KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

‚Spasi Bože.‘ Pocta sbormistru Miroslavu Košlerovi english

„Na koncertě zazněly skladby, které Miroslav Košler upravil, v podání jeho žáků a dlouholetých spolupracovníků.“

„Vodrážkův sonorní hlas takřka neslyšného vibrata má dar mámivosti a svými předzpěvy a doprovody učinil soubor zpěvů atraktivní koncertní událostí.“

„Vystoupení Komorního sboru Pražské konzervatoře bylo evidentně sváteční událostí a dodalo oslavě pravoslaví a poctě Miroslavu Košlerovi rodinnou náladu.“

Poslední koncert 17. ročníku mezinárodního festivalu pravoslavné hudby Archaion Kallos se konal 21. října v chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici ve jménu sbormistra Miroslava Košlera. Na programu byly pravoslavné zpěvy dvanácti autorů a Košlerovy autorské sborové úpravy. Účinkovali Pražský smíšený sbor (sbormistr Jan Steyer), barytonista Martin Vodrážka, Komorní sbor Pražské konzervatoře pod pedagogickým vedením sbormistryně Miriam Němcové a Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy v Praze (sbormistr Filip Dvořák).

Český sbormistr a hudební pedagog Miroslav Košler, mladší bratr dirigenta Zdeňka Košlera, absolvent Akademie múzických umění v Praze, vedl v letech 1951 až 2010 Pražský smíšený sbor. Byl uměleckým ředitelem mezinárodního sborového festivalu Praga cantat. V letech 1970 až 1995 byl hlavním sbormistrem Pražského mužského sboru FOK, byl jmenován druhým sbormistrem Pěveckého sboru Československého rozhlasu v roce 1987, od roku 2005 byl stálým hostujícím sbormistrem Pražského filharmonického sboru, v roce 1993 se stal profesorem sborového dirigování na Pražské konzervatoři a vzápětí tento obor začal vyučovat také na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Byl stálým členem porot mezinárodních sborových soutěží a působil rovněž v hudební komisi Unie českých pěveckých sborů. 

Za svoji práci byl oceněn Cenou Bedřicha Smetany za celoživotní záslužnou činnost v oblasti sborového zpěvu, kterou uděluje Unie českých pěveckých sborů a Sdružení sborových dirigentů Asociace hudebních umělců a vědců. Stal se také laureátem ceny Senior Prix, kterou uděluje Nadace Život umělce. Dne 20. prosince 2010 převzal z rukou tehdejšího ministra kultury Jiřího Bessera medaili Artis Bohemiae Amicis. Zemřel 20. září 2016 ve Všebořicích na Vysočině. Na koncertě, který připomněl deset let od skonu sbormistra byla přítomna paní Košlerová. 

Miroslav Košler se také věnoval k pravoslavné hudbě. Dokládá to velké množství jeho sborových úprav – některé které vyšly na CD Spasi Bože –, ale i jeho pedagogická činnost. Učil umění vedení pravoslavných sborů také řecké sbormistry Solona Kladase a Maria Christou, dnes ředitele festivalu Archaion Kallos. Na koncertě zazněly skladby, které Miroslav Košler upravil, v podání jeho žáků a dlouholetých spolupracovníků.

Program koncertu v chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze 2 byl rozdělen do tří částí. V úvodní části zpíval Pražský smíšený sbor, který vedl sbormistr Jan Steyer, šest pravoslavných zpěvů. Barytonové sólo měl pěvec Martin Vodrážka. V této části také zazněly dva staroruské pravoslavné nápěvy v úpravě Miroslava Košlera. Na úvod to byl staroruský nápěv Mnogaja ljeta (Mnohá léta) a závěrem zpíval sbor Prednačinatělnyj psalom (Počáteční žalm). Dalšími autory byli Michail Smarskij, slyšeli jsme jeho zpěv Těbě pojem (Tebe opěváme), Petr Miroljubov, na programu bylo jeho Veličanije Sergeju i Germanu (Velebení sv. Sergeje a Germana) a Pavel Česnokov – Svět prevěčnyj (Předvěčná rada) a Žertva věčernaja (Žertva večerní). 

Provedení Pražského smíšeného sboru ozdobil velký slavnostně nesený baryton Martina Vodrážky, jehož proklamativní charakter dodával povznesení v každém zpěvu, nikoli jen v úvodní oslavné písni. Provedení souboru šesti zpěvů zahájil nádherným sólem, sólově i souborově pak doprovázel další zpěvy, vyjma závěrečného Počátečního žalmu. Vodrážkův sonorní hlas takřka neslyšného vibrata má dar mámivosti a svými předzpěvy a doprovody učinil soubor zpěvů atraktivní koncertní událostí. Vodrážka je od roku 2018 hlasovým pedagogem tělesa. Jan Steyer, druhý sbormistr Pražského smíšeného sboru, který vedl sbor vyzrálý činností velkého předchůdce, měl v podstatě radostnou práci. 

Druhou část naplnil Komorní sbor Pražské konzervatoře pod pedagogickým vedením sbormistryně Miriam Němcové, což znamenalo, že paní sbormistryně delegovala vedení sboru v dalších šesti zpěvech programu jednotlivým studentům. Klára Hájková vystoupila v písni Světě tichij (Světlo tiché) od Gennadije N. Lapajeva. Vystřídala ji Antonina Leshchenko, která se ujala vedení komorního sboru v písni Nyně otpuščaješi (Nyní propouštíš) od Nikolaje N. Kedrova. Další zpěv Cheruvimskaja pěsň (Cherubínská píseň), kterou napsal Alexej Vasiljevič Kastorskij, sbormistroval Maxmilián Pilmaier. Jeho místo před sborem spolustudentů zaujal následně Šimon Majerník a řídil provedení písně Milost mira (Milost pokoje), jak uvádí programový leták koncertu, kterou napsal Pavel Ivanov. Modlitbu Otče naš (Otče náš) podle Nikolaje N. Kedrova nastudoval se sborem Hoang Long Le Minh. A na závěr souboru písní zpíval studentský sbor Bogorodice Děvo (Bohorodice panno) od Arvo Pärta. Sbor vedla Tereza Paděrová. 

