PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Hlavní taneční téma expozice hráči Wiener Concert-Verein zkušeně rozvíjeli, aby z něj za čitelné nápomoci dirigenta gradovalo velkolepé polyfonní provedení. Repetitivní zpracování tématu ubíhalo ve smělých modulacích a vyústilo v rychlou stretta codu.“

„Na českou premiéru Bruromana Sylvie Bodorové si trpělivě počkala Mahlerova Jihlava. O to více byla skvostná!“

„Druhá pomalá část koncertu s označením ‚Pianto‘ vyrůstala z drobných ornamentů a vypracovaného mozartovského cantu firmu. Kytara se elegantně doplňovala s houslemi a violami, přidávala se jemná cella, aby hluboce zaujatý Marek Štilec připravil prostor pro vyprecizované rubato obou sólistů.“

Dvacátý druhý ročník festivalu Mahler Jihlava – Hudba tisíců pokračoval koncertem akcentujícím letošní dramaturgický podtitul „Vídeňské stopy Gustava Mahlera“. V gotické síni jihlavské radnice byl ve středu 24. května ctěným hostem přední rakouský orchestr Wiener Concert-Verein, který za řízení dirigenta Marka Štilce nastudoval ranou Symfonii As dur Hanse Rotta, Mahlerovu orchestrální úpravu Smyčcového kvartetu Franze Schuberta „Smrt a dívka“ a českou premiéru Dvojkoncertu pro kytaru a kontrabas Sylvie Bodorové Bruromano. Spolu s excelentní kytaristkou Miriam Rodriguez Brüllovou se představil virtuóz na kontrabas Roman Patkoló. Stejný program zazněl v rakouské premiéře o den později 25. května v Brahmsově koncertním sále Musikvereinu ve Vídni, kde kdysi dirigoval i Gustav Mahler. Propojení ve vídeňském stylu naprosto dokonalé.

„Samotná idea spojit sedmačtyřicetiletého Hardinga jako oceňovaného interpreta Mahlerovy hudby s tímto „mahlerovským orchestrem“ z Mnichova zavdala značným očekáváním.“

„Hráčské schopnosti orchestru a jeho hmatatelný zvuk podtrhly Hardingovo vynikající pražské provedení.“

„Slyšeli jsme energické, řezané pojetí, které se ale nikterak neztrácelo v patosu a jehož snahou bylo podat „Sedmou“ co nejvíce srozumitelně.“

Daniel Harding potvrdil pověst mahlerovského specialisty, když ve středu 24. května s velkým úspěchem předložil pražskojarnímu publiku vytříbené provedení Mahlerovy sedmé symfonie „Pražské“, dovedené do úplného detailu.

„Nejde o výstřel do neznáma, ale o cílevědomou strategii, k níž byli přizváni ti nejpovolanější.“

„Illeho úpravy respektují všechny podstatné znaky Mahlerovy estetiky.“

„Excelentní vyznění alba není záležitostí sáhodlouhých studiových retuší, ale výsledkem bezvadné hudební komunikace, entuziasmu a profesionality.“

PhilHarmonia Octet si na svém aktuálním albu vzal na mušku hudbu Gustava Mahlera. Vybrané písně ze sbírky Chlapcův kouzelný roh doplnily symfonické věty v úpravách pro obsazení dechového ansámblu. Nové aranžmá připravili Tomáš Ille a Václav Vonášek. Barytonový part ztvárnil Peter Schöne. Album je nejen důvodem k zamyšlení, ale zejména k opakovanému poslechu. Nahrávek s mahlerovskou tématikou najdeme celou řadu, ale tato se z mnoha důvodů kvalitou provedení vymyká.

„Koncert byl zahájen již v osmnáct hodin a z kúru kostela zazněl začátek z první věty Symfonie č. 3 Gustava Mahlera v podání dechové sekce orchestru ZUŠ Jihlava pod vedením dirigenta Jana Noska. Mladí hudebníci do provedení dali mladistvý elán a povedlo se jim zahrát úvodní fanfáry pevně a bez zaváhání.“

„Následovalo Adagietto ze Symfonie č. 5 cis moll (1902), snad nejznámější Mahlerova melodie, půvabná a vroucí, vznášející se prostorem, s klenutými oblouky dlouhých, pomalých frází, vzpínající se v crescendech, aby se vzápětí klidnila do něžných pian.“

„Mezzosoprán ladil s anglickým rohem a postupně zjemňoval výraz až tak, že se dostal do duchovní dimenze, korespondující s okolním prostorem. Zvolené pořadí písní bylo promyšlené a pěvkyně jim dala niterný výraz s procítěným přednesem.“

Mezinárodní hudební festival v Jihlavě je připomenutím odkazu skladatele a dirigenta Gustava Mahlera. Od května do září se konají koncerty na různých místech, zahajovací byl 18. května v kostele Povýšení sv. Kříže. V podání Karlovarského symfonického orchestru zazněly zejména skladby Gustava Mahlera a jeho přítele Josefa Bohuslava Foerstera. Program řídil indický dirigent Debashish Chaudhuri, ke spolupráci si přizval mezzosopranistku Ester Pavlů. Zazpívala nejprve Foersterovy Milostné písně a poté Mahlerovy Rückert-Lieder.

