PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Co všechno mohou do hudebních dějin vnést ženy, jejichž příběhy zůstávaly dlouho ve stínu slavných mužů? Odpověď nejen na tuto otázku hledá čtyřiačtyřicátý Talichův Beroun, který svůj program postavil na tématu Femme fatale – Osudové ženy a který prostřednictvím koncertů, výstavy i nové hudby otevírá příběhy Vidy Prelesnik, manželky Václava Talicha, ale i Soni Červené, Almy Mahler a dalších osobností. Ředitelka Karolina Froňková a dramaturg Ladislav Horák v rozhovoru představují letošní dramaturgii, mluví o světové premiéře Hommage à Vida Lukáše Sommera i o tom, proč chtějí festival stále výrazněji propojovat s regionem, veřejným prostorem a novým publikem a vytvářet z něj kontinuální součást kulturního života na Berounsku.

Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram vyvrcholil v úterý 9. června v Divadle Antonína Dvořáka závěrečným koncertem s velkolepým Dvořákovým oratoriem Stabat Mater, jež provedla Janáčkova filharmonie Ostrava, Český filharmonický sbor Brno a sólisté pod taktovkou Stanislava Vavřínka. Téměř dvouměsíční festival, který rozprostřel své koncerty nejen na Příbramsko, ale i do vzdálenějších míst, uspořádal jedenadvacet hudebních setkání a 57. ročník potvrdil, že tradice má stále na co navazovat.

Sylvie Bodorová patří k našim nejvýznamnějším hudebním skladatelkám. Její tvorba je neobyčejně široká, zahrnuje díla od komorních skladeb až po opery a oratoria. Studovala na Státní konzervatoři v Bratislavě, na brněnské JAMU a na pražské HAMU. Její oratorium Paulus Speratus bude 1. června premiérově uvedeno na festivalu Mahler Jihlava a právě to je motivací rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz.

Mladý český barytonista Pavel-Josef Kšica původně studoval hru na klavír, později však jeho cesta vedla ke zpěvu. Po studiích na Pražské konzervatoři a HAMU se rozhodl zasvětit svou uměleckou dráhu písňové interpretaci – disciplíně, která v českém prostředí stále stojí spíše na okraji zájmu. V současnosti Kšica pokračuje v magisterském studiu na Musik und Kunst Privatuniversität ve Vídni, kde se zaměřuje na interpretaci písně a oratoria. Českému publiku však zůstává stále nablízku: na festivalu Mahler Jihlava jej 1. června čeká hlavní role ve světové premiéře oratoria Sylvie Bodorové Paulus Speratus. Rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz je nejen o tomto díle, ale také o vídeňské tradici písně, hledání vlastního hlasu či rozdílech mezi studiem v Praze a ve Vídni.

„Eliška Holá provedla klasicistní skladbu Sophie Corri Dussek s působivým subtilním úvodem, precizní technikou i výrazem.“

„Linda Čížková ve skladbě Pearl Chertok Ten past Two perfektně zdůrazňovala jazzové synkopy a užívala si frázování.“

„Virtuózní výraz i bezchybná technika Karolíny Matysové se se stylem Marcela Gradjanyho v The Colorado Trail výtečně protkala.“

Letošní 13. ročník festivalu Hudba v srdci Prahy pokračoval ve středu 26. listopadu v Koncertním sále Pražské konzervatoře koncertem, který představil studentky harfové hry ze třídy Kateřiny Englichové a také duo Englichové s hobojistou Vilémem Veverkou.

„Na koncertě v kostele sv. Vavřince hrála Dža more Markéta Janoušková s takovým nasazením, vervou a vcítěním, že vzbudila úžas v auditoriu.“

„Nad útěšnou hudbou smyčců úvodní částí „Slyš, Izraeli, chvalme společně našeho Boha…“ mimořádně silně rezonoval Kšicův baryton.“

„Bytnarová má hlas silný nejen svou podstatou, ale jeho kvalitu výrazně ovlivňuje barva tónu a technika jeho tvoření.“

Společnost českých skladatelů uspořádala koncert k narozeninám hudební skladatelky Sylvie Bodorové. Stalo se tak v kostele sv. Vavřince v Hellichově ulici na pražské Malé straně v úterý 4. listopadu 2025. Na programu byla žeň z tvorby skladatelky v provedení houslistky Markéty Janouškové, mezzosopranistky Karly Bytnarové, klavíristky Renaty Lichnovské, kytaristky Miriam Rodriguez Brüllové a Kvarteta Martinů.

