PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Hudba Gustava Mahlera v jedinom víkende prekročila hranice hudobné aj zemepisné. Návštevníci festivalu Silberbauerovo hudební Podyjí mali možnosť navštíviť dva rovnaké koncerty, avšak v rôznych akustických podmienkach. Z jevišovickej priehrady sa hudobníci presunuli do rakúskeho Röschitzu, kde v nedeľu 20. septembra znovu preverili akustiku kostola sv. Mikuláša. Rozmerné dielo v komornom prevedení orchestra Thayatal nestratilo svoju identitu veľkej symfónie. Švajčiarsky dirigent Sébastien Thomas Bagnoud citlivo a premyslene pracoval s dynamikou, aby vynikli podstatné hudobné línie, a na záver sa hlasový typ falcon u Barbory de Nunes-Cambraia prejavil v plnej miere: v hĺbke výrazným, presne artikulovaným recitatívom, vo výške pevnou tmavou sýtosťou.

Mezzosopranistka Fleur Barron se dlouhodobě specializuje na písňovou tvorbu Gustava Mahlera. Jen v této sezoně bude zpívat jeho hudbu od Melbourne přes Los Angeles až po londýnskou Covent Garden. Mahlerovu Píseň o zemi zazpívá také v Praze, a to hned třikrát na přelomu září a října s Českou filharmonií a dirigentem Danielem Hardingem. Vedle Mahlera se Barron věnuje také soudobé hudbě a opeře – za nahrávku opery Adriana Mater finské skladatelky Kaiji Saariaho získala Grammy. O Mahlerovi, současné hudbě i pěvecké kariéře jsme s umělkyní hovořili před jejím pražským vystoupením.

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasikanadosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 14. do 20. září?

V neděli 17. května odpoledne se v Ostravě konala výjimečná akce – v objektu Trojhalí Karolina zazněla Symfonie č. 8 Es dur Gustava Mahlera, nazývaná „Symfonie tisíců“. Obrovský provozovací aparát čítal na šest set účinkujících, kdy se spojilo sto padesát instrumentalistů z pěti symfonických orchestrů, asi čtyři sta padesát sboristů ze třinácti sborů z devíti měst, z toho sto dětí. K tomu osm zpěváků-sólistů pod dirigentem Christianem Armingem se dvěma asistenty. Ambiciózní projekt v pondělí 18. května večer prožil ještě reprízu.

Ten projekt vejde do dějin – to je jisté už teď. Osm let připravovaná Mahlerova Osmá nadvakrát 17. a 18. května rozezní ostravské Trojhalí Karolina za přítomnosti tisícovek diváků a přispění stovek účinkujících. „Monstrakci“ z pozice dirigenta odřídí renomovaný Christian Arming, iniciátorem a motorem celé věci však je fagotista Jan Soukup. KlasikaPlus.cz s ním přináší rozhovor.

Vídeňští filharmonikové se od poloviny dubna ve svém koncertním repertoáru plně soustředí jen na tvorbu Gustava Mahlera, přičemž Devátou symfonii nastudovali se sirem Simonem Rattlem a Třetí symfonii s Andrisem Nelsonsem. Koncerty ve Zlatém sále vídeňského Musikvereinu tak nabídly různé dirigentské přístupy.

Esence symfonického vývoje – i tak by dal nazvat koncert, který odehrála Filharmonie Bohuslava Martinů ve čtvrtek 16. dubna v Kongresovém sále ve Zlíně. Základní podobu symfonie, jak ji definoval Wolfgang Amadeus Mozart, reprezentovala jeho Symfonie č. 41 C dur, K. 551 „Jupiter“. Tu doplnila její vrcholná forma v podobě Symfonie č. 1 D dur „Titán“ Gustava Mahlera. Obě zazněly v podání orchestru pod taktovkou šéfdirigenta Roberta Kružíka.

Odtajnění dramaturgie nastávající 131. sezóny České filharmonie nahrálo rozhovoru s Davidem Marečkem, jejím generálním ředitelem. Mareček vede instituci, která je pilířem české kultury, a tedy její činnost kromě působení v Praze směřuje významně i do zahraničí, kde buduje pozici České republiky v mezinárodním kontextu. O plánech orchestru vznikl rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz.

