PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Dílo vzniklo na objednávku Chopinovy mezinárodní klavírní soutěže. Premiéru mělo v roce 2015 a svým názvem evokuje Chopinův kompoziční zájem o polonézu, která zazněla hned po skladbě Pendereckého.“

„Konečně po přestávce přišlo klíčové dílo večera Symfonie č. 2 e moll Sergeje Rachmaninova.“

„Zdálo se tedy, podle značného ohlasu publika, že Rachmaninovova Druhá se vydařila.“

Ke svému dalšímu abonentnímu koncertu, který proběhl 20. března ve Dvořákově síni Rudolfina, pozval Symfonický orchestr Českého rozhlasu jako sólistu s hostujícím dirigentem Markem Šedivým teprve sedmnáctiletého interpreta. Byl jím slovensko-australský klavírista Ryan Martin Brandshaw. Ryan, student vídeňské Universität für Music und darstellende Kunst, jak praví oficiální materiály, je laureátem osmnácti mezinárodních soutěží a jeho umělecký životopis je v tomto ohledu vskutku imponující.

„Ženy za žesťovými a bicími nástroji v dřívějších dobách nebyly běžně k vidění – orchestr PKF jich má hned několik a jejich přítomnost sympaticky podtrhuje rozmanitost orchestru.“

„Jít rovnou k věci. Tak působila dramaturgie koncertu se Simonem Trpčeskim, první skladba večera byl totiž hned Rachmaninovův koncert pro klavír a orchestr č. 3 d moll, op. 30.“

„Nicméně, i přes určité nedostatky, si Simon Trpčeski naprosto získal přízeň (a troufám si říci i srdce) publika.“

Šestý koncert z devíti, probíhající v orchestrální abonentní řadě orchestru PKF – Prague Philharmonia patřil makedonskému klavíristovi Simonovi Trpčeskimu a hudbě Sergeje Rachmaninova a Dmitrije Šostakoviče. Jako dirigent se představil rumunský Gabriel Bebeșelea.

„Navázání spolupráce s šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem bylo při interpretaci Schnittkeho Faustovské kantáty společně s Českým filharmonickým sborem Brno v roce 2017 na Pražském jaru.“

„Jedná se o pečlivě propracovanou strukturu, která přesto působí velmi expresivně a emotivně. Orchestr hrál pod vedením svého šéfdirigenta velmi koncentrovaně. Propojení se sólovými houslemi bylo niterné a vypracovaná byla instrumentální barevnost.“

„Houslista Milan Paĺa hrál s expresivním, až démonickým výrazem, kterým uchvacoval publikum, stejně jako krásnými jemnými zářivými piany, zejména v diskantové poloze.“

Abonentní koncerty hrají nyní hudebníci brněnské filharmonie svým posluchačům jeden za druhým. Třetí koncert cyklu Filharmonie v divadle I se uskutečnil 9. a 10. března, přičemž je recenze psána z prvního, čtvrtečního. Plné Janáčkovo divadlo slyšelo Koncert č. 4 pro housle a orchestr Alfreda Schnittkeho a na housle ho přednesl původem slovenský houslista Milan Paľa. Ten je v Brně usazený a již natolik věhlasný, že jeho jméno přilákalo mnoho posluchačů. Ve druhé polovině večera zazněla Symfonie č. 3 a moll Sergeje Rachmaninova. Orchestr řídil jeho šéfdirigent Dennis Russell Davies.

„Úvodní, bojovně znějící motiv třetí věty, vedený hlavně violoncelly a kontrabasy střídá velmi rychlá sólo pasáž klavíru, zlehka doplněná dechy a smyčci.“

„Druhou skladbou večera bylo orchestrální dílo Rimskij-Korsakova, které v sobě spojuje dva rysy typické pro ruskou hudbu a pro autora zvláště.“

„Že se jednalo o skutečně silně emotivní večer, bylo znát i na mimice a gestice jednotlivých muzikantů.“

Již na první pohled speciální koncert se odehrál ve čtvrtek 23. února, kdy se v Redutě s Moravskou filharmonií představila klavíristka Marie Šumníková, olomoucká rodačka. Ta, jak už napovídal název celého večera, interpretovala slavný Rachmaninovův Druhý klavírní koncert. Pod vedením hlavního hostující dirigenta Christiana Knüsela však zazněla i Šeherezáda Nikolaje Rimského-Korsakova.

