PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Tónové schopnosti hráčů, jejich bravurní ovládání instrumentů, detaily, které dají až plasticky vystoupit hravosti i vážnosti, smutku i láskyplnosti, humoru i elegičnosti, jsou potěšením pro ucho.“

„Zářivým dílkem interpretační mozaiky je barytonista Peter Schöne, jehož tvárný sytý hlas elegantně vévodí nástrojům a citlivě ztvárňuje všechny výrazové odstíny Mahlerových písní.“

„S velkou citlivostí aranžoval smyčcové party Tomáš Ille, který nechal vyniknout hlasu a v instrumentální lince zdůraznil přednosti a zvukové bohatství dechových nástrojů.“

Dechový soubor PhilHarmonia Octet se po relativně delší době opět představil v Praze. V úterý 11. dubna se v Sále Martinů Hudební akademie múzických umění podělil o vlastní interpretaci deseti Mahlerových písní z cyklu Chlapcův kouzelný roh a původní druhé věty z jeho Symfonie č. 1 Blumine v úpravách Tomáše Illeho a Václava Vonáška. Pokřtil také své nové CD, tentokráte výhradně s hudbou Gustava Mahlera.

„Po první větě by dle originální Mahlerovy partitury měla následovat pětiminutová pauza, na kterou však nedošlo.“

„Dlouhá závěrečná část s chorály, pochody, bitevními scénami a vizí Posledního soudu se nesla ve znamení viscerální energie.“

„Vyvrcholení věty, které nastává ke konci, Mahler nazval výkřikem smrti.“

Na zelený čtvrtek 6. dubna připravila Moravská filharmonie Olomouc výjimečný program v podobě Symfonie č. 2 c moll, zvané příznačně „Vzkříšení“, od Gustava Mahlera, pro české země i pro Olomouc významného rakousko-českého skladatele. Možnost vyslechnout toto velkolepé dílo, které utvrdilo skladatelův celoživotní pohled na krásu posmrtného života a vzkříšení, mělo olomoucké publikum díky spolupráci Moravské filharmonie Olomouc pod vedením dirigentů Zsolta Hamara a Gregory Tóth von Vajna (za scénou), Pražského filharmonického sboru pod vedením Lukáše Vasilka a sólistek Kristýny Kůstkové (soprán) a Markéty Cukrové (alt).

„Je zajímavé, jak emeritní předseda Vídeňských filharmoniků Clemens Hellsberg prostřednictvím odborných textů akcentuje humanistickou linii.“

„Přínosné jsou jeho eseje s ohlédnutím do rakouské hudební historie.“ 

„Jeho retrospektivy jsou analytické s historickým kontextem a výrazně také ovlivněné osobními, kolegiálními či institucionálními vztahy.“

Emeritní předseda Vídeňských filharmoniků Clemens Hellsberg, který je členem umělecké rady Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, připravuje v současnosti třetí díl ze série knih Philharmonische Begegnungen / Die Welt der Wiener Philharmoniker als Mosaik / Filharmonická setkání. Svět Vídeňských filharmoniků jako mozaika. Publikace vyjde na podzim. Předchozí dva díly Hellsbergových knih jsou přínosné, i když zahrnují četné jeho veřejné proslovy, přednášky a již otištěné odborné statě.

„Jako ukázka z právě křtěného CD zazněla v první polovině koncertu Rachmaninovova Rapsodie na Paganiniho téma a potvrdila, že spojení Vondráček, Brauner a FOK je mimořádně šťastné.“ 

„Lukáš Vondráček předvedl u klavíru fenomenální výkon.“

„Při závěrečné děkovačce si pak Zuzana Rzounková mohla užít skutečně bouřlivý a obdivný aplaus.“

Ve středu a ve čtvrtek 29. a 30. března zazněl v Obecním domě koncert k poctě jednoho z největších hudebních velikánů Sergeje Rachmaninova. Takřka na den přesně vyšlo 80. výročí skladatelova úmrtí, proto bylo víc než příznačné využít tyto koncerty jako příležitost pro křest kompletních Rachmaninovových děl pro klavír a orchestr, která během covidové pandemie natočil Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK s dirigentem Tomášem Braunerem a sólistou světového renomé Lukášem Vondráčkem. Namísto avizovaného čtvrtého koncertu nakonec zazněla Rapsodie na Paganiniho téma op. 43, tedy jedna z Rachmaninovových nejpopulárnějších a nejhranějších skladeb. Ve druhé polovině pak posluchači mohli vyslechnout monumentální 5. symfonii Gustava Mahlera, která skvěle završila slavnostní večer.

