Po uvedení Tosky a Věci Makropulos se český dirigent Jakub Hrůša představí v druhé sezóně ve funkci hudebního ředitele Královské opery v Londýně novým nastudováním Wagnerova Parsifala. Inscenaci, jejíž režie se ujímá Evgeny Titov, uvede operní dům v Covent Garden od 1. do 17. října. Pro Hrůšu půjde zároveň o první ze čtyř velkých operních a koncertních projektů, které v sezoně 2026/27 v Londýně chystá. Vedle Wagnera jej čeká Verdiho Maškarní ples, Janáčkova Káťa Kabanová a koncertní provedení Bartókova Modrovousova hradu se Stravinského Svěcením jara.

Parsifal je Wagnerovou poslední operou, kterou skladatel označoval jako „Bühnenweihfestspiel“, tedy slavnostní divadelní představení. Dílo vznikalo v letech 1877 až 1882 a poprvé zaznělo v Bayreuthu, s ohledem na jeho akustiku svého Wagner dílo koncipoval a zanechal pokyny, aby se nehrál nikde jinde. Tento zákaz jeho vdova prosazovala po celých třicet let. Premiéra se tam konala 26. července 1882 a děj vycházel z příběhu Wolframa von Eschenbacha, který lze ve zkratce shrnout slovy: zraněný král, grál, který ho udržuje při životě, a mladý muž, který ničemu nerozumí, a proto je jediným, kdo může pomoci a stát se novým strážcem grálu.

Na hlavní scénu Královské opery a baletu v Londýně vrátí v nové inscenaci dirigentsko-režisérského tandemu Jakub Hrůša a Evgeny Titov. Hrůša povede všech šest říjnových představení, premiéra je v plánu na 1. října. V titulní roli se představí Stanislas de Barbeyrac, Kundry ztvární Ekaterina Gubanova, Amfortase Christian Gerhaher a Gurnemanze Brindley Sherratt. Titovova debutová inscenace v Londýně pracuje s dystopickým, industriálně laděným scénickým světem a soustředí se na příběh Parsifala, který prochází cestou od nevědomosti k poznání a vykoupení. Na její podobě se podílejí scénograf Etienne Pluss, kostýmní výtvarnice Esther Bialas, světelný designér D. M. Wood, choreografem představení je Otto Pichler.

Hrůšova druhá sezona v Londýně však nebude stát pouze na Wagnerovi. Český dirigent ji podle dramaturgického plánu postaví na trojici velkých operních autorů: Wagnerovi, Verdimu a Janáčkovi. Po Parsifalovi nastuduje Verdiho Maškarní ples v režii Philippa Stölzla a následně povede obnovené uvedení Janáčkovy Káti Kabanové v režii Richarda Jonese. Ke koncertní činnosti Královské opery se vrátí při provedení Bartókova Modrovousova hradu se sólisty Elīnou Garančou a Christianem Van Hornem, který zazní společně se Stravinského Svěcením jara.

***
Čerstvý rozhovor s Jakubem Hrůšou k nové nahrávce Smetanovy Libuše čtěte ZDE. Ohlédnutí nad nedávným Hrůšovým vystoupením na BBC Proms najdete ZDE. Reflexi aktuálního uvedení Wagnerova Parsifala v pražském Národním divadle ZDE. Reflexe loňských inscenací řízených Hrůšou v Londýně čtěte ZDE a ZDE.

foto: archiv KlasikaPlus.cz / Charlie Clift / web ROH

Facebook X E-mail WhatsApp