Už ve čtvrtek zahájí Filharmonie Brno svoji 68. koncertní sezonu. Slavnostní večer tradičně povede šéfdirigent Dennis Russell Davies, který tím začne svůj šestý rok v čele orchestru. Na úvod sezony zazní monumentální celovečerní dílo, Symfonie č. 2 „Vzkříšení“ Gustava Mahlera. Filharmonici ho provedli i před měsícem na koncertě v německém Rheingau ve spolupráci s Českým filharmonickým sborem Brno a sólistkami Pavlou Vykopalovou a Janou Hrochovou.

Mahlerovo Vzkříšení je jeden z nejvýznamnějších hudebních monumentů přelomu 19. a 20. století, stále poutá pozornost posluchačů nejen po stránce hudební ale i ideové. Mahler ho v dopise své budoucí ženě Almě popsal jako dílo, při němž člověku tanou na mysl otázky, které ve shonu všedního dne neslyší: Co je tento život a tato smrt? Mají nějaký smysl?

Po úvodní dramatické větě partitura požaduje „nejméně pětiminutovou přestávku“, která má poskytnout čas na doznění, koncentraci a uvědomění si nastolených otázek. Přes další části, ve kterých Mahler vyjadřuje ztrátu pevného bodu poskytovaného láskou, přes zoufalství a beznaděj dojde k prozářenému závěru, ve kterém zhudebňuje text Friedricha Gottlieba Klopstocka. Konečně dává odpovědi na otázky první věty prostřednictvím zhudebněného textu a stvrzuje, že „povstaneš, ba povstaneš“, že se „zjeví vznešenost Boží“, že „není soudu – není hříšníků, není spravedlivých, není velkých ani malých – není trestu ani odplaty“ a že „všemohoucí cit lásky nás prozařuje blahem vědomí a bytí“. „Závažnost finále umocňuje masivní zvuk, ale i myšlenka jeho prostorového vnímání. Orchestr hraje i za pódiem, v partituře je předepsána stereofonie Posledního soudu prostřednictvím čtyř trubek znějících z opačných konců. Tématu vzkříšení se nejprve zmocňuje sbor a následně i orchestr spějící k triumfálnímu vyústění,“ uvedl dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš. V symfonii se Mahler se jeví jako člověk, který hledá a nalézá Boha. „Poslední věta je hotova. Je to to nejvýznamnější, co jsem doposud udělal,“ vyjádřil se o ní. Přibližně devadesátiminutovou symfonii návštěvníci vyslechnou v jednom kuse, koncert se uskuteční bez přestávky.

Zahájení sezony patří do řady Mimořádné koncerty. Dvě hlavní abonentní řady v Janáčkově divadle pak začínají 23. listopadu a 7. prosince. „Rok české hudby, ale ne prvoplánově. Systematická péče o neprávem opomíjené autory. Velké monumentální symfonie. Připomínky významných výročí,“ praví oficiální tisková zpráva v koncentrovaném shrnutí nastávající sezony, která navazuje – i symfonií Vzkříšení – na linii uvádění velkých symfonických děl rakouských a německých autorů. „Sem se řadí Wagner, Bruckner nebo Richard Strauss, které budeme hrát. Všechny tyto monumentální kusy, s výjimkou suity z Wagnerova Parsifala, povede šéfdirigent, který je předním světovým znalcem Brucknera i ostatních zmíněných skladatelů,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.

Ústředním tématem sezony je Rok české hudby, který filharmonici oslaví několika projekty v průběhu celého roku 2024. Jedním z těch tradičnějších je koncert Dvořák a Suk & Martinů, na jehož provedení se budou podílet dva představitelé mladší generace českých interpretů: houslista Jan Mráček a dirigent Robert Kružík. Ne zcela typickou poctu české hudbě představuje koncert Rapsodie v modrém 100 s díly Schulhoffa, Gerschwina a Korngolda. „Je to vlastně výroční projekt, uvedená díla či jejich autoři slaví kulatá výročí. Zároveň klade tento náš příspěvek k Roku české hudby poněkud provokativní otázky, zda jsme ochotni přijmout německo-židovského pražského rodáka Schulhoffa, jehož mateřštinou byla němčina. Ptáme se tak, kde jsou hranice pro to, čemu říkáme česká hudební kultura,“ vysvětlil dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš. Název koncertu odkazuje ke 100. výročí premiéry Gershwinova populárního díla, jehož symfonický jazz významně působil mimo jiné právě na Schulhoffa.

Dalším netradičním příspěvkem k oslavám je projekt Bedřich Smetana 200, kombinující skladby zakladatele české národní hudby s Lisztem a Wagnerem, kteří jeho tvorbu zásadně ovlivnili. Smetanu připomene také narozeninový koncert šéfdirigenta Daviese. Se svou životní i uměleckou partnerkou Maki Namekawou provede Mou vlast ve Smetanově autorské úpravě pro čtyřruční klavír. „Doplníme ji vizualizacemi Coriho O´Lana z Ars Elecronica,“ informoval Davies. Smetana zazní v sezoně ještě jednou – a to v unikátním projektu V orchestru, při kterém mohou posluchači sedět při koncertu přímo mezi hudebníky.

Ze světových sólistů přivítá orchestr tenoristu Christopha Prégardiena, houslistu Alexandera Sitkovetského, sopranistku Martinu Jankovou anebo cembalistu Mahana Esfahaniho. K orchestru se vrátí dirigent Michael Schønwandt, aby provedl Sibeliovu Symfonii č. 1, Tomáš Netopil s kombinací Rachmaninova, Mahlera a Schnittkeho, Alexander Liebreich s Krásou, Poulencem a Weinbergem. Z nových dirigentských tváří se posluchači mohou těšit na Takeshi Moriuchiho, který také usedne ke klavíru v Adamsově skladbě Eros Piano. Po úspěšném americkém turné se orchestr chystá do Jižní Koreje a na mnohá prestižní pódia v Rakousku, Německu a Polsku. „Vyjedeme například na letní festivaly do Rheingau, Grafeneggu nebo do vídeňského Konzerthausu,“ uvedl manažer orchestru Pavel Šindelář. Domácí publikum si brněnské filharmoniky poslechne v Ostravě, ve Valticích, Českých Budějovicích a na Smetanově Litomyšli.

Foto: archiv filharmonie, Jakub Joch, Barbara Aumüller, Marek Olbrzymek