„Hned v pondělí je večer k mání koncert z cyklu Živě ze Studia 1, kde se tentokrát představí Kvarteto Apollon.“

„Pro většinu posluchačů asi bude objevem francouzský skladatel a sbormistr Guillaume Bouzignac, z jehož dvou zachovaných manuskriptů zazní šest motet.“

„Oratorium Dětství Ježíšovo, díky němuž se konečně prosadil Hector Berlioz, nádherné, hluboce citové a zbožné dílo, popisuje útěk Marie, Josefa a Ježíška před králem Herodem do Egypta.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 9. 1. do 15. 1. 2023?

Nastává doba zkracování, zní proslulá hláška z Menzelova filmu Postřižiny na motivy románu Bohumila Hrabala. Je to krásná metafora moderní doby, v níž se nejen zkracují dámám vlasy a sukně, ale celému světu také vzdálenosti a čas. I v umění se vše zkracuje a zrychluje, když jsme u filmů, stačí srovnat dnešní tempo záběrů a rychlost střihů s dobou před takovými padesáti lety. Bídníci Victora Huga čítají 700 stran a Jiráskovo třídílné Bratrstvo je pro mnohé k nepřežití. A jak je to s hudbou?

Když Beethoven 22. prosince 1808 pořádal svoji akademii v Divadle na Vídeňce, v premiéře zazněla 5. a 6. symfonie, 4. klavírní koncert, Chorální fantazie c moll, jedna árie a dva hymny se sborem. Koncert měl dva díly, začínal v půl sedmé a skončil v půl jedenácté. Jeden z účastníků na to vzpomínal: „Vydrželi jsme v nejtrpčí zimě (divadlo nebylo vytopeno) … Jen Pastorální symfonie trvala déle, než smí trvat celý dvorní koncert.“ Na jiném koncertu Beethoven premiéroval svoji 4. symfonii a kromě toho zazněly i další tři. Český skladatel Vojtěch Jírovec byl přítomen provedení Händelových oratorií ve Westminsteru, která se zpravidla začínala v 11 hodin a končila v pět odpoledne. „V přestávkách jedli posluchači většinou vajíčka natvrdo, šunku nebo také pečeně, a tak se stávalo, že při odchodu z kostela bylo nutno se téměř prodírat spoustou skořápek a jiného neřádu.“ Už dávno operní dirigenti a dramaturgové škrtají dlouhé pasáže oper a scelují jednání, aby představení mělo jen jednu přestávku a diváci mohli jít po dvou, nanejvýš třech hodinách domů. Snad jen Wagner se tomu v Bayreuthu i jinde poněkud vzpouzí…

U nás na stanici Český rozhlas D-dur jsme zvyklí na nepřetržitý proud hudby, který si každý může zkrátit podle libosti. A přece byste našli hudební plochu, kterou by bylo záhodno poslouchat soustředěně a celou, „bez zkracování“. Jako například živé koncerty – ano, nevysíláme jen hudební „konzervy“. Hned v pondělí je večer k mání koncert z cyklu Živě ze Studia 1. Ve zmodernizovaném legendárním studiu, zvaném „Jednička“, se tentokrát představí Kvarteto Apollon. Bylo založeno v roce 1993 a po úspěších na mezinárodních soutěžích se pevně etablovalo na našich i zahraničních pódiích. Jeho specialitou je zaměření na hudbu 20. století, spolupracuje s řadou soudobých skladatelů a rádo se pohybuje v crossoverových projektech propojených s jazzovou a rockovou hudbou. Jeho repertoár obohacuje také spolupráce s dalšími instrumentalisty. V rozhlasovém studiu na Vinohradské třídě se tentokrát potká se svými kolegy ze Symfonického orchestru Českého rozhlasu, kterými jsou flétnista Mario Mesany a hobojista Zdeněk Rys. Zvolili dva kvintety Luigiho Boccheriniho a v závěru kvartet Es dur „Slovanský“ Antonína Dvořáka. Slovem uvádí Lukáš Hurník (po 9. 1., 19:30).

Také další celek stojí za poslech bez odbíhání – každou sobotu odpoledne od 16 hodin už mnozí z posluchačů netrpělivě očekávají další díl pořadu Od Claudia k Ludwigovi s podtitulem Stará hudba stylově. V autentické interpretaci zní hudba od Monteverdiho po Beethovena, tedy od renesance přes baroko až ke klasicismu. Redaktor Rafael Brom vybral a slovem uvádí skladby A. Corelliho, M. Clementiho, J. B. Lullyho, F. Couperina, L. van Beethovena, G. Ph. Telemanna a G. F. Händela. Tak jako pro mě, i pro většinu posluchačů však asi bude objevem francouzský skladatel a sbormistr Guillaume Bouzignac (1787-1643), z jehož dvou zachovaných manuskriptů zazní šest motet v podání vynikajícího souboru Les Arts Florissants (so 14. 1., 16:00).

A do třetice ještě jeden monument. V roce 1854 poprvé zaznělo mohutné oratorium Dětství Ježíšovo, díky němuž se konečně prosadil tehdy jedenapadesátiletý skladatel Hector Berlioz. Toto nádherné, hluboce citové a zbožné dílo, k němuž si skladatel napsal sám text popisující útěk Marie, Josefa a Ježíška před králem Herodem do Egypta, má tři díly: Herodův sen, Útěk do Egypta, třetí je bez pojmenování. V nastudování dirigenta Charlese Dutoita uslyšíme Montrealský symfonický orchestr a sbor a také vynikající sólisty (neděle 15. 1., 20:26).

Foto: Wikipedia (volné dílo, upraveno), Pražské jaro – Zdeněk Chrapek, Facebook (město Dobříš, upraveno)