PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Těžký, poslechově náročný byl středeční večer ve společnosti vynikajících kvartetistů.“

„Mladý komponista v současné době obdivuhodně pracuje na své už čtvrté symfonii.“

„Náhle jsme slyšeli jasný, silný interpretační názor. Taková věc se projeví snad zejména ochotou jít v dílčích aspektech interpretace do krajností.“

Hudební festival Věčná naděje zaměřený zejména na tvorbu terezínských skladatelů, ale také díla, která reagují na příkoří a nespravedlnost nebo je vytvořili umělci na útěku před bezprávím či pronásledováním, se v příštím roce uskuteční poosmé. Ve smyslu určitého prologu se však už nyní na podzim uskutečnila dvojice koncertů, druhý z nich 20. listopadu v Gröbeho vile v pražských Havlíčkových sadech. Pořad zahrnující světovou premiéru mladého komponisty Enrika Štece představil vysoké interpretační umění smyčcového kvarteta fama Q.

„Nejzávažnější část večera, nazvaná Stíny historie, do velké míry stála na Severáčku.“

„Jiří Pavlica převzal ocenění od Společnosti pro hudební výchovu.“

„Hradišťan působil vážněji než jindy a bylo pěkné ho takto zažít.“

Každý ročník mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica má svého uměleckého garanta, typicky osobnost z oblasti vážné hudby. Pro letošek se jím stal – s trochou překvapení – Jiří Pavlica. Pro Českou Lípu uchystal speciální projekt: V zaplněné bazilice Všech svatých v pátek 13. září vystoupil Hradišťan a spolu s ním pěvecký sbor Severáček.

„Abychom mohli plně docenit Ullmannův přínos, musel nejprve čas milosrdně zmírnit četné křivdy minulosti, utišit národnostní nesváry a hraniční spory.“

„Ruce nad celou akcí s přirozeným šarmem a nezdolným odhodláním drží od počátku zejména dvojice noblesních dam – Jana Galášová a Magdalena Živná.“

„Ve skvělém, zasvěceném a přímo strhujícím podání Fama Quartet zazněla díla židovských autorů, kteří měli k Viktoru Ullmannovi blízko.“

Aby se mohly uskutečnit některé věci, je třeba, aby pro ně nazrál čas. A je to právě tato naše doba, paradoxně plná tragických událostí a zvratů, v níž nastal ten správný okamžik pro vznik nového hudebního festivalu Ullmannovské slavnosti. Letos se v Českém Těšíně a polském Cieszyně, které na jeho pořádání od počátku partnersky spolupracují, konal již jeho čtvrtý ročník.

„Večer měl nejen zajímavou náplň, ale také gradaci.“

„Esfahani hrál lehce, s nadhledem, dobře komunikoval s ostatními nástroji.“

„Byl to koncert, který se charakterem vymykal z řady běžných orchestrálních koncertů.“

Filharmonie doma je název abonentní řady, která se odehrává v sídle brněnské filharmonie, v Besedním domě. Tentokrát hostoval cembalista Mahan Esfahani, aby spolupracoval na skladbách, které vznikly ve 20. století; Hans Krása, Francis Poulenc a Mieczysław Weinberg nástroj cembala hudebně rehabilitovali. Filharmonii Brno dirigoval německý dirigent Alexander Liebreich a reflektovaný druhý koncert, který se uskutečnil v pátek 23. února, Český rozhlas Vltava poskytl v přímém přenosu.

„Interprety byli PKF – Prague Philharmonia pod taktovkou Roberta Kružíka a klarinetistka Anna Paulová.“

„Díla židovských skladatelů zazněla spolu s geniální hudbou salcburského mistra.“

„Její basetový klarinet zněl v krásném klenutém tónu, s virtuozitou a brilancí nejvyšší úrovně.“

Do svého sedmého ročníku vstoupil 21. února zahajovacím koncertem v kostele sv. Šimona a Judy festival Věčná naděje, pořádaný stejnojmennou nadací. V průběhu následujících dnů a týdnů až do konce dubna nabídne veřejnosti celkem sedm koncertů. Interprety úvodního večera byli PKF – Prague Philharmonia pod taktovkou Roberta Kružíka a laureátka Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro 2015, klarinetiska Anna Paulová.