Ostatná marcová dvojica abonentných koncertov Slovenskej filharmónie (26. a 27. marca) pripravila návštevníkom nezabudnuteľný umelecký zážitok. Náš prvý orchester pod taktovkou Juraja Valčuhu predniesol pred dvakrát vypredaným hľadiskom veľkolepý hudobný kolos Symfónie č. 9 D dur Gustava Mahlera.

Písňový recitál There is Home v podání mezzosopranistky Belly Adamové a klavíristy Michaela Geese, který se konal 16. března v Kině Vesmír, prozatímním působišti Janáčkovy filharmonie Ostrava, posluchačům nabídl mimořádně intimní hudební zážitek, který vyjádřil niterné pocity skladatele i interpreta. Titul koncertu odkazuje k hudebnímu albu, které Adamova vydala v roce 2023 a jehož obsah si posluchači mohli vychutnat v živém provedení.

Jako na naplněnou sázku na jistotu lze nahlížet na koncert Filharmonie Hradec Králové uskutečněný ve čtvrtek 12. března. Posluchačům ve vyprodaném Sále Soni Červené byl předložen program sestávající ze skladeb amerických autorů 20. století, mezi něž dramaturgie vložila slavné Adagietto z Páté symfonie Gustava Mahlera. U klavíru se představil suverénní Adam Skoumal a celý večer s přehledem odřídil dirigent Tomáš Brauner.

Hudební dráha, jakou má za sebou dirigent Jonathan Nott, který 23. února pozdvihne v Rudolfinu taktovku v čele Symfonického rozhlasu Českého rozhlasu, zavdává příčinu ke dvěma úvahám. První smeká klobouk nad tím, co tento dirigent dokázal: šestnáct let vedl symfoniky v Bamberku, kde také rozvíjel mezinárodní dirigentskou soutěž, tucet let byl šéfdirigentem Tokijských symfoniků, řídil operní soubory ve Wiesbadenu či v Lucernu, dirigoval Berlínské filharmoniky a nyní stojí v čele barcelonského Gran Teatre del Liceu. Druhé zamyšlení potěžkává význam Štěstěny, která v propojení s PR a marketingem vyzdvihne do výšin jen hrstku vyvolených, zatímco o jiných, dost možná stejně dobrých, se ví mnohem míň. Přitom za ně nejen mluví výsledky, ale také z nich prýští myšlenky, k nimž se přezaměstnané hvězdy nemívají čas uchýlit.

Na středeční večer v pražském Rudolfinu si Česká filharmonie nachystala skladby svaté trojice romantické hudební kultury německé a rakouské provenience, v jejímž středobodu se usídlil velikán hudebnědramatické literatury a zvěstovatel pokrokových skladatelských technik Richard Wagner. Sjednotitel hudební a dramatické říše během koncertu působil jako příkrý skalní masiv, u jehož úpatí stál raně romantický Mendelssohn a z něhož jako prorok hudební moderny a postmoderny sestupoval Gustav Mahler s pochmurnými Kindertotenlieder…

Ve Velkém sále berlínské Filharmonie zazněla ve dnech 16. až 24. ledna na koncertech Berlínských filharmoniků dvě erbovní díla české hudby. Monumentální Symfonii tisíců Gustava Mahlera v nastudování Kirilla Petrenka, kterou orchestr hrál po patnácti letech, o pár dní později vystřídala Novosvětská symfonie Antonína Dvořáka, kterou nastudoval Lahav Shani. Rozdíl v přístupu dirigentů k interpretaci děl byl velký.

Symfonický orchestr Českého rozhlasu provedl s dirigentem Tomášem Hanusem Symfonii č. 2 Gustava Mahlera zvanou „Vzkříšení“. Je to slavná a efektní kompozice skladatelova mládí a pro rozhlasový orchestr odvážné dramaturgické vykročení. Dirigent vedl provedení spolehlivě a v jasném tempovém plánu, o vrchol se postaral Český filharmonický sbor Brno i obě sólistky.

