KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Mimořádný program Berlínských filharmoniků english

„Dirigent Paavo Järvi dodal dílu Les Offrandes oubliées O. Messiaena s Berlínským filharmoniky zářný niterný a dramatický esprit.“ 

„Pojetí skladby Prayer Toshia Hosokawy s orchestrem a sólistou Daishinem Kashimotou bylo lyrické i citlivě expresivní.“

„Berlínští filharmonikové vtiskli Beethovenově Eroice obdivuhodnou lehkost a hravost.“

V historii Berlínských filharmoniků, jejichž zrod sahá až k roku 1882, se minulý týden vůbec poprvé představila žena na pozici první koncertní mistryně. Lotyšská houslistka Vineta Sareika-Völkner je členkou světoznámého tělesa od května loňské sezóny a v březnu povýšila z první sekce houslí na nejprestižnější post. Sérii třech březnových koncertů se stejným programem, jejichž dramaturgickým vrcholem byla světová premiéra skladby Prayer japonského skladatele Toshia Hosokawy, řídil ve Velkém sále Berlínské filharmonie proslulý estonsko-americký dirigent Paavo Järvi.

Soudobou hudbu 20. a 21. století reprezentovanou díly Oliviera MessiaenaToshia Hosokawy završil dirigent Paavo Järvi na koncertech v Berlíně ve dnech 2. – 4. března 2023 po dohodě s vedením Berlínských filharmoniků klasicistní hudbou z tvorby Ludwiga van Beethovena. Kompozičně a percepčně na poslech pro posluchače značně diametrálně odlišná díla, byla ve svých náladách propojena programovým mottem akcentujícím linii vycházející ze tmy a směřující ke světlu ve své symbolice.

Atmosféru rozjímání a soustředěného přemýšlení navodila už úvodní, velmi raná skladba Oliviera Messiaena Les Offrandes oubliées, kterou autor vnímal jako symfonickou meditaci inspirovanou křesťanstvím. Premiéra díla se konala 19. února 1931 na půdě Théâtre des Champs-Élysées v Paříži, kde zazněla pod taktovkou Walthera Strarama s jeho tělesem Orchester der Concerts Straram. Berlínští filharmonikové zařadili Messianovu kompozici do svého repertoáru 30. října 1949 a provedli v Paláci Titania, dílo nastudoval Otto Matzerath. Slavný orchestr se ke skladbě vrátil od doby, kdy dílo v roce 2010 dirigoval v Berlíně Yannick Nézet-Séguin, až po třinácti letech.

Na koncertě 4. března 2023 ve Velkém sále koncertní síně Berlínské filharmonie zazněla skladba výjimečně efektně. Dirigent Paavo Järvi dodal dílu Les Offrandes oubliées O. Messiaena s Berlínskými filharmoniky zářný niterný a dramatický esprit. Hudebně průzračný, symbolický křesťanský triptych nechal dirigent intenzivně gradovat až v avantgardním zvukovém lesku. Vnitřní svár, křehkost, akcentované sekvence napříč sekcemi v typicky velkém tónovém rozsahu vynikly v kontrastně pojaté interpretaci, v šíři dynamického spektra s velkou dramatickou hloubkou.

Po niterném díle francouzského skladatele O. Messiaena byla uvedena soudobá skladba Prayer pro housle a orchestr, kterou složil japonský skladatel Toshio Hosokawa v loňské sezóně. Pozoruhodné dílo snoubí vliv západní avantgardy a tradiční japonské hudby.

Komponista přiznal v Berlíně nejen svou inspiraci v elegantní klasické japonské hudbě zvané Gagaku, která je spjata se slavnostmi císařského dvora, ale i nepřímo v japonském umění kaligrafie. Berlínští filharmonikové jsou spjati s tvorbou nejznámějšího japonského skladatele už více než čtyřicet let. Hráči v orchestru dodnes velmi rádi vzpomínají na Hosokawův koncert pro lesní roh a orchestr Moment of Blossoming (2010), který skladatel věnoval prvnímu hornistovi Berlínských filharmoniků, Stefan Dohr provedl koncert ve světové premiéře s Berlínskými filharmoniky pod taktovkou Sira Simona Rattla o rok později ve Velkém sále Berlínské filharmonie.

