Rok české hudby je v plném proudu. Vedle jubilanta Bedřicha Smetany připomene plejádu českých skladatelů a interpretů, kteří zanechali výraznou stopu v české hudební kultuře a podíleli se na jejím úspěchu v zahraničí. Klíčovým tématem roku je také hudební současnost, která se do dramaturgických plánů orchestrů a divadel promítá skrze skladby soudobých autorů. Ministerstvo v souvislosti s přidruženým projektem Smetana200 vyhlásilo veřejné výběrové dotační řízení. Jeho výsledky nabídla dnešní tisková konference v Sukově síni pražského Rudolfina. Uspěli pořadatelé koncertů komorní hudby, základní umělecké školy, vydavatelé knižních i notových publikací a vzniknou nové nahrávky české hudby. Mezi stovku úspěšných žadatelů se rozdělilo 88,5 milionu korun. Značná část finančně podpořeného dění je známa už z dřívějška.

O výsledcích grantu promluvil ministr kultury Martin Baxa a plány pořadatelů představili ředitel Festivalu Pražské jaro Pavel Trojan ml., ředitel Opery Národního divadla Brno Jiří Heřman, ředitel Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni Martin Otava, ředitel Smetanovy Litomyšle Michal Medek, ředitelka Českých center Jitka Pánek Jurková a ředitel Národního divadla moravskoslezského Jiří Nekvasil. Celkové výsledky grantového řízení přiblížil koordinátor Roku české hudby Marek Šulc. Pořad moderoval a pár slov přidal generální ředitel České filharmonie David Mareček.

Martin Baxa na úvod poděkoval všem zúčastněným a zmínil možnost zhlédnout kalendář všech připravovaných projektů na webových stránkách Roku české hudby 2024.

Ředitel Festivalu Pražské jaro Pavel Trojan ml. pohovořil i za Asociaci hudebních festivalů České republiky. Dvořákova Praha připravuje open-air koncert na Výstavišti, Festival Krumlov uvede Smetanův cyklus Má vlast s baletní složkou Jiřího Bubeníčka a také se zaměří na odkaz žen skladatelek. Příhraniční město také nabídne srovnání s rovněž jubilujícím Antonem Brucknerem. Smetanovské dny v Plzni připravují open-air Smetanovská noc. A za „své“ Pražské jaro připomněl hlavně celou dekádu připravovaný koncert Berlínských filharmoniků s Kirillem Petrenkem. KlasikaPlus.cz už částečně informovala. 

Jiří Heřman avizuje „celou sezonu věnovanou české hudbě“ a připomněl nedávné počiny, jako jsou inscenace Dvořákova Jakobína či rodinné představení Hurvínek prodává nevěstu. Společně s Velšskou národní operou se divadlo připravuje na uvedení Smetanova Dalibora pod hudebním vedením Tomáše Hanuse. Režisér David Radok poté připraví Dvořákovu Rusalku. Se slovy „soudobá opera je vždy výzva“ Heřman dále zmínil novou operu Ľubicy Čekovské Here I am, Orlando na libreto Viktorie Knotkové. Za stěžejní počin pak lze považovat bienále Janáček Brno 2024,  jež zahájí Výlety páně Broučkovy Leoše Janáčka. Připravuje se rovněž Liška Bystrouška téhož autora.

K Smetanovskému opernímu cyklu 2024 Jiří Nekvasil podotýká, že se připravuje „víceméně deset let“. Během jara ostravské divadlo uvede ve dvou termínech všech osm dokončených oper Bedřicha Smetany ve vlastním nastudování. Osm oper v rámci devíti dní poprvé v březnu, podruhé v květnu. Uvažuje se prý o vypravení posilových vlaků z Prahy do Ostravy pro posílení diváckého zájmu. Zajímavým a dosud chybějícím dílem je soubor všech Smetanových libret k jeho operám, a to s přidruženým anglickým překladem; významovým, nikoli básnickým – úmyslem je usnadnit zahraniční provozování děl slavného českého autora. Nekvasil rovněž vznesl otázku nad definicí české hudby („kladu si otázku, jak stanovit českou hudbu“), na kterou si odpovídá nejspíše teritoriálně – dochází též k připomínce děl terezínských autorů, kdy uvedena bude opera Pavla Haase Šarlatán. A ostravské divadlo chronologicky dospívá také až k podpoře současných skladatelů, kdy ve spolupráci s ostravským Centrem nové hudby a v rámci Dnů nové opery Ostrava uvede nové opery Františka Chaloupky a Haštala Hapky.

