PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Korunovační koncert bude průřezem hudebními žánry, okořeněným zdravicemi celebrit; klasická hudba, i když v menšině, také zazní.“

„Mnohem větší porci klasiky naservíruje divákům už o den dříve, 6. května, samotný korunovační obřad.“

„Hudební dramaturgie obou událostí je nutně kompromisem mezi uměním a diplomacií.“

Musel to být uprostřed těžkého, celosvětově násilného roku zábavný pohled. Psal se osmašedesátý s jeho studentskými bouřemi, které málem smetly Paříž, a s demonstracemi proti válce ve Vietnamu, zahlcujícími Washington. Zavražděni byli Martin Luther King a Robert Kennedy, do dějin vstoupil náš 21. srpen…

„Šostakovičovu kompozici dirigent skvěle gradoval, druhou a třetí větu zpestřili hráči nejen vynikající virtuozitou sól, ale i zřídka slýchanou nádhernou virtuozitou sekcí.“

„V Berlíně bylo příjemné pozorovat, jak na druhém koncertě Klause Mäkely hráli Berlínští filharmonikové s radostí.“

„Mladý výjimečný dirigent Klaus Mäkelä rozkryl Čajkovského „Patetickou“ symfonii v kráse niterného dramatismu.“

Zářný mladý finský dirigent Klaus Mäkelä debutoval na sklonku minulého týdne s velkým úspěchem u Berlínských filharmoniků. Vyprodaný Velký sál Filharmonie strhl v německé hlavní metropoli k bouřlivým ovacím. Sedmadvacetiletý šéfdirigent Filharmonie Oslo, který současně zastává post hudebního ředitele Pařížského orchestru, bude 17. května 2023 ve Dvořákově síni Rudolfina debutovat s Českou filharmonií na Mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro.

„Dirigent Paavo Järvi dodal dílu Les Offrandes oubliées O. Messiaena s Berlínským filharmoniky zářný niterný a dramatický esprit.“ 

„Pojetí skladby Prayer Toshia Hosokawy s orchestrem a sólistou Daishinem Kashimotou bylo lyrické i citlivě expresivní.“

„Berlínští filharmonikové vtiskli Beethovenově Eroice obdivuhodnou lehkost a hravost.“

V historii Berlínských filharmoniků, jejichž zrod sahá až k roku 1882, se minulý týden vůbec poprvé představila žena na pozici první koncertní mistryně. Lotyšská houslistka Vineta Sareika-Völkner je členkou světoznámého tělesa od května loňské sezóny a v březnu povýšila z první sekce houslí na nejprestižnější post. Sérii třech březnových koncertů se stejným programem, jejichž dramaturgickým vrcholem byla světová premiéra skladby Prayer japonského skladatele Toshia Hosokawy, řídil ve Velkém sále Berlínské filharmonie proslulý estonsko-americký dirigent Paavo Järvi.

„Maestro Christian Thielemann modeloval svou nesmírně pestrou škálou gest velmi nuancovitě každou frázi, propojení motivů, témat a vrstev…“

„Na rozdíl od Vídeňských filharmoniků užívali orchestrální hráči v Berlíně často a intenzivně ve své technice vibrato, ale skvěle kompaktně.“

„Ve skvostné a mnohovrstevnaté architektuře znění krásně dýchaly fráze.“

V době velké návštěvnosti německé metropole, která láká zájemce z různých zemí světa na své kouzelné adventní trhy na mnohých náměstích Berlína, vystoupili ve svém domovském sále ve dnech 15. až 17. prosince 2022 Berlínští filharmonikové se sopranistkou Camillou Nylund a s Maestrem Christianem Thielemannem. Společně nastudovali Čtyři poslední písně Richarda Strausse. Světoznámý orchestr s proslulým dirigentem představili před vyprodaným sálem i operní hudbu Richarda Wagnera a Hanse Pfitznera. S publikem se rozloučili Preludiem a fugou Es dur pro varhany, BWV 552 Johanna Sebastiana Bacha, která zazněla v orchestraci Arnolda Schönberga. Interpretace skladeb byla mimořádná.

„Je mnoho možností, jak interpretovat dílo.“

„Při provedení díla vždy sleduji záměr skladatele a snažím se naplňovat jeho představu, čemuž přizpůsobuji i zvuk.“

„Kirill Petrenko byl nejlepší volbou na post šéfdirigenta Berlínských filharmoniků.“

Světoznámý klarinetista Wenzel Fuchs v příští sezóně oslaví své úctyhodné třicetileté působení na postu sóloklarinetisty Berlínských filharmoniků. Po říjnovém sólovém úspěchu v Berlíně se vydává v listopadu s orchestrem na velké turné po USA. Jeho diskografie je rozsáhlá, sólová, komorní a orchestrální. Na podzim navštívil českou metropoli u příležitosti vyvrcholení mezinárodní hudební soutěže Concertino Praga, ve které byl porotcem, a v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha lektorsky vedl mistrovský kurz v Sále Martinů na HAMU v Praze. V našem rozhovoru přiblížil své profesionální aktivity koncertní a pedagogické.

