„Největším projektem sezóny bude podzimní asijské turné se Semjonem Byčkovem.“

„Orchestr bude mít tentokrát dva rezidenční umělce. Zvolili jsme totiž jednoho sólistu a jednoho skladatele.“

„Novoroční koncert 2026 bude složen čistě z našich sólistů, kteří jsou kmenovými hráči filharmonie.“

Česká filharmonie představila v úterý 25. března na tiskové konferenci program příští sezóny 2025/2026. Generální ředitel orchestru David Mareček v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz popisuje, na co se posluchači a příznivci orchestru mohou těšit, jaké novinky sezóna přinese nebo kam filharmonie vyjede na zahraniční turné. Hovoří také o rezidenčních umělcích, o objednaných novinkách, o nahrávkách a debutech i o České studentské filharmonii.

Jaká bude pro Českou filharmonii sezóna 2025/2026?

Tato sezóna České filharmonie je částečně tradiční, protože máme stálé složení titulárních dirigentů: Semjon Byčkov jako šéfdirigent a hudební ředitel a jako hlavní hostující dirigenti Jakub Hrůša a Simon Rattle. Netradiční bude v tom, že máme tentokrát dva rezidenční umělce. Obvykle míváme jednoho, ale letos to má dobrý důvod, zvolili jsme totiž jednoho sólistu a jednoho skladatele. Zároveň přinese ještě jednu velkou novinku, kterou bych si nechal na závěr.

Kdo budou ti rezidenční umělci?

Rezidenčním umělcem-sólistou bude pianista Jevgenij Kissin. Považuji to za velkou událost nejen proto, že je to jeden z nejlepších klavíristů na světě, ale protože žije už od roku 2017 v Praze. Ačkoli v Česku s orchestrem občas vystupuje na festivalech, dosud nevystupoval v abonentní řadě, kde bude hrát První klavírní koncert Sergeje Prokofjeva. Poté bude mít svůj vlastní recitál ve Dvořákově síni. Dále bude mít koncert s triem: houslistou Joshuou Bellem a cellistou Stevenem Isserlisem.

Druhým rezidenčním umělcem bude skladatel Bryce Dessner, velmi zajímavá osobnost, protože je rockovým kytaristou a zároveň uznávaným skladatelem soudobé hudby. Jeho rezidence v České filharmonii je také poměrně rozsáhlá a komplexní, neboť se představí jako autor symfonické i komorní hudby a též jako sólista na kytaru. Pod taktovkou Semjona Byčkova zazní jeho violoncellový koncert se sólistkou Anastasií Kobekinou, což bude i světová premiéra. Na druhém koncertu přednese jako sólista se svým kolegou Davidem Chalminem skladbu St. Caroline at the Sea, kterou bude dirigovat Jakub Hrůša. Třetí a čtvrtý rezidenční koncert bude v Českém spolku pro komorní hudbu.

Zazní také nějaká skladba napsaná na objednávku České filharmonie?

Ano, právě zmíněný Dessnerův violoncellový koncert je skladba napsaná na objednávku přímo pro Českou filharmonii.

Jaké místo bude mít v dramaturgii soudobá hudba?

Bude trochu více novější hudby, záměrně neříkám současné, protože jde i o pozdní 20. nebo rané 21. století. Uvedeme například expresionistickou operu Vězeň od Luigiho Dallapicolly v koncertním provedení pod taktovkou Antonia Pappana. Skladatel a dirigent Thomas Adès uvede velmi zajímavý program se svými skladbami, kam ale zařadil také díla Ferrucia Busoniho, György Kurtága, Pierra Bouleze a celé to končí slavným La Valse Maurice Ravela. Umí své skladby s dalšími autory velmi dobře kombinovat. Zmínil bych také houslový koncert Wyntona Marsalise napsaný pro vynikající skotskou houslistku Nicolu Benedetti, která jej také přijede zahrát. Simon Rattle uvede Messiaenovy Poémes pour Mi, jež bude zpívat Magdalena Kožená, a také Lutosławského Chain III.

Česká filharmonie se zároveň už letos vrací k velmi tradiční události, jíž je zahajovací koncert Pražského jara.

