PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

Jubilejní 25. ročník koncertního cyklu Barokní podvečery uzavřel vskutku kouzelný večer v kostele sv. Šimona a Judy. Barokní ansámbl Collegium Marianum v předposlední den roku společně se čtveřicí zpěváků přenesl publikum do pražských paláců a kostelů v době vánoční a koncert zakončil milým překvapením, jež bylo jistě zážitkem jak pro publikum, tak soubor samotný.

„Místo srovnávání s Bachovou hudbou by však asi bylo případnější porovnávat Zelenku s jeho drážďanskými kolegy a konkurenty.“

„Jeho hudba je vnímána jako na svou dobu nekonvenční, nápaditá v harmoniích,  dokonalá v umění kontrapunktu i v originalitě instrumentace a expresivní, silná ve výrazu emocí.“

„Zelenkovo kompoziční dílo se po jeho smrti stalo výlučným majetkem saského panovníka a nebyl k němu umožněn přístup. Bylo tak na více než sto let zapomenuto.“

Když se saský protestantský kurfiřt stal polským králem Augustem II. Silným a z nábožensko-politických důvodů řízených zřejmě z Vídně se roku 1697 přihlásil ke katolicismu, potřeboval proměnit a posílit hudební provoz u svého drážďanského dvora. K novým rekatolizačním úkolům povolal mimo jiné i řadu hudebníků, mezi nimiž byl na radu jezuitů roku 1710 také český kontrabasista a skladatel Jan Dismas Zelenka. Prožil v saské metropoli následujících pětatřicet let a zemřel tam před 180 roky, v noci z 22. na 23. prosince 1745.

„Posluchači měli šanci slyšet patrně poprvé tento nedávno objevený zajímavý kus, který má potenciál stát se oblíbenou součástí altového repertoáru.“

„Zpěvačka zaujala od prvního tónu svou neobvyklou barvou hlasu, na kterou je potřeba si navyknout a pochopit její nuance.“

„Altistka udělala přednost zejména ze své neokázalosti. Nezpívá na efekt velkých tónů, ale odlišuje drobné detaily, má příjemná měkká pianka a přirozený hlasový i mimický projev a výraz.“

Letošní sezónu koncertní řady Collegia 1704 v kulturním prostoru Vzlet v pražských Vršovicích v rámci projektu Hudební cesty Evropou zakončil 10. prosince Ensemble Locatelli. Jako sólistka vystoupila altistka s velmi specifickým hlasem Margherita Maria Sala. V programu s názvem Vášně srdce a duše zazněly méně známé nebo dokonce čerstvě objevené skladby barokních autorů, a zpříjemnily tak posluchačům předvánoční čas.

„Slabinu našeho vzdělávacího systému vidím především v nedostatku operních studií.“

„Z pěveckého hlediska mi role Jeníčka neuvěřitelně padla a našla jsem se v ní.“

„Zelenkova hudba není jednoduchá, ale líbí se mi na ní to, že je tak trochu ‚funky‘ a obsahuje spoustu hudebních vtípků.“

Mezinárodní pěvecká soutěž Antonína Dvořáka, jejíž devětapadesátý ročník v Karlových Varech právě dozpíval své poslední tóny, zná své vítěze. KlasikaPlus.cz je představuje v sérii rozhovorů. Dnešní díl patří mezzosopranistce Anně Moriové, která získala první místo v kategorii Píseň a druhé místo v oboru Opera. Umělkyně, která svou pěveckou dráhu zahájila na plzeňské konzervatoři a rozvíjí ji na pražské AMU, má za sebou rychlý vzestup: soutěžní úspěchy, prestižní stáže, debut v Národním divadle i výrazné role v Moravském divadle Olomouc, jehož je dnes sólistkou už třetí sezónu.

„Věrni názvu umělci pod vedením svého šéfa nabídli středoevropskou hudbu 17. a začátku 18. století.“

„Mistrovství Johanna Sebastiana Bacha je všeobecně známou a neotřesitelnou hodnotou.“

„V zaplněném auditoriu bylo cítit souznění s tři století starým, vysoce uměleckým, duchovním i bezprostředně lidským dědictvím.“

Z Dvořákovy síně Rudolfina přímo do nebeských výšin vynesly své věrné posluchače soubory Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 v úterý 18. listopadu. Instrumentální seskupení v tomto případě plnilo jen služebnou funkci bassa continua a hrálo ve složení theorba, varhany, violoncello a kontrabas; s jistotou a precizností provázelo všechny skladby večera. Hlavním nositelem oné nadpozemské krásy byl tentokrát jednoznačně šestnáctičlenný vokální soubor, schopný nejen disciplinovaného ensemblového zvuku, ale i precizních sólových kreací. Provedení řídil Václav Luks.