Svou novou skladbu Prayer věnoval Toshio Hosokawa prvnímu koncertnímu mistru Berlínské fiharmonie. Daishin Kashimoto provedl dílo s orchestrem ve světové premiéře 2. března 2023. O dva dny později zahrál extrémně náročný sólový part nejen s úžasnou technickou bravurou, ale i krásnou sytou a zářivou tónovou kulturou obestřenou mnoha odstíny, především ve značně vysokých polohách. Pojetí skladby s orchestrem bylo lyrické i citlivě expresivní.

Skladbu Prayer koncipoval T. Hosokawa do částí: 1. Introduction – 2. Interlude – 3. Song of Prayer – 4. Struggle A – Struggle B – 5. Purification v délce kompozice cca. 25 minut. V Berlíně skladatel upřesnil, že jeho dílo je symbolickou modlitbou. Dílo složil v době, kdy mu zemřela matka, a sám se potýkal s nemocí, kvůli které musel být operován. Ve světě tehdy kulminovala pandemie koronaviru a začala i válka na Ukrajině. T. Hosokawa, který pochází z Hirošimy, má blízko k zen-buddhismu, a proto také do svého díla promítl představu o šamanovi toužícím se propojit s přírodou a kosmem, interpretovaným sólistou na housle a orchestrem. Zvuk nástroje je z počátku až étericky znějící, v notaci dynamiky se „piano“ dokonce objevuje pětkrát už v úvodu a postupně se dostává přes sólové kadence do vnitřního sváru a posléze do dialogu s orchestrem, s nímž v závěru symbolicky harmonicky zvukově splývá v jednotě. Dirigent vedl orchestr přesně, citlivě a v kontrastech něžného a dramatického výrazu plného zvučného lesku barev. Publikum ocenilo sólistu, skladatele a interprety nesmírně dlouhými ovacemi, z nichž mnozí aplaudovali ve stoje a provolávali „Bravo.“

Koncert uzavřela Symfonie č. 3 Es dur, op. 55 „Eroica“ Ludwiga van Beethovena. Slavné klasicistní dílo z let 1802 až 1804, jehož světová premiéra se konala 7. dubna 1805 v Theater an der Wien pod taktovkou skladatele, nastudovali Berlínští filharmonikové poprvé k provedení 26. února 1883 s dirigentem Franzem  Wüllnerem. Tentokrát velkolepé Beethovenovo dílo hráli s P. Järvim po čtyřech letech od doby, kdy skladbu uvedli v listopadu 2019 v Tokiu s dirigentem Zubinem Mehtou. Paavo Järvi řídil v Berlíně proslulé dílo zpaměti. Berlínští filharmonikové vtiskli Eroice obdivuhodnou lehkost, krásnou kulturu tónomalby a hravost.

Foto: Stephen Rabold

Markéta Jůzová

Hudební a divadelní publicistka, překladatelka

Germanistka, muzikoložka a teatroložka se stážemi na Univerzitě ve Vídni a v Sudetoněmeckém hudebním institutu v Regensburgu, kde vědecky působila a byla moderátorkou, se více než dvacet let věnuje publicistické činnosti. Rozhovory s významnými osobnostmi různých profesí a národností i kritiky, komentáře, recenze, reportáže a studie zveřejňuje v českém a zahraničním tisku. Z pozice asistentky režie spolupracovala s Jiřím Menzelem na inscenacích her W. Shakespeara Sen noci svatojánské a Veselé paničky windsorské před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově, u druhé produkce byla i hudební dramaturgyní. Připravovala katalogy pro MHF Petra Dvorského a byla tiskovou mluvčí festivalu. Pro Národní divadlo v Praze edičně zpracovala česko–anglickou programovou brožuru ke světové premiéře dramatu G. Whytea Golem 13. Je autorkou řady koncertních programů a několika pořadů pro ČRo Vltava. Zajímá se o multikulturní a česko–rakouské vztahy. Hraje na flétnu a klavír. Má ráda cestování, horské túry a kondiční plavání. Účastní se environmentálních projektů Nadace monackého prince Alberta II. Publikuje své fotografie.



Příspěvky od Markéta Jůzová



Více z této rubriky