PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Vizuální prezentace pěvců s leskem hvězdné osobnosti může působit velmi povrchně.“

„Na školách bývá problém prezentace vážné hudby zakotven bohužel často již v systému výuky.

„U Strausse i Wagnera je nejdůležitější, aby člověk spojil hlas účinně s orchestrem.“

Proslulý německý pěvec Albert Dohmen má na svém kontě mnoho úspěchů na nejprestižnějších scénách světa. Ve své kariéře spolupracoval s řadou slavných dirigentů a v oboru opery se stal vysoce žádaným interpretem basbarytonových či basových rolí. Při pražském setkání jsme hovořili nejen o české hudbě, ale i o Bayreuthském festivalu, problémech mladých pěvců a režisérismu…

„Na pódiu sedí u pultů Čech vedle Němce, dva orchestry pro jediný večer prorostly do jednoho.“

„Hudba halasná i komorně ztišená, rozháraná i zklidněná a ztišená.“

„Interpretační pojetí v podobných projektech není a ani nemůže být na prvním místě. Koncert musí být zvučen.“

Je půl hodiny před koncertem, na pražském Výstavišti se postupně scházejí více než dvě tisícovky posluchačů. Na velkoplošnou obrazovku se začíná promítat dokument o Mahlerově Sedmé symfonii. Čtvrt hodiny po osmé se dílo rozezní živě. Na open air scéně, interpretováno společně Čechy a Němci, stejně jako při premiéře v roce 1908. Poprchává a nikdo neví, jak se počasí vyvine.

„O Sedmé symfonii se říkává, že je Písní noci.“

„Noční hudba Mahlerovy Sedmé je lyrickým dopisem manželce Almě.“

„Vizionářské koncepce a zvukové novátorství jeho partitur nenechávají na pochybách, že své představy zaznamenával v Alpách zcela výjimečný umělec.“

Sedmá z devíti dokončených symfonií Gustava Mahlera,  osmdesátiminutový pětivětý monument, bývá nazývána Písní noci. S jednou charakteristikou se však nevystačí, protože její hudební příběh někam směřuje, a to od dramatu k vítězství. Jako jediná z Mahlerových symfonií měla světovou premiéru v Praze. Stalo se tak 19. září roku 1908 a za autorova řízení. V Roce české hudby 2024 se tehdejší spojení česky a německy hovořících hudebníků do jednoho tělesa opakuje. Koncert festivalu Dvořákova Praha pod taktovkou Jakuba Hrůši propojuje v Mahlerově Sedmé 11. září Českou filharmonii a Bamberské symfoniky.

„Klavírní výtahy, ať už sólové nebo pro dva hráče, se dají najít téměř ke všemu z hudby devatenáctého století.“

„Klavír byl mou první hudební láskou.“

„Je důležité, aby klavír zněl ve čtyřručních úpravách jako orchestr.“

Jihomoravský mezinárodní festival Concentus Moraviae prezentuje letos v několika programech dirigenty v jiné než obvyklé roli. Tomáš Netopil se představil jako houslista, Petr Popelka koncertuje se Zemlinského kvartetem v roli kontrabasisty… A Náměšť nad Oslavou je v pondělí 24. června dějištěm koncertu, při kterém je dirigent Jiří Rožeň pianistou. Do zámecké knihovny spolu s klavíristou Pavlem Voráčkem a sopranistkou Victorií Khoroshunovou připravil hudbu Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka a Gustava Mahlera, a to pro čtyřruční klavír, respektive pro zpěv a čtyřruční klavír.

„Posluchači byli přeneseni do bájných časů.“

„Filharmonici se bravurně proplétali plností orchestrální sazby a pod vedením zkušeného Petra Vronského prodali zvukovou pestrost díla.“

„Závěrečná invokace na vokálu ve vysokých polohách byla v podání Magdalény Hebousse odzbrojující.“

Festival Mahler Jihlava – Hudba tisíců uvedl ve čtvrtek 13. června v jihlavském kostele Povýšení sv. Kříže vrchol jarní řady programu. Unikátní projekt Má vlast před mou vlastí s podtitulem Vlastenecké motivy v české hudbě 19. století přinesl v rámci Roku české hudby ojedinělý výběr děl méně známých autorů většinou předsmetanovské doby. Na koncertu se podílela Severočeská filharmonie Teplice s dirigentem Petrem Vronským, mužské hlasy Jihlavského smíšeného pěveckého sboru Melodie a dětského sboru Gaudium ZUŠ Jihlava pod vedením Pavla Saláka společně se sólistkou Národního divadla Magdalénou Hebousse.

„Hráči orchestru sólistovi od počátečních harmonií nastolili náležitou atmosféru.“

„Benjamin Zander je i ve svých pětaosmdesáti letech neuvěřitelně energickým a charismatickým dirigentem.“

„Nic nemohlo narušit enormní zapálení hráčů a jejich dirigenta pro celkové vyznění díla.“

Dne 17. června se v pražském Rudolfinu uskutečnil koncert Boston Philharmonic Youth Orchestra. Toto mládežnické těleso pod vedením dirigenta Benjamina Zandera nabídlo divákům Schumannův violoncellový koncert a Mahlerovu Pátou symfonii v entuziastickém podání. Sólového partu se ujal Zlatomir Fung.

