PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Před orchestr České filharmonie opět předstoupil koryfej barokní hudby Giovanni Antonini. Spolu s ním tak ve Dvořákově síni Rudolfina učinila trojice famózních sólistů, houslista Jan Fišer, violoncellista Václav Petr a pianistka Karolina Pancernaite, kteří hráli sólové party v Beethovenově Trojkoncertu pro housle, violu a klavír. Na programu abonentního koncertu byl ve středu 14. ledna dále Vivaldiho Flétnový koncert č. 3 „Il Gardelino“ a Haydnova Symfonie č. 54. Diváci byli svědky inspirovaného provedení.

„Strnadová zaujala jak elegantním pódiovým sebevědomím, tak velmi pěknou technickou úrovní hry.“

„Homogenní zvuk hymnického charakteru uvedla sólová viola zvláštního témbru, který nebyl jen výsledkem použitého dusítka podle autorova předpisu con sordino.“

„Sólové violoncello bylo tak více v pozici osamělého poutníka, což Nouzovský náležitě využil.“

Závěrečný koncert 13. ročníku festivalu „Kultura v srdci Prahy“ se konal v pátek 15. prosince 2025 v Koncertním sále Pražské konzervatoře na Dvořákovo nábřeží v Praze. Festival pořádá Jednota pro zvelebení hudby v Čechách. Hráli Zemlinsky Quartet s violoncellistou Petrem Nouzovským a violoncellistka Naďa Strnadová. Program tvořily skladby Bachovy, Sukovy, Janáčkovy, Haydnovy a Čajkovského. Sál Pražské konzervatoře nebyl zcela zaplněn, ale na pódiu se koncertovalo s plným nasazením a se zajímavou a přitažlivou podobou ryze komorního vystoupení.

„Pahud svým způsobem vedení fráze osvobozuje hudbu ze svázanosti pravidly, ale zároveň zůstává zcela přirozený a srozumitelný.“

„Jeho nekonečný dech je ohromující a dechberoucí je i agogická svoboda, se kterou hraje veškerou hudbu – jako by ji právě teď tvořil na pódiu.“

„Úsměv na tváři vyvolávaly mimořádně povedené interakce sólového hlasu s dechovými nástroji orchestru.“

Mozart. Poulenc. Haydn – kombinace klasicismu a neoklasicismu a trio autorů, kteří tvořili dramaturgii dalšího koncertu z orchestrálního cyklu Prague Philharmonia, může na první pohled působit střídmým dojmem. To, co se odehrálo v neděli 30. listopadu ve Dvořákově síni Rudolfina, však mělo daleko k odměřenosti a klidu, který by snad bylo možné od takovéhoto programu očekávat. Spíše než klasického koncertu jsme byli svědky divadelně-operního představení, jehož režie se ujali dva mimořádní umělci, a to sólista večera, flétnista Emmanuel Pahud, spolu s šéfdirigentem a uměleckým ředitelem orchestru Emmanuelem Villaumem.

„Sekera a Cukrová toho večera nevytvořili jen interpretaci – vytvořili svět.“

„Markéta Cukrová má dar kombinovat pregnantní výraz s niterností – nikoli dramaticky přetaženou, ale kontrolovaně intenzivní.“

„Sekerův Haydn nebyl ‚správně zahraný klasicismus‘, ale pulsující hudební dramaturgie, v níž se rytmus stal tělesností a forma organismem.“

Hudební výlety letos opět potvrdily, že skutečné umělecké události nevznikají jen v koncertních síních velkých metropolí, ale i v komorních sálech, které svým geniem loci dovedou koncentrovat prožitek do téměř hmatatelné esence. Rytířský sál frýdeckého zámku se 20. listopadu stal místem, kde se hudba nejen hrála, ale především sdílela. Někdy se o koncertě říká, že „všichni byli na jedné vlně“ – zde to ovšem byla spíše jedna tepová frekvence, jeden společný dech, v němž se Mozart a Haydn ve společnosti mezzosopranistky Markéty Cukrové a klavíristy Miroslava Sekery stali myšlenkovými partnery, nikoli muzeálními exponáty.

