PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Sólový recitál Jevgenije Kissina 11. ledna znamenal vyústění jeho sezónní rezidence u České filharmonie. V Rudolfinu nešlo jen o estetickou pózu, ale o zápas, svou povahou fyzicky i existenciálně vypjatý hudební projev klavíristy, který bere hudbu na sebe. Právě tato krajní intenzita mohla být pro jedny zdrojem obdivu, pro jiné spíš překvapením, pokud od večera čekali konvenčnější zážitek a Kissina z dřívějších období.

„Ravelova suita vyzněla velmi kompaktně.“

„Sólista dostál své pověsti naprosto beze zbytku.“

„Jestliže v první polovině byla nepatrně znát občasná nejistota v souhře, druhá polovina byla již naprosto sebejistou explozí velkolepého zvuku.“

Vskutku velkolepé první koncerty po návratu z japonského turné připravila Česká filharmonie ve dnech 5. až 7. listopadu. Jako sólistu si přizvala legendárního světového klavíristu Jevgenije Kissina, který sice žije od roku 2017 v Praze, s Českou filharmonií však nevystupuje často. Nyní stanul jako sólista před tímto tělesem poprvé po sedmi letech, a to v Klavírním koncertu č.1 Sergeje Prokofjeva. Kvůli zdravotní indispozici koncert nemohl dirigovat šéfdirigent Semyon Byčkov, namísto něj se představila čínská dirigentka Elim Chan, která se před Českou filharmonii postavila úplně poprvé. Program musel být pozměněn a místo Frenzy Johna Adamse zazněla na úvod Ravelova Má matka husa.

„Pro Kissina, Isserlise a Bella to bylo vzpruhou pro úplné vnoření se do Šostakovičových komplikovaně polyfonních vláken, drtivých průlomů v dynamice a trpkých posunů v harmonické vrstvě díla.“

„Nastavený interpretační postoj dosáhl svého vrcholu v tematicky hybném scherzu.“

„Začátek první věty byl zpřítomněn klavírním akordickým oparem, do něhož violoncellista Steven Isserlis později vrýsoval kostru melodického tématu.“

Český spolek pro komorní hudbu druhý koncert své 131. sezony pojal ve velkém stylu, a to jak personálně, tak dramaturgicky. Během úterního večera 29. září přivítalo publikum pražského Rudolfina za bouřlivého potlesku trojici legendárních hráčů patřících k tomu nejlepšímu, co světová muzikantská obec může nabídnout. Joshua Bell, Steven Isserlis a Jevgenij Kissin předvedli na programově sceleném repertoáru čítajícím díla Šloma Rozovského, Dmitrije Šostakoviče a Petra Iljiče Čajkovského špičkové a na technické efekty bohaté výkony, které okouzlily nejen vynikající souhrou, o niž se každý z muzikantů zasloužil stejnou měrou, ale také nevídanými ponory do forem jednotlivých skladeb.

„Interpretace nikdy nesmí být pasivní! Velcí skladatelé toho do své hudby tolik vložili!“

„Od roku 2028 mám v plánu si mezi sezónami brát dva měsíce volna.“

„Občas mi mladí pianisté chodí zahrát i soukromě. Ale nestává se to tak často.“

Rozhovor s Jevgenijem Kissinem se uskutečnil 12. srpna u něj doma v Praze, v době jeho desetidenního volna po návratu z koncertního turné. Kissin je rezidenčním umělcem 130. sezóny České filharmonie: vystoupí v rámci klavírního tria, třikrát po sobě zahraje s orchestrem Prokofjevův První klavírní koncert a nabídne i sólový recitál.

„Večerní program ve středu vybíráme z nabídky Evropské vysílací unie, dokonce ze sezóny Berlínských filharmoniků, které řídí Marek Janowski.“

„Ve čtvrtek 1. května je výroční den, kdy si stanice D-dur připomíná dvacet let od svého vzniku. Nabídne rekonstrukci prvního dne vysílání.“

„Víkendová dopoledne budou patřit blokům Hudba a válka. Hostem bude Miloš Štědroň.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 28. dubna do 4. května?

„Největším projektem sezóny bude podzimní asijské turné se Semjonem Byčkovem.“

„Orchestr bude mít tentokrát dva rezidenční umělce. Zvolili jsme totiž jednoho sólistu a jednoho skladatele.“

„Novoroční koncert 2026 bude složen čistě z našich sólistů, kteří jsou kmenovými hráči filharmonie.“

Česká filharmonie představila v úterý 25. března na tiskové konferenci program příští sezóny 2025/2026. Generální ředitel orchestru David Mareček v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz popisuje, na co se posluchači a příznivci orchestru mohou těšit, jaké novinky sezóna přinese nebo kam filharmonie vyjede na zahraniční turné. Hovoří také o rezidenčních umělcích, o objednaných novinkách, o nahrávkách a debutech i o České studentské filharmonii.

„Dvanáctiminutovou třívětou kompozici, kterou vídeňská skladatelka Martines složila v roce 1770 ve svých šestadvaceti letech, řídil Fabio Luisi s nadhledem a dal jí spolu s Berlínskými filharmoniky působivý hravě barevný esprit.“

„Mozartův Koncert pro klavír a orchestr A dur přednesl Jevgenij Kissin skvěle stylově, s krystalickým zněním a velkou kreativitou.“

„Monumentální Symfonii č. 2 Es dur Franze Schmidta s velkým nástrojovým obsazením prodchl dirigent jiskřivým dramatismem.“

S ohledem na strmou kariéru držitele Grammy Fabia Luisiho je zarážející, že dirigent až ve svých čtyřiašedesáti letech debutoval 6. října u Berlínských filharmoniků. Ke koncertnímu zážitku ve Velkém sále Berlínské filharmonie přispěl významně klavírista Jevgenij Kissin, jenž je dokonce dvojnásobným držitelem Grammy.