Přestože se jedná o velice zkušenou pěvkyni, která je už více než dekádu sólistkou brněnské Janáčkovy opery, aktuálně ji čekají dokonce dvě na pódiu ještě nevyzkoušené umělecké úlohy. Mezzosopranistka Václava Krejčí Housková totiž 12. ledna zpívá v pražském Obecním domě důležitý sólový part v Mahlerově Druhé symfonii, už začátkem února pak na své domovské scéně přidá debut v roli Záviše v inscenaci Smetanovy opery Čertova stěna. První z úkolů se v zajímavé shodě okolností odehraje pod dirigentem Tomášem Hanusem, který stál u zpěvaččiných brněnských začátků. KlasikaPlus.cz s umělkyní přináší rozhovor.

V dnešním díle se vypravíme do malého města v bývalých Sudetech, kde se pár let po sobě narodili dva znamenití hudebníci Emanuel Wirth a Johann Gerstner. Oba z rodné země záhy odešli, aby se uplatili v zahraničí, byť každý úplně v jiné části Evropy. Začtěte se s námi do jejich podivuhodných životních příběhů.

„Robert Kružík neponechal nic náhodě a ujal se svého úkolu s příznačnou, navenek až s mahlerovsky vypjatou náročností.“  

„Hlas Simony Šaturové je čarovně podmanivý, emocionálně zabarvený a pevný, jeho působivost jako by vycházela nikoli z prvoplánově vnějších efektů, nýbrž z vnitřního srozumění se záměrem autora.“

„Flétnistka Klára Mach Jasenčáková opět prokázala, že hranice její virtuozity snad ani neexistují.“

Program Komorní filharmonie Pardubice letos nepočítá s uvedením Rybovy České mše vánoční. Přesto se alespoň malý kousek z odkazu přeštického rodáka a rožmitálského kantora  do prosincového večera v Domě hudby dostal. Jeho vánoční pastorelu zazpívala sopranistka Simona Šaturová, když předtím skvostně provedla Mozartovo moteto Exsultate, jubilate. Pod taktovkou Roberta Kružíka byl proveden i Bach a Haydn.  

„Sir Simon Rattle začal s orchestrem od prvních tónů nekompromisně malovat jeden impresionistický výjev za druhým.“

„České filharmonii patří dík za to, že připomenula hudbu u nás opomíjeného francouzského genia, autora symfonie Turangalîla.“

„Magdalena Kožená s Gustavem Mahlerem uzavřela celoživotní a velmi šťastné partnerství, v interpretaci jeho děl patří mezi špičku.“

Hlavní hostující dirigent našeho prvního orchestru Sir Simon Rattle připravil pro posluchače na dalším abonentním koncertu neobvyklý a pestrý program. Impresionisticky laděná Debussyho Nokturna vystřídal písňový cyklus Básně pro Mi snad nejoriginálnějšího francouzského skladatele Oliviera Messiaena a po přestávce Mahlerova Čtvrtá symfonie. V posledních dvou dílech vystoupila i mezzosopranistka Magdalena Kožená, zpěvy sirén v Debussyho opusu obstaraly ženské hlasy Pražského filharmonického sboru pod vedením Lukáše Vasilka. Pojďme se ohlédnout za dalším pozoruhodným večerem z produkce České filharmonie.

Špatným ohlasem na předpremiéru se Mahler nenechal odradit. Dělal vše, aby prosadil úplné provedení obřího díla.“

„Novátorstvím a jedinečností ideových záměrů i svou trpitelskou rozpolceností, ironií a bolestnými grimasami směřuje Mahlerova hudba plně k dvacátému století.“

„Symfonie končí očistně – současně v extázi i ve spočinutí.“

Berlínská premiéra Druhé symfonie, rozměrného díla působícího úžasným dojmem, jako z jiného světa, byla rozhodujícím okamžikem pro uznání kapelníka Gustava Mahlera, tehdy sotva pětatřicetiletého, jako symfonika, jako skladatele. V sále Alte Philharmonie na Bernburger Straße hráli Berlínští filharmonikové, dirigoval autor. Stalo se tak před sto třiceti lety, v prosinci 1895. V pátek třináctého.