„Koncert byl příjemným osvěžením s ušlechtilými představami o renesanční nevázané smyslnosti i pohledem do tehdejšího přelomového období renesance s jejími změnami v hudebních, kulturních a morálních principech.“

„Pohlazením po duši byla i neokázale upřímná, cituplná a prostá krása renesanční italské poezie, ke které se navracely sonety Jana Tůmy v soudobých madrigalech Lukáše Hurníka.“

„Potlesk byl zasloužený a dlouhý.“

Bonusový koncert projektu Madrigal včera a dnes ve dvanácté koncertní sezóně moravského hudebního cyklu Bacha na Mozarta! uskutečnila vokální skupina Czech Ensemble Baroque Quintet v neděli 8. října v brněnské dvoraně VUT na Antonínské ulici. Její jedinečný projekt porovnává skvosty renesančních mistrů na přelomu vrcholné renesance a raného baroka se současnými díly vokálního umění psanými přímo na objednávku souboru.

Soubor Czech Ensemble Baroque Quintet ve složení sopranistek Pavly Radostové a Terezy Válkové (umělecká vedoucí), altisty Martina Ptáčka, tenoristy Jakuba Kubína a basisty Jiřího Miroslava Procházky uvedl madrigaly ze Čtvrté knihy madrigalů Claudia Monteverdiho a moderní madrigaly Lukáše Hurníka na texty sonetů režiséra Jana Tůmy. S poutavým uměleckým přednesem (i překladem) v podání všech pěti umělců zazněly madrigaly plné citů, lásky i umírání z lásky, v lásce, pro lásku.

Úvodem zazněl madrigal Perchè se m´odiavi. Ze Čtvrté knihy madrigalů Claudia Monteverdiho, přesněji z Il quatro libro de madrigali a cinque voci, si kvintet vybral a zazpíval ve sladké dobové italštině převážně benátského regionu Sfogava con le stelle, Cor mio, mentre vi miro; A un giro sol de´begl´occhi; Si ch´io vorrei morire; Paign´e sospira a Io mi son giovinetta. Zpěvné hlasy se proplétaly s renesančními vokálně laděnými recitativy a vypovídaly o trápení z krásy a lásky jako o věčném údělu života.

Druhou část tvořily madrigaly Lukáše Hurníka s půvabnými česko-italskými sonety Jana Tůmy z cyklu Poslední léto s Juliet. Z madrigalů Most vzdechů, Tanec s harlekýny, Benátské noci, Zahrada ticha, Poslední léto s Juliet a Epilog je patrno, že madrigal ani v našem století neřekl své poslední slovo.

Koncert byl příjemným osvěžením s ušlechtilými představami o renesanční nevázané smyslnosti i pohledem do tehdejšího přelomového období renesance s jejími změnami v hudebních, kulturních a morálních principech, Monteverdi byl jejich svědkem, osobně se jich účastnil a novým, na tehdejší dobu uvolněnějším hudebním formám napomáhal. Bez těchto postupných změn by nevznikla ani díla dnešních madrigalistů, tedy ani kouzelné madrigaly Lukáše Hurníka.

Sál měl příjemnou komorní atmosféru s vnímavými, daného žánru znalými posluchači, kteří jistě ocenili dokonalý intonační projev v původním, čistém ladění a vzájemné harmonii. Pohlazením po duši byla i neokázale upřímná, cituplná a prostá krása renesanční italské poezie, ke které se navracely sonety Jana Tůmy v soudobých madrigalech Lukáše Hurníka. Potlesk byl zasloužený a dlouhý.

Večer zakončil přídavek, madrigal Jacoba Arcadelta o labuti, která umírá z lásky. A v představách právě proplula gondola plná něhy na vlnách madrigalu.

Foto: ilustrační – Klášterní hudební slavnosti 2.7.2023 / Jiří Kučera