„Člověk musí sloužit muzice, nikdy nesmí muzika sloužit interpretovi. Hudba je obrovská řehole, která začíná v útlém věku“

 „Berlínské filharmoniky jsem měl možnost vést jako koncertní mistr a byl to opravdu zážitek.“

 „Už mě napadla myšlenka, že bych si zakoketoval s taktovkou. A dospělo to dokonce tak daleko, že už mám konkrétní termín v diáři.“

Pestrou a úspěšnou sezónu má už skoro za sebou Jan Mráček, houslista a koncertní mistr České filharmonie. Před měsícem měl možnost od prvního pultu vést Berlínské filharmoniky, vystupuje sólově i s Lobkowitz triem, nahrává a čeká ho řada zahraničních koncertů. Kloubit pozici sólisty a koncertního mistra se mu zatím daří a plní si své sny…

„Když už museli Berlínští filharmonikové slevit z vystoupení v miliónové Oděse a zaměřit se na městečko čtrnáctkrát menší, dali si záležet na repertoáru tohoto matiné.“

„Dramaturgie nabízí možnost objevit skladby ukrajinských autorů, v bývalém Sovětském svazu diskriminovaných; doplní je i ukázka z díla Leoše Janáčka.“

„ČT art nabídne tuto událost ze zpožděného záznamu 1. května večer.“

Až se 1. května v pravé poledne místního času rozezní v Jantarové koncertní síni na mořském břehu jižního Lotyšska hudba, půjde v mnoha ohledech o mnohovrstevnatý zážitek. Bylo by – vzhledem k tomu, v jakém světě poslední dobou žijeme – až nepřípadně idylické konstatovat, že proslulí Berlínští filharmonikové tam oslaví sto čtyřicáté výročí svého založení. Vznikli totiž, či spíše jejich zárodek, přesně na prvního máje roku 1882. To je sice pravda, zdaleka ale ne jediná.

„Zahraniční činnost pro mne byla významná především tím, že to byla příležitost prohlubovat si repertoár. Přivážel jsem tam samozřejmě hodně české hudby, ale snažil jsem se, aby to mělo určitou vyrovnanost, abych nebyl jenom dirigent české hudby, ale uváděl hudbu z celého světa.“

„Za socialismu jsem byl – jako ostatně všichni čeští kumštýři, to jinak nešlo – zastupován státní agenturou Pragokoncert. Po revoluci jsem tu spolupráci okamžitě vypověděl, protože už jsem v té době měl zahraniční agenty a mohl s nimi jednat přímo.“

„Se spoluprací s Wrayem Armstrongem jsem velmi spokojený, je to takový harmonický vztah. Na začátku jsme si řekli, že musíme hlídat, aby ten vztah profesionální nenarušoval ten vztah přátelský, aby to zůstalo oddělené. To se podařilo splnit.“

V roce pátého výročí úmrtí dirigenta Jiřího Bělohlávka pokračuje portál KlasikaPlus.cz v loni započatém seriálu, který využívá texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně. Do sesbíraného materiálu dává nyní postupně nahlížet. V dnešním dílu poprvé zveřejňuje jednu ze vzpomínek, které pro něj Jiří Bělohlávek namlouval na diktafon. Týká se zahraničních hostování a agentur, které ho zastupovaly.

„Na svět přišel 8. února 1932 coby syn muzicírujícího otce, který slavného potomka předběhl povoláním studiového hudebníka v Hollywoodu.“

„Když bylo roku 1974 Williamsovi po nečekaném manželčině úmrtí nejvíc úzko, představili ho Stevenu Spielbergovi. A ti dva se dohodli, že to spolu zkusí.“

„To vše mu přineslo takovou přehršli cen, že by se mohl natřásat s hrudí plnou metálů jako ruský generál: neuvěřitelných pětadvacet Grammy, pět Academy Awards (a dvaapadesát nominací, což se od Walta Disneyho nikomu nepodařilo) a další.“

Před obědem a po něm. Anebo také za života první manželky a po něm. I tak by se dal lakonicky rozdělit život skladatele (nejen) filmové hudby Johna Williamse,  právě dnes devadesátiletého. Nebýt náhodného setkání nad jídlem s režisérem Stevenem Spielbergem, při němž si padli do oka, dost možná bychom o Johnu Williamsovi dodnes neslyšeli. A nebýt trpkého odchodu zpívající herečky Barbary Ruick, s níž byl ženat osmnáct let a zplodil tři děti…

