PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Síla hluboce náboženského textu nám neznámého autora překonávajícího staletí, s jehož dobou ani osudem se zcela ztotožnit již nedokážeme, tkví v citu, který se dotýká každé lidské bytosti při pohledu na utrpení vlastního dítěte.“

„Třetí část, Eja Mater, v Andante con moto, čistě sborová, je prostou prosbou o sdílení matčina žalu.“

„Kruh dramatu se uzavřel a někde nad překrásnou klenbou katedrály plyne energie nebeského Amen.“

Dne 21. října 2023 zazněl v dómu sv. Václava v Olomouci slavnostní závěrečný koncert, letos jubilejního, již 30. ročníku Podzimního festivalu duchovní hudby. Oratorium Antonína Dvořáka Stabat Mater, op. 58 v podání Českého filharmonického sboru Brno za nastudování sbormistra Petra Fialy spolu s Filharmonií Bohuslava Martinů Zlín pod taktovkou dirigenta Leoše Svárovského a se sólisty, sopranistkou Barborou Pernou, altistkou Janou Sýkorovou, tenoristou Tomášem Černým a basistou Martinem Gurbaľem rozezvučelo památné klenby katedrály slovy dávného církevního hymnu.

„Koncert byl příjemným osvěžením s ušlechtilými představami o renesanční nevázané smyslnosti i pohledem do tehdejšího přelomového období renesance s jejími změnami v hudebních, kulturních a morálních principech.“

„Pohlazením po duši byla i neokázale upřímná, cituplná a prostá krása renesanční italské poezie, ke které se navracely sonety Jana Tůmy v soudobých madrigalech Lukáše Hurníka.“

„Potlesk byl zasloužený a dlouhý.“

Bonusový koncert projektu Madrigal včera a dnes ve dvanácté koncertní sezóně moravského hudebního cyklu Bacha na Mozarta! uskutečnila vokální skupina Czech Ensemble Baroque Quintet v neděli 8. října v brněnské dvoraně VUT na Antonínské ulici. Její jedinečný projekt porovnává skvosty renesančních mistrů na přelomu vrcholné renesance a raného baroka se současnými díly vokálního umění psanými přímo na objednávku souboru.

„V závěru se Pospíchalovy housle rozeběhly do šíleného víru končícího v nejvyšších flažoletech. Po nich, po omračující vteřině ticha, se spustil obrovský aplaus.“

„Snad málokoho z přítomných posluchačů při poslechu Beethovenovy symfonie v historickém oválném sále zámku ve Slavkově nenapadaly dějinné souvislosti.“

„Už na první pohled byla Beethovenova symfonie jeho doménou, Dirigoval zpaměti. Velel široce rozmáchnutými krátkými povely, spíše než gesty, s odstíněnou dynamikou, celým tělem od střevíců až po konečky prstů.“

Ve čtvrtek 5. října orchestr Czech Virtuosi s uměleckým vedoucím, violistou Miloslavem Vávrou, naplnili a rozzářili historický oválný sál slavkovského zámku. Nastudovali Koncert pro housle D dur Petra Iljiče Čajkovského s neobyčejně náročným virtuosním partem pro houslistu Jiřího Pospíchala a Symfonií č. 7 Ludwiga van Beethovena. Obou částí koncertu se ujal charismatický belgický dirigent Eric Lederhandler.

„V první polovině hojně navštíveného koncertu zaznělo Trio D dur Charlese de Bériota, známé jako Fantasie z opery Čarostřelec. Skladba má romantický kompoziční styl, pohrává si s prvky etud a nezapře skladatelův obdiv k Paganinimu.“

„V houslovém a violoncellovém partu si Jiří Jahoda s Miroslavem Zichou předávali romantickou melodii proloženou četnými pizzicaty, staccaty, spiccaty a dvojhmaty, které Bériotovým žákům upevňovaly virtuózní techniku a přitom okouzlovaly posluchače.“

„Dlouhotrvající potlesk si vyžádal přídavek, kterým byla Dívka s vlasy jako len od Clauda Debussyho, drobná skladba ryzího francouzského impresionismu, v níž mnozí posluchači poznali televizní znělku z někdejší Nedělní chvilky poezie.“

V neděli 1. října v brněnském Rubínu zahájilo Moravské klavírní trio čtrnáctý ročník svého abonentního cyklu Muzikobraní. Klavíristka Jana Ryšánková, violoncellista Miroslav Zicha a houslista Jiří Jahoda hrají v nezměněné sestavě již déle než pětadvacet let a tentokrát se zaměřili na klavírní tria francouzských skladatelů konce 19. a začátku 20. století. Zcela vyprodaný sál Rubínu v ten podvečer ovládl Charles de Bériot, Claude Debussy a Édouard Lalo.