Ano, naposledy hrála Česká filharmonie Mou vlast na zahajovacím koncertu Pražského jara v roce 2018 pod vedením Tomáše Netopila čili letos ji uvedeme se Semjonem Byčkovem po sedmi letech. Festival budeme s naším šéfdirigentem také uzavírat, a to Mahlerovou Osmou symfonií, jež se hraje pouze při výjimečných příležitostech, i kvůli tomu pro jak velké obsazení je napsaná. Zároveň tím na Pražském jaru uzavřeme cyklus nahrávek všech Mahlerových symfonií se Semjonem Byčkovem, Osmá bude poslední z nich. 

Jaké další nahrávky máte v plánu?

Plánujeme další nahrávání v rámci sukovského kompletu s Jakubem Hrůšou, které bude pokračovat živě v našich dvou abonentních týdnech. Jako sólista v Sibeliově koncertu zde vystoupí i jeden z nejlepších současných houslistů Augustin Hadelich. Osobně se také těším na to, že Semjon Byčkov bude natáčet s filharmonií Stravinského Pulcinellu a Svěcení jara. 

Bude v Praze mít s Českou filharmonií svůj debut některý významný umělec?

Zajímavou debutující umělkyní je například albánská pianistka Marie-Ange Nguci. Je to velmi talentovaná klavíristka a komplexní osobnost. Vystudovala klavír na pařížské konzervatoři, dirigentství na vídeňské, má diplom ze hry na Martenotovy vlny, magisterský titul z hudební pedagogiky a studuje doktorát z muzikologie a hudební analýzy na Sorbonně, přitom jí ještě není ani třicet let. S filharmonií bude hrát Ravelův Koncert pro levou ruku. Debutovat s námi bude rovněž irská mezzosopranistka Fleur Barron, která přednese Mahlerovy Písně o mrtvých dětech. Na novoročním koncertu bude mít dirigentský debut Robert Kružík, který už s námi sice dirigoval, ale to byl pouze záskok, na jehož základě mu orchestr nabídl řádný debut.

Pro mnoho posluchačů, kteří nejsou tradičními příznivci vážné hudby, je nejviditelnější a nejočekávanější událostí právě Novoroční koncert. Co na něm představíte? Chtěli byste se trochu připodobnit k vídeňské obdobě, která je široce populární?

Novoroční koncert je pro české publikum velmi důležitý, také Česká televize velmi stojí o jeho přímý přenos. Vím, že posluchači, kteří se nedostanou na filharmonii osobně a sledují ji alespoň v televizi, nám vždycky nejvíc píšou po novoročním koncertě. Takže bychom chtěli tuto tradici dál budovat. Rádi bychom příští rok představili mezinárodní hudební ohňostroj, jímž vstoupí posluchači do Nového roku skvěle naladěni. Vídeňskému novoročnímu koncertu se nemůže přiblížit nikdo jiný, proto se o to ani nesnažíme a tvoříme vlastní svébytnou dramaturgii, která baví publikum i orchestr. Moderovat bude již tradičně Marek Eben. 

Začneme Šostakovičovou Slavnostní předehrou, která se hrává například na udílení Nobelových cen, k tomu přidáme Ravelovu Alboradu del Gracioso nebo Debussyho Svit luny v krásné instrumentaci Andrého Capleta, Intermezzo ze Sedláka kavalíra či Bernsteinovu předehru Candide, jíž koncert zakončíme.

Jací hráči vystoupí jako sólisté?

Novoroční koncert 2026 bude složen čistě z našich sólistů, kteří jsou kmenovými hráči filharmonie. Vystoupí hornistka Kateřina Javůrková s Ducasovou Villanellou, což je krásná skladba obsahující lyrické i virtuózní prvky, hobojistka Barbora Trnčíková zahraje slavnou Morriconeho melodii z filmu Mise a trumpetista Walter Hofbauer přednese virtuózní Neapolskou tarantellu Oskara Böhmeho. Hráči České filharmonie budou také sólisty abonentních programů, konkrétně Jan Mráček ve Dvořákově Houslovém koncertu se Semjonem Byčkovem a trojice Jan Fišer, Václav Petr a Karolína Pancernaite v Beethovenově Trojkoncertu s Giovannim Antoninim.

