PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Který ze světových orchestrů je nejlepší? Věčná otázka, která má jediné šalamounské řešení: vyjmenování „top“ těles. Jedné nebo dvou desítek… A který je nejlepší z těch evropských? Jsou to Vídeňští, nebo Berlínští filharmonikové? Ti první, existující od roku 1842, fascinují stylem i jedinečnou strukturou a historií. Ti druzí, působící od roku 1882, mají ve vínku interpretační dokonalost, velkoměstské zázemí metropole a kontinentální ambice jdoucí ruku v ruce s úlohami, které hrálo a hraje Německo. Patří k tomu i každoroční Evropský koncert, připomínající 1. května narozeniny orchestru. Ten první se konal ve znovusjednocené a svobodné Evropě před pětatřiceti lety, první květnový den roku 1991. Kupodivu v Praze.

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu na přelomu roku od 20. do 26. dubna?

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny, od čtyř do osmi‘ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro ,samou hudbu‘, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 2. do 8. března?

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny od čtyř do osmi je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 1. do 8. února?

Ve Velkém sále berlínské Filharmonie zazněla ve dnech 16. až 24. ledna na koncertech Berlínských filharmoniků dvě erbovní díla české hudby. Monumentální Symfonii tisíců Gustava Mahlera v nastudování Kirilla Petrenka, kterou orchestr hrál po patnácti letech, o pár dní později vystřídala Novosvětská symfonie Antonína Dvořáka, kterou nastudoval Lahav Shani. Rozdíl v přístupu dirigentů k interpretaci děl byl velký.

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 26. ledna do 1. února?

Za dirigentským pultem Berlínských filharmoniků zazářil ve svém debutu Petr Popelka. Řídil Dvořáka, Berga a Schumanna. Muzikálně, podrobně, neúnavně podnětně. Jeho téměř neuvěřitelně strmá dráha dirigenta, který začal později, o to rychleji však proráží do světa, pokračuje.

„Avantgardní kompozice jsou schopny svést i proslulé dirigenty k plošnosti interpretace.“

„Adámkova skladba pro velký orchestr byla barevně originálnější než Boulezova.“ 

„Díla klasičtější mají v dramaturgické nabídce festivalu schopnost přitáhnout i davy posluchačů.“

V rámci prestižního festivalu Musikfest Berlin, probíhajícího ve dnech 30. srpna až 23. září 2025 v koncertních síních hlavní německé metropole, se uskutečnila ve Velkém sále berlínské Filharmonie také premiéra nového díla Ondřeje Adámka Between Five Columns. Přehlídka výrazně akcentující soudobou hudbu, v těsném spojení s klasickou hudbou starších epoch, přizvala ke své dramaturgické nabídce řadu zahraničních i domácích těles. Pouze Berlínští filharmonikové si připravili dva programy s různými dirigenty.

„Díky práci s francouzským a německým profesorem jsem měla možnost poznat dvě nejdůležitější hobojové školy a vzít si z každé něco.“

„Brzy ráno mi zazvonil telefon od mého profesora Dominika, jestli bych mohla být odpoledne na generální zkoušce a odehrát koncerty s Berlínskými filharmoniky.“

„Výrobou strojků strávím možná i víc času než samotným hraním. Je to velmi precizní řemeslná práce a celý proces dotažení strojku až do konce je dost dlouhý.“

Z dětského sboru až k Berlínským filharmonikům. Mladá hobojistka Štěpánka Andělová začínala na Pražské konzervatoři, pokračovala ve studiu ve švýcarském Lausanne a dostala se až na prestižní Hochschule für Musik Hanns Eisler v Berlíně. Právě zde si už stihla zahrát s Berlínskými filharmoniky. V rodné Praze působí také v Orchestrální akademii České filharmonie a druhým rokem je členkou prestižního světového Orchestru mladých Evropské unie (EUYO). V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz otevřeně mluví o rozdílech mezi evropskými přístupy ke klasické hudbě, o náročnosti studia i o tom, proč hoboj není jen hudební nástroj, ale také každodenní řemeslná výzva.

„Eleonora Buratto oslnila publikum technickou brilancí i emotivní hloubkou.“

„Jonathan Tetelman si posluchače získal výrazovou přesvědčivostí.“ 

„Nesmírně poutavá interpretace…“

Když se šéfdirigent a umělecký ředitel Berlínských filharmoniků Kirill Petrenko před lety rozhodl provést s filharmoniky poprvé v historii tělesa nejslavnější veristickou operu Giacoma Pucciniho Madama Butterfly, postavil orchestrální hráče před náročnou výzvu. Dílo se totiž rozhodl provést nejdříve při operním představení v Baden-Badenu a až poté koncertně v Berlíně. Druhé zmíněné se uskutečnilo 25. a 27. dubna v domovském sále orchestru.

