PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

S poslední prázdninovou sobotou se naplnil i program 21. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Za poklady Broumovska. Závěrečný koncert v broumovském klášterním kostele sv. Vojtěcha řídil z dirigentského stupínku Jan Valta, jemuž se ve spolupráci s Filharmonií Hradec Králové a Kühnovým smíšeným sborem obdivuhodným způsobem podařilo propojit poselství Mozartova Requiem s vlastní tvorbou.

Předposlední z letošních koncertů festivalu Za poklady Broumovska se konal v sobotu 22. srpna v kostele sv. Máří Magdaleny v Božanově. Na programu koncertu bylo Stabat Mater z pera současného skladatele Marca Rosana. Provedení se zhostilo duo Kchun v prověřeném spojení s violoncellistou Eduardem Šístkem a zážitek byl umocněn videoartovou projekcí živých obrazů, které vytvořil Rudolf Živec. Posluchači tak byli pozvání do světa obrazů tvořených jak pomocí světla, tak hudbou samou.

Hudba k počítačové hře a Mozartovo Requiem se na první pohled potkávají jen stěží. Přesto mezi nimi Jan Valta našel pozoruhodné souvislosti. Autor hudby k úspěšné hře Kingdom Come: Deliverance II uvede 29. srpna v Broumově výběr ze svého soundtracku, a to v programu, který spojí jeho tvorbu s Mozartovým Requiem. Valta, rezidenční skladatel festivalu Za poklady Broumovska, se zároveň ujme taktovky Filharmonie Hradec Králové. V rozhovoru přibližuje vznik hudby ke Kingdom Come: Deliverance II i důvody, proč v ní zaznívají ozvěny Mozartova díla.

Může tvořit hudba, komponovaná původně jako herní, důstojnou náplň koncertu? A lze ji bez uzardění hrát v prostoru barokního kostela? Sobotní podvečer 8. srpna v Otovicích, součást 21. ročníku mezinárodního festivalu Za poklady Broumovska, na obě otázky odpověděl jednoznačně kladně. Vedle Suity z Kingdom Come: Deliverance Jana Valty zaznělo v podání autora, jeho manželky Daniely Valtové Kosinové a také Jarmily Vopatové i několik dalších skladeb.

Historicky nejmladší člen Moravské filharmonie Olomouc, dnes perkusista Pražských rozhlasových symfoniků, ale také všestranný hudebník, který i učí a skládá… Ladislav Bilan mladší patří k nejvýraznějším představitelům nastupující generace českých hráčů na bicí nástroje. Před komorními koncerty na festivalech Za poklady Broumovska a Festival Krumlov v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz hovoří o rodinném zázemí, prvních zkušenostech a jejich stinných stránkách, ale i kráse marimby a o tom, proč by technika hry nikdy neměla převážit nad hudební výpovědí.

„Posluchači poblíž orchestru měli možnost zažít skutečně plastický prostorový vjem zvuku jednotlivých nástrojů.“

„Publikum mělo možnost vyslechnout druhou větu v kontextu celé Bachovy suity.“

„Skladba s názvem Hrací skříňka byla uvedená při této příležitosti ve své premiéře a za přítomnosti autora.“

Jubilejní dvacátý ročník festivalu Za poklady Broumovska završil v sobotu 30. srpna koncert Filharmonie Hradec Králové pod vedením šéfdirigenta Kaspara Zehndera. Konal se tradičně v broumovském klášterním kostele sv. Vojtěcha a kromě klasických děl Johanna Sebastiana Bacha a Wolfganga Amadea Mozarta zazněla ve světové premiéře také soudobá kompozice Miloše Orsona Štědroně, letošního rezidenčního skladatele festivalu.

„Obecně mám divadelní svět hodně rád a tím, že jsem řadou divadel prošel, tak mě to samozřejmě silně ovlivnilo a já začal rozlišovat, zda píšu operu, scénickou hudbu, hudební divadlo, nebo kabaret.“

„Když člověk hodně čte, tak časem dokáže vlastní texty také vytvářet a postupně se v tom zlepšovat.“

„K napsání mě inspirovaly historické hrací skříňky, třeba takové ty šperkovnice, které když se otevřou, tak začne hrát hudba a otáčet se baletka…“

V rámci závěrečného koncertu 20. ročníku hudebního festivalu Za poklady Broumovska zazní 30. srpna v podání Filharmonie Hradec Králové za řízení dirigenta Kaspara Zehndera světová premiéra skladby Miloše Orsona Štědroně nazvané Hrací skříňka. Právě s rezidenčním skladatelem letošního ročníku jsme si povídali nejen o jeho nejnovější kompozici, ale také o uměleckých projektech a oceněních let minulých.

