Festival Mahler Jihlava – Hudba tisíců nese v roce 2024 podtitul Gustav Mahler – české stopy a svým programem se připojuje k projektu Rok české hudby 2024. Vedle děl národních klasiků Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka a vedle vazby Gustava Mahlera a české hudby představí festival i další skladby od českých autorů, které si zaslouží uvedení a připomenutí, a rozšíří tak celkový pohled na českou hudbu v celé její pestrosti.

Jarní řada 23. ročníku festivalu začne slavnostním zahajovacím koncertem 18. května 2024 v jihlavském centru DKO, kde zazní díla Gustava Mahlera a Richarda Wagnera. Filharmonii Hradec Králové povede renomovaný dirigent David Giménez Carreras. Pro své porozumění pro hlas pravidelně spolupracuje s pěvci, jako jsou José Carreras nebo Plácido Domingo. Na koncertě vystoupí přední česká sopranistka Eliška Weissová, která působí například v pražském Národním divadle a nedávno pod taktovkou Tomáše Netopila zpívala v Hamburské státní opeře roli Kostelničky v Janáčkově opeře Její pastorkyňa.

Vrcholem jarní řady bude uvedení projektu Má vlast před mou vlastí – vlastenecké motivy v české hudbě 19. století, a to 13. června 2024 v kostele Povýšení sv. Kříže. Projekt získal výraznou podporu Ministerstva kultury ČR v rámci dotačního programu na projekty navázané na Rok české hudby. V rámci toho se nejčastěji a právem budou objevovat díla Bedřicha Smetany, od jehož narození letos uplyne rovných 200 let. I jeho geniální tvorba však navazovala na předchozí hudební vývoj a díla autorů, kteří se snažili zpracovávat podobnou tématiku zejména z hlediska klíčových témat české národní historie. V rámci festivalového projektu budou uvedena díla předsmetanovské doby a hlavním cílem je ukázat, jak k tématu národní historie spojenému s procesem etablování moderního českého národa přistupovali jiní autoři, často generační předchůdci. Zazní např. Libušino proroctví od Augusta Wilhelma Ambrose, které připomene linii tehdejšího dobového vlastenectví, tzv. zemského vlastenectví, kdy Libuše své proroctví a lásku ke své zemi a Praze zpívá v druhém zemském jazyku – němčině. Přestaví se Severočeská filharmonie Teplice pod vedením dirigenta Petra Vronského, dále Jihlavský smíšený pěvecký sbor Melodie pod vedením sbormistra Pavla Saláka a sopranistka Magdaléna Hebousse, sólistka Národního divadla a držitelka Ceny Gustava Mahlera za rok 2023 z Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech.

Koncertní cyklus doplní další koncerty a projekty: např. Koncert pro maminku v Cityparku, tradiční open-air koncert Dechového orchestru Tutti při Základní umělecké škole Jihlava v Parku Gustava Mahlera, Projekt Ekstase s hobojistou Vilémem Veverkou, harfistkou Kateřinou Englichovou a sopranistkou Alžbětou Poláčkovou, Figarova svatba (HAMU Praha), Česká tria nebo Musica Danzante. Připraven je i doprovodný program ve smyslu přednášek, výletu či dechové hudby.

Festival zavítá s výjimečným koncertem i do Nové Říše (17. června) – zazní světová premiéra jednoho z pěti koncertů pro housle a orchestr skladatele období klasicismu Pavla Vranického, který je spojen i s Jihlavou. Sólového partu se za doprovodu Wranitzky Kapelle ujme specialistka na barokní hudbu a hudbu osmnáctého století Lina Tur Bonet. Dirigentem tohoto koncertu a ve světové premiéře i nahrávky kompletu houslových koncertů Pavla Vranického bude Marek Štilec.

Po přestávce vyplněné 7. července tradičním Mahlerovým narozeninovým koncertem v Kalištích se festival během zářijové podzimní řady plně soustředí na díla českých autorů, hlavně Leopolda Koželuha nebo Bedřicha Smetany. Na závěrečném koncertě (22. září), který tradičně hostí soubor Academia Allegro Vivo partnerského festivalu z Rakouska, zazní kromě díla P. I. Čajkovského, především Koncert pro housle Danubiano od soudobé skladatelky Sylvie Bodorové.

Foto: Jakub Koumar, Jana Petrůjová, Zabet, Anastasia Haritonova, Vojtech Láznicka