„Debut virtuosky Himari byl mnohem úspěšnější než v případě dirigenta.“

„Himari oslnila publikum pestrou škálou virtuozity.“

„Dirigent ve všech kompozicích hravě a zpěvně interpretoval lyrické pasáže.“

Velký sál berlínské Filharmonie zažil minulý týden úžasný debut mladičké japonské houslové virtuosky Himari, třináctileté studentky Curtisova hudebního institutu ve Filadelfii. Na třech koncertech stanul po jejím boku čtyřiašedesátiletý německý dirigent Sebastian Weigle, který u světoznámého orchestru Berlínských filharmoniků rovněž debutoval. Ovšem jako rychlý záskok za slavného maestra Zubina Mehtu.

„Filharmonikové Prokofjevovu ouverturu přednesli ve velmi vyostřených konturách.“

„Dirigentka si dala záležet na plastičnosti vyznění.“

„Klavíristka Anna Vinnitskaya byla brilantní a plná citu.“

Renomovaná německá dirigentka Joana Mallwitz si pro svůj letošní debut u Berlínských filharmoniků připravila k nastudování díla Sergeje Rachmaninova, Maurice Ravela, Sergeje Prokofjeva a Paula Hindemitha. Sólistkou jejího programu, uváděného ve dnech 6. až 8. března ve Velkém sále Filharmonie, byla ruská klavírní virtuoska Anna Vinnitskaya. O všechny tři berlínské koncerty projevili návštěvníci velký zájem.

„Virtuózní dílo Tarkiainen, bohaté na náladové proměny zvukové intenzity, zahráli Berlínští filharmonikové s leskem barev výrazového spektra.“

„V přednesu Deanova díla byla působivá kreativita frázování a proměnlivá intenzita znění orchestru.“

„Brilancí a vřelostí projevu zaujal vynikající koncertní mistr Noah Bendix-Balgley.“

Berlínské bienále připravilo pro posluchače Velkého sálu Filharmonie v minulém týdnu lákavý program se světovou premiérou díla Day Night Day finské skladatelky Outi Tarkiainen a německou premiérou díla Fire Music for orchestra australského skladatele Bretta Deana. Festivalové koncerty Berlínských filharmoniků dirigovala ve dnech 20. až 22. února významná americká dirigentka Marin Alsop.

„Abbadovo pojetí působí jako barevné, diferencované, čitelné, možná až odměřenější. Mahler je pro něj symfonikem patřícím jednoznačně dvacátému století.“

„Stal se nejvšestrannější dirigentskou autoritou, v anketě byl zvolen nejvýznamnějším žijícím dirigentem světa.“

„Abbado a Mahler? Komplexní dlouhodobé spojení dvou jmen.“

Prvním jménem ve slovníku interpretů klasické hudby dvacátého století je Claudio Abbado. Příjmení začínající prvním písmenem abecedy, pojištěno ještě zdvojeným písmenem druhým, mu to zaručuje. Ale pozici na samé špičce mu ve společenství těch nejlepších zaručuje i jeho umění. Dirigent Abbado, rodák z Milána, zemřel v Bologni 20. ledna 2014, půl roku po svých osmdesátinách. Ani deset let po jeho odchodu není pochyb, že „…Itálie je teď menší“, jak zaznělo v nekrolozích. Jedním z hlavních příkladů toho, jakým způsobem oživoval partitury, jsou jeho nahrávky Mahlerových symfonií.

„Riccardo Minasi dirigoval bez taktovky a všechny Mozartovy skladby svého debutu u Berlínských filharmoniků řídil zpaměti.“

„Haffnerovu symfonii zahrál orchestr až s působivým moderním leskem znění.“

„V Concertone pro dvoje housle a orchestr C dur dirigent nádherně pracoval s vedením motivů a témat i vnitřními gradacemi směřujícími k radosti.“

Italský šéfdirigent Mozarteum Orchestra Salzburg Riccardo Minasi debutoval minulý týden u Berlínských filharmoniků a v koncertní síni Filharmonie, která si v současnosti připomíná šedesát let od slavnostního otevření, přednesl před vyprodaným hledištěm program děl klasicistní hudby Wolfganga Amadea Mozarta.