KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Vídeňská pocta Johannesi Brahmsovi s Herbertem Blomstedtem a Leonidasem Kavakosem english

„Maestro Blomstedt dirigující bez taktovky interpretaci vtiskl jasnou architekturu znění s výjimečnou hloubkou v rozpětí dynamiky.“

„Kavakasův dialog s orchestrem byl samozřejmý a na vysoké úrovni, fráze virtuóza s Vídeňskými filharmoniky často krásně dýchaly.“

„Dirigent prodchnul interpretaci Nielsenovy Páté symfonie sentimentem a Vídeňské filharmoniky vedl v pestré škále emocí s působivě dramatickou intenzitou výrazového spektra.“

Romantická díla německého skladatele, dirigenta a klavíristy Johannesa Brahmse (7. 5. 1833 – 3. 4. 1897), čestného občana Hamburku a Vídně, který se za svého života stal čestným členem Společnosti přátel hudby ve Vídni, patří dlouhodobě ke standardnímu repertoáru Vídeňských filharmoniků. Ve Zlatém sále, sídle světoznámého rakouského tělesa, kde slavný skladatel i dirigoval, vzdali komponistovi krátce před jeho dubnovým výročím krásnou poctu Vídeňští filharmonikové, legendární švédský dirigent Herbert Blomstedt a fenomenální řecký houslista Leonidas Kavakos. Brahmsův Koncert pro housle D dur, op. 77 představili po sérii třech koncertů v sídle tělesa s velkým úspěchem i ve Vídeňském koncertním domě.

Legendární švédský dirigent Herbert Blomstedt, který s Vídeňskými filharmoniky nadchl dvěma koncerty v roce 2021 publikum Dvořákovy síně Rudolfina na Mezinárodním hudebním festivalu Dvořákova Praha, se vrátil do rakouské metropole na jaře k provedení děl Johannesa BrahmseCarla Nielsena. Sólově na koncertech ve Vídni zazářil výjimečný řecký houslista Leonidas Kavakos.

Maestro Herbert Blomstedt se zná z koncertních pódií s virtuózním houslistou Leonidem Kavakosem od roku 1997, kdy spolu začali spolupracovat v zahraničí. Se čtyřicetiletým věkovým odstupem sólista, který je ve své kariéře i dirigentem, obdivuje legendárního mistra taktovky stále. Herbert Blomstedt se rozhodl dirigovat ve svých devětapadesáti letech s usazením se na koncertní stoličku, a kdo by se domníval, že měl na jaře ve svém koncertním kalendáři jen koncerty s Vídeňskými filharmoniky, hluboce by se zmýlil. V Maestrových plánech byly delší dobu zahrnuty programy spojené s jeho jarním hostováním ve Francii, v Německu a Itálii, na které se připravoval už před svým profesním pobytem v rakouské metropoli.

Vídeňský program otevřel Herbert Blomstedt s velkou dirigentskou noblesou. Partituru Koncertu pro housle a orchestr D dur, op. 77 Johannesa Brahmse rozkryl s orchestrem s výjimečným analytickým přístupem. Skladatel složil dílo v letech 1877 až 1878 a hudebně nastudoval s Gewandhausorchesterem v jejich lipském sídle, kde se světová premiéra uskutečnila 1. ledna 1879 v podání maďarského Josepha Joachima, kterému skladatel dílo věnoval. Ostatně už v době zrodu kompozice si oba umělci vyměňovali své názory k sólovému partu a orchestrální partituře. Mimochodem, když Joseph Joachim slavil své 22. narozeniny v roce 1853, složil pro mladého interpreta Johannes Brahms valčík pro dvoje housle a kontrabas pod titulem Hymne zur Verherrlichung des großen Joachim / Hymnus k oslavě velkého Joachima.

Ve Vídeňském koncertním domě Brahmsův Koncert pro housle a orchestr D dur, op. 77 zazněl poprvé 15. prosince 1913, z českého pohledu je zajímavé, že dílo hudebně nastudoval Oskar Nedbal. Skladbu přednesl Orchester des Wiener Konzertvereins a belgický houslový virtuóz Eugène Ysaÿe. Herbert Blomstedt s Vídeňskými filharmoniky a virtuózem Leonidasem Kavakosem zahráli Brahmsovu kompozici ve Velkém sále Vídeňského koncertního domu 27. března 2023 v rámci cyklu Mistrovská díla.

Brahmsův romantický Koncert pro housle a orchestr D dur, op. 77 patří nejen do stálého repertoáru orchestru, ale samozřejmě i virtuóza Leonidase Kavakose a dirigenta Herberta Blomstedta. Dílo o třech větách Allegro non troppo – Adagio – Allegro giocoso, ma non troppo vivace, které nese vliv inspirace klasicistním Koncertem pro housle a orchestr D dur, op. 61 Ludwiga van Beethovena, zahrál sólista famózně. Jeho přednes díla s orchestrem vynikal zpěvností, podpořenou v souhře zpěvností orchestru. Sólista nejdříve v jemném nasazení efektně gradoval pasáže, až postupně oslnil publikum něžnou i dravou, výsostně hravou technickou bravurou, kterou v průběhu koncertu rozehrával stále zajímavěji až k pozoruhodnému a velmi působivému dramatickému dialogu v rámci sólového partu. Kavakasův dialog s orchestrem byl samozřejmý a na vysoké úrovni, fráze virtuóze s Vídeňskými filharmoniky často krásně dýchaly.

