PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Zelený čtvrtek 2. dubna na Velikonočním festivalu duchovní hudby v Brně přinesl druhou část cyklu Tenebrae, tedy Temné hodinky, tentokrát pod názvem Via sancta: oběť. V kostele Nanebevzetí Panny Marie zazněly dvě světové premiéry, které se k starozákonním příběhům nepostavily jako k muzeálnímu materiálu. Tomáš Krejčí i Lukáš Hurník naopak ukázali, že Abrahám i exodus z Egypta mohou znít současně, naléhavě a velmi fyzicky. Jedna skladba byla temná, bolestná a sevřená, druhá barevná, dramatická a místy až strhující. To vše v podání Ensemble Nova cantio pod vedením Ondřeje Múčky.

Večer Silentium! ensemble v programu Aqua et vino et spirit nebyl jen koncertem duchovní a vokální hudby napříč staletími. Byl i důkazem, že stará hudba nemusí stát na piedestalu a soudobá tvorba nemusí být zatížena povinnou vážností. Díky nápaditému moderování, přirozenému humoru Lukáše Hurníka i soustředěnému vedení Terezy Válkové vznikl v Besedním domě večer, který byl poučený, muzikantsky poctivý, a přitom odzbrojujícím způsobem lidský.

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny, od čtyř do osmi‘ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro ,samou hudbu‘, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 2. do 8. března?

„Večerní koncert na Nový rok patří České filharmonii a velkým klasickým dílům. Koncert předznamenává 130. výročí prvního koncertu 4. ledna 1896.“

„Sobota a neděle patří hudbě, kterou vybral Pavel Trojan mladší v době, kdy byl ředitelem Pražského jara.“

„První operou v novém roce bude v neděli symbolicky Prodaná nevěsta ve vzorové nahrávce Zdeňka Košlera s Gabrielou Beňačkovou, Petrem Dvorským a Richardem Novákem.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu na přelomu roku od 29. prosince do 4. ledna?

„Úterý začíná ikonickou skladbou Arvo Pärta Fratres ve verzi pro housle a orchestr s Gilem Shahamem.“

„Ve středu je zařazena repríza pondělního přímého přenosu sezóny SOČRu. Diriguje Andris Poga a vrcholem programu je Čajkovského bolestná Symfonie č. 6 h moll ‚Patetická‘.“

„V neděli si nalaďte alternativní zhudebnění Lazebníka sevillského od Giovanniho Paisiela.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 24. do 30. listopadu?

„Tomáš Brauner dal ve Smetanově symfonické básni velkoryse prostor všem hráčům s důrazem na mnohdy v ní nezaslouženě opomíjené nuance.“ 

„Kompozice Lukáše Hurníka je veskrze milou záležitostí, neskrývaně programní a vycházející nejen ze snahy postihnout dějiny východočeského města v rychlé zkratce.“

„Tvrdá a promyšlená práce s předními českými i zahraničními dirigenty přinesla v Hradci Králové plody, jež je zde již možno vnímat jako vysoký standard.“ 

Nejočekávanějším bodem programu na letošním slavnostním koncertě Filharmonie Hradec Králové ke Dni vzniku samostatného československého státu se již dlouho předem stala skladba Lukáše Hurníka Letopisy královéhradecké, symfonická kronika k 800. výročí města. Večer ke státnímu svátku 28. října probíhal v Sále Soni Červené v důstojném duchu, světová premiéra třináctiminutového dílka mu dodala zvláštní jiskru. Dirigoval Tomáš Brauner.

„Hudba nepřekvapí ani nezklame, hezky se poslouchá, potěší, i pobaví.“

„Režie se spokojila s jednoduchým aranžmá postav, aniž by dílo jakkoliv obohatila.“

„Nelze než si přát, aby se opeře dostalo uvedení i v jiných divadlech. Snad se tam potká s větší snahou o atraktivní scénický tvar.“

Svoji světovou premiéru si Hurníkova rodinná opera Porucha na lodi Nautilus odbyla na letním festivalu ve Znojmě. 19. září byla znojemská inscenace uvedena jako regulérní premiéra operního souboru Divadla F. X. Šaldy v Liberci na jevišti Malého divadla. Režie Eliška Mervartová, hudební nastudování Zdeněk Červinka.

„Nemohl jsem si za svoje studium přát lepší profesory a profesorky…“

„Diváci, tedy i děti, musí pochopit, o čem opera je a kde se v příběhu nacházejí. K tomu chci přispět.“

„Čím méně se toho na představení povede, tím větší je to pro mladého dirigenta zkušenost.“

To jméno bude vhodné si pamatovat, i když… mnozí už ho znají. Zdeněk Červinka je mladým dirigentem, který má zkušenosti s Komorní filharmonií Pardubice či pražským orchestrem Prague Philharmonia. Student pražské HAMU právě v prostorách její dvorany poskytl rozhovor portálu KlasikaPlus.cz, který se však týká zejména jeho libereckého působení. Po spolupráci na uvedení Čajkovského opery Evžen Oněgin tam aktuálně připravuje o poznání roztomilejší produkci, operní pohádku Porucha na lodi Nautilus z pera skladatele Lukáše Hurníka. V Divadle F. X. Šaldy bude prvně uvedena 19. září. Tato hudební „verneovka“ měla premiéru loni v létě na Hudebním festivalu Znojmo.