„Navzdory nízkému věku všech hráčů se každá interpretovaná epocha setkala s maximálním pochopením.“

„Jako jeden hráč…“

„Výsledkem byl velký prožitek tělesa, přenesený i na posluchače.“

Smyčcové kvarteto, jehož historie sahá pouze o několik let zpět a které je díky svému vítězství na soutěži Premio Paolo Borciani v roce 2024 a vítězství v soutěži Young Classical Artists Trusts v Londýně v témže roce hostem pódií po celé Evropě, zahrálo 16. října zajímavý program v pražském Atriu Žižkov. Jedním z houslistů kvarteta je Čech – Kryštof Kohout. Dobře navštívený koncert zvedl na svém konci posluchače ze židlí.

„Sólista Jiří Vodička přistoupil k realizaci koncertu dvojnásob tvůrčím způsobem.“

„Houslista se tak mohl věnovat i výrazovému poselství skladby, i když pravda poněkud méně soustředěně, než by to dokázal s dirigentem.“

„Orchestr sice postrádal očekávanou větší hravost, přesto zahrál Haydnovu symfonii pečlivě.“

Centrum sociálních služeb Klíč pořádá už tradičně koncert vážné hudby v bazilice na Svatém Kopečku u Olomouce. Letos v úterý 9. září se úlohy vystupujícího ujala Moravská filharmonie, se kterou se sólově v Koncertu pro housle a orchestr e moll Felixe Mendelssohna-Bartholdyho představil koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička. Ten se také ujal dirigování, a to v další skladbě, Symfonii č. 88 Josepha Haydna.

„Zlatým hřebem večera byl ‚Egyptský‘ klavírní koncert Camilla Saint-Saënse.“

„Simon Trpčeski je známý tím, že dokáže rychle navázat kontakt s publikem.

„Prague Philharmonia i její šéfdirigent Emmanuel Villaume jsou zjevně ve skvělé kondici.“

Prague Philharmonia a její šéfdirigent Emmanuel Villaume zahájili 4. září ve vyprodaném Rudolfinu 32. sezónu koncertem s lákavým, zajímavě koncipovaným a posluchačsky vstřícným programem. V první půli slavnostního večera zazněly skladby Wolfganga Amadea Mozarta a Camilla Saint-Saënse, druhá půle patřila hudbě Haydnově a Schubertově. Hostem orchestru byl významný makedonský klavírista Simon Trpčeski.

„Dirigent Tomáš Netopil neskrýval, že ho tahle hudba baví, a dal si záležet na vylehčení melodie, na kontrastech a na dynamických efektech.“

„Koncertní árii ‚Ah perfido‘ Ludwiga van Beethovena podala sopranistka expresivně, s hlubokým prožitkem.“

„Sólových partů se ujali dva lektoři akademie, houslisté Dalibor Karvay a Fedor Rudin.“

Ve Sněmovním sále Arcibiskupského zámku v Kroměříži se konal v neděli 17. srpna slavnostní koncert, na němž se představila Moravská filharmonie Olomouc pod vedením dirigenta Tomáše Netopila společně se sólisty, kteří patří k nejlepším laureátům i lektorům Akademie Kroměříž. Zazněla Symfonie č. 94 G dur „S úderem kotlů“ Josepha Haydna, Romance pro housle a orchestr č. 2 F dur, koncertní árie „Ah, perfido“ Ludwiga van Beethovena a v závěru Concertone pro dvoje housle a orchestr C dur Wolfganga Amadea Mozarta.