„Čtenáře působivě provádí i centrem rakouské metropole, především jejími architektonickými dominantami a hvězdami na chodnících města s vročeními skladatelů a hudebních umělců, kteří jsou spjatí s historií slavného orchestru.“

„Z dobové historie upozorňuje např. na tvorbu Richarda Wagnera, Gustava Mahlera, Antona Brucknera, Johannese Brahmse a Richarda Strausse, jejichž díla orchestr zařadil do svého repertoáru a uváděl některá z nich rovněž pod jejich taktovkou.“

„Velmi srozumitelně dokázal objasnit i specifika typického „vídeňského zvuku“ a přiblížit náročnou profesi hudebníků.“

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha hostí letos na podzim Vídeňské filharmoniky, které bude ve Dvořákově síni Rudolfina 13. září 2023 řídit proslulý mladý dirigent Jakub Hrůša, sólově vystoupí mimořádný klavírista Igor Levit. Kdo by chtěl již nyní více nahlédnout do zákulisního dění slavného rakouského tělesa, může si s radostí otevřít německou odbornou a popularizační publikaci Das Orchester, das niemals schläft / Orchestr, který nikdy nespí, kterou napsal v roce 2017 významný rakouský rozhlasový a televizní moderátor, dramaturg a publicista Christoph Wagner-Trenkwitz. Publikaci inicioval houslista první sekce tělesa a bývalý předseda orchestru Andreas Großbauer. Knihu zaštítil bývalý spolkový rakouský prezident Heinz Fischer, současný čestný patron Vídeňských filharmoniků.

„Velice věrohodné je zejména chování a jednání protagonistky v podání Cate Blanchett.“

„Její chování a postupné vyjevování charakteru pak chtě nechtě připomíná projevy výlučnosti reálných (nejen) hudebních hvězd.“

„Sám film Todda Fielda má celkem šest oscarových nominací. Určitě stojí za návštěvu kina.“

Filmová, svým způsobem i hudební událost těchto týdnů. V kinech se aktuálně promítá drama Tár, pojednávající o úspěšné a slavné dirigentce, která přecenila vlastní možnosti. Nikoli umělecké, ale lidské; má problémy s psychikou, nezvládá sociální chování. Nesporný talent a pracovitost, suverenita, s níž řídí jeden z nejvýznamnějších světových orchestrů, jsou ve zjevném rozporu s křehkostí duše. Jistota, kterou jí dodává vysoká profesionalita a prestižní postavení, zároveň zraňuje a ničí nejen lidi kolem, ale nakonec i ji samotnou.

„Regerův hudební styl spojuje zdánlivě nespojitelné vlivy Bacha a Wagnera do originálního hudebního jazyka, který se dívá dopředu, ale je také nerozlučně spjatý s minulostí.“

„Regerův přístup k duchovní hudbě byl zcela jistě ovlivněn tím, jak obdivoval Bacha, který byl luterán. Současně byl ovšem ovlivněn i tím, že sám pocházel z katolické rodiny a považoval se za stoprocentního katolíka.“

„Jeho renesance a znovuobjevení úplně nepřišly – a je otázkou, zda přijdou, jako přišly třeba u Mahlera a pak i u jiných autorů z přelomu století, třeba Alexandera Zemlinského…“

Napsal mnoho skladeb pro sólový nebo čtyřruční klavír, přes třicet orchestrálních děl, desítky písní a duchovních skladeb, klavírní koncert, několik houslových koncertů, baletní suitu, mnoho a mnoho komorní hudby… a bezmála čtyřicet opusů pro varhany. Max Reger, od jehož narození se připomíná 19. března 2023 rovných 150 let, se přitom v povědomí publika postupně stal maximálně tak komponujícím varhaníkem, ale ještě spíše jen pouhým jménem. Zaslouženě? Neprávem? A proč?

„Exponovaným dychom veľmi dobre sekundovala mäkko, kompaktne znejúca sekcia sláčikových nástrojov.“

„Jana Kurucová každú z piesní jedinečne vykreslila, dbala na ich rozdielny charakter, veľmi dobre si napríklad rozumela so sláčikmi v lyrickej piesni Die Nachtigall.“

„Až v tejto fáze večera sme videli, koľko temperamentu v sebe dirigent má.“

Na hudbu neskorého romantizmu sa zameral Symfonický orchestr Českého rozhlasu na svojom abonentnom koncerte 6. februára. Pod taktovkou hlavného hosťujúceho dirigenta Roberta Jindry a s hostkou, mezzosopranistkou Janou Kurucovou zazneli diela Gustava Mahlera, Albana Berga a Otakara Ostrčila. Dvořákovu síň tak naplno opantal pôvab prelomu storočí. Najväčšou devízou večera sa ale stala zanietená a precízna interpretácia protagonistov.

