spolu viděli naposledy, hovořili jsme také o Pierru Boulezovi. Už si nevzpomínám v jaké souvislosti, ale přesto si vybavuji, jak uctivě se Olivier Messiaen o svém bývalém studentovi vyjadřoval. Na Boulezovi obdivoval jeho radikalitu, energii i radost z rizika, přirozeně vycházející z jeho intelektu a kompozic. Rád vzpomínám, jak jsme chvíli přecházeli z místa na místo, až Olivier řekl téměř apodiktickou větu, kterou jsem od něj nikdy o žádném jiném skladateli neslyšel: „Budoucnost evropské hudby leží v rukou Pierra Bouleze.“

.…………………………

Kent Nagano (*1951 Berkeley, USA) studoval sociologii a hudbu na University of California, Santa Cruz, San Francisco State University a École Normale de Musique de Paris. Od roku 2015 je generálním hudebním ředitelem a šéfdirigentem Hamburské státní opery a Filharmonického státního orchestru Hamburg. V Liverpoolu zastává post prezidenta organizace European Opera Centre.

Je čestným dirigentem Německého symfonického orchestru Berlín, Concerto Köln, Orchestre symphonique de Montréal a Filharmonického státního orchestru Hamburg. V současnosti je uměleckým vedoucím Wagnerovského projektu „The Wagner Cycles“ Drážďanského hudebního festivalu s Drážďanským festivalovým orchestrem a Concerto Köln.

Ve své kariéře byl hudebním ředitelem Berkeleyského symfonického orchestru (1978–2009), Opéra National de Lyon (1988–1998), Hallé Orchestra v Manchesteru (1991–2000), Losangeleské opery (2003–2006) a šéfdirigentem Německého symfonického orchestru Berlín (2000–2006).

Spolupracuje pravidelně s prestižními mezinárodními tělesy, např. se Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu, Orchestre Philharmonique de Radio France, Orchestre de l´Opéra national v Paříži, Chicagským i Detroitským symfonickým orchestrem, Finským rozhlasovým symfonickým orchestrem a Vídeňskými symfoniky. Výjimečnými projekty byly uvedení Bernsteinovy opery A quiet place v Národní opeře v Paříži a produkce Dusapinovy opery Il Viaggio, Dante na festivalu d´Aix-en-Provence a světová premiéra L´amour de loin Kaiji Saariaho na Salcburském festivalu.

Jeho nahrávky operní a klasické hudby vyšly např. ve vydavatelstvích Analekta, Berlin Classics, BIS, Decca, Deutsche Grammophon, Erato, Farao Classics, Harmonia Mundi, Sony Classical, Teldec, Pentatone. Získal řadu ocenění, obdržel cenu Echo Klassik a stal se dvojnásobným nositelem ocenění Juno Award a trojnásobným držitelem ceny Grammy.

Svůj fokus nastudování operních děl zaměřil především na díla, která složili H. Berlioz, R. Wagner, M. P. Musorgskij, R. Strauss, F. Bussoni, A. Zemlinsky, A. Schönberg, F. Schrecker, A. Berg, J. Ibert, S. Prokofjev, A. Honegger, F. Poulenc, D. Šostakovič, O. Messiaen, B. Britten, K. Penderecki, S. Sciarrino, W. Rihm, K. Saariaho, P. Dusapin, U. Chin a J. Widmann. Z klasické tvorby preferoval tvorbu, kterou zkomponovali např. L. van Beethoven, A. Bruckner, J. Brahms, C. Saint-Saënse, G. Mahler, P. Dukas, M. Ravel, O. Messiaen, L. Bernstein, G. Ligeti, P. Eötvös, J. Adams, U. Chin. Napsal knihy 10 Lessons of my Life, Erwarten Sie Wunder, ve kterých přibližuje setkání s proslulými osobnostmi klasické hudby.

V sezóně 2023/2024 vystupuje Kent Nagano mj. v Maison symphonique v Montrealu, Concertgebouw Amsterdam, Tonhalle Curych, Berlínské filharmonii a Kulturním paláci v Drážďanech. Diriguje také Orchestre de l´Opéra de Lyon a řídí novou produkci Ligetiho Le Grand Macabre v Bavorské státní opeře.

V zahraničí se maestru Kentu Naganovi dostalo vysoce prestižních poct, např. čestné doktoráty McGillovy univerzity v Montrealu, Montrealské univerzity a Sanfranciské státní univerzity. Je držitelem japonského Řádu vycházejícího slunce, v Québecu mu byl udělen titul komandéra Řádu umění a literatury, vloni obdržel titul Rytíře francouzského Řádu umění a literatury a letos získal Velký záslužný kříž Spolkové republiky Německo.

Foto: archiv Kenta Nagana, Antoine Saito, Elbphilharmonie / Co Broerse, ND / Vojtěch Brtnický, Lyodoh Kaneko

Markéta Jůzová

Hudební a divadelní publicistka, překladatelka

Germanistka, muzikoložka a teatroložka se stážemi na Univerzitě ve Vídni a v Sudetoněmeckém hudebním institutu v Regensburgu, kde vědecky působila a byla moderátorkou, se více než dvacet let věnuje publicistické činnosti. Rozhovory s významnými osobnostmi různých profesí a národností i kritiky, komentáře, recenze, reportáže a studie zveřejňuje v českém a zahraničním tisku. Z pozice asistentky režie spolupracovala s Jiřím Menzelem na inscenacích her W. Shakespeara Sen noci svatojánské a Veselé paničky windsorské před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově, u druhé produkce byla i hudební dramaturgyní. Připravovala katalogy pro MHF Petra Dvorského a byla tiskovou mluvčí festivalu. Pro Národní divadlo v Praze edičně zpracovala česko–anglickou programovou brožuru ke světové premiéře dramatu G. Whytea Golem 13. Je autorkou řady koncertních programů a několika pořadů pro ČRo Vltava. Zajímá se o multikulturní a česko–rakouské vztahy. Hraje na flétnu a klavír. Má ráda cestování, horské túry a kondiční plavání. Účastní se environmentálních projektů Nadace monackého prince Alberta II. Publikuje své fotografie.



Příspěvky od Markéta Jůzová



Více z této rubriky