„Zelenkova Missa Circumcisionis je hudba svěží, stylově plná a zároveň dostatečně osobitá, na některých místech skutečně charakteristicky jedinečná.“

„Zhudebnění Žalmu 110 Dixit Dominus poskytlo Händelovi možnost vyzkoušet si kompoziční dovednost, schopnost postihnout a úderně vyjádřit dramatismus a naléhavost, propašovat operní estetiku do duchovní oblasti.“

„Komplexní dojem z vybuzení toho největšího možného účinku obou děl zařazuje koncert do pomyslné kroniky zásadních tuzemských hudebních událostí.“

Úvodní koncert abonentní sezóny v pražském Rudolfinu byl pro barokní orchestr Collegium 1704 a jeho sbor Collegium Vocale 1704 oslavou dvaceti let umělecké práce. Výročí svých souborů Václav Luks posvětil ve čtvrtek skvělým, podmanivým a elektrizujícím provedením dvou duchovních děl s latinskými texty a strhující hudbou – Zelenkovy Missy Circumcisionis a Händelova žalmu Dixit Dominus. Dojem, že jde v mezinárodním srovnání o špičkových sto minut, byl samozřejmostí.

„Missa Corporis Domini ještě natočena na CD nikdy nebyla. Missa Circumcisionis sice ano, ale nyní je poprvé nahrána historicky poučeně, s dobovými nástroji.“

„K zázemí tělesa patří velké Bachovy oratorní a kantátové partitury, Händelův Mesiáš, Monteverdi a další Italové, v koncertní i operní sféře také Vivaldi a v poslední době rovněž Mozart, nemluvě o Smetanovi a Chopinovi.“

„Pozoruhodná místa, o nichž je vhodné si v bukletu předem něco přečíst a při poslechu je nepropásnout… Zvláště tam, kde tok hudby přerušují nádherná pozastavení.“

Diskografie barokního orchestru a sboru Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 obsahuje tucet audio nahrávek s etiketou firmy Accent a obdobný počet u jiných firem, k tomu i snímky na DVD. Figurují na nich skladatelé Bach, Händel, Mysliveček, Biber či Rameau, ale nejpočetněji je zastoupen Zelenka. Nejnovějším počinem je Missa Circumcisionis a Missa Corporis Domini – jeho dvě mešní kompozice natočené letos na jaře a na přelomu léta a podzimu hned uvedené na trh.

„Pokud Zelenka nabídnul obraz víry jako řádu a jistoty, Händelův Dixit Dominus působil jako ohnivá erupce.“

„Výkon Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704 potvrdil jejich vysokou úroveň.“

„To, co by mohlo působit jako kompromis, se proměnilo v přednost – právě křehkost a nevyzpytatelnost historických nástrojů dodala celému Zelenkovu dílu autenticitu, dramatičnost a živoucí napětí.“

Ostravský večer v podání Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704 se stal jedním z vrcholů letošního ročníku Svatováclavského hudebního festivalu. Dirigent Václav Luks přivezl v úterý 9. září do Evangelického Kristova kostela dvě mimořádná díla barokního repertoáru – Missu Circumcisionis Jana Dismase Zelenky a Dixit Dominus Georga Friedricha Händela. Obě skladby spojuje silný duchovní náboj a oslava křesťanské víry, ale každá z nich je předkládá zcela odlišným způsobem: Zelenka jako hluboké a zároveň dramatické zakotvení v liturgickém řádu, Händel jako extrovertní výbuch chvály a triumfu.

„Filippo Mineccia zaujal hned svým vstupem v árii Barbara dira effera dokonalými virtuózními běhy, jejich rytmickým tepem i moc dobrou výrazovou útočností v duchu textu.“

„Projev Gabriely Eibenové lze označit za stylově svrchovaný, vyzrálý v dokonalém frázování, muzikální.“

„Hráči Plzeňské filharmonie umí reagovat na požadavky kvalifikovaných dirigentů…“

Gotická katedrála sv. Bartoloměje v Plzni dne 14. května zažila zajímavý stylový koncert z díla mistra českého baroka Jana Dismase Zelenky pod poetickým názvem Noc se Zelenkou. Plzeňskou filharmonii vedl Adam Viktora, varhaník a zakladatel souboru Ensemble Inégal, uznávaný odborník v daném slohu. Pro sólové vstupy si zvolil sopranistku Gabrielu Eibenovou a kontratenoristu Filippa Minecciu. Koncertním mistrem orchestru byla Magdaléna Malá.