V našem posledním rozhovoru jste kladl důraz rovněž na vzdělávání a zastoupení mladé generace hudebníků. Jaké projekty vás čekají s nimi?

Rád bych vyzdvihl spolupráci Simona Rattla a Giovanniho Antoniniho s Českou studentskou filharmonií. Prvně jmenovaný se studenty nazkouší Berliozova Harolda v Itálii. Jako sólista vystoupí izraelský hudebník Amihai Grosz, sóloviolista Berlínských filharmoniků. Na tomtéž abonentním koncertu uvede Simon Rattle s Českou filharmonií Beethovenovu Třetí symfonii.

Je pro vás klíčové si vychovávat další generaci hudebníků a dávat jim příležitosti?

Je to důležité a kvůli tomu na podnět samotných studentů pracujeme i na rozšíření studijního programu Orchestrální akademie, která dnes představuje přípravu s hráči České filharmonie, hraní v orchestru a účast v komorních projektech. Rádi bychom ji v budoucnu rozšířili ještě o individuální lekce na Královské akademii v Londýně, se kterou spolupracujeme.

V jakých programech se k České filharmonii přidá v Rudolfinu Pražský filharmonický sbor? 

Mám velkou radost z návratu dirigenta Zubina Mehty, s nímž má Pražský filharmonický sbor bohatou historii a mimořádně vřelý vzájemný vztah. V listopadu bude dirigovat Mahlerovo Vzkříšení se sólistkami Okkou von der Damerau a Lucy Crowe. Sbor bude účinkovat i v Mozartově Rekviem s Giovannim Antoninim a ženská část PFS vystoupí rovněž v Debussyho Nocturnech. Významné bude zapojení sboru do Dallapiccolova Vězně, poprvé pod vedením hostujícího sbormistra Simona Halseyho. 

Jaká jsou před Českou filharmonii zahraniční turné?

Největším projektem celé sezony bude podzimní asijské turné se Semjonem Byčkovem, na němž zazní například Čajkovskij, Ravel nebo Šostakovič, ale i Smetanova Má vlast. Turné zahájíme v Tchaj-peji, pokračovat budeme v Japonsku, kde budou dva stěžejní koncerty v Suntory Hall a jeden v NHK Hall v rámci jejich festivalu. Je to obrovský sál pro tři tisíce lidí. Turné uzavřeme dvěma koncerty v korejském Soulu.

Už v létě vystoupíme s Petrem Popelkou v rakouském Grafeneggu a na festivalu George Enescu v Bukurešti. V únoru nás čekají prestižní koncerty ve vídeňském Konzerthausu a v milánské La Scale se Semjonem Byčkovem, s nímž rovněž v dubnu zavítáme mimo jiné do Bruselu, Hamburku a Kolína nad Rýnem. Sezónu zakončíme naší tradiční destinací v Bad Kissingenu, kde nás bude dirigovat ukrajinsko-finská dirigentka Dalia Stasevska, která loni úspěšně zastoupila Franze Welsera-Mösta, což vyústilo v její pozvání na letošní Open-air koncert v Praze i do zmíněného Bad Kissingenu. 

Prozradíte tu novinkovou třešničku na závěr, kterou jste zmínil v úvodu?

Od příštího roku budeme zvát jedenkrát za sezonu hostující zahraniční orchestr, aby naši abonenti měli možnost slyšet i někoho jiného než Českou filharmonii a abychom obohatili programovou nabídku Rudolfina, které Česká filharmonie spravuje. V sezóně 2025/2026 to bude Londýnský symfonický orchestr s šéfdirigentem Antoniem Pappanem, jenž uvede Brittenovu Sinfonii da Requiem a Mahlerovu Pátou symfonii. Myslím, že to bude velká hudební událost a moc se na tyto koncerty těším.

Foto/zdroj: archiv KlasikyPlus.cz, Petr Chodura, John Davis, archivy umělců, Petra Hajská

Facebook X E-mail WhatsApp