„Vondráček svému domácímu publiku není lhostejný a jsem si jistý, že by mu odpustilo i výpadek závažnějšího rozsahu.“

„Všehovšudy šlo o poutavé provedení, které se vyznačovalo kladným vztahem k dílu a značnou pódiovou zkušeností.“

„Podle mého názoru jí však s narůstajícím množstvím not klesají možnosti charakterizace.“

Dne 12. února v pražském Rudolfinu proběhl v rámci recitálového cyklu Českého spolku pro komorní hudbu koncert ruské klavíristky Olgy Kern. Původně měl místo ní vystoupit Lukáš Vondráček, ale asi před dvěma týdny svou účast z rodinných důvodů odřekl. Navzdory změně programu byl sál plný, vstupenek nebylo vráceno mnoho.

„Šestnásťročný Ryan Martin Bradshaw je bezosporu unikátnym interpretačným zjavom na domácej  pianistickej scéne.“

„Sólistov prednes Brahmsovho Intermezza A dur, op.118 musel uspokojiť aj náročného hudobnmého znalca.“

„Ondrej Lenárd znova presvedčil, že je ideálnym interpretom diel ruského romantického symfonizmu.“

V bratislavskom Veľkom koncertnom štúdiu Slovenského rozhlasu sa v piatok, 27. januára 2023 konal ďalší, v poradí už piaty abonentný koncert Symfonického orchestra Slovenského rozhlasu v tejto sezóne. Pod taktovkou šéfdirigenta Ondreja Lenárda odzneli dve ťažiskové diela ruského romantického symfonizmu – Druhý klavírny koncert c mol, op.18 Sergeja Rachmaninova a Symfónia Manfred, op. 58 P.I. Čajkovského. Sólový part Rachmaninovovho koncertu predniesol mladý slovensko-austrálsky klavirista Ryan Martin Bradshaw, v súčasnosti rezidenčný umelec SOSR-u, ktorý s naším rozhlasovým orchestrom pod dirigentskou kuratelou O. Lenárda v posledných sezónach pomerne často koncertuje (v novembri 2021 účinkoval s ním ako sólista Čajkovského Klavírneho koncertu b mol, v apríli 2023 ho premiérovo čaká uvedenie Klavírneho koncertu a mol Roberta Schumanna)

„Bylo vidět, že dirigent má dílo skutečně prožité.“

„Krček stavěl na soudobé hudbě XX. století i na jeho oblíbeném folkloru.“

„Brahmsovy skladby se vyznačují originalitou i technickou dokonalostí.“

Všechny významné symfonické orchestry v naší vlasti si nad koncertní činnost daly ještě dva závazky. Jednak výchovu nových posluchačů, vytvářením speciálních edukačních programů pro děti a mládež, jednak propagaci soudobé hudby. Nabízejí rezidenční pobyty, objednávají opusy, trvale mají kontakty s řadou současných skladatelů. Jedním z těch, s nimiž dlouhodobě spolupracuje Symfonický orchestr hl. města Praha FOK, je i Jaroslav Krček. Ve světové premiéře orchestr uvedl ve středu 25. a ve čtvrtek 26. ledna 2023 ve Smetanově síni Obecního domu jeho Koncert pro hoboj a orchestr op. 161.

„Dirigování je fascinující, protože přináší radost.“

„Provedení Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův se Orchestr Národního divadla zhostil v Praze v sezóně 2004/2005 skvěle.“

„Stravinského Oidipus Rex je geniální dílo a má v sobě neuvěřitelnou sílu.“

Americký dirigent John Fiore, který působil v mnoha významných světových operních domech a koncertních síních v USA a Evropě, se vrátil v lednu k Orchestru Národního divadla, se kterým nastudoval díla Sergeje Rachmaninova a Igora Stravinského. U příležitosti svého hostování v Praze poskytl portálu KlasikaPlus.cz exkluzivní rozhovor. Vzpomíná v něm i na newyorskou Rusalku s Gabrielou Beňačkovou nebo na přelomové pražské uvedení Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův v sezóně 2004/2005. 

„Smíšený sbor předvedl příjemnou barvu zvuku, ale i rytmickou přesnost. Krásně zněla i pianissima, byla konkrétní, znělá, a to i v tzv. brumendu, tedy bocca chiusa.“

„Mluvené pasáže Vypravěče se ujala v českém jazyce naše mezzosopranistka Dagmar Pecková, a to skvěle!“

„Německý tenorista Michael Gniffke je omyl!!! Nechápu, kdo a proč ho pozval!“

Na scéně Národního divadla zazněla v pátek 20. ledna mimořádná vokálně-symfonická díla dvou významných představitelů ruské hudby dvacátého století. Orchestr, Sbor Národního divadla a sólisty hudebně vedl americký dirigent John Fiore, který s Národním divadlem spolupracuje už poněkolikáté. Návštěvníci vyslechli Rachmaninovovu chorální symfonii Zvony pro sóla, smíšený sbor a orchestr a operu – oratorium Oedipus rex z pera Igora Stravinského. Stejný program můžete navštívit i v neděli 22. ledna, obrňte se však velikou trpělivostí k výkonu německého tenoristy Michaela Gniffkeho, který svůj (hlavní) part nezvládl po všech stránkách.