„Sólového partu houslí, od kterých současně i dirigoval orchestr, se ujal italský houslista a dirigent Fabio Biondi.“ 

„Housle zářily a vznášely se v prostoru s jasnými trylky a hudebními ozdobami, které střídalo pevné, ale měkké legato a nechyběla ani virtuózní sólová část bez orchestru, v níž houslista předvedl své umění.“ 

„Publikum mělo možnost si vychutnat výsostné umění houslového sólisty Fabia Biondiho, který nejen, že dokázal mistrně zvládat svůj nástroj, ale výsostně souzněl s orchestrem, který viditelně hrál s nadšením a radostí.“

Druhým abonentním koncertem cyklu „Filharmonie doma” byl koncert v čase předvánočním. 19. a 20. prosince rozezněla sál Besedního domu hudba barokní i klasicistní, kterou spolu s filharmonickým orchestrem provedl italský dirigent Fabio Biondi a ke spolupráci byla přizvaná cembalistka Barbara Maria Willi. Byl to přesně koncert v duchu adventu a míru a do posledního místa vyprodaný sál Besedního domu potvrzoval dramaturgovu šťastnou volbu. Recenze je psána z druhého koncertu, z pátku 20. prosince.

„Pro mě není rozdíl mezi ‚barokním‘ a ‚moderním‘ orchestrem.“

„Krása Zelenkovy hudby spočívá ve velkém harmonickém bohatství a neustále se měnící a nečekané struktuře.“

„Nová generace interpretů se vzdělává spíše na základě poslechu záznamů než na základě studia pramenů.“

Pro závěrečnou dvojici abonentních koncertů v letošním roce angažovala Filharmonie Brno italského houslistu a dirigenta Fabia Biondiho. Legendární osobnost na poli dobově poučené interpretace staré hudby se v Česku poprvé představí v roli dirigenta symfonického tělesa. S brněnským orchestrem Biondi nastuduje díla tří italských skladatelů od baroka po raný klasicismus. K nim na vlastní přání,  jak sdělil v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz realizovaném krátce před příjezdem do Brna, přidá i jednu ze symfonií Jana Dismase Zelenky. České publikum však neochudí ani o své houslové umění.

„Wolfgang Amadeus Mozart je tvůrce o generaci mladší než Jan Dismas Zelenka. Nejen proto jej řadíme až do následujícího slohového období.“

„Text Requiem aeternam zazněl zhudebněn oběma – jak před přestávkou, tak bezprostředně po ní.“

„V obou Zelenkových opusech dirigent Václav Luks k sólistickým výkonům angažoval vokalisty z vlastních řad, tedy z Collegia Vocale 1704. V Mozartovi přizval pěvce externí.“

Druhý koncert souborů Collegia 1704 v rámci abonentní řady sezony 2024/25 se uskutečnil v Rudolfinu 6. listopadu, tedy v čase, kdy vzpomínáme na naše drahé zesnulé. Jeho dramaturgické zaměření tedy nemohlo mít vhodnější náplň než tu, která se smutkem či se smrtí bezprostředně souvisí.

„Koncert příznačně nazvaný Lesk a Sláva se konal u příležitosti desátého výročí prezentace Svobodného státu Bavorsko v Čechách.“ 

„Obě tělesa řídil jako host kapelník řezenského dómu Christian Heiß, zatímco umělecký vedoucí souboru Musica Florea Marek Štryncl se věnoval partu bassa continua.“ 

„Chlapecký sbor zaujal neomylnou intonací, pohyblivostí hlasu v náročných fugových partiích, měkkým nasazením tónu a rovněž disciplinovaností.“

Někdejšímu jezuitskému kostelu Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce na hlavním klatovském náměstí se v pátek 4. října večer rozzářila okna. V této impozantní barokní stavbě mohlo početné klatovské publikum uvítat vzácné hosty – nejstarší chlapecký sbor s tisíciletou tradicí, který od roku 1910 vystupuje pod názvem Regensburger Domspatzen (Vrabčáci řezenského dómu)…

„V drážďanské zemské knihovně oratorium po téměř třech stoletích objevil a poté uvedl dirigent Adam Viktora se souborem Ensemble Inégal.“

„Postavy byly obsazeny pěvci, kteří mají sice odlišný typ hlasu i rozdílnou techniku, přesto vznikl podivuhodně koherentní celek.“

„Ovace byly účinkujícím zaslouženou odměnou.“

Brněnský velikonoční festival vstoupil do jednatřicátého ročníku. Devět koncertů láká do šesti brněnských chrámů a nabízí hudbu starou i tři premiéry na objednávku festivalu. Zahájení obstaral soubor Ensemble Inégal vedoucího Adama Viktory.