Vystoupení Komorního sboru Pražské konzervatoře bylo evidentně sváteční událostí a dodalo oslavě pravoslaví a poctě Miroslavu Košlerovi rodinnou náladu. Paní sbormistryně Miriam Němcové musela mít radost z výkonu pěvecké i dirigentské ekipy v pódiové i umělecké prezentaci. Sbor bezpečně vystihl klasičtější charakter pěti zpěvů a moderní umělecké pojetí liturgie Arvo Pärta v téměř koncertním světském charakteru a náladě. 

Závěrečný oddíl koncertu svěřila dramaturgie legendárnímu Vysokoškolskému uměleckému souboru Univerzity Karlovy, který vedl Filip Dvořák. A sbor nastudoval to nejlepší z umělé pravoslavné hudby velkých mistrů. Výběr začal zpěvem Těbě pojem (Tebe opěváme) Sergeje Rachmaninova, pokračoval dvěma díly bulharského autora Dobri Hristova Blagoslavi, duše moja, Gospoda (Dobrořeč, duše má, Hospodinu) a další verzi již dříve zpívaného hymnu Světě tichij (Světlo tiché). Další úpravu pravoslavné modlitby Cheruvimskaja pěsň (Cherubínská píseň) si sbor vybral z odkazu Petra Iljiče Čajkovského. Závěrečnou písní vysokoškolského sboru byl žalm Hvalite imja Gospodne (Chvalte jméno Hospodinovo), který zhudebnil Alexandr Andrejevič Archangelskij.

Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy v Praze vtiskl svému zpěvu estetiku zralého koncertního projevu. Blagoslavi, duše moja bylo svou sférickou kvalitou velmi povznášející. V další hudbě se účinek provedení násobil vypracovanou dynamikou a energií mužské části sboru. 

Přítomný vysokoškolský univerzitní sbor doplnil Komorní sbor Pražské konzervatoře ke společnému zpěvu modlitby Bogorodice Děvo od Sergeje Rachmaninova pod vedením Jana Steyera.

Závěrečného slova se ujala Miriam Němcová a vzdala hold Miroslavu Košlerovi, s jehož pedagogickou činností byli spojeni mnozí přítomní. Vzpomněla nedávno zesnulého Jakuba Zichu, který byl od září 1999 hlavním sbormistrem a uměleckým vedoucím vysokoškolského univerzitního souboru, pozdravila přítomného Jaroslava Brycha, bývalého sbormistra Pražského filharmonického sboru, připomněla, že Jan Steyer byl Košlerovým asistentem u Pražského smíšeného sboru, a také, že jeho žákem byl i Marios Christou.  A na úplný závěr koncertu zpívali všechny sbory Košlerovu úpravu oslavného staroruského nápěvu Mnogaja ljeta, přičemž Pražský smíšený sbor byl umístěn na kůru.

Koncertní program 17. ročník mezinárodního festivalu pravoslavné hudby Archaion Kallos se uzavřel 21. října 2026. S poděkováním a uznáním zásluh Mariovi Christou, řediteli festivalu, přejme jemu i Spolku Philokallia, který festival pořádá, šťastnou ruku a neutuchající podporu v přípravě 18. setkání s krásnými hudebními a duchovními zážitky. 

Foto: David Peltán

Rafael Brom

Rafael Brom

Hudební publicista

Dlouholetý hudební redaktor stanice Český rozhlas Vltava, kde působil od počátku osmdesátých let přes třicet let. Byl od začátku i u vysílání stanice Český rozhlas D dur, kde dodnes přispívá k tvorbě programu. Dále publikoval v Týdeníku Rozhlas a v hudebních časopisech. Absolvoval hudební vědu na Karlově univerzitě v Praze s vidinou práce v oblasti organologie, rozhlasová praxe ale převážila nad badatelskými úmysly. Je mu blízká historie a stavba smyčcových hudebních nástrojů, vedle obligátního seznámení s hrou na klavír v rámci studií získal základy hry na violoncello a trubku. Otec hrával na pozoun a obeznámení s žesťovými nástroji mu vyneslo možnost strávit vojenskou službu jako hráč na lesní roh ve vojenském dechovém orchestru. Od poloviny devadesátých let se díky nabídkám mezinárodní rozhlasové výměny častěji setkával s hudbou vídeňské valčíkové rodiny Straussů, což vedlo roku 1999, jubilejním roce stého výročí úmrtí Johanna Strausse syna, k přímému kontaktu s vídeňskou straussovskou společností, archivem knihovny města Vídně a potomky rodiny. Léta připravoval rozhlasové pořady i články s touto tématikou. Deset let moderoval přímé přenosy Novoročních koncertů Vídeňských filharmoniků a moderoval i přenosy koncertů Rozhlasových symfoniků. Ze sportovních aktivit mu zůstala obliba sledování přenosů kolektivních sportů, tenisu a lehké atletiky. Příležitostně se vrací do přírody, má rád psy a obdivuje koně. Spolupráci s hudebním portálem KlasikaPlus.cz považuje za přirozené a přátelské pokračování své profese.



Příspěvky od Rafael Brom



Více z této rubriky