„Program nebol pompéznou oslavou, skôr výnimočným gestom uznania, ponúkajúc malú ochutnávku tvorby.“

„Pažického dôslednosť, s akou zachytil výrazový zámer autorky, sa ukázala aj v ďalších číslach programu.“

„Nový projekt komorného koncertu slovenských skladateľov si svojich poslucháčov našiel.“

Druhý komorný koncert 60. ročníka Bratislavských hudobných slávností priniesol výnimočné stretnutie jubilujúcich skladateliek Sylvie Bodorovej a Ľubice Čekovskej. Pod názvom Dvojportrét z tvorby jubilujúcich skladateliek večer spojil melancholickú, kontemplatívnu tvorbu Čekovskej s temperamentnými skladbami Bodorovej, pričom zazneli aj slovenské premiéry cyklu Four Movements a Concerto dei fiori. Výkony interpretov ako Peter Pažický, Jakub Sedláček či Miriam Rodriguez Brüllová zdôraznili lyriku, jemnú expresivitu a rytmickú presnosť diel, zatiaľ čo dramaturgický kontrast medzi dvoma poetikami dodal koncertu dynamiku a nezabudnuteľnú atmosféru.

„Sopranistka Olga Jelínková a klavírista Timothy Cheek jsou pro písňový cyklus Jabloňový vlak interprety takřka ideálními.“

„Všechny tři věty kvartetu Silymabum se vyznačují výrazně exotickým zabarvením.“

„Při závěrečných taktech melodramu Karlu Čapkovi doslova mrazí v zádech.“

Ve čtvrtek 3. července představilo vydavatelství ArcoDiva na koncertě festivalu Prague Summer Nights v Sukově síni Rudolfina své nové CD, nazvané poeticky Jabloňový vlak. Nabízí na něm v pestrém výběru kompozice dvou z nejzajímavějších českých skladatelek: Sylvie Bodorové (*1954) a Vítězslavy Kaprálové (1915–1940). Jedná se povětšinou o písňovou tvorbu, ale zazní také melodram, ženský sbor a smyčcový kvartet. Atraktivitu projektu povzbuzuje skutečnost, že u řady skladeb jde o „world premiere recording“.

„Pěvkyně znamenitě prezentovala své umění vkusného hereckého ztvárnění.“

„Simona Šaturová a Marek Kozák předvedli i tento výběr s mistrovským citem pro detail a opět s pochopením pro jejich styl a interpretační potřeby.“

„Mistrovské ruce Marka Kozáka však proměnily ‚těžké noty‘ v impozantní hudební zážitek.“

V sobotu 17. srpna se v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Za poklady Broumovska uskutečnil další z řady pozoruhodných koncertů. Konal se v malebném prostředí kostela sv. Máří Magdalény v Božanově, který náleží do unikátní skupiny sakrálních staveb Broumovska, spojených s tvorbou architektů otce a syna Dientzenhoferů. Na koncertě vystoupila renomovaná sopranistka Simona Šaturová, kterou na klavír doprovázel výrazný představitel mladší generace našich klavíristů Marek Kozák. Váženým hostem večera se stala skladatelka Sylvie Bodorová, jako autorka díla s názvem Tři žalmy. Její kompozice zazněla v závěru koncertu a byla i pozoruhodným dramaturgickým zpestřením klasického repertoáru.