„Co bych velmi vyzdvihl, byla barevnost celého ansámblu, který dokázal vytvořit jednolitou barvu, ale v protipólu rovněž diferencovat předivo jednotlivých hlasů v polyfonii.“

„Je třeba naprosto vyzdvihnout obdivuhodné výkony Jana Fišera a Václava Petra. Oba hráli neskutečně zaujatě, s plným nasazením od prvního do posledního tónu.“

„A Kissin jako klavírista – bravurní a bezchybný, jako vždy.“

Na pondělí 5. prosince připravil Český spolek pro komorní hudbu v Sukově síni Rudolfina mimořádný koncert, na němž zazněly dvě rozsáhlejší skladby v podání koncertních mistrů České filharmonie a pozvaných klavírních hostů Iva Kahánka a Jevgenije Kissina. Druhý jmenovaný je i autorem jedné ze skladeb.

„Pro Vídeňské filharmoniky je – spolu s červnovým Koncertem letní noci ze Schönbrunnu – jedním ze dvou nejostřeji sledovaných počinů každé sezóny.“

„Jak tráví nynější, poměrně neklidný čas rakouský dirigent Franz Welser-Möst, který pozdvihne na Nový rok taktovku potřetí během uplynulého tuctu let?“

„Během této sezóny se Jakubu Hrůšovi s jeho třinácti koncerty v čele Vídeňských filharmoniků nevyrovnají ani Riccardo Muti, Daniel Barenboim, Andris Nelsons či Christian Thielemann.“

Pokud by se našel mezi žurnalisty neználek, pověstný kandrdas, který by se v propagačním oddělení Vídeňských filharmoniků zeptal, zda orchestr opět odehraje svůj Novoroční koncert, dostal by udivenou odpověď ve stylu: „Matiné? Jak by ne!“ Vždyť toto defilé valčíků, polek či kvapíků, okořeněné o předehry z operet, se už dávno stalo v metropoli na Dunaji, ale díky televizním a rozhlasovým přenosům i ve světě, tradicí. Zdánlivě zahájenou před třiaosmdesáti lety, v počátcích druhé světové války. I když určit přesný počátek není úplně jednoduché.

„Používám tužku. A hodně také gumu.“

„Shodou smutných okolností se téma hry – vzhledem k ruské invazi na Ukrajinu – stalo teď opravdu velmi aktuálním.“

„Žiju v Praze od roku 2016 a nevycházím z úžasu nad neuvěřitelnou krásou vašeho města.“

Příběh vztahu vězeňkyně a dozorce z koncentračního tábora propojený s dějem dětské pohádky o poznávání abecedy jidiš. To je téma inscenace Gramofon pražského Divadla MA, která má dnes premiéru. Originální zpracování je symbiózou činohry a hudebního a nonverbálního divadla a nabízí divákovi jedinečný pohled na lidskou bytost procházející holokaustem…

„Podle vzpomínek doprovázela koncert elektrizující atmosféra.“

„Právě operní repertoár pod Abbadovou taktovou dostává opravdu grády.“

„Murray Perahia se v interpretaci nepodobá žádnému jinému.“

Digital Concert Hall je z důvodu koronavirové pandemie zdarma. Nabízí hodiny a hodiny kvalitní hudby napříč hudební historií, dirigenty i sólisty. Je plná nejrůznějších perliček, dokumentů, výpovědí a vzdělávacích programů. Já předkládám svůj osobní playlist, ke kterému se pravidelně vracím. Snad udělá radost i vám.

„Ano, soutěžní nahrávky z Concertina Praga musím živě obhájit. A moc se na to těším.“

„V Americe budu podruhé. Byl jsem tam o prázdninách na jazykovém kurzu, ale tehdy jsem nikde nehrál.“

„Snažím se předávat klasickou hudbu ostatním. Mým cílem je rozšiřovat ji dál. Takže bych mohl říct, že hraju pro dobro hudby.“

Čerstvý absolutní vítěz mezinárodní rozhlasové soutěže mladých hudebníků Concertino Praga Jan Čmejla vystoupí 17. března na Millennium Stage v Kennedyho centru ve Washingtonu, v národním kulturním centru Spojených států. Prestižní cyklus tamních každodenních podvečerních koncertů pokrývá množství hudebních žánrů, střídají se tam interpreti a soubory z USA i z celého světa, šance dostávají mimořádní mladí hudebníci. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus patnáctiletý pianista z Pražské konzervatoře přibližuje svůj současný repertoár a účast v Concertinu Praga, hovoří o studiu a odkrývá svůj pohled na úlohu hudby a smysl umělecké práce.

„Jistota Kissinovy hry i náročnost, se kterou se k partituře staví, brání v hledání jakékoliv hráčské nedostatečnosti.“

„Jeho technická preciznost našla s Altrichterem – díky dirigentově schopnosti hudbu dramaticky násobit a zdobit – společnou řeč.“

„Dvořákova Osmá byla pod vedením Petra Altrichtera vlastně jako Lisztova hudba.“

Úterní koncert festivalu Dvořákova Praha byl efektním večerem – jak programem, tak především obsazením Petra Altrichtera a Jevgenije Kissina. Ačkoliv u Dvořáka se dá o Altrichterově vnější efektnosti polemizovat, v Lisztově Prvním klavírním koncertu našli interpreti společnou řeč.