„Z tzv. terezínských autorů si orchestr vybral skladby dvou autorů, které spojují stejné roky narození a úmrtí – Pavla Haase a Hanse Krásy.“

„Citací svatováclavského chorálu ve třetí části Suity pro hoboj a klavír se Haas otevřeně hlásí k české národní tradici a její kontinuitě.“

„V sólovém partu zaujala mezzosopranistka Veronika Hajnová. Její ve všech polohách vyrovnaný a barevný hlas se dobře pojil s nástrojovým obsazením.“

Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně (ZSO) se připojil k řadě institucí, které si v západních Čechách připomínají oběti holokaustu. V lednu uplynulo 82 let od konference ve Wahnsee…

„Máme naplánováno si všímat skladatelů a kompozic dosud spíše opomíjených, přesto však zajímavých. V této souvislosti si i pokládáme otázku, kdo všechno tvoří pojem česká hudba, kdo jsou vlastně čeští skladatelé? Jsou to i ti, kteří se narodili na území dnešní České republiky ale život prožili jinde?“

„V této souvislosti bych ráda vyzdvihla koncert z děl málo uváděných autorů, na kterém zazní Jarní symfonie Jana Nováka spolu s Novým žalmem Antonína Rejchy, který zazní pravděpodobně v premiéře. Zde se v sobě pojí dvě myšlenky, pocta české hudbě a také koncepční péče o méně uváděné, avšak vynikající autory.“

„Rok 2024 by se mohl zapsat do historie brněnské kultury jako počátek nové éry – rok, kdy se začalo stavět Janáčkovo kulturní centrum. Mé velké přání je, aby se tento plán stal skutečností a abychom si užili hudbu z pódia světových parametrů v některé z nejbližších sezón. (Markéta Vaňková, primátorka Města Brna v Katalogu sezóny 2023/24.)“

Marie Kučerová je ředitelkou Filharmonie Brno již deset let. Za tu dobu se jí podařilo dostat brněnskou filharmonii do povědomí evropské i světové veřejnosti a získat větší návštěvnost brněnského publika zajímavou dramaturgií. Pro nadcházející sezónu již filharmonie dramaturgii odtajnila a proto jsem se s ní nad programy koncertů sešla. Současně mne zajímalo, jak vypadá příprava na stavbu nového koncertního sálu.

„V rozezpívaném orchestru zaznívaly poetické tóny a Magdalena Kožená dala písním punc slovní i hudební poezie, milou výslovnost a lahodné hloubky i výšky.“

„Simon Rattle neomylně a jasně podněcuje drobné detaily vystupující na pozadí zásadnějších proporcí, nachází neobvyklá nasvícení známých, nenápadných či zdánlivě nedůležitých míst nebo dokonce přináší celé nové pohledy.“

„Málokdy je možné slyšet partituru Tarase Bulby rozehranou do takových nuancí, do takové jemnosti i ráznosti, básnivosti i reálnosti, do tak podrobně dynamicky tvořené polyfonie, jak se ten večer podařilo.“

Druhý týden rezidence, kterou v této sezóně realizují u České filharmonie Magdalena Kožená a Sir Simon Rattle, přinesl méně známé písňové cykly a nesmírně zajímavě provedené symfonické skladby českých klasiků – Dvořákovu báseň Holoubek a Janáčkovu rapsodii Taras Bulba.

„Často se říká, aby se pěvci Janáčkovi vyhýbali, protože prý ničí hlas. Ale to vůbec není pravda! Vždyť se dá zpívat, pěvecká linka tam je!“

„Pěvci, kteří říkají, že se jim Mozart nezpívá dobře, že je jim nepohodlný, že musejí zpívat víc uvolněně, přecházejí důležitou etapu vývoje technického zpívání…“

„Můžu děkovat nahoru, že to můžu dělat, že tu šanci mám, je to vlastně privilegium! V žádném případě to není samozřejmost.“

Úspěšný a zcestovalý tenorista Aleš Briscein už mnoho let zpívá první obor na našich, ale i zahraničních scénách. Vystudoval hru na klarinet a operní zpěv na Pražské konzervatoři a později pokračoval na Západočeské univerzitě v Plzni. Je držitelem Ceny Thálie za rok 2012 za roli Romea v Gounodově opeře Romeo a Julie v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě a v roce 2014 ji získal znovu za roli Jaroměra ve Fibichově Pádu Arkuna v inscenaci Národního divadla. Často zpívá Janáčka, objel s ním kus světa, ztvárnil jeho postavy i v Mexiku (Števu z Jenůfy) či Japonsku (Skuratova z opery Z mrtvého domu). Před pár dny se vrátil z Grand Théâtre de Genève, kde zpíval roli Borise v sérii představení Janáčkovy opery Káťa Kabanová pod vedením Tomáše Netopila…

„Máme s rozhlasem plány hned na příští sezónu a samozřejmě také budu zpátky v České republice s Filharmonií Brno.“

„Když byli Mahler, Brahms i Strauss na úpatí hor, tak je vnímali jako něco, co přesahuje lidské bytí, něco, čeho můžete být součástí, ale co je větší než vy.“

„Jako svého nejoblíbenějšího autora z českých zemí mám Janáčka.“

Pondělní večer v pražském Rudolfinu, úterní na zámeckém nádvoří na festivalu Smetanova Litomyšl… Po oba večery diriguje Alexander Liebreich za pultem Symfonického orchestru Českého rozhlasu Alpskou symfonii Richarda Strausse, i když pokaždé v sousedství jiné hudby. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz o skladbě podrobně hovoří…