PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Dirigent Cristian Măcelaru zastává mimořádně široké spektrum postů. Coby držitel Grammy je hudebním ředitelem Cincinnati Symphony Orchestra a Orchestre National de France, uměleckým ředitelem Mezinárodního festivalu a soutěže George Enescu, uměleckým ředitelem a šéfdirigentem World Youth Symphony Orchestra při Interlochen Center for the Arts, hudebním ředitelem a dirigentem Cabrillo Festival of Contemporary Music, Distinguished Visiting Artist na Shepherd School of Music při Rice University a uměleckým partnerem WDR Sinfonieorchester v Kolíně nad Rýnem. Ve dnech 25. až 27. března se představí s Českou filharmonii a houslistkou Nicolou Benedetti v Rudolfinu. Nejen o tomto koncertu je náš rozhovor.

Jeden z kulturních recenzentů o něm napsal, že „mezi nás připutoval proto, aby geniálně dirigoval skladby svého krajana George Enesca“. Přitom toho však Lawrence Foster, ročník 1941, absolvoval během své umělecké dráhy mnohem víc. Začal u filharmoniků v Los Angeles, dlouho pak vedl symfoniky v Lisabonu či v Monte Carlu. Když roku 2024 odřídil během dvou zářijových dnů tři koncerty v ostravském Vesmíru, okořenila Janáčkova filharmonie událost sdělením, že se dirigent nachází na prahu své poslední koncertní sezóny. Jenže, člověk míní, život mění… A tak se Foster 19. a 20. března do Ostravy vrací a KlasikaPlus.cz s ním přináší rozhovor.

„Kriegenburg každému aktu spolu se scénografem Haraldem B. Thorem a kostýmní výtvarnicí Tanjou Hoffman přidělil jeden element a barvu, do které jsou laděny oděvy i scéna.“

„Jeviště ve třetím aktu zasype popel. Emotivní loučení lidu s těly mrtvých příbuzných, které podlehly moru, vyvolává až nevolnost.“

„Šestapadesátiletý basbaryton Paul Gay, který téměř nesejde z jeviště, podobně jako sbor, podal impozantní výkon.“

George Enescu je pro rodné Rumunsko národním skladatelem, byť mnoho let strávil ve Spojených státech a ve Francii, kde je i pohřben. Ve vlasti jeho jméno nese symfonický orchestr, mezinárodní letiště v Bacău, na jeho počest se v metropoli koná prestižní mezinárodní hudební festival a jeho portrét jde denně z ruky do ruky. Je totiž na bankovce v hodnotě pěti lei. Slavnosti v rakouském městě Bregenz vzdaly Enescovi v roce sedmdesátého výročí jeho úmrtí hold uvedením jeho jediné opery Œdipe, jejíž nastudování společně s Pražským filharmonickým sborem se zapíše do dějin slavností.

„Hudební zážitek nezačíná prvním tónem koncertu, ale již ve chvíli, kdy návštěvník vstoupí do sálu.“

„Bartókovy Rumunské tance zněly jako hudba, která v sobě nese nejen pohyb, ale i vzpomínku, kolektivní paměť generací.“

„Carlini dokázal udržet disciplínu i tam, kde hudba přímo vybízela k divoké exhibici.“

Koncert Temperamentní housle, konaný 7. února v Rytířském sále zámku Frýdek-Místek, realizovaný Svatováclavským hudebním festivalem v rámci cyklu Hudební výlety, přinesl nejen virtuozitu a vášeň, ale především hlubokou reflexi propojení řádu a spontaneity v hudbě. Houslistka Marie Hasoňová a klavírista italského původu Tommaso Carlini se vydali na fascinující hudební pouť, v níž se prolínala nezkrotná energie východoevropské hudby s intelektuální ukázněností hudební formy.

„Jestli je pro nějakou skladbu zapotřebí, aby se orchestr doslova ‚odvázal‘, pro Rumunskou rapsodii č.1 to platí bezezbytku.“

„Sólistův výkon přesvědčil, jak relativní je ustálené tvrzení, že druhý Lisztův klavírní koncert je méně virtuózní než jeho první.“

„Podstatný byl v tomto případě dokonale sehraný celek a jeho vzájemná komunikace s dirigentem Kasparem Zehnderem.“

Stalo se již pravidlem, že dramaturgický plán každého koncertu obou symfonických cyklů Filharmonie Hradec Králové obsahuje i jistý mimohudební koncept, vyjádřený vystihujícím motem. Nejinak tomu bylo na závěrečném koncertě 46. sezóny tohoto tělesa 30. května pod taktovkou jeho šéfdirigenta Kaspara Zehndera, tentokrát s motem „Koncert pro orchestr“, které by bylo možné doplnit podtitulem „Cesta na jihovýchod“.

„Maestro Blomstedt dirigující bez taktovky interpretaci vtiskl jasnou architekturu znění s výjimečnou hloubkou v rozpětí dynamiky.“

„Kavakasův dialog s orchestrem byl samozřejmý a na vysoké úrovni, fráze virtuóza s Vídeňskými filharmoniky často krásně dýchaly.“

„Dirigent prodchnul interpretaci Nielsenovy Páté symfonie sentimentem a Vídeňské filharmoniky vedl v pestré škále emocí s působivě dramatickou intenzitou výrazového spektra.“

Romantická díla německého skladatele, dirigenta a klavíristy Johannesa Brahmse (7. 5. 1833 – 3. 4. 1897), čestného občana Hamburku a Vídně, který se za svého života stal čestným členem Společnosti přátel hudby ve Vídni, patří dlouhodobě ke standardnímu repertoáru Vídeňských filharmoniků. Ve Zlatém sále, sídle světoznámého rakouského tělesa, kde slavný skladatel i dirigoval, vzdali komponistovi krátce před jeho dubnovým výročím krásnou poctu Vídeňští filharmonikové, legendární švédský dirigent Herbert Blomstedt a fenomenální řecký houslista Leonidas Kavakos. Brahmsův Koncert pro housle D dur, op. 77 představili po sérii třech koncertů v sídle tělesa s velkým úspěchem i ve Vídeňském koncertním domě.

„Svou programovou skladbou se koncert záměrně vymkl z nápodoby letité tradice novoročního koncertu vídeňských filharmoniků. Jména rodiny Straussových na letošním programu nefigurovala, nicméně i takto se zde objevily skladby přístupné širšímu okruhu posluchačů a s nimi i renomovaní sólisté – Alžběta Poláčková a Josef Moravec.“

„V předehře k poslední opeře Gioacchina Rossiniho Vilém Tell dirigent dobře odlišil charakter jednotlivých částí počínaje melodií sólového violoncella přes dramatickou bouři a uklidňující pastorale až k rychlému pochodu, v němž se výrazně uplatňují fanfáry žesťů. Dirigent tuto nástrojovou skupinu tentokrát umístil na pravou stranu pódia před obří zrcadla, což pak umocnilo i celkový vizuální dojem z této efektní kompozice.“

„I v nepříznivých akustických podmínkách se orchestru pod taktovkou svého šéfdirigenta  v Ravelově Boleru podařilo vytvořit dojem stále gradující dynamiky a udržet potřebné napětí. Skladba a její provedení byly  po zásluze oceněny mohutným aplausem.“

Již tradičně poslední den v roce připravila Plzeňská filharmonie se svým šéfdirigentem Chuheiem Iwasakim odpolední silvestrovský koncert. Podobně jako všechny předchozí se odehrával ve velkém sále Měšťanské besedy a svým programem přilákal nebývalý počet posluchačů.