KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Muzikobraní v šarmu sladké Francie english

„V první polovině hojně navštíveného koncertu zaznělo Trio D dur Charlese de Bériota, známé jako Fantasie z opery Čarostřelec. Skladba má romantický kompoziční styl, pohrává si s prvky etud a nezapře skladatelův obdiv k Paganinimu.“

„V houslovém a violoncellovém partu si Jiří Jahoda s Miroslavem Zichou předávali romantickou melodii proloženou četnými pizzicaty, staccaty, spiccaty a dvojhmaty, které Bériotovým žákům upevňovaly virtuózní techniku a přitom okouzlovaly posluchače.“

„Dlouhotrvající potlesk si vyžádal přídavek, kterým byla Dívka s vlasy jako len od Clauda Debussyho, drobná skladba ryzího francouzského impresionismu, v níž mnozí posluchači poznali televizní znělku z někdejší Nedělní chvilky poezie.“

V neděli 1. října v brněnském Rubínu zahájilo Moravské klavírní trio čtrnáctý ročník svého abonentního cyklu Muzikobraní. Klavíristka Jana Ryšánková, violoncellista Miroslav Zicha a houslista Jiří Jahoda hrají v nezměněné sestavě již déle než pětadvacet let a tentokrát se zaměřili na klavírní tria francouzských skladatelů konce 19. a začátku 20. století. Zcela vyprodaný sál Rubínu v ten podvečer ovládl Charles de Bériot, Claude Debussy a Édouard Lalo.

V první polovině hojně navštíveného koncertu zaznělo Trio D dur, op. 4 Charlese de Bériota, známé jako Fantasie z opery Čarostřelec. Skladba má romantický kompoziční styl, pohrává si s prvky etud a nezapře skladatelův obdiv k Paganinimu. Ten ovlivnil i jeho žáky, také brněnského houslistu Wilhelma Ernesta, který časem proslul jako moravský Paganini, v brněnském povědomí i jako Paganini z Křenové.

V houslovém a violoncellovém partu si Jiří Jahoda s Miroslavem Zichou předávali romantickou melodii proloženou četnými pizzicaty, staccaty, spiccaty a dvojhmaty, které Bériotovým žákům upevňovaly virtuózní techniku a přitom okouzlovaly posluchače. V podání Jiřího Jahody působily svěže, zajímavě i hravě a suverénně přenášeny do violoncella Miroslava Zichy i do klavírního partu Jany Ryšánkové tvořily rozhovor tří rovnocenných partnerů.

Druhou skladbou první poloviny programu bylo čtyřvěté Premier trio en sol Clauda Debussyho, jednoho z hlavních představitelů hudebního impresionismu. Skladba začíná klidným Andantino con moto allegro, melodií, která se plna pohody a klidu přelévá mezi jednotlivými nástroji. Živější ráz mělo Intermezzo – scherzo a výraznější, ale pohodové bylo Andante espressivo. Až závěrečné Finále vzrušeně zčeřilo atmosféru mezi jednotlivými nástroji, započatou v houslích Jiřího Jahody, předanou klavíru Jany Ryšánkové, ale končící opět rozjímavým klidem violoncella v podání Miroslava Zichy.

Dalším představeným francouzským autorem konce 19. století byl Édouard Lalo a jeho velmi temperamentní, rozverné a náladově barevné Trio a moll, op. 26: č.3. Celé skladbě od počátku vévodilo violoncello s krásnou kantilénou v dokonalém přednesu Miroslava Zichy, která se měnila s energií nabitým rytmem a přenášela do obou dalších nástrojů. Už v první větě, v Allegro appassionato, se melodie vlnila, vracela a určovala rytmus i tón. Presto bylo skutečně rychlé, Trés lent pomalejší a konejšivě mírné, Allegro molto velmi dramatické.

Dlouhotrvající potlesk si vyžádal přídavek, kterým byla Dívka s vlasy jako len od Clauda Debussyho, drobná skladba ryzího francouzského impresionismu, v níž mnozí posluchači poznali televizní znělku z někdejší Nedělní chvilky poezie. Její půvab byl příjemnou tečkou před přípitkem na dobrou noc sklenkou vína umělců s jejich posluchači.

Foto: ilustrační – Facebook souboru

Helena Pavlacká

Helena Pavlacká

Pedagožka, hudebnice a publicistka

Brněnská rodačka, venkovská učitelka žijící v Brně a dojíždějící každodenně do zpěvného Břeclavska, občas do Bojkovic, na Luhačovicko a Uherskobrodsko, s pouhým dvouletým ředitelským angažmá v Brně - Řečkovicích. Má silnou a stálou závislost na Brno, na jeho genia loci. Jako pamětnice ráda i nerada sleduje brněnské proměny a snaží se zaznamenávat úspěchy zejména jeho mladých umělců. Hraje na housle a violu, zpívá ve Svatojakubském sboru, s nímž zajíždí šířit českou hudbu i do Rakouska, nejraději do Salcburku. U jejích hudebních začátků bylo setkání s Janáčkovým žákem Josefem Černíkem. Vzorem pro její hudební komentáře jí byl a zůstává profesor Rudolf Pečman.



Příspěvky od Helena Pavlacká



Více z této rubriky