„Nejsem příliš ambiciózní člověk.“

„V Praze jsem byl již mnohokrát, zejména kvůli spolupráci s Vilémem Veverkou.“

„Bylo by chybou teď přestat a odpočívat…. Už mám v hlavě nějaké nápady.“

V Praze se na skok objevil Dominik Wollenweber, hráč na hoboj a anglický roh, člen Berlínských filharmoniků, nepřehlédnutelný svou výškou, nepřeslechnutelný svým nezaměnitelným tónem. Je s podivem, že tomuto čtyřiapadesátiletému oceňovanému hudebníkovi vychází první sólové album až v těchto dnech – a to zásluhou Supraphonu. Interpret na něj zařadil skladby pro anglický roh od Johanna Sebastiana Bacha, Antonína Dvořáka, Franze Schuberta. Jeana Sibelia, Jeana Françaixe a Richarda Wagnera…

„V květnu 2020 uplynulo pětasedmdesát let od konce války. Evropský koncert měl kvůli tomu loni poprvé překročit hranice světadílu. A zamířit do Tel Avivu. Pandemie to zrušila.“

„Letos 1. května měla Berlínské filharmoniky přivítat Gaudího barcelonská bazilika Sagrada Família; jenže 1. dubna vydali zprávu, která bohužel nebyla aprílem.“

„Ze známých příčin se Evropský koncert 2021 uskuteční znovu v jejich sídle, bohužel opět bez diváků. Jako by se záslužný projekt točil kvůli covidu v začarovaném kruhu.“

Evropský koncert orchestru Berlínských filharmoniků, připomínající na prvního máje jejich založení v roce 1882, bude tento rok v řadě už třicátý. Už podruhé bez publika. A místo konání se letos našlo až napodruhé.

„Aniž by Straka přepínal, lahodně dosáhne naprosto znělým a nosným způsobem k vysoké poloze i silné dynamice, zřetelně vyslovuje, prokazuje velkou empatii.“

„Žánrově výlučná, originální, hudebně neslýchaně intenzivní a interpretačně náročná skladba…“

„Po osm desetiletí se mělo za to, že text v Lidových novinách byl anonymní lidovou tvorbou.“

Písňový cyklus Zápisník zmizelého, založený na příběhu otištěném v novinách a hudebně inspirovaný vidinou konkrétní ženy, je dílem, které se nepodobá ničemu jinému. U Leoše Janáčka ostatně dost častý jev. První veřejné koncertní provedení tohoto komorního dramatu se uskutečnilo v Brně přesně před sto lety, 18. dubna 1921. Jeho gramofonových nahrávek existuje řada. Vybíráme jako vzorovou tu, kterou pořídili v roce 1998 pěvci Peter Straka a Dagmar Pecková a u klavíru Marian Lapšanský.

„Musel přijít rok 1989, aby byl 1. květen 1882 oprášen a využit v nových souvislostech a okolnostech.“

„Pár stovek metrů od sídla orchestru padla Berlínská zeď; kromě jiného se tím zjednodušila možnost vyjíždět volně na koncerty do všech koutů Evropy.“

„Pro nás je poctou, že se Evropský koncert konal už třikrát v Praze.“

Psal se rok 1882. V Praze byla 5. listopadu poprvé vcelku provedena Smetanova Má vlast; Karlo-Ferdinandova univerzita se rozdělila na českou a německou část; Německé městské divadlo v Brně rozzářily – jako první v Evropě – Edisonovy žárovky. A v metropoli nedávno vzniklého Německa (1871) byl 1. května založen orchestr Berlínských filharmoniků. Jeho vznik dodnes vzbuzuje úsměv.

„Tosanini proslul tím, že odmítal tolerovat do té doby běžné manýry pěvců. Na přelomu století dirigent nastupující moderní doby.“

„Vytýkat Puccinimu, že ´nadbíhá diváckému vkusu´, už se nenosí.“

„Jeho melodie jsou vemlouvavé, směřují přímo pod kůži.“

Bez kterých děl si nelze představit repertoár žádného operního domu na světě? Podle dostupných statistik se divadla na prvních třech místech neobejdou bez Traviaty, Carmen a Kouzelné flétny. Tedy bez Verdiho, Bizeta a Mozarta. Každá z těchto oper mívá po světě v sezóně mezi šesti až devíti sty představení. Do první desítky patří ještě dva další skladatelé, Puccini a Rossini – totiž opery Tosca, Lazebník sevillský, Rigoletto, Figarova svatba, Don Giovanni a Madama Butterfly. Všechny mezi čtyřmi až šesti sty večerů za rok. Zvláštní pozornost však věnujme Pucciniho Bohémě, uváděné na čtvrté pozici. Právě dnes si totiž připomínáme 125 let od jejího prvního uvedení.