PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 1. do 7. června?

Do Španělského sálu dorazili 13. května rytíři – bez mečů, zato s houslemi, violoncelly, klarinety, fagoty… i zlatem v hrdle. Benefiční koncert Nadačního fondu Magdaleny Kožené ukázal, že skutečná síla nespočívá v zbroji, ale v talentu a trpělivosti, s jakou se rozvíjí. Večer, v němž se potkaly dětské začátky s velkým uměním, připomněl, proč má smysl krásu umění předávat dál. Hudba, tanec, recitace i výtvarné umění tak dostaly prostor, aby ukázaly naději v pokračování linie talentu.

Jan Martiník patří k pěvcům, kterého čtenářům portálu KlasikaPlus.cz není třeba představovat – o aktivitách a úspěších basisty informuje pravidelně. V loňském roce vznikl rozhovor u příležitosti Martiníkových písňových recitálů, letos si umělec udělal čas před svým vystoupením při festivalu ZUŠ Open na Pražském hradě 13. května.

Odtajnění dramaturgie nastávající 131. sezóny České filharmonie nahrálo rozhovoru s Davidem Marečkem, jejím generálním ředitelem. Mareček vede instituci, která je pilířem české kultury, a tedy její činnost kromě působení v Praze směřuje významně i do zahraničí, kde buduje pozici České republiky v mezinárodním kontextu. O plánech orchestru vznikl rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz.

„Jan Martiník svým krásným basovým fondem maloval vokální paletou mnoha barev, zejména jemnějších a světlejších odstínů.“

„Pohříchu neexistuje jen jeden způsob, jak správně interpretovat písně!“

„Roman Hoza skvěle vystihl lyrickou prostotu Dvořákových písní a opět potvrdil svou pověst interpreta-chameleona…“

Poslední festivalový týden Dvořákovy Prahy završí závěrečný koncert letošní Dvořák Collection. 21. září od osmi hodin večer v Anežském klášteře vystoupili pěvci Kateřina Kněžíková, barytonista Roman Hoza a basista Jan Martiník s klavíristy Davidem Marečkem a Miroslavem Sekerou. Společně přednesli básně z Hálkovy sbírky Večerní písně zhudebněné Bedřichem Smetanou, Zdeňkem Fibichem a Antonínem Dvořákem a písňový cyklus Severní noci Jaroslava Křičky.

„Píseň jako forma hudebního vyjádření je mi mimořádně blízká.“

„Specifikem české písně je rytmizace.“

„Když je člověk na začátku, musí být mimořádně opatrný, protože zničit si hlas je neuvěřitelně snadné.“

Našeho předního pěvce, basistu Jana Martiníka není třeba dlouho představovat. Od roku 2009, kdy vyhrál pěveckou soutěž BBC Cardiff Singer of the World, jeho kariéra roste a profiluje se zejména v operních domech v Berlíně a ve Vídni; tuzemské publikum jej může slyšet např. jako Bonifáce ve Smetanově Tajemství v Národním divadle. Začátkem června vystoupí spolu s ředitelem České filharmonie a klavíristou Davidem Marečkem v písňovém recitálu na Mezinárodním hudebním festivalu Leoše Janáčka v Ostravě.

„Největším projektem sezóny bude podzimní asijské turné se Semjonem Byčkovem.“

„Orchestr bude mít tentokrát dva rezidenční umělce. Zvolili jsme totiž jednoho sólistu a jednoho skladatele.“

„Novoroční koncert 2026 bude složen čistě z našich sólistů, kteří jsou kmenovými hráči filharmonie.“

Česká filharmonie představila v úterý 25. března na tiskové konferenci program příští sezóny 2025/2026. Generální ředitel orchestru David Mareček v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz popisuje, na co se posluchači a příznivci orchestru mohou těšit, jaké novinky sezóna přinese nebo kam filharmonie vyjede na zahraniční turné. Hovoří také o rezidenčních umělcích, o objednaných novinkách, o nahrávkách a debutech i o České studentské filharmonii.

„Je třeba nejen autora pochopit, ale také se do něj vcítit.“

„Když člověk Šostakoviče filtruje od jeho souvislostí, tak vlastně rozpojuje nerozpojitelné.“

„Dirigování si klidně zkusím i s dalším orchestrem.“

V závěru března si Česká filharmonie při svých abonentních koncertech vystačí s „vlastními zdroji“. V Rudolfinu 26., 27. a 28. března diriguje šéfdirigent orchestru Semjon Byčkov, houslové sólo má koncertní mistr Jiří Vodička. Ztvární hlavní part Šostakovičova Prvního houslového koncertu, v druhé půli bude znít Pátá symfonie téhož autora.

„Česká hudební veřejnost Rokem české hudby tentokrát opravdu žila, podařilo se jej propsat i do obecného povědomí.“

„Po týdnu v New Yorku jsme si připadali, jako bychom tam byli rok.“

„Američané ocenili naše turné jako vzorovou reprezentaci země.“

Česká filharmonie a Pražský filharmonický sbor absolvovaly závěrem minulého roku úspěšné turné v New Yorku včetně celkem čtyř koncertů v Carnegie Hall. Generální ředitel obou těles David Mareček hodnotí v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, co přinesl Rok české hudby nebo jak se podařilo zprávu o něm prosadit ve Spojených státech.

