„Macron v Praze zdůraznil, že mechanismus rezidencí umělců vytváří společný myšlenkový prostor.“

„Plán Strategického partnerství zahrnuje i obsáhlé záměry rozvíjení bilaterálních vztahů v oblasti vědy, vzdělávání a kultury.“

„Četné kooperace mezi hudebními tělesy jsou dle Emmanuela Macrona důkazem životaschopnosti česko-francouzských vztahů.“

Prezident Francouzské republiky Emmanuel Macron během své pracovní návštěvy Prahy, kterou 5. března 2024 podnikl již potřetí během svého mandátu, podepsal na Úřadu vlády pátý Akční plán Strategického partnerství mezi Francií a Českou republikou, který se týká i vědy, vzdělávání a kultury. 

Po soukromém rozhovoru obou prezidentů, Emmanuela Macrona a Petra Pavla, v Habsburském salonu Pražského hradu, zdůraznil posléze na společné tiskové konferenci prezident Petr Pavel jejich společné stanovisko: „My chceme žít ve světě, kde pravidla jsou respektována, kde platí stejně pro menší i větší země, a na těchto pravidlech chceme dále stavět.“ 

Významným bodem pracovní návštěvy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona byl v Praze i podpis pátého Akčního plánu Strategického partnerství, které Českou republiku a Francii pojí od roku 2008. Akční plán do roku 2028 podepsal prezident Emmanuel Macron na Úřadu vlády společně s předsedou vlády Petrem Fialou. Dokument upravuje vzájemnou spolupráci v oblasti evropských a zahraničních záležitostí, obrany, bezpečnosti, azylu a migrace, hospodářství a obchodu, životního prostředí, dopravy a energetiky, sociální politiky a zdraví, ale také vědy, vzdělávání a kultury. Ve francouzském originále se jedná o obsáhlý čtrnáctistránkový dokument. Premiér Petr Fiala na tiskové konferenci v Praze vyjádřil rovněž vzájemné, ale jiné společné stanovisko: „Bilaterální vztahy mezi Francií a Českou republikou jsou hluboké a stále se rozvíjejí a zasahují prakticky všechny sféry života společnosti.“

S řečnickým postojem k premiérovi Petru Fialovi pokračoval prezident Francouzské republiky Emmanuel Macron i ve svém ohlédnutí do nedávné minulosti: „Když jsi byl v červnu 2022 v Paříži, tak jsme hovořili o česko-francouzském roku pro Evropu, což bylo pojítkem našich dvou předsednictví v Radě Evropské unie, které šly po sobě, a myslím, že během toho roku byla práce společná. Rozhodující pro jednotu Evropy v geopolitickém kontextu, který zažíváme. Dnes bychom mohli mluvit o evropském roku České republiky, protože tvá země slaví dvacet let přistoupení k Evropské unii. Jakou cestu jste urazili? Tato dlouhá cesta vedla k užším vztahům mezi námi a k významným jedinečným pokrokům v celé řadě oblastí. Česká republika je dnes pro Francii důvěryhodným partnerem v rámci Evropské unie a cenným spojencem v Severoatlantické alianci.“ Premiér Petr Fiala rovněž vyzdvihl, že česko-francouzské vztahy jsou silné a s ohledem na minulost ještě pevnější.

Pátý Akční plán Strategického partnerství zahrnuje i obsáhlé záměry rozvíjení bilaterálních vztahů v oblasti vědy, vzdělávání a kultury. Např. v oblasti spolupráce ve vzdělávání bude podporována atraktivita českého jazyka ve Francii a francouzského jazyka v České republice na všech úrovních vzdělávacích institucí nejen prostřednictvím výuky, ale i na úrovni vzájemné mobility studentů a pedagogů s využitím možností např. evropského programu Erasmus nebo Platformy CEFRES, Francouzského centra pro výzkum ve společenských a humanitních vědách v Praze. Významnou roli v Čechách stále sehrává Velvyslanectví Francouzské republiky, Francouzský institut v Praze i celosvětové sítě Alliances Françaises působící v České republice. Pro rozvíjení vzájemných vztahů je velmi důležité Velvyslanectví České republiky v Paříži a rovněž tamní fungování Českého kulturního centra.

Nejnovější dokument strategického partnerství je v oblasti kultury orientován také na vzájemné kooperace programů galerií, muzeí, knihoven a festivalů. Akcentuje např. rozvoj Knihovny Milana Kundery v Brně či Pražské Quadriennale. Zabývá se i spornou otázkou kulturních statků.

Emmanuel Macron v Praze zdůraznil, že mechanismus rezidencí umělců vytváří společný myšlenkový prostor. Četné kooperace mezi hudebními tělesy jsou dle prezidenta důkazem životaschopnosti česko-francouzských vztahů.

Z prestižních tuzemských hudebních přehlídek zejména Mezinárodní hudební festival Pražské jaro měl v minulých dvou letech vynikající francouzské rezidenční umělce. V roce 2022 se jím stal slavný violoncellista Gautier Capuçon, který v Praze připravil program také se svým krajanem, klavíristou Jérômem Ducrosem. Vloni rezidenci přijal violista Antoine Tamestit, který na festivalu představil ze své země soubor Les Talens Lyriques. Mimochodem v rámci přehlídky vystoupil tehdy z pozice sólisty s PKF – Prague Philharmonia rovněž jejich krajan, klarinetista Lilian Lefebvre, který o rok dříve získal prvenství na Mezinárodní hudební soutěži (MHS) Pražské jaro.

Jen pro zajímavost, Francouzský institut v Praze a Velvyslanectví Francouzské republiky oslavilo v české metropoli vloni dvacet let spolupráce s barokním souborem Collegium Marianum s ohledem na oblast šíření a výuky francouzského barokního repertoáru. Do hudebních programů byly zařazeny také série mistrovských kurzů, Letní slavnosti staré hudby a projekt Akademie Versailles. 

Masterclassy s francouzskými umělci otevírá i letošní 79. ročník MHF Pražské jaro, nejdříve s André Cazaletem, sólohornistou Orchestre de Paris a letošním předsedou poroty MHS Pražské jaro v oboru lesní roh, s violoncellistou Victorem Julien-Laferrièrem a houslistou Amaurym Coeytauxem. Ve Dvořákově síni Rudolfina vystoupí 27. května 2024 s A. Coeytauxem Orchestre de Radio France, který pod vedením Mikko Francka uvede ve světové premiéře skladbu Kryštofa Mařatky Svatyně – v hlubinách jeskynních maleb, koncert pro housle a orchestr složený na objednávku Pražského jara a Radio France.

Foto: Markéta Jůzová