„Až do poslední chvíle bylo nutné nástroje dolaďovat, a tak Vojtěcha Spurného mohli návštěvníci při práci vyžadující plnou koncentraci zahlédnout již v okamžiku, kdy usedali do kostelních lavic.“ 

„Krebsova skladba rafinovaně propojuje styl vrcholného baroka s rokokovou jemností.“ 

„Na Spurného ničím nespoutanou obsahovou i formální autorskou vynalézavost zareagoval Ondřej Bernovský u druhého nástroje s viditelnou chutí.“

Do programu letošního ročníku festivalu Za poklady Broumovska, který již dvacet let oživuje letní hudební nabídku ve svatostáncích kdysi opomíjeného a přitom krásného koutu Čech, zařadili pořadatelé v sobotu 23. srpna koncert cembalistů Vojtěcha Spurného a Ondřeje Bernovského. Uskutečnil se v Bezděkově nad Metují v kostele sv. Prokopa a už dvacet minut před začátkem hledali návštěvníci jen s obtížemi místo k sezení.

„Už úvodní takty první věty s názvem Vzpomínky dokázaly v prostoru kostela vytvořit působivou, až filmovou atmosféru.“

„Plný a jasný tón lesního rohu se se zvukem orchestru velmi dobře pojil, aniž by ztrácel na čitelnosti.“

„Zvláště v rytmicky výraznějších nebo dynamicky kontrastních pasážích vynikla souhra celého orchestru.“

Poslední srpnovou sobotu se v klášterním kostele sv. Vojtěcha v Broumově konal patnáctý a závěrečný koncert festivalu Za poklady Broumovska. Pod taktovkou dirigenta Vojtěcha Spurného se ve vynikající formě představil orchestr Jihočeské filharmonie a jako sólistka vystoupila hornistka Zuzana Rzounková. Program sestavený v duchu letošního Roku české hudby nabídl posluchačům díla našich klasiků, ale také současných skladatelů. Podtextem koncertu bylo také sympatické gesto fair-play a smíření.

„Pěvkyně znamenitě prezentovala své umění vkusného hereckého ztvárnění.“

„Simona Šaturová a Marek Kozák předvedli i tento výběr s mistrovským citem pro detail a opět s pochopením pro jejich styl a interpretační potřeby.“

„Mistrovské ruce Marka Kozáka však proměnily ‚těžké noty‘ v impozantní hudební zážitek.“

V sobotu 17. srpna se v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Za poklady Broumovska uskutečnil další z řady pozoruhodných koncertů. Konal se v malebném prostředí kostela sv. Máří Magdalény v Božanově, který náleží do unikátní skupiny sakrálních staveb Broumovska, spojených s tvorbou architektů otce a syna Dientzenhoferů. Na koncertě vystoupila renomovaná sopranistka Simona Šaturová, kterou na klavír doprovázel výrazný představitel mladší generace našich klavíristů Marek Kozák. Váženým hostem večera se stala skladatelka Sylvie Bodorová, jako autorka díla s názvem Tři žalmy. Její kompozice zazněla v závěru koncertu a byla i pozoruhodným dramaturgickým zpestřením klasického repertoáru.

„Jan Miłosz Zarzycki předstoupil před těleso prožívající v současnosti jedno ze svých umělecky nejvyrovnanějších a nejplodnějších období.“ 

„Výsledkem snažení Sylvie Bodorové je posluchačsky nesmírně přívětivý dvacetiminutový kus, jenž dokázal naplnit prostory kostela podmanivou atmosférou.“ 

„Jan Miłosz Zarzycki jako by si s Dvořákem na stupínku pozpěvoval.“ 

Ačkoliv 19. ročník hudebního festivalu Za poklady Broumovska za sebou měl od května již tři koncerty, až o tom, jenž se uskutečnil v sobotu 29. června v broumovském klášterním kostele sv. Vojtěcha, lze hovořit jako o zahajovacím. Otevřel totiž tradiční sérii převážně sobotních prázdninových setkání s hudbou v duchovních stáncích, která patří v regionu k nejvýznamnějším kulturním událostem.