Třetí koncert mezinárodního festivalu pravoslavné hudby Archaion Kallos se konal v chrámu sv. Kateřiny Alexandrijské v Praze v neděli 11. října. V programu vystoupili tenorista Hasan El-Dunia a dva neprofesionální pěvecké sbory – ženský pěvecký sbor Akordum se sbormistrem Ondřejem Kunovským a mužský pěvecký sbor Láska opravdivá, který vede sbormistr Jan Špaček. Na programu byl výběr z odkazu Alexandra Kastalského, části z Liturgie sv. Jana Zlatoústého pro ženský sbor, žalmy pro mužský sbor a pravoslavné zpěvy.

Alexandr Dmitrijevič Kastalskij se narodil 16. (28.) listopadu 1856 v Moskvě a zemřel 17. prosince 1926 v tamtéž. Letos tedy uběhne sto let od jeho skonu. Po většinu svého života a práce byl spjat s Moskevskou synodální školou církevního zpěvu. Nejprve působil jako učitel hry na klavír a dirigování, poté se stal asistentem dirigenta Vasilije Orlova, od roku 1900 jako jeden z precentů (levého sboru) a od roku 1910 jako ředitel školy. V období po roce 1918 až do své smrti se pokusil zachovat tradice synodální školy v proměně v Lidovou sborovou akademii, která se pak stala součástí Moskevské konzervatoře. Kastalskij studoval hudební teorii a komponování na Moskevské konzervatoři u Petra Iljiče Čajkovského, Sergeje Tanějeva a Nikolaje Guberta. Vedle činnosti v církevní hudbě se po celý život zajímal o hudební etnografii, studoval charakteristiky ruské lidové písně, aranžoval lidové písně a jejich prvky využíval ve svých skladbách. Kastalskij byl důležitou skladatelskou osobností a uznávanou kapacitou v ruské církevní hudbě. Mezi jeho následovníky se řadí také Pavel Česnokov, Alexandr Grečaninov a další včetně Sergeje Rachmaninova. 

Tenorista Hasan El-Dunia je teolog, sbormistr v pravoslavném chrámu v Praze-Krtni, kde přijal pravoslaví a se věnuje zpěvu epochy renesance. Současně se studiem teologie na Univerzitě Karlově v Praze a Latránské univerzitě v Římě se věnoval gotické a renesanční polyfonii a séminologii gregoriánského chorálu. Je členem známého souboru Schola Gregoriana Pragensis. Jeho vystoupení na koncertě k poctě Alexandra Kastalského spočívalo v sólovém zpěvu pravoslavných zpěvů, které jsou uváděny pod názvem „znamennyj raspěv“. Působivě s nimi vstupoval do sborové produkce ženského i mužského sboru, dělil a provzdušňoval jejich chór. Zpíval stoje na levé straně stranou chrámové lodi, v kněžišti byly umístěny sbory. 

Jak první zpíval Ženský pěvecký sbor Akordum se sbormistrem Ondřejem Kunovským. Začal zpívat na podzim roku 2014 v Uhříněvsi pod vedením Jiřího Trtíka, absolventa oboru kompozice a dirigování na Pražské konzervatoři. Po jeho odchodu na studijní pobyt do Spojených států severoamerických se sboru ujal současný sbormistr Ondřej Kunovský. Soubor přibližně pětadvaceti zpěvaček se věnuje zejména klasické hudbě, zajímá se o lidové písně a dalších žánry včetně církevního zpěvu. Z Liturgie sv. Jana Zlatoústého Alexandra Kastalského si vybral šest hymnů, které byly rozděleny dvěma vstupy tenoristy Hasana El-Dunia. Byly to znamennyje raspěvy Milosť mira (Milost pokoje) a Svjat (Svatý).

Zpěv ženského sboru Akordum byl neobyčejně pokojný, uctivý a skvěle zněl ve ztišení v části Blahoslovenství. Kompaktnost sborového zpěvu rozdělily převažující soprány, přičemž spodní hlasy doprovázely melodii zpěvem bez artikulace, se zavřenými ústy. S mírností kontrastovalo Blahoslovenství s úvodním hymnicky vedeným zpěvem Sláva Otci i Synu Svjatómu Duchu (Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu) a ústrojně vplynul do třetí části z Liturgie – Cheruvimska piesň (Cherubínská píseň). Zde vedl Kunovský sbor v pěkně a lehce zpomaleném tempu, které se ve vlnách rozvíjelo a choulilo. Po novém začátku zesílil sbor do zvučného aleluja. Po Hasanových sólech zpíval ženský sbor Tebe poem (Tebe opěváme) a Dostojno jesť (Jest v pravdě důstojno). Závěrečnou modlitbu Otče naš (Otče náš) uvedenou v programovém letáku sbor Akordum vynechal, aby ji pak zazpíval na úplný závěr ve vystoupení spojených sborů. 

Mužský pěvecký sbor Láska opravdivá, který vede sbormistr Jan Špaček, vznikl v roce 2009 z podnětu sbormistra a pedagoga Jaroslava Černockého a Jana Špačka. Byli vedeni snahou o obnovení bývalého bohatého života mužských pěveckých sborů. Sbor Láska opravdivá se ve svém názvu hlásí k tvorbě Leoše Janáčka, vybral si titul jednoho jeho zpěvu. Sbor je činný při Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty brněnské Masarykovy univerzity a jeho dvacet stálých členů je studenty či absolventy brněnských vysokých škol. 

Mužský sbor Láska opravdivá zaujal místo po dámách a v dramaturgicky zajímavé koncepci zpíval stejnojmenné zpěvy s tenoristou Hasanem El-Dunia. Jako předzpěvák uvedl Hasan znamennyj razpev Blažen muž (Blažený muž) a sbor odpověděl sborem Alexandra Kastalského. Takto se účinně střídala sóla se sborových chórem. Mužský sbor rovněž působivě měnil nasazení hlasových skupin a celkově zněl ve vyšší dynamické hladině, aniž by jeho forte drtilo sluch. 

Ve zpěvu Chvalíte imja Gospodne (Chvalte jméno Hospodinovo) si vybral Hasan srbský nápěv, sbor stejnojmenný zpěv č. 3 Kastalského. Dalším titulem Razbojnika blagorazumnago (Kajícného lotra) se Hasan vrátil k žánru znamennyj raspěv. Následovaly sólo a sbor Christos voskrese (Vstal z mrtvých Kristus), další Chvalíte imja Gospodne (Chvalte jméno Hospodinovo), přičemž zazněl sólový znamennyj raspěv a Kastalského Chvalíte imja č. 1. Poslední mužský sbor nesl název Nynie otpuščaeši č. 1 (Nyní propouštíš). Na závěr se sešly v kněžišti oba sbory ke společné modlitbě Otče náš a tím se koncert pravoslavné hudby k poctě Alexandra Kastalského uzavřel.

Pěveckou slavnost dvou neprofesionálních sborů se specialistou na starý sólový zpěv Hasanem El-Dunia netřeba vážit recenzními pojmy. Chrámový prostor, zaujetí účinkujících a jejich úcta k liturgii byly tím nejlepším holdem velkému skladateli Alexandru Kastalskému.

Foto: archiv pořadatele

Facebook X E-mail WhatsApp