„Byl to vlastně takový malý hudební svátek. Nestává se totiž často, aby zavedené dílo tak významného autora jako Gustav Mahler, bylo někde v Evropě premiérováno po tak dlouhé době od jeho vzniku.“

„Orchestru se podařilo vytvořit pět samostatných světů, pečlivě odstíněných a vycizelovaných, které se díky poctivému provedení podařilo zasadit do jednoho funkčního celku, jednoho mnohovrstevnatého světa.“

„Je potřeba vyzdvihnout poctivou práci jednotlivých orchestrálních sekcí, ať to byly suverénní žestě a dřeva, přesné perkuse nebo barvité smyčce.“

Filharmonie Bohuslava Martinů v čele s šéfdirigentem Robertem Kružíkem připravila zlínskou premiéru Symfonie č. 7. e moll Gustava Mahlera. Dílo, jenž bylo uvedeno v roce 1908 v Praze, zaznělo v Baťově městě takřka po sto patnácti letech.

„Šestnásťročný Ryan Martin Bradshaw je bezosporu unikátnym interpretačným zjavom na domácej  pianistickej scéne.“

„Sólistov prednes Brahmsovho Intermezza A dur, op.118 musel uspokojiť aj náročného hudobnmého znalca.“

„Ondrej Lenárd znova presvedčil, že je ideálnym interpretom diel ruského romantického symfonizmu.“

V bratislavskom Veľkom koncertnom štúdiu Slovenského rozhlasu sa v piatok, 27. januára 2023 konal ďalší, v poradí už piaty abonentný koncert Symfonického orchestra Slovenského rozhlasu v tejto sezóne. Pod taktovkou šéfdirigenta Ondreja Lenárda odzneli dve ťažiskové diela ruského romantického symfonizmu – Druhý klavírny koncert c mol, op.18 Sergeja Rachmaninova a Symfónia Manfred, op. 58 P.I. Čajkovského. Sólový part Rachmaninovovho koncertu predniesol mladý slovensko-austrálsky klavirista Ryan Martin Bradshaw, v súčasnosti rezidenčný umelec SOSR-u, ktorý s naším rozhlasovým orchestrom pod dirigentskou kuratelou O. Lenárda v posledných sezónach pomerne často koncertuje (v novembri 2021 účinkoval s ním ako sólista Čajkovského Klavírneho koncertu b mol, v apríli 2023 ho premiérovo čaká uvedenie Klavírneho koncertu a mol Roberta Schumanna)

„Hráči s bohatými zkušenosti s hraním ve Vídeňské státní opeře vtiskli provedení Symfonie č. 7 e moll zcela přirozeně ve všech větách adekvátní epickou obraznost.“

„Symfonie má četné vrcholy, které Andris Nelsons vrstevnatě odstínil, přičemž orchestr vedl k velké flexibilitě v maximálně širokém dynamickém a barevném spektru.“

„Smyčcové nástroje dodali přednesu díla hloubku dramatického vyjádření.“

Po Novém roce se k Vídeňským filharmonikům vrátil proslulý lotyšský dirigent Andris Nelsons, který se světoznámým rakouským orchestrem uzavřel vloni ve Smetanově síni Obecního domu 77. ročník MHF Pražské jaro. V Praze společně nabídli festivalovému publiku díla A. Dvořáka, D. D. Šostakoviče a S. Gubajduliny. V lednu ve Vídni a pro koncerty v zahraničí nastudovali program s velkolepou Sedmou symfonií Gustava Mahlera.

„Velký obdiv patří hráčům za naprosto přesnou rytmickou souhru i v komplikovaných synkopovaných místech, kterých jsou Martinů skladby plné, a které jim dodávají onu lehkost a hravost.“

„Petr Nouzovský dokázal vytvořit natolik vřelý, a přesto znělý pianissimový tón, že mi až bylo líto, když věta skončila.“

„A když éterická pianissima působila tak, že už tišeji zahrát nejdou, oba hráči ještě ubrali.“

Pro svůj první koncert v novém roce ve středu 4. ledna se spojily Český spolek pro komorní hudbu a festival Dny Bohuslava Martinů, aby ve Dvořákově síni Rudolfina uvedly, celkem tři, komorní díla G. Mahlera, B. Martinů a O. Messiaena. Interprety nebylo existující komorní těleso, ale přední češti sólisté. Klavírista Martin Kasík, klarinetista Irvin Venyš, houslisté Milan Al-Ashab a Roman Patočka, violisté Jiří Pinkas a Karel Untermüller, a violoncellisté Petr Nouzovský a Mikael Ericsson.