„Soubor Silentium ensemble tvořilo dvanáct zpěváků, postavených do oblouku proti sobě, takže mohli variovat svou pozici, což se pozitivně odráželo na výsledném zvuku.“

„Bratrům ze Soluně je v Čechách zima, druidové tančí divoké tance a kníže Přemysl se diví, co že to má Libuše za divné představy.“

„Lukáš Hurník oslovil básníka Jana Tůmu, který složil sedm sonetů, ve kterých provází malíře Muchu po cestě z Paříže na Zbiroh.“

Slovanská epopej je skvostem instalovaným na zámku v Moravském Krumlově. Pro Hudební festival Znojmo se jedná o další významnou stavbu, na jejíž horší stav se snaží upozornit tím, že v jejích prostorách pořádá koncerty, a tentokrát to bylo za pomoci díla Lukáše Hurníka, které zaznělo v úterý 22. července večer v nově opravené kapli. Vedle světové premiéry skladby Epopej, která vznikla na objednávku festivalu, zazněla rovněž Hurníkova skladba Aqua et vino et spirit a ještě další kusy barokních autorů Heinricha Schütze, Johna Dowlanda a Thomase Tallise – to vše v podání souboru Silentium ensemble pod vedením sbormistryně Terezy Válkové.

„Z pekla, které se toho večera rozeznělo, by Janáček měl radost. Protože v neklidu tohoto večera se znovu zrodila hudba, která mluví k dnešku. A snad i k zítřku.“

„Slezská filharmonie Katowice se předvedla ve výborné formě.“

„Koncertu byla naplněn z hlediska obsahu, hudebního výkonu i myšlenkového rámce.“

Jedno z nejpalčivějších poselství Janáčkovy tvorby spočívá v radikalitě lidské zkušenosti – v intenzitě emocí, hlasu, gesta, zápasu i vytržení. Pokud bychom se tedy ptali, zda by měl Leoš Janáček z koncertu, který se v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka konal 17. června v industriálním prostoru ostravského Trojhalí, radost, odpověď by zněla: „Ano.“ Ale nebyla by to radost poklidná. Inferno, tematický podtitul večera, totiž není pouze prostorem utrpení, ale také místem kruté jasnozřivosti, kde mizí iluze a zůstává syrová pravda o člověku a světě.

„Žádné zásadní změny nechystáme, bez AI se zatím obejdeme. Jen bych rád nabídl víc přímých přenosů.“

„Technologie DAB je pro nás otázka života a smrti. Ale hrajeme digitálně i v každé televizi. A také v každém autě mladším pěti let.“

„Kulturní instituce jménem Český rozhlas tu musí být i pro lidi, kteří chodili na koncerty a na operu a najednou nemohou.“

Český rozhlas D-dur vysílá od 1. května 2005. Klasickou hudbu, a to kvalitně a nepřetržitě. K dvacátému výročí stanice, ve své době jedné z prvních digitálních v tuzemsku, přibližuje její duchovní otec a šéfredaktor Lukáš Hurník v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, čím se stala nepostradatelnou, čím je spolehlivým partnerem pro posluchače, čím důsledně naplňuje poslání veřejnoprávního média: nabízí oázu klidu a prostoru pro soustředěný poslech, ke každé skladbě uvádí něco poutavého, nepodléhá komerčním tlakům na instantní zábavu, ale systematicky buduje hudební vzdělání svých posluchačů a prohlubuje jejich vztah ke klasické hudbě. Myslí tedy i na ty, kdo cestu ke klasice teprve hledají.

„Zvláště díky sametově vyzrálým smyčcům a perfektně sehrané žesťové sekci vytvořili královéhradečtí filharmonici vedení Jiřím Habartem dokonalou iluzi amerického tělesa.“ 

„Dirigentovi budiž vzdán hold za precizní propracování jednotlivých obrazů, hráči si mimo jiné bravurně poradili s evokací hluku tramvaje, skřípějící na železe.“

„Rozsah hlasu umožňuje Olivii Doutney ponory do hlubokých poloh s bezprostředními přechody k udivujícím výškám, přitom bez jakéhokoliv vibrata.“

Dramaturgicky mimořádně zajímavý program připravila pro březnový koncert v rámci svého takzvaného Malého symfonického cyklu Filharmonie Hradec Králové. Zazněly na něm čtyři skladby autorů z Velké Británie, Spojených států a Čech, které skvěle naplnily záměr vyjádřit transatlantické přesahy kvalitní hudby oproštěné od jakýchkoli aktuálních politických konotací. Strhující výkon podala sopranistka Olivia Doutney.