„Jan Miłosz Zarzycki předstoupil před těleso prožívající v současnosti jedno ze svých umělecky nejvyrovnanějších a nejplodnějších období.“ 

„Výsledkem snažení Sylvie Bodorové je posluchačsky nesmírně přívětivý dvacetiminutový kus, jenž dokázal naplnit prostory kostela podmanivou atmosférou.“ 

„Jan Miłosz Zarzycki jako by si s Dvořákem na stupínku pozpěvoval.“ 

Ačkoliv 19. ročník hudebního festivalu Za poklady Broumovska za sebou měl od května již tři koncerty, až o tom, jenž se uskutečnil v sobotu 29. června v broumovském klášterním kostele sv. Vojtěcha, lze hovořit jako o zahajovacím. Otevřel totiž tradiční sérii převážně sobotních prázdninových setkání s hudbou v duchovních stáncích, která patří v regionu k nejvýznamnějším kulturním událostem.

„Díky herecky dobře vedeným pěvcům se divák rychle orientoval.“

„Příjemně překvapil hutným a velkým hlasem barytonista Jakub Hliněnský, představitel donašeče Chilóna, jenž snad nazvučení nepotřeboval.“

„Obecenstvo inscenaci přijalo ovacemi a děkovalo potleskem i skladatelce, která se spolu s inscenátory přišla děkovat na závěr představení.“

Smetanova Litomyšl letos překypuje dílem Smetanovým a slaví Rok české hudby. Mezi skladatele narozené v letopočtu končícím číslem „4“ patří však rovněž Sylvie Bodorová. Její opera Quo vadis, ke které napsala spolu s režisérem Martinem Otavou i libreto, proto na letošní litomyšlské pódium právem patřila. Navíc je to opera divácky vděčná. 

„V úvodu Grido del pastore od Sylvie Bodorové si zasloužily pozornost nejen znějící tóny hoboje, ale i pomlky, které Vilém Veverka vnitřně poslouchal snad ještě intenzivněji.“

„Swingový rytmus a jazzové harmonie byly hlavními ingrediencemi skladby Harpicide at midnight.“

„Vyznění díla Jiřího Gemrota záviselo přímo na hudební kreativitě a intenzitě prožitku obou interpretů.“

Finále abonentní řady Kruh přátel hudby se uskutečnilo 12. června 2024, tradičně v plzeňském Domě hudby. Původně avizované Pražské dechové okteto bylo z důvodu nemoci zastoupeno duem Veverka & Englichová. „Jich je osm, my jsme dva,“ bilancoval v úvodní řeči hobojista a nově i pedagog Ostravské univerzity Vilém Veverka…

„Pokud uvažujeme, že každého špičkového umělce dělá kombinace talentu a píle, pak u Juliena-Laferrièra má posluchač intenzivní pocit vrchovatého obdaření předpoklady.“

„Úvodní unisoso všech sólistů bylo až neskutečně intonačně jednotné.“

„Wajsar se projevil jako starý praktik, který ví, co ‚bude fungovat‘.“

Mezinárodní hudební soutěž Pražského jara oslavila půlkulaté jubileum – pětasedmdesátiny –, a to nejen prvotřídními výkony letošních soutěžících, ale také těch, co se klání s úspěchem zúčastnili v minulých letech. Slavnostní koncert 15. května řídil v Rudolfinu Jakub Klecker stoje před Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, přičemž zazněly rovněž dvě světové premiéry na objednávku festivalu.

„Soutěž Pražského jara 1947 byla vyhlášena pro housle a vše začalo opravdu velkolepě, vždyť pozvání do poroty přijal mimo jiné David Oistrach.“

„Jednou z hlavních příležitostí, které sebou přináší první cena, je pozvání k sólovému vystoupení na následujícím ročníku festivalu.“

„Často to tak prostě je – čím víc toho někdo umí, tím bývá pokornější.“

Pozítří 7. května odstartuje již 75. ročník mezinárodní soutěže Pražského jara. Pro portál KlasikaPlus.cz o ní promluvil violoncellista Michal Kaňka. Rozpovídal se o historii soutěže, vlastních zkušenostech laureáta i o svých současných aktivitách spojených s funkcí předsedy stálé soutěžní komise.