Vršovická kulturní křižovatka Vzlet, sídlo barokního orchestru Collegium 1704, prožila 7. září 2026 parádní neapolský večer. Ve spolupráci s Italským kulturním institutem provedla obě tělesa Collegia pod vedením Václava Lukse, v projektu Hudební cesty Evropou, program s motem Hudba neapolských chrámů. Šestý koncertu osmé sezony uvedl hudbu Francesca Duranteho, Jana Dismase Zelenky a Domenica Scarlattiho.

ednou z akcí oslav 2500. založení města Neapole. V programové knížce koncertu o této události psala Marialuisa Pappalardo, ředitelka Italského kulturního institutu, a zároveň se zmínila o déletrvající spolupráci se souborem. Zmínila také, že koncert připomíná kulturní vztahy, které v průběhu věků spojovali Itálii a Neapol se střední Evropou a Čechami.

Úvodní skladba byla  zvolena z odkazu  Francesca Duranteho, jehož hudba je stálou součástí repertoáru Collegia a Collegia vocale 1704. Bylo to Miserere mei, Deus komponované v Neapoli roku 1754 na Žalm 50 ze Starého zákona. Durante rozdělil text žalmu do deseti částí, které orchestr a sbor Collegium 1704 provedly s dokonalostí ve výrazu, tempu a dynamických proměnách, které sloužily k sepětí hudby s textem. Tempové a rytmické proměny prostoupily účelně všechny části díla, zvláštní atmosférou ozdobily zvláště sedmou část Ne projicas me a facie tua, ale i jinde. Výrazová hodnota se zjevila už v úvodu části Miserere, kde dodaly hudbě náležitou úpěnlivost vysoké ženské hlasy. Proměnu tempa, kterou Václav Luks rozvlnil průběh hudebního proudu, představovala zajímavě rytmizovaná část Asperges me a také významná pauza, která vyloženě přitáhla pozornost k následující smírné části. Velmi působivou, jímavě lyrickou scénu stvořil sbor v komorním znění části Cor mundum crea in me, Deus. Duranteho pulzující hudbu naplněnou výrazovou pokorou, zjevnou i v části Domine, labia mea aperies, a vitálními proměnami, uzavřelo spěšné, osvobozující finale radostně očekávaného přijetí oběti.

Druhou skladbou koncertu byl raný opus Jana Dismase Zelenky Statio quadruplex pro Processione Theophorica ZWV 158 /Čtvero zastavení k procesí Božího těla. Je to skladba, ze které byla do roku 2022 známá pouze první část Misericordia tua, Domine, jejíž autograf je uložen v Saské zemské a univerzitní knihovně v Drážďanech. Další části objevil Jóhannes Ágústsson s islandským kolegou Kjartanem Óskarssonem ve Vídni. V roce 2023 měla skladba premiéru na hudebním festivalu Skálholt, islandskou barokní skupinu Brák dirigovala Jana Semerádová. Collegium 1704 má skladbu na repertoáru – Václav Luks uvedl Statio quadruplex třeba letos v březnu v sále Salzlager tyrolského města Hall. Je domněnka, že Zelenka ji komponoval v roce 1709 v Praze pro slavnost Božího těla při kostele Nejsvětějšího Salvátora. Čtvero zastavené má části Misericordia tua, Domine – Exaudi, Domine – Quiescat ira tu, Domine a finální Da pacem Domine. Luks vedl orchestr a sbor v podivuhodném tempu simulujícím žádoucí rytmus chůze v úvodu procesí a také s tempovými kontrasty v části závěrečné. Sbor zpíval s elegantní velebností, s líbivou melodikou a pružnou hybností ve finální části, které skvěle reprezentovaly unikátní rané Zelenkova dílo. A toto jeho pravděpodobně první dílo, komponované ve stile antico s ukázněnými disonancemi a bez vzrušivé ornamentiky, je mimořádným objevem a navíc se dočkalo šťastného provedení. 

Po přestávce koncertu uvedl orchestr a sbor Collegium 1704 Stabat Mater od Domenica Scarlattiho. Největší a nejznámější chrámová skladba neapolského rodáka vznikla pravděpodobně v roce 1715 v Římě a její provedení ve Vzletu přineslo úctyhodné sólové výkony a bezpečný pohyb v kontrapunktické partituře. Zvláštním dojmem způsobilo ztvárnění verše Quis est homo qui non fleret, který se navíc nesl ve zrychleném tempu v závěru části Cujus animam gementem. Také mnohé momenty frázování byly velmi působivé, patřilo k nim deklamativní, barokně afektové provedení textu v části Inflammatus. Vokální část Collegia 1704 se velmi autenticky pochybovala v emocionálním vyznění textu hymnu. Václav Luks vedl orchestr a sbor překrásnými tempovými proměnami. Efektního účinku dosáhly náhlá zastavení hudebního proudu a působivé pauzy – jak to bylo ztvárněno v Quis non posset – které významně přidaly na prožitku ze Scarlattiho díla. Stabat Mater uzavřelo skvostné až hlaholící Amen.

Jako přídavek uvedl Václav Luks první část z procesního díla Jana Dismase Zelenky Statio quadruplex pro Processione Theophorica ZWV 158 /Čtvero zastavení k procesí Božího těla – bylo to Misericordia tua, Domine. A po vzrušujícím útrpném hymnu Domenica Scarlattiho zněla Zelenkova hudba obzvláště krásně a útěšně.

…

Účinkovali:

Václav Luks, dirigent

Collegium 1704 

Hana Fleková – violoncello

Luděk Braný – kontrabas

Pablo Kornfeld – varhany

Jan Krejča – theorba

Collegium vocale 1704

Tereza Zimková, Helena Hozová, Pavla Radostová – soprán

Aneta Petrasová, Daniela Čermáková, Kamila Mazalová – alt

Filip Dámec, Čeněk Svoboda, Matúš Šimko – tenor

Tomáš Šelc, Martin Vacula, Jiří Miroslav Procházka – bas

Foto: Facebook Collegium 1704

Facebook X E-mail WhatsApp