PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Koncert měl nevšední podobu, vystřídala se na něm dvě symfonická tělesa.“

„Ten nejmarkantnější rozdíl se překvapivě nachází v kompaktnosti zvukového obrazu, v jeho dokonalé jednotě, což mladým hudebníkům pochopitelně ještě chybí.“

„Sukův Epilog je dílem hluboké myšlenkové závažnosti a tvůrčího mistrovství, tlumočí naléhavá poselství světla, lásky a smrti.“

Šestý orchestrální koncert abonentní řady „B“ Česká filharmonie naplánovala do tří po sobě jdoucích večerů 30. dubna a 1. a 2. května. Dramaturgicky měl program nevšední podobu, na pódiu Rudolfina se vystřídala dvě symfonická tělesa. Česká studentská filharmonie nejprve přednesla symfonickou suitu Šeherezáda Nikolaje Rimského-Korsakova, ve druhé části večera pak orchestr České filharmonie spolu s Pražským filharmonickým sborem (sbormistr Lukáš Vasilek) a sólisty přednesl symfonický Epilog Josefa Suka. Obě díla zazněla v nastudování a pod taktovkou hlavního hostujícího dirigenta České filharmonie Jakuba Hrůši. Sólové vokální party v Sukově skladbě přednesli Alžběta Poláčková (soprán), Jiří Brückler (baryton) a Jan Šťáva (bas).

„Česká filharmonie je orchestr, který se do věcí, jejichž kvalitu přinejmenším podvědomě cítí, dovede pozoruhodně intuitivně vciťovat.“

„Je obtížným úkolem dostát všem detailům partitury Sukova Epilogu, a přitom posluchači poskytnout vlastně intimní sdělení.“

„Postupně se vztah ke každému dílu víc a více zvnitřňuje a prohlubuje, člověk už skladbu ‚nepřemýšlí‘ , ale ‚dýchá‘.“

Dirigent Jakub Hrůša pro abonentní koncerty České filharmonie přelomu dubna a května připravil k provedení v pražském Rudolfinu společně s Korsakovovou Šeherezádou málo známé Sukovo veledílo – Epilog op. 37. Nejen v tuzemsku, ale výrazně i v mezinárodním koncertním dění se v posledních letech profiluje vedle dalších konstant také jako pravidelný a zasvěcený interpret symfonického odkazu Josefa Suka. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se zamýšlí nad charakterem i kvalitami a dopadem Sukovy hudby a dává nahlédnout do vývoje svého vztahu k ní. Podrobně se samozřejmě věnuje právě Epilogu.

„Skladba Zemka Nováka je vystavěna na originální myšlence jednohlasé, lineární kompoziční práce.“

„Ač Andsnes studoval v Bergenu, je odchovancem české klavírní školy.“

„Sommerova třívětá Vokální symfonie je dílo dramatické, přináší nadčasová sdělení.“

Tři výrazné skladatelské osobnosti ze tří různých epoch evropské hudby se setkaly v programu čtvrtého pořadu abonentní řady „C“ České filharmonie. První z tří plánovaných koncertních večerů se uskutečnil 24. dubna v Dvořákově síni Rudolfina a dirigent Jakub Hrůša byl postaven před velmi závažný a ne zrovna lehký úkol. V úvodu přednesl ve světové premiéře patnáctiminutovou originální kompozici Pavla Zemka Nováka Canto, unisono per orchestra, následoval Koncert pro klavír a orchestr a moll, op. 16 Edvarda Hagerupa Griega v sólovém partu s klavíristou Leifem Ove Andsnesem a vyvrcholením večera se stalo provedení Vokální symfonie pro alt, recitátora, sbor a orchestr od Vladimíra Sommera, na které se podílel Pražský filharmonický sbor.

„Griegův koncert se v dnešní době často hraje příliš uhlazeně.“

„Jen málokdy jsem byl při recitálu tak šťastný jako při hraní Dvořákových Poetických nálad.“

„Páleníčkovy nahrávky znám, s Františkem Rauchem jsme se i osobně setkali.“

Pianista Leif Ove Andsnes se 24., 25. a 26. dubna představí s Českou filharmonií. Pod řízením Jakuba Hrůši se tak stane v pražském Rudolfinu a Andsnes vystoupí jako sólista Griegova Klavírního koncertu. U této příležitosti vznikl rozhovor, ve kterém norský umělec vzpomíná na své první setkání s Griegovým koncertem, ale také dopodrobna přibližuje svůj vztah k Česku, což vnáší do jeho nadcházejících vystoupení i osobní rovinu.