„Koncert se konal 29. září, den po státním svátku sv. Václava, a kdo chtěl, mohl jej vnímat i jako pietu za patrona české země.“

„V nastupující části Tuba mirum stojí za zmínku náročné sólo pozounu mladého studenta konzervatoře v působivém duetu s hlubokým a temně zabarveným basem Jiřího Přibyla.“

„Se lkavou vroucností uvedly smyčce snad nejpůsobivější pasáž, Lacrimosa. Dle dochovaných pramenů právě tady, v jejím průběhu zapsal Mozart svou poslední notu.“

Na olomouckém Podzimním festivalu duchovní hudby zaznělo také Mozartovo Requiem v kostele sv. Mořice v Kroměříži. Spojení dvou věhlasem opředených hudebních těles, vysoce profesionálního komorního orchestru Czech Virtuosi s uměleckým vedoucím Karlem Procházkou a jednoho z nejstarších našich pěveckých sborů, Akademického sboru Žerotín pod vedením Pavla Koňárka, v nastudování i odvedení celého díla dirigentem Jaromírem M. Krygelem slibovalo samo o sobě skvostný zážitek, při kterém nelze pominout ani kouzlo Kroměříže. Koncert se navíc konal 29. září, den po státním svátku sv. Václava, a kdo chtěl, mohl jej vnímat i jako pietu za patrona české země. Uskutečnil se také na den přesně ke stému výročí úmrtí Antonína Cyrila Stojana, arcibiskupa olomouckého a metropolity moravského, jak připomněl v krátkém úvodním projevu arcibiskup Graubner.

„Z naprostého ticha se postupně, jakoby zdaleka, až ze zahrad, zvedala melodie svolávacích fanfár a rezolutně i majestátně vyzývala k revoluci.“

„Postupně se vynořující melodie vynesly na povrch lahodnou všeobecnou souhru.“

„Také sbor měl jednolitý téměř sametový témbr se zřejmým důrazem sbormistra Petra Fialy na význam a zvukomalebnost textu.“

V rámci 24. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Hudba v zahradách a zámku Kroměříž zazněl dne 12. června 2023 ve Skleníku Květné zahrady slavnostní zahajovací koncert festivalu k 25. výročí zápisu zahrad a zámku v Kroměříži na Seznam světového dědictví UNESCO. Symfonie č. 9 d moll s Ódou na radost Ludwiga van Beethovena pro orchestr, sóla a smíšený sbor nebyla vybrána náhodně. Autograf její poslední věty byl již v minulém století zařazen na seznam světového dokumentárního dědictví UNESCO a v příštím roce tomu bude 200 let od chvíle, kdy zazněla poprvé.

„Koncert byl přímo apoteózou varhan.“

„Petr Kolař a Martin Opršál důsledně a zřetelně oddělovali jednotlivé obrazy krajin. Nic nezůstali dlužni symbolickému náboji novozákonního biblického dramatu ani jeho prameni z hluboce zakořeněných starozákonních textů.“

„Zahájil sérii melodií a variací na narozeninové téma a pak, s mohutným sborovým „Hodně štěstí, zdraví, milá Alenko,“ rozezněl zcela zaplněný sál Besedního domu.“

Dne 16. května letošního roku završil Spolek přátel hudby při Filharmonii Brno 25 let svého trvání. První a dlouhodobou předsedkyní Spolku, který navázal na čtyřicetiletou tradici Kruhu přátel hudby, se stala před oněmi 25 lety paní profesorka, varhanice Alena Veselá. Také na její počest a k jejímu nadcházejícímu významnému osobnímu jubileu, letošním 100. narozeninám, zněl tento koncert v brněnském Besedním domě na Komenského náměstí.

„Hodna obdivu je však zejména klavíristka Jana Ryšánková. Dobrým počinem bylo zařazení tohoto díla před přestávkou.“

„Bylo snadné nechat se unášet pohodovým, radostným a melodickým Andante v Triu G dur Josepha Haydna a v jeho Poco adagio podléhat rafinovaně vedenému dialogu sametových i zvonivých tónů houslí Jiřího Jahody.“

„Po přestávce přišlo na řadu skvostné a radostné dílo Antonína Dvořáka, který nikdy nezklame.“

První dubnovou neděli v brněnském Rubínu uzavřelo Moravské klavírní trio XIII. ročník svého Muzikobraní, a to koncertem se zaměřením na folklórní prvky v klavírních triích Josepha Haydna, Vítězslava Nováka a Antonína Dvořáka.