„Pomalé sláčiky na hranici naliehavosti a smútku vyplnili studený priestor chrámu.“

„Simona Šaturová úspešne skombinovala pocit hnevu z odmietnutej lásky s lyrikou smútku, ktorý postava Elettra zažíva.“

„Akustika chrámu a zároveň jej citlivé podanie spolu vytvárali zvukový závoj, ktorý zjemnil aj tie najostrejšie tóny.“

Hudobný festival Znojmo má za sebou 21. ročník. Záverečný koncert festivalu, ktorý sa konal 27.7. 2025 v kostole sv. Mikuláša bol venovaný hudbe Josepha Haydna a Wolfganga Amadea Mozarta, s krátkym inštrumentálnym predelom od Františka Xavera Richtera. Hráči Silentium! Ensemble, dirigovaní Tomášom Netopilom, svojím sebavedomým prejavom potvrdili svoje miesto medzi špičkami súborov starej hudby. Slovenská sopranistka Simona Šaturová bola skutočným šperkom tohoto  festivalového zakončenia. Jej hlas a prirodzené vystupovanie boli ideálnym zlúčením elegantnej profesionality s decentným a úprimným precítením.

„Smetanovo trio nabídlo program, v němž zazněly tři kompozice tří různých stylových období.“ 

„Bylo to právě Smetanovo trio, které v roce 2011 pořídilo nahrávku Šostakovičova méně uváděného prvního tria.“ 

„Ve vrcholném provedení zazněla jedna z nejzdařilejších Dvořákových komorních kompozic.“ 

Na úterní zahajovací koncert festivalu Třeboňská nocturna navázal ve středu 9. června v třeboňském divadle další pražský hostující soubor Smetanovo trio. V podání klavíristky Jitky Čechové, houslistky Markéty Janouškové a violoncellisty Jana Páleníčka si posluchači vyslechli skladby Josefa Haydna, Dmitrije Šostakoviče a Antonína Dvořáka.

„Toto schéma věrně demonstruje vůbec celkový přístup dirigenta k tektonickému rozvržení skladeb, které působilo velmi logicky, přirozeně a plynule.“

„Po několika málo taktech bylo zřejmé, že jeho výkon nebude třeba nikterak důkladně analyzovat, a to v tom slova smyslu, že svůj nástroj, svůj part a přednes ovládal s dvousetprocentní jistotou.“

„Zbývající části první věty se podařilo dirigentovi velmi dobře vystavět díky účinné dynamice a frázování a pečlivě vyposlouchaným tématům, což mu umožnilo je efektně vzájemně pospojovat v jednotný a plynulý hudební proud.“

Sněmovní sál Arcibiskupského zámku v Kroměříži rozezněla ve čtvrtek 26. června Filharmonie Brno pod taktovkou Františka Macka, uměleckého ředitele festivalu Hudba v zahradách a zámku Kroměříž. Hvězdou Večera vídeňských mistrů se stal čínský houslista Ziyu He, když přiměl návštěvníky k ovacím ve stoje již v první polovině koncertu. Rozhovor s ním jsme přinesli ZDE. V rámci 26. ročníku mezinárodního festivalu se konají ještě tři neméně zajímavá hudební představení.

„Haydnův koncert v znamenitém provedení Johannesa Mosera ukázal, že klasika není nic suchopárného.“

„Po náročných pasážích, kdy převzal otěže orchestr, si violoncellista vždy překřížil nohy a užíval si nápaditou a prokreslenou hru orchestrálních kolegů.“

„Dirigent Aurel Dawidiuk zapůsobil na publikum svým milým, decentním a neokázalým vystupováním a přirozenou hudebností.“

Janáčkova filharmonie v Opavě odehrála druhý abonentní koncert a tentokrát přední tuzemský orchestr spojil síly s respektovaným německo-kanadským violoncellistou Johannesem Moserem. Klasika v jeho podání má ohnivou a kořeněnou příchuť. Také dalším skladbám nechybělo šarmantní a temperamentní ztvárnění. Provedení řídil dirigent Aurel Dawidiuk.