„Různorodost Dvořákových skladeb v rámci jednoho jediného hudebního druhu, totiž kompozic pro housle a klavír, je udivující.“

„U Romance a Mazurku je zajímavé poslouchat, co z jejich kouzla je ovlivněno orchestrálními barvami, a co invencí – co se tedy naopak ani v pouhém klavírním zvuku při poslechu nevytrácí.“

„Prvními interprety Sonatiny byly při soukromém provedení dvě z Dvořákových dětí, které s ním byly v New Yorku, Antonín a Otilie.“

Jiřího Vodičku, předního českého houslového profesionála, dělí od studií už sedmnáct let. A napřesrok tomu bude deset let, co je současně se svými sólovými a komorními projekty a pedagogickými aktivitami koncertním mistrem České filharmonie. Na podzim v roce 2023 s jejím ředitelem Davidem Marečkem společně natočili dvojalbum obsahující všech deset skladeb pro housle a klavír z pera Antonína Dvořáka. Jak je teď zvykem, nahrávka je komerčně k dispozici na CD i ve formě bez zvukového nosiče. A má pěkný mezinárodní ohlas.

„Malý Jiřík zahrál prý prezidentovi jeho nejmilejší národní píseň Teče voda, teče.“

„Mezi žáky Jiřího Nováka patřili primáriové hned tří znamenitých českých kvartet Jiří Panocha, Leoš Čepický, Radek Křižanovský a dále Hana Kotková, Jan Kvapil, sekundista původního Talichova kvarteta a další.“

„Během přestávky se návštěvníci koncertu mohli v Bělohlávkově salónku podívat na výstavu dokumentující osobní život Jiřího Nováka.“

Slavnostní koncert ke stému výročí narození primária legendárního Smetanova kvarteta Jiřího Nováka uspořádal Český spolek pro komorní hudbu v sobotu 23. listopadu ve Dvořákově síni Rudolfina. K poctě svého profesora houslí vystoupili Hana Kotková, Wihanovo kvarteto a další žáci sdruženi do Komorního orchestru žáků a přátel Jiřího Nováka. Večerem, který jako více než rodinný vzešel z podnětu Novákovy dcery Dagmar Virtové, provázela Jitka Novotná. Setkání přineslo širší pohled na osobnost profesora Jiřího Nováka. 

„Vděční diváci naslouchali i z ochozu v prvním patře.“

„Kinosál nekinosál, virtuozitě Iva Kahánka a celkovému dojmu z Dvořákova Koncertu g moll neubral ani drobeček.“

„Byla to procítěná exploze odstínů, barev, poetiky i naléhavosti.“

Tři filmové hity v koncertním sále Císařských lázní, čtyři koncerty v lehce předělaném kinosále hotelu Thermal, u Vřídla mezi prameny a v někdejší Spořitelně, která je jednou z nových adres pro kulturu města na seznamu UNESCO. Skvělí interpreti, exkluzivní program, pohodová atmosféra a mnoho inspirativních setkání. Letošní Karlovarské Variace trvaly opět jen necelé dva dny, o to intenzivnější zážitek nabídly a posunuly vlastní laťku o další zářez výš.

„Když zapadá slunce, prozáří onyxovou stěnu tak, že na její zadní stěně září červené ornamenty.“

„Violoncellista vládne krásným sametovým tónem, se schopností širokého legata a kontrastní dynamiky.“

„Klavírista se projevil jako dokonalý spoluhráč.“

Festival Janáček Brno naplňuje hudbou i prostředí, kde se běžně muzicírování pro veřejnost neprovozuje. V sobotu 23. listopadu odpoledne se ve vile Tugendhat konal koncert violoncellisty Václava Petra, kdy David Mareček doprovázel na klavír, a zazněly skladby Igora Stravinského, Josefa Suka, Antonína Dvořáka a samozřejmě i Leoše Janáčka. Koncert to exkluzivní, s pohodovou atmosférou, jako za dřívějších časů.

„Jiří Novák neměl zapotřebí se osobně prosazovat. Stačilo mu vždy podat vynikající hudební výkon.“

„Otec má můj obdiv v tom, že v něm pořád byl kluk z Horního Jelení a nějaká sláva ho nezajímala.“

„Smetanovci byli nejšťastnější se svými rodinami.“

Před pětatřiceti lety uzavřelo činnost Smetanovo kvarteto. Během 44 let odehrálo na čtyři tisíce koncertů ve čtyřiceti zemích čtyř kontinentů. První byl v Praze 6. listopadu 1945. Ten poslední se konal v Brně 27. června 1989. Na primária souboru Jiřího Nováka, od jehož narození uplynulo letos v září sto let, vzpomíná jeho dcera Dagmar Virtová, rovněž houslistka. Právě Novákovo jubileum připomíná komorní koncert, o němž také hovoří. Spolu s výstavou je připravený do pražského Rudolfina na 23. listopadu.