Tisková konference k letošní Smetanově Litomyšli se uskuteční až 29. února, některé věci však už jsou známy nyní i z již dostupných materiálů. Michal Medek mluvil tedy především o českém debutu tenoristy Freddieho De Tommasa a provedení všech dokončených Smetanových oper. Letošní ročník tradičního festivalu velkých rozměrů – kromě měsíčního trvání nabídne také největší množství pořadů, konkrétně více než padesát; jeden titul též ve spolupráci s birminghamskou operou. Iniciovány byly také dva filmové projekty – celovečerní film o Bedřichu Smetanovi chystá Česká televize a Pardubický kraj přinese snímek o rané fázi Smetanova života. Produkce festivalu chystá rovněž památeční predměty ve formě zlatých a stříbrných mincí a poštovních známek. 3. února se koná slavnostní bál s hradeckou filharmonií, kde vystoupí i jazzband. V den narozenin Bedřicha Smetany je pak na programu lidová veselice titulovaná Vyvalte sudy, narodil se nám Bedříšek.

Martin Otava z plzeňského divadla hovořil o „širokém rozkročení“ instituce a záviděníhodných více než 220 programech s českou muzikou v Roce české hudby. Vyzdvihl práci všech čtyř souborů divadla a zmínil například budoucí návrat do barokního divadla v Bayreuthu. V Plzni také – s ostravskou spoluprací – uvedou celý cyklus dokončených Smetanových oper a dojde i na operní fragment Violy. Hodnotným příspěvkem je také uvedení sborového i celého písňového díla litomyšlského rodáka.

Krátce pohovořila také ředitelka Českých center Jitka Pánek Jurková se zmínkou o aktivitách v Bělehradu, Paříži, a dokonce i egyptské Káhiře. „Rok české hudby odstartoval 4. ledna vyprodaným recitálem Petra Nekorance v New Yorku. Věřím, že potlesk si Česká centra letos poslechnou ještě mnohokrát: česká hudba je v zahraničí populární. Zahraniční publikum si s Českem ale většinou spojuje spíše Janáčka, Dvořáka či Smetanu. Letos jim ukážeme, že máme co nabídnout také v oblasti jazzu, elektronické hudby nebo soudobé klasické hudby. Živé akce pak doplní podcastová série Faces of Czech Music, ve které se představí třeba multimediální umělec Aid Kid nebo mezzosopranistka Bella Adamova.“ 

Marek Šulc k celému tématu doplňuje: „Po vyhodnocení dotačního řízení Ministerstva kultury víme, že počet akcí navázaných na Rok české hudby se počítá na vyšší stovky. Naším cílem je také překročit hranice Prahy a poukázat na zajímavé projekty, které se dějí napříč Českou republikou. Za všechny bych nyní zmínil například divadelní představení Haas a Haas v rámci brněnského Štetl festu nebo Želary, které připravuje Moravské divadlo Olomouc.“ Dodal, že nahrávací společnosti Supraphon a Animal music se do výročního roku zapojí formou remasterů nahrávek, jakož i nahrávkami novými. Z jiného soudku pak Masarykova univerzita připravuje rozšířenou verzi hudebního slovníku.

David Mareček nakonec pouze stručně doplnil, že Česká filharmonie brzy vyjede na evropské turné s Dvořákovou hudbou, objeví se na festivalech v Londýně (BBC Proms) a Lucernu. A hlavně se v závěru roku vypraví na týdenní festival do New Yorku, kde vystoupí v tamní Carnegie Hall.  Rozsáhlou roli ve vší činnosti zastává šéfdirigent Semjon Byčkov. Pražský filharmonický sbor, kterému Mareček šéfuje také, čeká dokonce a cappella koncert v Carnegie Hall – nutno však zmínit, že v menší Zankel Hall; nikoli v hlavním sále Stern Auditorium. V podání sboru zazní mimo jiné díla autorů Jana Nováka a Petra Ebena.

Na propagaci Roku české hudby doma i v zahraničí se podílí šestice ambasadorů – dirigent Jakub Hrůša, pěvci Gabriela Beňačková a Pavel Černoch, choreograf Jiří Kylián, houslista Josef Špaček, pianistka Klára Gibišová a Pavel Haas Quartet.

Foto: Monika Rittershaus, Martin Popelář, Facebook České filharmonie, Pixabay / Ri_Ya, Daniel Pinc, Facebook / Rok české hudby