„Tehdy šlo spíš o lokální pokus pro pražské hudební školy, postupně se její dosah rozšířil na Středočeský kraj a poslední tři roky funguje jako celostátní.“

„Výsledkem je, že dnes už je soutěž vnímána jako plně etablovaná.“

„Vyvažovat vše nezbytné je velmi náročné a každý takový zdravý a připravený výkon studenta tudíž lze přijímat jenom s vděkem.“

V sobotu 12. listopadu se konalo matiné vítězů soutěže Mladí pianisté hrají na klavír Steinway & Sons. V koncertním sále Gymnázia a Hudební školy hlavního města Prahy vystoupilo šestnáct mladých klavíristů. Úroveň soutěže zjevně stoupá jak na straně zúčastněných, tak i pořadatelů.

„V kombinaci s mistrovskou pedalizací, dechberoucí úhozovou barevností a naprosto dokonalými ozdobami se posluchač ocitá v klavírní extázi.“

„Beethovena i Brahmse Sokolov neinterpretuje, ale tvoří. Osobně jsem měl dojem, že hudba vznikala tady a teď.“

„Sokolov dokáže vyvolat dojem, že hraje jen pro vás. Ostatní posluchači v sále mizí a jste jen vy dva a klavír.“

Závěrečný koncert Festivalu Rudolfa Firkušného, který pořádá Pražské jaro a v případě tohoto večera i Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK v rámci cyklu Světová klavírní tvorba FOK​, patřil ruskému pianistovi Grigoriji Sokolovovi. Ten je proslulý svou bezchybností a dechberoucím hudebním projevem. Nejinak tomu bylo na recitálu ve vyprodaném pražském Rudolfinu v sobotu 12. listopadu.

„Vinnickaja vládne bezchybnou technikou, ktorá jej umožnila suverénne sa pohybovať aj vo veľmi rozmanitom programe.“

„V niektorých momentoch akoby sa zdráhala s poslucháčmi zdieľať všetko hneď a bezprostredne.“

„Vinnickaja má podľa mňa neobyčajný cit pre kontrasty.“

„Lvice klavíru“ – i takový titul si od kritiky vysloužila vítězka Soutěže královny Alžběty, klavíristka Anna Vinnickaja. Jedinečná umělkyně zavítala v rámci Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného do Prahy, s recitálem z děl Césara Francka, Alexandra Skrjabina, Fryderyka Chopina a Maurice Ravela.

„Hlavní kouzlo jeho návštěvník objeví v duchovním potenciálu, který funguje jako živá voda, jako nesmírně důležitá součást duševní hygieny a duchovního rozměru života dnešního člověka.“

„Sbližování s byzantskou hudbou neprobíhá ovšem jen v koncertních sálech a sakrálních prostorech, už 27. srpna se v prostorách HAMU konal festivalový celodenní workshop.“

„V průběhu celého září a října byla v kostele svatého Vavřince pod Petřínem možnost zhlédnout také výstavu tradičních rumunských bohoslužebných oděvů.“

„První a (stále) jediný festival“ pravoslavné hudby Archaion Kallos i letos posluchačům otevřel možnost ponoření se do sebe, jako vždy v příhodném podzimním čase. Interpreti z domácí i zahraniční scény se znovu spojili v myšlence oživit „starobylou krásu“ a v zajímavé dramaturgii propojovali východní hudební tradici se západní.

„Pro Vídeňské filharmoniky je – spolu s červnovým Koncertem letní noci ze Schönbrunnu – jedním ze dvou nejostřeji sledovaných počinů každé sezóny.“

„Jak tráví nynější, poměrně neklidný čas rakouský dirigent Franz Welser-Möst, který pozdvihne na Nový rok taktovku potřetí během uplynulého tuctu let?“

„Během této sezóny se Jakubu Hrůšovi s jeho třinácti koncerty v čele Vídeňských filharmoniků nevyrovnají ani Riccardo Muti, Daniel Barenboim, Andris Nelsons či Christian Thielemann.“

Pokud by se našel mezi žurnalisty neználek, pověstný kandrdas, který by se v propagačním oddělení Vídeňských filharmoniků zeptal, zda orchestr opět odehraje svůj Novoroční koncert, dostal by udivenou odpověď ve stylu: „Matiné? Jak by ne!“ Vždyť toto defilé valčíků, polek či kvapíků, okořeněné o předehry z operet, se už dávno stalo v metropoli na Dunaji, ale díky televizním a rozhlasovým přenosům i ve světě, tradicí. Zdánlivě zahájenou před třiaosmdesáti lety, v počátcích druhé světové války. I když určit přesný počátek není úplně jednoduché.