„Zemlinského hudba je postupně objevována, po roce 1990 i v tuzemsku. Další pozitiva přinesl nedávno končený projekt Musica non grata.“

„Jeho hudba je nejkrásnější, když vyjadřuje beznaděj.“

„Ženský a mužský hlas vedou milostný dialog. Hudba doříkává mnohé další.“

Rakouský skladatel a dirigent Alexander Zemlinsky patří nezanedbatelným způsobem do hudebních dějin Prahy. Od roku 1911 vedl šestnáct let operní soubor Nového německého divadla, ve dvojjazyčném městě významný protějšek českého Národního divadla. V československé metropoli vznikla a před sto lety, 4. června roku 1924, měla premiéru Lyrická symfonie na verše Rabindranátha Thákura, jeho stěžejní koncertní dílo. Nahrávka dirigenta Bohumila Gregora z druhé poloviny 80. let je nadále jediná tuzemská. A stále podnětná.

„Program byl věnován především Gustavu Mahlerovi a také Richardu Wagnerovi, autorovi, jehož skladby Gustav Mahler uváděl nejraději.“

„Mistrovství světa v hokeji mělo v ten večer na programu zápas Česka s Velkou Británií. Gustav Mahler tomuto lákadlu nemohl konkurovat.“

„Eliška Weissová je uhrančivou majitelkou velkého, hutného a tmavě zabarveného sopránu, kterému Wagnerova hudba svědčí.“

Jihlava má slavnou hudební osobnost, kterou zná celý svět. Prožil tam prvních patnáct let Gustav Mahler, rodák z Kališť u Humpolce. Působil jako šéf operních divadel v Budapešti, Hamburku a Vídni, dokonce i v Metropolitní opeře v New Yorku. Do Jihlavy se nyní vrací prostřednictvím Mezinárodního hudebního festivalu Hudba tisíců. Už třiadvacátým rokem.

„Měkké a rozezpívané pojetí s přesně vystavěnou gradací Mahlerově sentimentální větě Blumine opravdu slušelo.“ 

„Poetické příběhy Berliozových písní Markéta Cukrová vylíčila, jako by byly napsány přímo pro ni.“

„Provedení Zemlinského symfonie ukázalo, proč má cenu chodit na koncerty za skladbami, které z přímé posluchačské zkušenosti neznáme.“

Janáčkova filharmonie v pátek 17. května zahrála v Opavě. První abonentní koncert se konal v nejstarším opavském kostele sv. Václava. Sólistkou večera byla mezzosopranistka Markéta Cukrová, filharmoniky vedl španělský dirigent Jaume Santonja. Na programu byla díla Gustava Mahlera, Hectora Berlioze a Alexandra Zemlinského.

„Rachmaninovova hudba přináší překvapivé konotace.“

„Epilog z baletu Peer Gynt Alfreda Schnittkeho nastoupil po Mahlerovu Adagiettu attacca; dřív než publikum stačilo vůbec nadechnout, natož tleskat.“

„Děsivé ticho začaly z dáli plnit lehounké vokály, třepetající se nějakou dobu v prostoru, aby zase odpluly někam do nebeských výšin, kde je klid a mír.“

Abonentní řada Filharmonie v divadle se uzavřela čtvrtým abonentním koncertem 9. a 10. května. Koncert nazvaný krátce Epilogy nabídl skladby, které skutečně plní účel završení díla; v principu nemají nic společného, ale nakonec vytvořily překvapivě dobře fungující celek. Nejprve Symfonické tance Sergeje Rachmaninova, po přestávce Adagietto z Páté symfonie Gustava Mahlera a jako poslední Epilog z baletu Peer Gynt Alfreda Schnittkeho. To vše se v podání orchestru Filharmonie Brno pod taktovkou Tomáše Netopila „vylouplo“ v kouzelný a pohádkový večer.

„Bylo skvělým dramaturgickým nápadem zařadit Koncert pro violu a orchestr maďarského autora Miklóse Rózsy.“

„Teprve dvaatřicetiletá, nesmírně živelná a přitom kultivovaná Dana Zemtsov se zhostila díla vynikajícím způsobem.“ 

„Druhou polovinu večera vyplnila skvělá interpretace Symfonie č. 1 D dur ‚Titan‘ Gustava Mahlera.“

Šéfdirigent Plzeňské filharmonie Chuhei Iwasaki zvolil pro poslední abonentní koncert řady Diamant dramaturgicky zajímavý, ale náročný program. Se svým orchestrem provedli nejprve čtyřvětý Koncert pro violu a orchestr, op. 37 Miklóse Rózsy a pak rovněž čtyřvětou První symfonii Gustava Mahlera zvanou „Titan“. K provedení sólového partu prvního zmíněného díla byla přizvána vynikající Dana Zemtsov.

„Publiku byla představena kompozice skladatelky Elišky Cílkové, která získává ocenění nejen jako skladatelka, ale také jako dokumentaristka.“

„Dirigent udržel niterný svět skladatele a charakter původního Smetanova kvartetu, současně však využil potenciál symfonického orchestru.“

„Koncert poskytl komplexní hudební zážitek.“

Ve čtvrtek 11. dubna si mohli posluchači Janáčkovy filharmonie v Ostravě vyslechnout ve světové premiéře další z autorských skladeb vytvořených na objednávku k letošnímu jubilejnímu sedmdesátému výročí orchestru. Poslední koncert Symfonického cyklu A doplnily Písně o mrtvých dětech Gustava Mahlera a Smyčcový kvartet e moll č. 1 „Z mého života“ Bedřicha Smetany v úpravě pro orchestr.