„Autor, německý Žid žijící až do roku 1991 v Sovětském svazu, se ve svém díle po celý život potýkal se základním problémem identity. Po matce Němcem mezi Rusy, po otci Židem mezi Němci a katolíkem v převážně pravoslavném prostředí.“

„Extrémně náročný sólový part violy nenese ani stopy nástrojové exhibice, ale v propojení s orchestrem poskytuje výjimečně závažnou, niternou výpověď maximální výrazové síly.“

„Už ze spolupráce ve skladbě Schnittkeho jsme poznali, že u pultu orchestru stojí zcela komplexní, všestranně muzikální a po profesní stránce perfektně vybavená hudební osobnost, jejíž nepostižitelné fluidum vyzařuje do orchestru i do koncertního sálu.“

Na hudební mapě Evropy, a zdá se, že i celého kulturního světa, přibylo v krátkém čase několika posledních let nové jméno. Doslova raketovou rychlostí se vřítil do mezinárodního koncertního života nyní sedmadvacetiletý finský dirigent Klaus Mäkelä. Nedávno řídil poprvé Berlínské filharmoniky a nyní rovněž poprvé stanul v českém debutu u pultu České filharmonie jako host festivalového koncertu Pražského jara.

„Ve Středočeském kraji se zpřístupnila další koncertní síň, dobře sloužící komorním ansámblům různého složení.“

„Mahler dává hráčům celého souboru mnoho možností uplatnit kvalitu tónu, pohrát si s barvami, tempy, změnami nálad, ale i se svérázným skladatelovým humorem.“

„Velmi dobře navštívený koncert, odehrávající se v místě, které mnozí čtenáři možná budou muset hledat na mapě, mne osobně naplnil velkou radostí nad vynikající úrovní našich hráčů na dechové nástroje. Jejich počínání si zaslouží upřímnou gratulaci.“

V sobotu 6. května pokračoval Hudební festival Antonína Dvořáka koncertem okteta, složeného z nejvýraznějších zástupců tzv. české dechové školy. Dvořákovský festival si tímto koncertem odbyl i jistou premiéru, a to zcela kuriózním místem konání. Poprvé zazněla hudba v nově zrestaurované Huti Barbora, jedné z našich významných technických památek, nacházející se v podbrdském městečku Jince, rodišti fenomenálního houslisty Josefa Slavíka.

„Máme naplánováno si všímat skladatelů a kompozic dosud spíše opomíjených, přesto však zajímavých. V této souvislosti si i pokládáme otázku, kdo všechno tvoří pojem česká hudba, kdo jsou vlastně čeští skladatelé? Jsou to i ti, kteří se narodili na území dnešní České republiky ale život prožili jinde?“

„V této souvislosti bych ráda vyzdvihla koncert z děl málo uváděných autorů, na kterém zazní Jarní symfonie Jana Nováka spolu s Novým žalmem Antonína Rejchy, který zazní pravděpodobně v premiéře. Zde se v sobě pojí dvě myšlenky, pocta české hudbě a také koncepční péče o méně uváděné, avšak vynikající autory.“

„Rok 2024 by se mohl zapsat do historie brněnské kultury jako počátek nové éry – rok, kdy se začalo stavět Janáčkovo kulturní centrum. Mé velké přání je, aby se tento plán stal skutečností a abychom si užili hudbu z pódia světových parametrů v některé z nejbližších sezón. (Markéta Vaňková, primátorka Města Brna v Katalogu sezóny 2023/24.)“

Marie Kučerová je ředitelkou Filharmonie Brno již deset let. Za tu dobu se jí podařilo dostat brněnskou filharmonii do povědomí evropské i světové veřejnosti a získat větší návštěvnost brněnského publika zajímavou dramaturgií. Pro nadcházející sezónu již filharmonie dramaturgii odtajnila a proto jsem se s ní nad programy koncertů sešla. Současně mne zajímalo, jak vypadá příprava na stavbu nového koncertního sálu.

„Tónové schopnosti hráčů, jejich bravurní ovládání instrumentů, detaily, které dají až plasticky vystoupit hravosti i vážnosti, smutku i láskyplnosti, humoru i elegičnosti, jsou potěšením pro ucho.“

„Zářivým dílkem interpretační mozaiky je barytonista Peter Schöne, jehož tvárný sytý hlas elegantně vévodí nástrojům a citlivě ztvárňuje všechny výrazové odstíny Mahlerových písní.“

„S velkou citlivostí aranžoval smyčcové party Tomáš Ille, který nechal vyniknout hlasu a v instrumentální lince zdůraznil přednosti a zvukové bohatství dechových nástrojů.“

Dechový soubor PhilHarmonia Octet se po relativně delší době opět představil v Praze. V úterý 11. dubna se v Sále Martinů Hudební akademie múzických umění podělil o vlastní interpretaci deseti Mahlerových písní z cyklu Chlapcův kouzelný roh a původní druhé věty z jeho Symfonie č. 1 Blumine v úpravách Tomáše Illeho a Václava Vonáška. Pokřtil také své nové CD, tentokráte výhradně s hudbou Gustava Mahlera.

„Po první větě by dle originální Mahlerovy partitury měla následovat pětiminutová pauza, na kterou však nedošlo.“

„Dlouhá závěrečná část s chorály, pochody, bitevními scénami a vizí Posledního soudu se nesla ve znamení viscerální energie.“

„Vyvrcholení věty, které nastává ke konci, Mahler nazval výkřikem smrti.“

Na zelený čtvrtek 6. dubna připravila Moravská filharmonie Olomouc výjimečný program v podobě Symfonie č. 2 c moll, zvané příznačně „Vzkříšení“, od Gustava Mahlera, pro české země i pro Olomouc významného rakousko-českého skladatele. Možnost vyslechnout toto velkolepé dílo, které utvrdilo skladatelův celoživotní pohled na krásu posmrtného života a vzkříšení, mělo olomoucké publikum díky spolupráci Moravské filharmonie Olomouc pod vedením dirigentů Zsolta Hamara a Gregory Tóth von Vajna (za scénou), Pražského filharmonického sboru pod vedením Lukáše Vasilka a sólistek Kristýny Kůstkové (soprán) a Markéty Cukrové (alt).