Úžasná první sekce houslí s koncertním mistrem Volkhardem Steudem s interpretační oslnivostí měnila sametově barvy v pestré šíři. I rozsazení orchestrálních hráčů, kdy čtyři hornisté a dva trumpetisté seděli v poslední prostřední řadě a vlevo z pohledu od dirigenta hráči na kontrabas, přispělo k průzračné vrstevnatosti zvuku a přednesu díla. Maestro Blomstedt dirigující bez taktovky interpretaci vtiskl jasnou architekturu znění s výjimečnou hloubkou v rozpětí dynamiky.

Leonidas Kavakos hraje na housle Stradivari »Willemotte« z roku 1734. Extrémně náročný part prodchnul ve výškách svítivostí. Mistrovsky zahraným kadencím propůjčil virtuózní dramatičnost, která měla až slavnostní charakter. Po dlouhém aplausu publika zahrál velmi efektně Sarabande a Double z Partity č. 1 h moll, BWV 1002 Johanna Sebastiana Bacha. Se sólistou se posluchači rozloučili vřele a s velkým nadšením.

Program završila Symfonie č. 5, op. 50 Carla Nielsena, kterou dánský skladatel složil v letech 1921 až 1922. Podobně jak Johannes Brahms, také Carl Nielsen hudebně nastudoval své dílo ke světové premiéře, konané 19. ledna 1922 v Odd Felow Palæet v Kopenhagenu, kde řídil Orchester des Musikforeningen. Ve Vídeňském koncertním domě byla skladba poprvé uvedena až 16. listopadu 1995 ve Velkém sále, kde dílo hudebně nastudoval německý dirigent Ulf Schirmer s Dánským národním rozhlasovým symfonickým orchestrem.

Maestro Blomstedt prodchnul interpretaci Nielsenovy Páté symfonie sentimentem a Vídeňské filharmoniky vedl v pestré škále emocí s působivou dramatickou intenzitou výrazového spektra. Ostatně i Kavakosův přídavek byl dramaturgicky správnou volbou od barokního velikána kompozic fug. Blomstedt už na zkouškách ve Vídni upozorňoval na prolínání fug ve druhé větě Nielsenovy symfonie. Dílo vystavěl kontrastně, silně emocionálně a s leskem provedení.

Nabídku šesti koncertů cyklu Mistrovská díla otevřou v sezóně 2023 / 2024 ve Velkém sále Vídeňského koncertního domu 8. září 2023 Vídeňští filharmonikové s mladým proslulým dirigentem Jakubem Hrůšou. Na programu zazní díla Leoše Janáčka, George EnescaSergeje Rachmaninova. O pět dní později vystoupí společně ve Dvořákově síni Rudolfina, kde s klavírním virtuózem Igorem Levitem představí Klavírní koncert č. 2 B dur, op. 83 Johannese Brahmse. Jejich program na Mezinárodním hudebním festivalu Dvořákova Praha završí Symfonie č. 8 G dur, op. 88, B. 163, „Anglická“ Antonína Dvořáka, kterého pojilo s Johannesem Brahmsem dlouholeté přátelství.

Na začátku dubna byla rovněž opět avizována Mezinárodní soutěž Johannesa Brahmse pro klavír, housle a violoncello, která se bude konat ve dnech 3. až 10. září 2023 v rakouském Pörtschachu, kde sídlí i Společnost Johannese Brahmse. Zájemci se o soutěži mohou více dozvědět na tomto webovém portálu, galakoncert se uskuteční 10. září 2023 v Kasinu v malebné obci Velden am Wörthersee, pro vítěze v oborech housle a violoncello je už v plánu i koncert s termínem 13. dubna 2024, na kterém zazní Brahmsovo dílo v doprovodu Severočeské filharmonie Teplice ve Smetanově síni Obecního domu v Praze.

Foto: ilustrační – Martin U.K. Lengemann, Marco Borggreve, BR / Astrid Ackermann, Terry Linke

Markéta Jůzová

Hudební a divadelní publicistka, překladatelka

Germanistka, muzikoložka a teatroložka se stážemi na Univerzitě ve Vídni a v Sudetoněmeckém hudebním institutu v Regensburgu, kde vědecky působila a byla moderátorkou, se více než dvacet let věnuje publicistické činnosti. Rozhovory s významnými osobnostmi různých profesí a národností i kritiky, komentáře, recenze, reportáže a studie zveřejňuje v českém a zahraničním tisku. Z pozice asistentky režie spolupracovala s Jiřím Menzelem na inscenacích her W. Shakespeara Sen noci svatojánské a Veselé paničky windsorské před Otáčivým hledištěm v Českém Krumlově, u druhé produkce byla i hudební dramaturgyní. Připravovala katalogy pro MHF Petra Dvorského a byla tiskovou mluvčí festivalu. Pro Národní divadlo v Praze edičně zpracovala česko–anglickou programovou brožuru ke světové premiéře dramatu G. Whytea Golem 13. Je autorkou řady koncertních programů a několika pořadů pro ČRo Vltava. Zajímá se o multikulturní a česko–rakouské vztahy. Hraje na flétnu a klavír. Má ráda cestování, horské túry a kondiční plavání. Účastní se environmentálních projektů Nadace monackého prince Alberta II. Publikuje své fotografie.



Příspěvky od Markéta Jůzová



Více z této rubriky