„Z gest i pohybů dirigenta Johannesa Schlaefliho lze vycítit jistotu, ale zároveň lidskou vstřícnost.“

„Výhodou všech členů Tria Incendio je pochopitelně živelnost a bezprostřednost daná věkem, stávající se při bezchybném provedení vysokou přidanou hodnotou.“ 

„Jako by se Haydnův londýnský triumf z roku 1791 přenesl přímo do východních Čech, tak mohutný byl v Hradci účinek skvostně interpretovaného díla.“

Na úplný závěr stávající abonentní sezony zvolila Filharmonie Hradec Králové hudbu z období klasicismu. Na posledním koncertě malého symfonického cyklu zněla ve středu 7. května díla Ludwiga van Beethovena, Franze Becka a Josepha Hydna. Posluchačům se představil švýcarský dirigent Johannes Schlaefli a o kvalitách svého interpretačního umění nenechali nikoho na pochybách členové Tria Incendio.

„Atalante Quartet je ověnčen řadou cen, tvoří ho absolventi Vídeňské univerzity a Mozartea v Salcburku, spolupracují s Vídeňskými symfoniky.“

„Jemnost dynamických odstínů s měkce plastickým zvukem a skvělá volba temp byla pro ansámbl charakteristická.“

„Ocenil jsem nápaditost ve volbě přídavku z díla Antonína Dvořáka, který jsem opravdu nečekal.“

Šestapadesátý ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka v Příbrami pokračoval 6. května komorním koncertem rakouského smyčcového kvarteta zvaného Atalante Quartett. Soubor z Vídně vystoupil v kostele sv. Vojtěcha. V zajímavě koncipovaném programu z komorní tvorby především Josepha Haydna a Felixe Mendelssohna-Bartholdyho zazněla i skladba amerického neoromantického autora Samuela Barbera. Kvarteto bylo příjemným osvěžením, zpestřením bohaté dramaturgie festivalu.

„Proč se nepředstavit, má-li být naplněno pojmenování večera ‚Cello světově‘, právě způsobem nejklasičtějším?“ 

„S pozoruhodnou lehkostí a s neodolatelným úsměvem na rtech provedl Victor Julien-Laferrière orchestr vstupními takty a vzápětí se pustil do svého vlastního partu s razancí a suverenitou beroucí dech.“

„Rovněž dirigentské vystoupení hlavního protagonisty večera bylo sebejisté, energické a bravurní.“

Dubnový abonentní koncert Komorní filharmonie Pardubice plně ovládl Victor Julien-Laferrière. Francouzský umělec se tentokrát nepředstavil jen coby špičkový violoncellista, ale rovněž jako pozorný dirigent. Do města ve východních Čechách se dubna vrátil po sedmi letech a připravil stylově vybroušené provedení Violoncellového koncertu D dur Josepha Haydna, na programu byli dále Richard Wagner a Felix Mendelssohn-Bartholdy.

„Slyšet s moderním orchestrem Haydna je vzácné.“

„Monolog dlouhé kadence, který navazuje bez přerušení na pomalou větu, vyzněl jako dlouhá osobní promluva.“

„Pročištěné a zářivé provedení…“

Česká filharmonie se 19. února dala do služeb programu, který pro ni není zrovna typický. A to je dobře. Pod taktovkou svého šéfdirigenta Semjona Byčkova hrála Haydnovu Symfonii č. 44, Beethovenovu Symfonii č. 2 a mezi nimi Šostakovičův Violoncellový koncert č. 1 se sólistou Shekuem Kanneh-Masonem. Klasicismus a neoklasicismus se k sobě hodí…

„Jiří Bárta má nástroj s poněkud tmavším témbrem – pomáhá emotivnímu výrazivu zejména v pomalejších pasážích.“

„Vaňhalovo Stabat Mater je oblíbenou skladbou právě Českého filharmonického sboru Brno.“

„Alt Marie Vrbové se nesl sálem s pocitem volnosti a bezpečí.“

Cyklus abonentních koncertů Českého filharmonického sboru přinesl tentokrát komorní vystoupení. V neděli 2. února se v brněnském Besedním domě potkali ke společnému muzicírování soubor Barocco sempre giovane, klavíristka Terezie Fialová, violoncellista Jiří Bárta a zpěvačky Marta Chila Reichelová a Marie Vrbová spolu s ženskou částí sboru. Dirigoval sbormistr Petr Fiala, který přispěl ke krásné atmosféře.