„Největším projektem sezóny bude podzimní asijské turné se Semjonem Byčkovem.“

„Orchestr bude mít tentokrát dva rezidenční umělce. Zvolili jsme totiž jednoho sólistu a jednoho skladatele.“

„Novoroční koncert 2026 bude složen čistě z našich sólistů, kteří jsou kmenovými hráči filharmonie.“

Česká filharmonie představila v úterý 25. března na tiskové konferenci program příští sezóny 2025/2026. Generální ředitel orchestru David Mareček v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz popisuje, na co se posluchači a příznivci orchestru mohou těšit, jaké novinky sezóna přinese nebo kam filharmonie vyjede na zahraniční turné. Hovoří také o rezidenčních umělcích, o objednaných novinkách, o nahrávkách a debutech i o České studentské filharmonii.

„Mozartova Figarova svatba v nastudování Jiřího Heřmana a Václava Lukse s Collegiem 1704 má v Brně premiéru 22. března.“

„Protagonisty operního gala mají být sopranistka Corinne Winters, která se poslední dobou intenzivně věnuje českému repertoáru, a tenorista Pavel Černoch.“

„Sál má přijít na 85 milionů korun, obdobný rozpočet má letošní festivalový program.“

Národní festival Smetanova Litomyšl, jehož 67. ročník se uskuteční od 14. června do 6. července, se po dvouleté pauze vrátí operními představeními a hlavními koncertními programy na zámecké nádvoří. Vznikne tam letní auditorium, nazývané SmetaNOVÝ sál, nově koncipované architektem Josefem Pleskotem. Na festivalu se vystřídají operní soubory z Brna a Prahy, Drážďanská filharmonie, Kremerata Baltica, The King’s Singers, zahraniční i tuzemští sólisté a další orchestry a komorní soubory. V pravidelné spolupráci budou pokračovat Česká filharmonie, Collegium 1704 a Pavel Haas Quartet. Nově se festival víc zaměří i na balet a tanec. Na 48 pořadů se bude prodávat 31.000 vstupenek.

„Stejně jako v ´covidovém´ roce 2021 má Káťu v Glyndebourne zpívat Kateřina Kněžíková.“

„Jednou z mála výjimek, kdy letos figuruje Janáčkovo dílo v plánech v zámoří, je australský soubor Victorian Opera v Melbourne, který plánuje dvě představení Káti Kabanové.“

„Janáčkova ´Broučka´ po představeních v Berlíně provede Simon Rattle navíc koncertně 4. a 6. května s London Symphony Orchestra.“

V polovině února se v Glasgow a později v Edinburku hraje Věc Makropulos, v březnu uvádějí v Berlíně Výlety páně Broučkovy, v Mnichově Káťu Kabanovou a v Linci Příhody lišky Bystroušky, v březnu a dubnu je na programu ve Freiburgu im Breisgau Jenůfa, kterou pak hrají i v Heidelberku a v Coburgu. Káťu bude v létě uvádět také festival v Glyndebourne a na podzim se objeví dokonce v Austrálii. I roce 2025 tedy zažívají Janáčkovy opery úspěšné tažení hudebním světem, zejména evropským. V zámoří se spíše uplatňují jeho symfonické a komorní skladby.

„Středeční večer vybírá Dagmar Henžlíková z nabídky EBU: Jakub Hrůša a Orchestrem Akademie sv. Cecílie, Petr Popelka s Vídeňskými symfoniky…“

„Ve čtvrtek nabídne stanice D-dur záznam koncertu Kateřiny Kněžíkové a Kateřiny Englichové s názvem ‚Kdo v zlaté struny zahrát zná‘.“

„V sobotu se vydáme na návštěvu do loňského Salcburku a Jana Vašatová představí díla znovuobjeveného skladatele Mieczyslawa Weinberga.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 10. do 16. února?

„Její pastorkyňa patří k nejzásadnějším top dílům… Když něco takového prosloví zkušení lidé z operního světa, nedovedu si představit lepší ohodnocení.“

„Pak se můžou dít zázraky. To je nádherný pocit, který do mého života přináší obrovskou smysluplnost.“ 

„Bylo by pro mě obtížné, kdybych měl naplňovat jen jakousi formální stránku své profese.“

Londýnská Královská opera Covent Garden hraje od 15. ledna do 1. února celkem šestkrát Janáčkovu Její pastorkyňu, v zahraničí uváděnou pod titulem Jenůfa. Dirigentem obnovené inscenace je Jakub Hrůša, který se v tomto divadle ujme na podzim funkce hudebního ředitele. Jenůfa je podle něj jednou z nejpravdivějších a nejsilnějších oper celého světového repertoáru. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz uvažuje o skladatelově mezinárodně nejproslulejším díle, o divadle a publiku i o sobě samotném.

„Večer na Silvestra můžete poslouchat sérii filmových hudeb s FOKem a Liborem Peškem, hudby z filmů Kolja, Nemocnice na kraji města, Měsíc nad řekou, Obchod na korze…“

„Večer 1. ledna bude možné zažít novoroční koncert z díla Johanna Sebastiana Bacha, protože roky zakončené pětkou má své výročí narození.“

„Víkendová návštěva patří Michaele Káčerkové, varhanici s baletní průpravou a ředitelce festivalu J. C. F. Fischera.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 30. prosince do 5. ledna?

„Hudba je základem opery. Jenže pro mě je stejně důležité zjistit, jestli měl skladatel cit pro divadlo.“

„V Komické opeře mi bylo umožněno nasazovat do repertoáru širokou žánrovou paletu hudebních děl.“

„V Praze jsem byl už několikrát, i když doposud nikdy pracovně, což je mi líto.“

Člověk, který o sobě dokáže s odkazem na svůj původ a profil poťouchle prohlásit, že je „židovský homosexuální klokan“, musí nutně mít kromě smyslu pro humor i zdravou sebedůvěru. Takovou, jakou režisér jevištních provedení velkých oper na velkých scénách, ale i klasických muzikálů či operet v různých divadlech, nezbytně potřebuje. Bezezbytku to platí o australském rodákovi, žijícím a tvořícím ovšem už dlouho převážně v Evropě. Barrie Kosky, tato silná osobnost hudebních jevišť se silným hlasem, je letošním držitelem Ceny Antonína Dvořáka. Předtím než ji 9. prosince převezme za přítomnosti televizních kamer na speciálním koncertu ve Španělském sále Pražského hradu, portálu KlasikaPlus.cz poskytl rozhovor.

„Jakub Hrůša se záskoku za kolegu bez váhání ujal.“

„Německá preciznost a smysl pro tradici ve spojení s českou muzikalitou a vřelostí, to byl ten správný mix, který dal brněnskému publiku exkluzivní zážitek.“

„A ještě víc publikum nadchl dirigent, když orchestr spustil ve vražedném tempu jako přídavek Lašský tanec č. 3 ‚Dymák‘ Leoše Janáčka.“

Koncert v rámci Festivalu Janáček Brno ohlášený na 17. listopadu v Janáčkově divadle byl vyprodaný mezi prvními. Staatskapelle Berlin a dirigent Christian Thielemann zde ještě nehráli a jejich pověst je závratná. Souhrou událostí, kdy dirigent Thielemann musel náhle na operaci a Jakub Hrůša stále prodléval v Brně, se však změnil rychle dirigent i dramaturgie koncertu. A nikdo nelitoval.

„Dirigent Jakub Hrůša uplatnil svoji neomylnou schopnost pečlivě vypočítat účinek gradace hudebního proudu a vycizelovat ho do nejjemnějších detailů.“

„Orchestr hrál s niterným napětím a výrazem, piana posluchače nutila nedýchat.“

„Hudba pod rukama klavíristy ožívala a rozkvétala.“

Festival Janáček Brno připravil v rámci svého programu několik špičkových akcí. Jednou ze zatím nejpřitažlivějších byl koncert Bamberských symfoniků, se kterými se dirigent Jakub Hrůša přivážející reprezentativní díla českých skladatelů, v pondělí 4. listopadu představil v rodném Brně. Sólový výkon nabídl vynikající ruský klavírista Daniil Trifonov. Výjimečný koncert, přímo přenášený Českou televizí, přijalo publikum s frenetickým nadšením.

„V úterý ve 20:15 poslouchejte Mahlerovu Devátou symfonii s Liborem Peškem a Českým národním symfonickým orchestrem.“

„Ve středu večer připomeneme, že od smrti vynikajícího dirigenta Claudia Abbada uplynulo deset let. Zazní nejprve Beethovenův Houslový koncert D dur s Isabelle Faust a pak mimořádný koncert z Lucernského festivalu.“

„Sobotní a nedělní Návštěva bude mírně netradiční, vybírat se bude z jubilantů Roku české hudby – a půjde o skladby jiných autorů, než jsou Smetana, Dvořák a Janáček.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 4. do 10. listopadu?